Kulturní krajina pod Milešovkou. Foto: Profimedia

Nový myslivecký zákon má napravit dědictví komunismu, říká sedlák Daniel Pitek

Napsal/a Robert Malecký 3. července 2024
FacebookTwitterPocketE-mail

Největším nedostatkem novely mysliveckého zákona je, že už měla být dávno přijata a zatím se tak nestalo, říká v rozhovoru pro HlídacíPes.org sedlák Daniel Pitek. Hospodaří na pozemcích kolem Milešovky v Českém středohoří a za Asociaci soukromého zemědělství byl jedním z vyjednavačů, který novelu připravoval. „Vraťte všem, jak lesníkům, tak sedlákům, práva, která jim komunisti za socialismu vzali a dodneška jim nebyla vrácena,“ říká.

Nápravu pokřivených vztahů v myslivosti slíbila vláda ve svém programovém prohlášení. Proč je změna, kterou teď schválila a posílá ji do sněmovny, důležitá?

V programovém prohlášení je věnována myslivosti věta, která zní: Posílíme práva vlastníků honebních pozemků při organizaci honiteb. A toto opatření má vést k nápravě pokřivených vztahů mezi držiteli honiteb, uživateli honiteb a vlastníky honebních pozemků, těmi, kdo na pozemcích zemědělsky a lesnicky hospodaří. Většina vlastníků honebních pozemků, hospodářů, a to jak lesních, tak zemědělských, hospodaří na výměrách, které nedosahují minimální výměry honitby v České republice, což je 500 hektarů. Takže mají ztížený přístup k myslivosti. A právě v tomhle momentě, kdyby se toto prolomilo, tak si naopak myslím, že by mezi myslivce přibyla nová krev. Myslivost je zásadně propojená se zemědělským a lesním hospodařením a navzájem se ovlivňují, takže by měli velkou motivaci do myslivosti vstoupit.

Kde jsou rozumné vztahy, tam myslivci akceptují hospodáře a vědí, že s nimi musí spolupracovat, protože bez nich ani myslivost nemůže fungovat. Jinde se k lidem, kteří buď získali pozemky v restitucích nebo je koupili, stavějí jako k někomu, kdo jim tam přibyl jako škůdce a snaží se ho ignorovat. Berou je spíš jako nepřítele, jako nějakou škodnou, což je samozřejmě škoda.

Trochu to připomíná myšlení, se kterým se potýkali soukromí zemědělci ve vztahu k družstvům a statkům.

Ono to tak je. Kdysi byla myslivost vázána k vlastnictví pozemků, takže ji za první republiky aktivně vykonávalo třeba kolem 20 tisíc lidí. A tím, že byla myslivost navázána na pozemky, vykonávali ji prakticky hlavně sedláci.

Třeba v Českomoravské myslivecké jednotě je průměr přes šedesát let a každý rok jí ubývá přibližně 3000 členů.

Samozřejmě byli i lidé, kteří si nějakou honitbu pronajali, ale většinou se to dělalo ve vlastní režii. Jak je to dneska třeba v sousedním Rakousku, kde se ta kontinuita nepřerušila. Bohužel za socialismu komunisti vytvořili takzvanou lidovou myslivost a úplně ji vytrhli ze zemědělského a lesního hospodaření. Vytvořili zábavu dělnickým kádrům a u lukrativních honiteb komunistické nomenklaturní vrchnosti. A bohužel to tady pořád sem tam přetrvává a to myšlení je tímhle hrozně postižené. U některých mysliveckých skupin, zdaleka ne všech, se někteří lidé se brání všemu, jakýmkoli změnám, které jsou naopak dobré i pro myslivost. Ve spoustě spolků nechtějí přibírat další členy, i přesto, že třeba mají pozemky v honitbách. Snaží se je mezi sebe nepustit, čímž populace myslivců ohromným způsobem stárne. Dneska je třeba v Českomoravské myslivecké jednotě průměr přes šedesát let a každý rok jí ubývá přibližně 3000 členů, protože buď zemřou, nebo už jsou natolik staří, že nejsou schopni myslivost provozovat. Na to přece jen potřebujete nějaký fyzický fond. A pro mladší ročníky to není úplně zajímavá činnost.

