Ohrožení termínu prezidentské volby? Po stížnosti ke správnímu soudu je ve hře i Ústavní soud
ANALÝZA. Spor o podpisy pro pětici prezidentských kandidátů, který aktuálně řeší Nejvyšší správní soud, se velmi pravděpodobně dostane i před soud ústavní. A v takovém případě už hrozí, že v polovině ledna, kdy lidé v Česku půjdou k volebním urnám, nebude vyřešen. Na Ústavní soud se mohou obrátit ti, kdo by byli usnesením NSS zkráceni na svých právech – tedy buď neregistrovaná kandidátka Terezie Holovská, nebo kdokoli z pětice kandidátů, které by soud na základě stížnosti Terezie Holovské vyřadil.
O co jde konkrétně? Terezie Holovská podala k Nejvyššímu správnímu soudu stížnost na registraci pěti kandidátů: Petra Hanniga, Marka Hilšera, Jiřího Hynka, Vratislava Kulhánka a Mirka Topolánka. Jde o kandidáty, které nominovaly skupiny poslanců a senátorů.
Související články
Stížnost na kandidaturu Topolánka, Hilšera, Hynka, Kulhánka a Hanniga sepsal advokát Jan Kalvoda. Jasno má být do 14. prosince
Podle Holovské je „stanovisko Ministerstva vnitra protikladné s týmž, na jehož základě ministerstvo postupovalo při předchozí prezidentské volbě“. Bylo navíc zveřejněno až po ukončení lhůty k podávání kandidátních listin.
Upozorňuje zároveň, že třeba poslankyně Kateřina Valachová a Helena Válková odmítly podat návrh v její prospěch výslovně proto, že již dříve podpořily jiného kandidáta.
14. prosince – a co dál?
Nejvyšší správní soud už rozhodl, že se stížností bude zabývat. Do 6. prosince stanovil lhůty k obeslání účastníků, finální usnesení chce vynést do 14. prosince.
Soud navíc rozhoduje jednokolově – tedy jeho usnesení bude pro tuto konkrétní stížnost konečné a termín voleb by neohrozilo.
Problém nastává v dalším postupu: Kdokoli, kdo se rozhodnutím NSS bude cítit dotčený, se může obrátit novou stížností na Ústavní soud. V našem případě je to pravděpodobné. Ve své při může pokračovat buď Holovská (její advokát Kalvoda pro server HlídacíPes.org prohlásil, že zatím nepovažuje za fér tuto variantu komentovat), nebo kdokoli z pětice nynějších kandidátů, kterým by případně soud registraci zrušil. I u nich je to pravděpodobné.
Jak dlouho může trvat, než se k věci Ústavní soud dostane? Dlouho. Aspoň optikou prvního kola prezidentské volby, která je vyhlášena na 12. a 13. ledna.
Už jen lhůta pro podání ústavní stížnosti, která začne běžet po 14. prosinci, je dvouměsíční. Je ovšem pravděpodobné, že sami kandidáti nemají důvod ji extrémně prodlužovat a byla by podána rychle – samozřejmě s ohledem na nutnost prostudovat usnesení Nejvyššího správního soudu a stížnost sepsat. Bylo by pak už na Ústavním soudu, jak rychle by o stížnosti dokázal rozhodnout, nebo zda by třeba bylo nutné volbu odložit.
Z justičních kruhů má HlídacíPes.org informace, že se na Ústavním soudu na tyto varianty intezivně připravují.
Ministerstvo je v klidu
Původce všech těchto nejasností, kterým je ministerstvo vnitra, zůstává v klidu. Volba podle mluvčí Kláry Pěknicové nemůže být ohrožena.
„Při plánování a organizaci všech druhů voleb počítáme s tím, že by mohla být využita lhůta k soudnímu přezkumu. Žaloba nemůže z hlediska organizace prezidentské volby nijak ohrozit. Jediné, na co to má vliv, je doba, kdy se budou losovat čísla pro označení hlasovacích lístků a kdy následně bude zahájen tisk hlasovacích lístků,“ uvedla Pěknicová pro deník Echo24.
To se ovšem týká pouze přezkumu u NSS, nikoli zmiňované ústavní stížnosti, která by následovala.
