Češka Tereza Hlůšková, která si v pákistánském vězení odpykává téměř devítiletý trest za pašování 8,5 kilogramu heroinu, by za svůj čin v Česku dostala obdobný trest. Podle právníků by právě podobnost sazby mohla české občance pomoci vyjednat, aby si část trestu odpykala v České republice.

„V obecné rovině může být ta ekvivalence sankce odsouzené Češce v Pákistánu ku prospěchu, protože pokud by se vyjednávalo uznání trestního rozsudku, ať už ad hoc nebo skrze dojednanou mezinárodní smlouvu, tak pákistánská strana nebude mít pochyby, že se ten rozsudek vykoná tak, jak se vykonat má,“ říká k výši trestu odsouzené Češky advokát Pavel Uhl.

Hůř by dopadla na Slovensku

Výše trestů za pašování drog se v jednotlivých státech EU výrazně liší. Zdroj: EMCDDA

Terezu Hlůškovou odsoudil koncem března pákistánský soudce k osmi letům a osmi měsícům za mřížemi, což je zhruba trest, který by za pašování obdobného množství heroinu dostala i v České republice.

Kdyby jí s devíti kilogramy heroinu chytili například v Řecku, ve vězení by strávila mnohem delší dobu. Tresty za delikty spojené s pašováním drog se totiž v jednotlivých státech Evropské unie značně liší.

Nejmírněji trestají pašování drog Holanďané, Francouzi nebo Poláci, naopak nejpřísněji právě Řekové nebo Slováci. Vyplývá to ze srovnávací zprávy, kterou před dvěma lety vydalo Evropské monitorovací centrum pro drogy a drogovou závislost (EMCDDA).

Jak je vidět v grafu, liší se tresty nejen podle množství, ale také podle druhu pašovaných drog.

Za kokain kratší trest

Zatímco za pašování jednoho kilogramu kokainu se průměrná výše trestu v Česku pohybuje kolem pěti let ve vězení, za pašování stejného množství heroinu stráví pachatel za mřížemi o tři až o čtyři roky déle.

Průměrný trest v ČR za pašování heroinu podle EMCDDA

Pokud by ale Terezu H. chytili s drogami třeba na Slovensku, bude situace jiná. Tamní soudy by mezi pašováním kokainu nebo heroinu rozdíl nedělaly a odsouzená by ve vězení mohla strávit kolem 16 let, v Řecku dokonce 20 let.

Spravedlivý proces v Pákistánu

Podle Pavla Uhla srovnatelná výše trestu dokazuje, že se Češce dostalo v Pákistánu spravedlivého procesu.

„Celou tu kauzu vidím jako obecně dobrou zprávu. Občanka ČR spáchala trestný čin v zahraničí, dostalo se jí zjevně spravedlivého procesu, který vygeneroval stejný trest jako české soudy. Sedí ve věznici, kde jsou podmínky spíše srovnatelné, pominu-li jazykovou bariéru a klimatické rozdíly. Uvězněná osoba dokonce vede stejnou mediální kampaň jako spousta jiných odsouzených tady v Čechách,“ komentuje Uhl zmínky o české pašeračce v pákistánských i českých médiích.

Tereza H. se proti rozsudku soudu první instance odvolala k pákistánskému vyššímu soudu v Láhauru. Ten by se měl podle dostupných informací jejím případem zabývat začátkem září.

České úřady se mezitím snaží s Pákistánem dohodnout na vzájemném předávání odsouzených vězňů. Zatím neúspěšně.

Vydání do Česka zatím v nedohlednu

České ministerstvo spravedlnosti začalo sjednání smlouvy o předávání odsouzených mezi Českou republikou a Pákistánem připravovat v lednu 2018.

„V červenci téhož roku jsme vyzvali Ministerstvo vnitra Pákistánu, příslušné ke sjednání této smlouvy, k zahájení jednání,“ potvrdila pro HlídacíPes.org Lucie Machálková z tiskového oddělení ministerstva spravedlnosti ČR.

Pákistánská strana ale nereagovala ani na opakovanou písemnou výzvu. Proto se do jednání zapojilo velvyslanectví ČR v Islámábádu. Jeho zástupci se v listopadu 2018 sešli s představiteli pákistánského ministerstva vnitra, v případu, ale schůzka žádný posun nepřinesla.

Podle Lucie Machálkové se ale české ministerstvo spravedlnosti o sjednání smlouvy snaží dál: „Jsme připraveni nadále činit veškeré možné kroky k tomu, aby smlouva mezi Českou republikou a Pákistánem o předávání odsouzených byla sjednána.“

Příklad z Thajska

To se v minulosti povedlo například s Thajskem. Když byli v polovině devadesátých let zatčeni v této asijské zemi za pašování heroinu Emil Novotný a Radek Hanykovics, zahájily české úřady vyjednávání dohody o vzájemném vydávání vězňů. Tu se povedlo uzavřít až po sedmi letech.

„Čeští pašeráci dostali v Thajsku o dost vyšší tresty, než by dostali v České republice. Česká strana tehdy byla na rozpacích, zda ty rozsudky uznat, protože byly moc drakonické (42 a 25 let, pozn. red.). Nakonec je uznala a vytvořila si pro to právní prostor i v mezinárodní smlouvě s Thajskem, aby je odtam dostala,“ popisuje advokát Pavel Uhl situaci, která byla podstatně složitější, než v případě české pašeračky v Pákistánu – právě kvůli nesrovnatelné výši trestu odsouzených.

Zatčení Novotný a Hanykovics se nakonec dostali zpět do Česka v lednu 2004.

Hanykovicsovi, který se léčil s rakovinou plic, soud v roce 2005 výkon trestu na rok přerušil. Hanykovics se během té doby věnoval protidrogové osvětě, v lednu 2007 zemřel.

Novotného pak v roce 2008 omilostnil český prezident Václav Klaus poté, co mu byl trest částečně zkrácen i amnestií thajského krále. Za mřížemi tak Novotný strávil 14 let života.

Nejnověji uzavřela Česká republika smlouvu o předávání vězňů s Vietnamem. Ratifikační listinu ke smlouvě podepsal president Miloš Zeman letos v únoru. Dohoda se s Vietnamem vyjednávala také několik let.

ČEŠI ODSOUZENÍ V ZAHRANIČÍ ZA PAŠOVÁNÍ DROG