Co s tím?

Řešení je v tom, kdo se v této situaci k myslivosti nejspíš dostane. Především lidé, kteří v přírodě vykonávají své povolání, třeba zemědělci, kteří mají logicky k myslivosti blíž než někdo, kdo je z města. Bohužel dneska většina myslivců, na rozdíl zase třeba od Rakouska, chodí někam do práce, ať už do kanceláře, do fabriky nebo mají svoje firmy. A pak po práci ve svém volném čase chodí dělat jako svůj koníček myslivost. Oni říkají, my se staráme o přírodu, my se staráme o zvěř, o přírodní bohatství, děláme to za vlastní ve svém volném čase. Já říkám – hele, to je všechno hezký. Vy děláte svůj koníček, ale teď mi řekněte, co v tom svém volném čase můžete pro tu věc udělat? A oni říkají – chodíme na brigády, opravujeme tamhle posedy, opravujeme krmelce… Ale to všechno je jenom střípek toho všeho, co zvěř potřebuje, protože ten zásadní faktor, který ovlivní kvalitu nebo nekvalitu prostředí zvěře, je samozřejmě hospodář v tom prostoru. Ten, kdo tam zemědělsky nebo lesnicky hospodaří, protože v momentě, kdy vy hospodaříte špatně, máte tam velké lány polí, intenzivní způsob hospodaření, nejsou tam žádné krajinné prvky, tak tam velký prostor pro kvalitu životního prostředí zvěře není.

Jaké jsou důsledky?

Vidíme to třeba u drobné zvěře. Koroptev polní je na vyhynutí, podobně křepelka, stejně zajíc polní, králík divoký nebo bažant. Všechny tyto druhy jsou na tom špatně a je to čistě tím, jak se zemědělsky hospodaří. Když se ale na druhou stranu podíváte na zvěř spárkatou, což je jelen evropský, daněk skvrnitý, jelen sika, muflon, srnec obecný, prase divoké, tam je to naopak. Vytvořilo se prostředí, které je pro zvěř velice vhodné, a tyto druhy zvěře prosperují a prosperují natolik, že jsou ohromné nadstavy. Neříkám, že úplně v celé republice, protože ty čistě polní honitby spárkatou zvěř v takové míře nemají, snad mimo zatoulaných prasat nebo srnčí zvěře. Ale všechny honitby, kde je významnější podíl lesa, mají problém. Což je dejme tomu pětatřicet procent výměry České republiky.

Středohoří, Krušné hory, Lužické hory, Liberecko, celá Českomoravská vrchovina, Slavkovský les, Šumava, velká část Brd a sposta dalších oblastí, tam všude chybí rovnováha v životním prostředí a tato zvěř je v takových stavech, že vznikají rozsáhlé škody jak na zemědělských plochách, tak na lesních. Což má dopad ekonomický, ale i ekologický. Ale má to dopad a důvody i v myslivosti, populace nejsou v dobrém stavu, jsou tam špatné poměry pohlaví, špatné poměry věku, je tam většinou spousta mladé zvěře.

Toto by měla být právě ta část, za kterou jsou při péči o krajinu zodpovědní myslivci. Znamená to, že svou práci neodvádějí dobře?

Ano, protože nepomáhají vytvářet kvalitní populace a zvěř degeneruje, degraduje a navíc ještě způsobuje škody. Oni říkají, že se starají o přírodu, jenže to právě dělá ta strana vlastníků pozemků a hospodářů. Ti vytvářejí životní prostředí. Já ve svém prostoru, kde hospodařím kolem Milešovky, když jsem vytvořil vodní tůně, ohromně jsem oživil ten prostor. Nejenom pro drobné živočichy, hmyz, zpěvné a vodní ptáky, obojživelníky, ale chodí tam právě i spousta zvěře. Chodí pít a pohybuje se tam. Ten prostor je velice živý, je to stejné, jako že máme v loukách spoustu remízků, solitérních stromů. Ta krajina je velice členitá, je v ní spousta krajinných prvků. Tím, že zakládáme smíšený les, kde je zase spousta různých dřevin a není to jenom ta smrková monokultura, která je velice chudá, vytváříme pro zvěř kvalitní prostředí. A právě proto bychom měli mít i jednoduchý přístup k výkonu práva myslivosti.

