Trestní oznámení může podat kdokoliv na kohokoliv a kdykoliv. S lehkou mírou nadsázky je možné říct, že samotné trestní oznámení vlastně vůbec nic neznamená. Přesto jsou tuzemská média těmito banálními právními úkony zcela fascinována a obsáhle o nich referují.

Na ukázku:

iDnes: Růžička čelí trestnímu oznámení. Vzal úplatek, tvrdí podnikatel

Novinky: Růžička čelí trestnímu oznámení. Podal ho kontroverzní podnikatel

Aktuálně: Trenér Růžička čelí trestnímu oznámení z přijímání úplatků

„Dokonce podat“ oznámení…

Nejen tři největší zpravodajské servery výše zmíněnou informací „posunují“ kauzu trenéra české hokejové reprezentace. V obdobném duchu referují i další – například ČTK či Česká televize.

Nejde o tuto konkrétní patálii, jejíž pravou podstatu autor těchto řádek nezná (a neznají ji bezpochyby ani jeho kolegové z jiných médií). Čerstvě je například hojně prezentováno i trestní oznámení na pražskou primátorku Adrianu Krnáčovou za způsob vyjednávání o dalším pronájmu Škodova paláce.

Tuzemské noviny, weby, televize i rozhlas s oblibou informují v duchu: „dokonce podal trestní oznámení“. Obzvláště bulvár v čele s TV Nova si v tom doslovala libuje. Bez ohledu na skutečnost, že podání trestního oznámení je klasickou „neudálostí“.

To ovšem nenamená, že není podávána s dramatickým tónem v moderátorově hlasu, případně v titulku doplněna dramatickým slůvkem „čelí“. (Autorovým oblíbeným obratem je pak věta „dokonce zvažuje podání trestního známení“.)

… aby „dokonce šetřila“ policie

Smutným následkem (ne)informace o podání trestního oznámení, která zhusta v mediálně sledovaných kauzách slouží především zviditelnění podávajícího, je pak další referování o tom, že „policie se trestním oznámením zabývá“, v horším případě že „policie prověřuje pana XY“.

Referování „o podání trestního oznámení“ je jedním z velkých nešvarů tuzemské novinařiny. Obzvláště, když drtivá většina médií kalkuluje s neinformavoností publika či čtenářů o trestním řízení a sugeruje jim představu „je to jasné, už po něm jde policie“…

P.S. Server iDnes již po zveřejnění tohoto textu dosáhl zatímního vrcholu žurnalistické ignorance vážně míněnou anketní otázkou: „Měl by měl zůstat (Růžička) u národního mužstva poté, co na něj bylo podáno trestní oznámení?“

Něco málo o trestním oznámení ze serveru Policie.cz:

Postup při podání trestního oznámení
Pokud je podáno trestní oznámení, musí policie prošetřit, zda došlo ke spáchání trestného činu.

Trestní oznámení
– může podat kdokoliv, nikoli tedy pouze poškozený
– lze podat ústně či písemně
– je možné podat na kterékoli oddělení policie (ideální je podat trestní oznámení na službu kriminální policie a vyšetřování v místě, kde došlo ke spáchání trestného činu) nebo na státní zastupitelství. Tyto orgány mají povinnost oznámení přijmout a bez průtahů věc vyšetřit.

V případě písemného trestního oznámení doporučujeme odeslat oznámení doporučeně nebo si nechat potvrdit doručení na kopii oznámení u pracovníka podatelny policie nebo státního zastupitelství.

Pokud chce být oznamovatel informován o tom, co v té věci policie učinila musí o to výslovně při podávání trestního oznámení požádat (uvést do protokolu nebo v písemném oznámení např. „žádám, abych byl/a vyrozuměn/a o tom, s jakým výsledkem bylo moje trestní oznámení prošetřeno“). Policie jej musí do 30 dnů vyrozumět.

Forma a obsah trestního oznámení nejsou stanoveny, doporučujeme však formulovat trestní oznámení srozumitelně a stručně tak, aby bylo zřejmé, kdo oznámení činí (včetně přesné totožnosti a adresy), kdy a kterému policejnímu útvaru bylo oznámení podáno. Dále doporučujeme zodpovědět následující otázky:
Kdo se trestného činu dopustil?
– totožnost účastníků: pachatel, poškozený, svědci; pokud oznamovatel nezná jejich totožnost, uvede co nejpodrobnější popis osoby a jejích vnějších projevů.
Co se stalo?
– popis skutku
Kde k události došlo?
– místo spáchání skutku
Kdy došlo k události?
– doba spáchání skutku
Jak k události došlo?
– popis jednání všech zúčastněných osob
Čím byl trestný čin spáchán?
– pokud byla použita zbraň nebo nástroj
Proč se podle názoru oznamovatele čin stal?
– jaký byl motiv pachatelova jednání
Jaké následky pro oběť měla?
– např. újma na zdraví, újma na majetku atd.