V seznamech států světa, které uznaly Palestinu jako samostatný stát, lze s datem 18. listopadu 1988 najít i Českou republiku a Slovensko – coby nástupnické státy Československa. K tomuto diplomatickému dědictví se však Česká republika nehlásí.

Seznam států, které uznávají nezávislost Státu Palestina, se v průběhu letošního září rozrostl o několik nových (a významných) zemí: rozhodly se k tomu Velká Británie, Kanada, Austrálie a Portugalsko, následně Francie, Monako, Belgie a další státy. Celkem jich je podle OSN již 157.

Současná vlna uznání přichází v reakci na eskalaci izraelsko-palestinského konfliktu po útoku Hamásu v říjnu 2023 a následné izraelské ofenzivě v Gaze a jejím dopadům na civilní obyvatelstvo.

V seznamu zemí, které již dříve Stát Palestina uznaly, lze často najít i Česko, někdy však s dodatkem „sporné“. Podle českého ministerstva zahraničí ale nic sporného není: Česká republika nezávislý Stát Palestina neuznává.

Akt poplatný době

„Česko neuznává Stát Palestina. Proto má také v Ramalláhu pouze styčný úřad. Ze zákona plyne, že styčný úřad působí za účelem zajištění styků s orgány a představiteli entit, které z hlediska mezinárodního práva nejsou státem,“ říká mluvčí ministerstva zahraničí Daniel Drake.

Existence palestinského velvyslanectví je podle ministerstva zahraničí reliktem komunistické éry.

Celý někdejší sovětský blok, včetně Československa, uznal Palestinu krátce poté, co Organizace pro osvobození Palestiny, tehdy pod vedením Jásira Arafata, nezávislost v roce 1988 vyhlásila. Z toho také plyne fakt, že má Palestina od té doby v Praze své velvyslanectví.

„Skutečnost, že se zastupitelský úřad Palestinců v Praze nazývá tak, jak se nazývá, plyne z historických důvodů,“ dodává Drake a k vysvětlení českého postoje odkazuje na pět let staré vyjádření MZV „Postoj ČR (dříve ČSFR a ČSSR) k uznání státu Palestina“.

„Uznání vyhlášení palestinského státu byl politický akt poplatný tehdejší politice a uspořádání mezinárodních vztahů. Palestinský stát nesplňoval podmínky státnosti podle mezinárodního práva, čehož si byla československá vláda plně vědoma,“ čteme v něm.

„K uznání palestinského státu ze strany ČR tak prozatím nedošlo. ČR v souladu s Koncepcí zahraniční politiky ČR podporuje cíle blízkovýchodního mírového procesu směřujícího k uspořádání ve formě dvou samostatných států, tj. Státu Izrael a budoucího palestinského státu,“ stojí dále.

Výbuch na ambasádě

Do tuzemské historie se palestinská ambasáda zapsala především na Nový rok 2014: v budově velvyslanectví tehdy explodovala výbušnina a velvyslanec Džamál Muhammad al-Džamál na následky zranění zemřel v pražské Ústřední vojenské nemocnici.

Policie vyloučila teroristický útok i cizí zavinění a v červenci 2014 vyšetřování odložila s tím, že nebyl spáchán trestný čin. Ukázalo se, že trhavinou byl pár desítek let starý semtex ukrytý v knize a že výbuch byl nešťastná náhoda. Policie v rámci vyšetřování našla na ambasádě i dvanáct nelegálně držených zbraní ze 70. a 80. let minulého století. Šlo prý o dary, které v době komunismu obdržel předchozí velvyslanec.

Kvůli incidentu začali proti tehdy čerstvě přestěhované palestinské ambasádě protestovat někteří místní obyvatelé v Suchdole.

„Ty zbraně na ambasádě zjevně měli už za bolševika. Ale ta kniha se semtexem jistě nebyla určena k tomu, aby vybouchla v rukou velvyslanci, ale asi někdy, někde a někomu jinému. Rozhodně je to něco, co se s činností ambasády neslučuje. Co se tam děje teď, to taky nevíme,“ řekl při desetiletém výročí událostí pro HlídacíPes.org starosta Suchdola Petr Hejl, který se netají tím, že přítomnost palestinské ambasády v jeho „rajónu“ jej nijak netěší.

Po teroristických útocích Hamásu na jihu Izraele ze 7. října 2023 také zorganizoval před budovou palestinské ambasády demonstraci a spolu s další třicítkou lidí instaloval na plot velvyslanectví transparent s nápisem Ne terorismu.

Novým velvyslancem je od letošního května Fuad Karim Saliba Kokaly, kdy předal své pověřovací listiny oficiálně na Pražském hradě prezidentu Petru Pavlovi.

Kokalyho předchůdce Chálid al-Atraš v Praze strávil – v diplomacii značně nadstandardních – deset let.