Server HlídacíPes.org se ocitl v zájmu maďarského Úřadu pro ochranu národní suverenity (SZH). Úřad funguje od začátku loňského roku a zatím jen vytváří zprávy a seznamy subjektů, které podle něj ohrožují národní suverenitu Maďarska. Orbánova vláda mu chtěla dát velkou moc zákonem „o cizích agentech“, který předložil poslanec vládní strany Fidesz v květnu. Zákon je ale po výzvách Evropské komise a Rady Evropy zatím odložen.

Úřad pro ochranu národní suverenity (SZH nebo SzuHi) byl zřízen jako autonomní orgán veřejné správy v Maďarsku. Svou činnost zahájil 1. února 2024. Podle zákona byl zřízen s cílem „chránit politické, ekonomické a kulturní sebeurčení Maďarska“.

Jeho úkolem má být upozorňovat maďarskou společnost a politické činitele na „pokusy o zahraniční vliv“. Za tímto účelem může provádět vyšetřování ve své působnosti, i ve spolupráci s dalšími státními orgány, a jejich výsledky prezentovat veřejnosti.

„Může také předkládat zákonodárci návrhy na ochranu maďarské suverenity,“ popisuje provládní maďarský server Delmagyar.

Úřad zmiňuje server HlídacíPes.org ve zprávě, v níž sepsal organizace, které dostaly v minulých letech evropské granty. Jednou z nich je také Národní asociace maďarských novinářů (MÚOSZ). Ta se znelíbila Orbánově vládě už loni, když začala kritizovat záměry vlády postihovat subjekty, které obdrží peníze ze zahraniční, jež úřad SZH vyhodnotí jako „podpora sloužící válečné propagandě“.

MÚOSZ je partnerem HlidaciPes.org v projektu, který byl podpořen z evropského programu Kreativní Evropa.

Co píše maďarský Úřad pro ochranu národní suverenity ve své zprávě

Cílem projektu je vybudovat mediální síť, jejíž členové budou bojovat proti šíření dezinformací ve východoevropském a středoevropském regionu. Partnery MÚOSZ v této iniciativě jsou členové globální nátlakové sítě, polské investigativní noviny OKO.press, rovněž financované USAID, a český investigativní portál HlídacíPes.org, rovněž financovaný USAID. Vzhledem k této spolupráci je pochopitelné, že vedoucí představitelé těchto polských a českých mediálních organizací podepsali protestní prohlášení, které také distribuoval MÚOSZ, v němž zahraniční nátlaková média – šířící dezinformační narativ – odsuzují navrhovaný zákon o transparentnosti, který by umožnil identifikovat zahraniční zdroje oslovující maďarské mediální osobnosti.

Celou zprávu najdete zde.

Zmíněné „protestní prohlášení“ iniciované Mezinárodním tiskovým institutem (IPI) proti maďarskému návrhu zákona o financování ze zahraničí podepsalo 92 šéfredaktorů médií z celé Evropy, včetně HlídacíPes.org. Další informace zde.

Zaplacen pivovarskou lobby

Prezidentem Úřadu pro ochranu národní suverenity (SZH) je Tamás Lánczi, vystudovaný politolog, syn vlivného akademika Andráse Láncziho, konzervativního filozofa a bývalého rektora Korvínovy univerzity v Budapešti.

Tamás Lánczi je podle letošního Befolyás-barometru 44. nejvlivnější osobou v Maďarsku. Ve druhé Orbánově vládě, v letech 2010 až 2011, byl náměstkem státního tajemníka Ministerstva veřejné správy a spravedlnosti a vedoucím kanceláře ministra spravedlnosti a veřejné administrativy Tibora Navracsicse.

V letech 2017 až 2019 byl šéfredaktorem nyní provládního týdeníku Figyelő, který v roce 2018 vydal seznam osob, které vládní propaganda označila za „Sorosovy žoldáky“.

Začátkem letošního roku přinesly nezávislé maďarské portály informaci o tom, že Lánczi pobíral půl až milion forintů měsíčně (v přepočtu zhruba 30 tisíc respektive 60 tisíc korun) od lobbistické organizace velkých výrobců piva, v níž mají velký vliv čtyři zahraniční pivovary (Dreher Breweries Zrt., Heineken Hungária Breweries Zrt., Borsodi Brewery Kft. a Carlsberg Hungary Kft).

Informace je pikantní vzhledem k tomu, že šéfuje úřadu, který má zabránit „pokusům o zahraniční vliv“ v Maďarsku.

Média tuto informaci zjistila z Láncziho majetkového přiznání. Stejně jako to, že nashromáždil obrovský majetek. Ten čítá mimo jiné pět bytů v centru Budapešti, lovecký zámeček v Nagymarosu a úspory ve výši 412 milionů forintů (zhruba 25 mil. Kč). Ty se od jeho jmenování do vedení úřadu SZH navýšily o téměř 65 milionů forintů  (cca čtyři mil. Kč).

Server Hvg.hu také zjistil, že jako předseda Úřadu pro ochranu suverenity pobírá Tamás Lánczi vyšší plat než premiér. Jeho hrubý měsíční plat je 5,4 milionu forintů (330 tisíc Kč). Kromě toho má nárok na příspěvek na oblečení ve výši 500 tisíc forintů ročně, příspěvek na kartu SZÉP ve výši 411 tisíc a může používat svůj vůz Škoda Superb k soukromým účelům.

