IN MEDIAS RES. Haló noviny byly pouhou ozvučnou deskou partaje hlásící se k myšlenkám, které stály život desítky milionů lidí po celé zeměkouli. Partaje, která neváhala svůj deník v roce 2009 zneužít ke skrytému financování výměnou za lobbing v zájmu loterijních firem. Partaje, která se historicky vinula k bolševickému Rusku, což se v posledních dekádách změnilo v otevřenou náklonnost k režimu Vladimira Putina.

Komunistická strana Československa měla za první republiky vedle Rudého práva a Rudého večerníku také celou řadu dalších listů, například Svobodu, Rovnost a Dělnický deník. Na ženy se zaměřovala Rozsévačka (původní název byl s krátkým e, ale brzo se titul začal psát dlouze Rozsévačka), pro děti vycházel Kohoutek. Pro teoretické otázky byly určeny Agitátor, Bolševik, Komunista nebo Komunistická revue. KSČ obhospodařovala i vlastní nakladatelství.

Když bylo Rudé právo v roce 1933 úředně zastaveno, typografové začali v říjnu toho roku vydávat takzvaný svépomocný list Haló noviny, kam psali pod pseudonymy redaktoři Rudého práva. Haló noviny (se sluchátkem jako součástí hlavičky novin) pak z preventivních důvodů vycházely souběžně s Rudým právem až do podzimu 1938, kdy 20. října vláda zastavila činnost KSČ i její tiskoviny.

Listopad 1989 a Rudé právo

Po listopadu 1989 tuzemští komunisté značku Haló novin oživili v roce 1991 poté, co jim Rudé právo před nosem vyfoukl tehdejší šéfredaktor Zdeněk Porybný. V Česku a vlastně i v evropském kontextu představovaly Haló noviny raritu. Stranické noviny začaly v Evropě zacházet na úbytě dlouhá desetiletí před obnovou „Halovek“, jak jim mazlivě přezdívají stoupenci myšlenek tria Marx – Engels – Lenin.

Skutečnost, že lidé v posledních volbách vypoklonkovali komunistickou stranu ze sněmovny, má naštěstí i značný dopad do stranické kasy. Nejnovější obětí škrtů je právě komunistický deník Haló noviny, který přestane vycházet k 28. dubnu. Rozhodl o tom před měsícem Ústřední výbor KSČM s tím, že deník má nahradit tištěný týdeník.

Netřeba však uronit byť jedinou slzu. S novinařinou měly „Halovky“ pramálo společného. Byly pouhou ozvučnou deskou partaje hlásící se k myšlenkám, které stály život desítky milionů lidí po celé zeměkouli. Partaje, která neváhala svůj deník v roce 2009 zneužít ke skrytému financování výměnou za lobbing v zájmu loterijních firem. Partaje, která se historicky vinula k bolševickému Rusku, což se v posledních dekádách změnilo v otevřenou náklonnost k režimu Vladimira Putina.

Ve službách Vladimira Putina

Je symptomatické, že nejslavnějším „novinářem“ z novodobých Haló novin je hradní mluvčí Jiří Ovčáček, který si v letech 2002 až 2004 vyšvihl články s titulky jako Co znamená MDŽ pro národní umělkyni Jiřinu Švorcovou?, KSČM hraje klíčovou roli v procesu integrace evropské levice, Vojtěch Filip jedná vždy férově, Podejme ruku antikapitalistickým hnutím, Komunisté v čele zápasu za českou suverenitu, Jak dlouho bude Svobodná Evropa ohrožovat centrum Prahy? či KSČM odsuzuje odklon od Marxova humanistického poselství.

Je symptomatické, že této rudé partajní hlásné troubě Ovčáčkův pozdější šéf Miloš Zeman v roli prezidenta republiky exkluzivně sdělil v srpnu 2013 datum předčasných parlamentních voleb odměnou za „vstřícný přístup“ komunistů při hlasování o úřednické vládě Jiřího Rusnoka.

Je symptomatické že po únorovém ruském vpádu na Ukrajinu Centrum proti terorismu a hybridním hrozbám ministerstvo vnitra zařadilo Haló noviny mezi „kvazi-média“, která se dlouhodobě snaží za a) vykreslit putinovské Rusko jako oběť utlačovanou Západem a za b) konstruují obraz Ruské federace jako neohrožené supervelmoci, jež je mocensky nadřazena svým soupeřům. To vše samozřejmě ve zcela dojemném souladu s narativy dlouhodobého ruského propagandistického působení a po boku dezinformačních webů jako jsou AC24, Nová republika či česká mutace ruského státního Sputniku.

Deník Haló noviny na končí. Není ho nijaká škoda!

Článek vyšel v týdeníku Forum.