Jednou ze základních změn v novele je snížení minimální výměry honitby ze současných 500 na 250 hektarů. Můžete vysvětlit, v čem je to důležité?

86 % zemědělců v Česku obhospodařuje plochy do 150 hektarů a hospodaří na 20 procentech výměry zemědělské půdy v ČR. Pak je tady skupina 2400 zemědělských subjektů, který jsou od 150 do 580 hektarů, ale ani oni, i když mají třeba těch 580 hektarů, je nemusí mít scelené tak, aby těch nynějších 500 hektarů dali souvisle dohromady. To je dalších 8 % zemědělců, když to sečtete, tak zde máte 94 % subjektů, které hospodaří na 40 procentech zemědělské výměry v ČR, a většina k té myslivosti nemá přístup. Ale samozřejmě nesou náklady na škody. A pak je 6 % velkých agropodniků, které hospodaří na 60 procentech zemědělské plochy, které se můžou stát držitelem honitby a nadiktují si v ní, co potřebují. Z těchto čísel jasně plyne, že většina zemědělců má k myslivosti ztížený přístup.

My jsme právě jako jednu ze základních věcí prosadili snížení minimální výměry honitby z 500 hektarů na 250. V Rakousku je to mimochodem 115, je to země, která je s námi historicky spojená. Těch 115 hektarů bylo dříve i tady, ale za komunistů se to v roce 1962 zvedlo zákonem na 500 a takhle to trvá dodneška. Třeba Němci mají minimální výměru 75 hektarů honitby vlastní a 250 hektarů ve společenstevních honitbách, dokonce některé spolkové země mají 150 hektarů ve společenstevních honitbách.

Čili jde jednoznačně o odbourání reliktu komunistického hospodaření.

Přesně tak. My říkáme této vládě, která je středopravá a která je tvořená z demokratických stran, které se vymezují proti komunismu a jeho dědictví: Vraťte myslivost selskému stavu, nám sedlákům i soukromým lesníkům, kteří mají pozemky menší a nedosáhnou na těch 500 hektarů. Na ně dosáhne církev, některé šlechtické rody, Lesy České republiky, Vojenské lesy a statky a třeba národní parky. Ale ti ostatní vlastníci mimo ještě pár obcí, jako jsou třeba Volary, které mají velké městské lesy, na svoje honitby nedosáhnou. Takže říkám: Vraťte všem těmto lidem, jak lesníkům, tak sedlákům, práva, která jim komunisti za socialismu vzali a dodneška jim nebyla vrácena.

Tušíte ve sněmovně při projednávání nějaký problém?

Je to tak, že ODS, TOP 09 a Piráti jednoznačně podporují vládní návrh a jsou v souladu s programovým prohlášením vlády a vlastně i s předvolebními sliby, které nám všech pět stran současné koalice před volbami dalo. Všichni slíbili, že posílí práva vlastníků tak, jak je to v programovém prohlášení napsáno. Problém je s KDU-ČSL, kde je velký myslivec pan Bělobrádek. Přestože tvrdí, jak je pro venkov a pro selský stav, to nám vykládal, když jsme ho měli pozvaného na Farmě roku, tak proti změně zákona vystupuje.

A pak je tam hnutí STAN, kde z třiatřiceti poslanců jich zhruba polovina byla proti snížení minimální výměry honitby. Já s nimi postupně mluvím a snažím se je přesvědčit, proč je to pro nás důležité a hlavně, že to slíbili. Prostě pokud se postaví proti, budou pro nás naprosto nedůvěryhodné politické uskupení, které si asi nezaslouží hlasy lidí ze stavu selského ani od lesníků, ani od lidí kolem ochrany přírody.

Pop-up mobil Mobile (207451)
ReklamaSMR mobil článek Mobile (207411)
ReklamaSMR mobil článek 2 Mobile (207416)
ReklamaSMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
ReklamaSMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
ReklamaSMR mobil pouze text Mobile (207431)

Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější.

Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

ReklamaSkyscraper 2 Desktop (211796-4)