Odpůrce měl vyřešit „jarní úklid“

Když byl na začátku roku 2024 zřízen Úřad pro ochranu suverenity, nebylo ještě zcela jasné, jaký budou mít jeho koncepční zprávy dopad. „Po zveřejnění návrhu zákona ,o cizích agentech‘ se ale ukázalo, jak důležitou roli má hrát v omezování hlasů kritických vůči vládě,“ píše maďarský server Telex.

Úřad měl být totiž tím, kdo bude předkládat vládě návrhy, kdo by měl být přidán na seznam organizací, které „porušují suverenitu země“. Podrobnější podmínky měl stanovit právě zmíněný zákon „O transparentnosti veřejného života“, který v parlamentu předložil 13. května 2025 vládní poslanec János Halász.

Návrh zákona vyvolal protesty veřejnosti i rychlou reakci Evropské komise. Ta po založení úřadu v únoru 2024 zahájila proti Maďarsku řízení za porušení řady ustanovení primárního a sekundárního práva EU – demokratických hodnot EU, zásad demokracie a práva občanů EU volit, řady základních práv zakotvených v Listině základních práv Evropské unie, podepsané v roce 2007, a řady pravidel platných pro vnitřní trh EU.

Proti návrhu zákona se postavila i Maďarská soudcovská komora. „Návrh zákona porušuje základní principy demokratického právního státu v několika bodech, zejména dělbu moci, právní jistotu a právo na odvolání k soudu,“ uvedla organizace.

Dále zdůraznila, že takové právní změny dlouhodobě podkopou důvěru veřejnosti nejen ve výkon spravedlnosti a její efektivitu, ale také ohrozí stabilitu a existenci demokratického institucionálního systému.

„Upozorňujeme zákonodárce na skutečnost, že za účelem ochrany právního státu a základních práv vyžaduje návrh zákona – který na rozdíl od svého názvu není transparentní – okamžitý, důkladný a komplexní přezkum.“

Zákon navrhoval velmi přísné sankce pro příjemce finančních prostředků ze zahraničí. „Pokud se ukáže, že organizace přijala zahraniční podporu, orgán pro boj proti praní špinavých peněz uloží pokutu ve výši 25násobku podpory, která musí být uhrazena do 15 dnů. Takto vyplacené částky a veškerý majetek organizací zrušených podle zákona budou převedeny do Národního fondu pro spolupráci,“ popsal Telex.

Orgán by také mohl provádět kontroly na místě, což znamená, že by mohl navštívit organizace uvedené na seznamu, nahlížet do všech jejich dokumentů, počítačů a nosičů dat a pořizovat jejich kopie. Mohl by také požádat o pomoc policii.

Podle návrhu by „ohrožovalo suverenitu země“ cokoli, co porušuje nebo negativně zobrazuje nezávislý, demokratický a ústavní charakter země, jednotu národa, odpovědnost za Maďary v zahraničí, postavení manželství, rodiny a biologického pohlaví, mír, ​​bezpečnost a spolupráci s jinými zeměmi, ústavní identitu země a křesťanskou kulturu.

Podle návrhu by mohla být suverenita země ohrožena aktivitami, které jsou schopny ovlivnit veřejné mínění.

Nezávislá maďarská média také připomněla projev Viktora Orbána z 15. března, v němž označil organizace občanské společnosti kritické vůči vládě, novináře nezávislého tisku, soudce protestující za nezávislost soudnictví a opoziční politiky financované ze zahraničí za „přezimující hmyz“ a dodal, že „jarní úklid“ přijde do Velikonoc.

Oním úklidem zjevně myslel právě zákon „O transparentnosti veřejného života“.

REAKCE ÚSTAVU NEZÁVISLÉ ŽURNALISTIKY,
vydavatele serveru HlídacíPes.org

Maďarský Úřad pro ochranu národní suverenity svojí zprávou bohužel potvrdil obavy, které panují od samého počátku jeho činnosti. Tedy že bude používán jako bič na ta média, které se nespokojují s velebením současné maďarské vlády.

Cílem Úřadem zmiňovaného projektu v rámci evropského programu Kreativní Evropa je především produkce kvalitní žurnalistiky, kterou v HlídacíPes.org považujeme za nejúčinnější obranu proti dezinformacím.

Nechceme, aby se tvořily seznamy „těch správných médií“, „ministerstva pravdy“, nepodporujeme vytváření nekonečného množství „vyvracečů dezinformací“.

Za jediné možné a účinné řešení problému dezinformací považujeme špičkovou nezávislou novinářskou produkci. Je příznačné, že právě toto maďarský Úřad pro ochranu národní suverenity tak dráždí.

Ondřej Neumann, ředitel Ústavu nezávislé žurnalistiky

Tento text vznikl v rámci projektu EthProMedE.

Spolufinancováno Evropskou unií. Vyjádřené názory jsou názory autora a neodráží nutně oficiální stanovisko Evropské unie či Evropské výkonné agentury pro vzdělávání a kulturu (EACEA). Evropská unie ani EACEA za vyjádřené názory nenese odpovědnost.