Pop-up mobil Mobile (207451)SMR mobil článek Mobile (207411)SMR mobil článek 2 Mobile (207416)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)SMR mobil pouze text Mobile (207431)Recommended (5901)Více z HlídacíPes.org
Čtěte též
Nejmocnější muž světa budí zdání vítěze. Na jeho kroky USA ale nakonec doplatí
Babiš spojenectvím se Svobodnými toleruje korupci, Rusko a extremismus
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)
11 komentářů
Nepochybuji, že paní Holovská i pan advokát (bez Šťávy neviditelný) Kalvoda se chtějí zviditelnit a prezidentská volba je velké téma. Doporučuji nechat výsledek na voličích, ti si s tím poradí.
Na doporučení občanů, tedy Vás, ale třeba i mne, houby záleží.
Bohužel, tady je nutné jasně napsat, že jakékoliv dodatečné soudní řešení je špatné řešení. I kdyby snad v poslední chvíli připuštěni byli, ptejme se jak tito kandidáti,s rizikem zákazu povedou svou předvolební kampaň (poměrně drahou v řádu desítek milionů), jak se k tomu do doby rozsudku ÚS postaví případní jejich další donátoři, jak se k nim postaví média, a podobně… Toto všechno už může jejich volbu prohrát předem.
Opět musíme zopakovat i zde publikovaná slova paní Bradáčové „..co se obecně od justice očekává, je kontinuita rozhodování a předvídatelnost rozhodování,“
A jestli to snad tento stát neumí, a jak se opět ukazuje skutečně neumí, těžko ho nazývati právním. To je pouze – v oblasti práva pouhá soudní diktatura
Ale za tento průšvih nenese vinu justice, to je práce Mildy Chovance.
Co to píšete, to je přece vystudovaný právník – a učili ho Eliáš, Baxa, Válková, …
Justice dosud v této věci neměla nic co říci. Toto bude její první dotyk celého problému.
To je přece to o čem píšu – takto pozdně fungující justice je k ničemu. Nejen tomto případě. Proto paní Bradáčová mluví o „předvídatelnost rozhodování justice“. Kdokoliv prostě musí předem vědět jak má legálně postupovat. A soudy trestat pouze ty případy kdy vědomě postupuje nelegálně. Nikoliv že by se snad až rozhodnutím soudu bylo jeho jednání označeno za nelegální..
Co tak zkusit pochopit starou moudrost, že bez žalobce není soudce?
To na co se ptáte, je dáno právě tím, jak široce u nás chápeme pojem spravedlnost a ústavní práva a svobody člověka. I když jak správně píšete, se najde žalobce – resp. oznamovatel nelegálního činu (což nemusí být čin trestní)), tak – jak jsem uvedl výše, poctivý člověk by z toho neměl mít žádnou újmu ani dlouhotrvající justiční proces, protože zda se nedopustil nelegálního jednání by měly správně vyhodnotit už složky na nejnižším stupni kontroly. Nejen třeba policie při vyšetřování – ale i kontrolní složky úřadů (každý úřad je má). Když pak půjdeme dál, policie má ukončit vyšetřování pokud nezjistí že došlo k trestnému činu, státní zástupce má podat žalobu pouze pokud má dostatek pádných (faktických) důkazů o vině (a porušení zákona). Dokonce ani soud nemusí takovou žalobu přijmout, pokud dojde již při předběžné kontrole k závěru že tomu tak není. Pak je jeden soud, druhý, třetí, přitom zase dle jak říká Bradáčová „..co se obecně od justice očekává, je kontinuita rozhodování a předvídatelnost rozhodování,“ – tudíž by už v případě odvolání měl pouze odvolací soud potvrdit rozsudek prvního – a odvolání odmítnout-
Ale samozřejmě – toto může platit, právě a pouze v tom případě, že všechny složky justice budou postupovat – podle práva, podle zákona (resp. trestního řádu) a jak znovu opakuji „s kontinuitou rozhodování a předvídatelností rozhodování. A pokud tak nekonají, tak potom nestačí když jejich rozhodnutí vyšší instance zruší, potom by měli sami čelit stíhání pro omezování občanských práv a svobod občanů (samozřejmě s možností obhajoby )
Sakra, chci toho moc aby pro lidi u policie a v justici (resp. kontrolních orgánech) platila stejně tvrdá pravidla jako na řidiče na silnici? Porušíš sebemenší pravidlo, tvrdá pokutu, trestné body. Nasbíráš jich určitý počet, seberou ti oprávnění tvojí funkci vykonávat..
Je cosi shnilého ve státě Českém.Ústavou počínaje.,parlamentem,senátem a Zemanem konče.Není čas na radikalizmus?Tedy nakopat koho,čeho až dosytosti.
Základní otázka je zda zákon o volbách je jednoznačně vyložitelný či nikoli.
Tvůrcem zákona jsou komory parlamentu.