Nový myslivecký zákon má napravit dědictví komunismu, říká sedlák Daniel Pitek
Největším nedostatkem novely mysliveckého zákona je, že už měla být dávno přijata a zatím se tak nestalo, říká v rozhovoru pro HlídacíPes.org sedlák Daniel Pitek. Hospodaří na pozemcích kolem Milešovky v Českém středohoří a za Asociaci soukromého zemědělství byl jedním z vyjednavačů, který novelu připravoval. „Vraťte všem, jak lesníkům, tak sedlákům, práva, která jim komunisti za socialismu vzali a dodneška jim nebyla vrácena,“ říká.
Nápravu pokřivených vztahů v myslivosti slíbila vláda ve svém programovém prohlášení. Proč je změna, kterou teď schválila a posílá ji do sněmovny, důležitá?
V programovém prohlášení je věnována myslivosti věta, která zní: Posílíme práva vlastníků honebních pozemků při organizaci honiteb. A toto opatření má vést k nápravě pokřivených vztahů mezi držiteli honiteb, uživateli honiteb a vlastníky honebních pozemků, těmi, kdo na pozemcích zemědělsky a lesnicky hospodaří. Většina vlastníků honebních pozemků, hospodářů, a to jak lesních, tak zemědělských, hospodaří na výměrách, které nedosahují minimální výměry honitby v České republice, což je 500 hektarů. Takže mají ztížený přístup k myslivosti. A právě v tomhle momentě, kdyby se toto prolomilo, tak si naopak myslím, že by mezi myslivce přibyla nová krev. Myslivost je zásadně propojená se zemědělským a lesním hospodařením a navzájem se ovlivňují, takže by měli velkou motivaci do myslivosti vstoupit.
Kde jsou rozumné vztahy, tam myslivci akceptují hospodáře a vědí, že s nimi musí spolupracovat, protože bez nich ani myslivost nemůže fungovat. Jinde se k lidem, kteří buď získali pozemky v restitucích nebo je koupili, stavějí jako k někomu, kdo jim tam přibyl jako škůdce a snaží se ho ignorovat. Berou je spíš jako nepřítele, jako nějakou škodnou, což je samozřejmě škoda.
Trochu to připomíná myšlení, se kterým se potýkali soukromí zemědělci ve vztahu k družstvům a statkům.
Ono to tak je. Kdysi byla myslivost vázána k vlastnictví pozemků, takže ji za první republiky aktivně vykonávalo třeba kolem 20 tisíc lidí. A tím, že byla myslivost navázána na pozemky, vykonávali ji prakticky hlavně sedláci.
Třeba v Českomoravské myslivecké jednotě je průměr přes šedesát let a každý rok jí ubývá přibližně 3000 členů.
Samozřejmě byli i lidé, kteří si nějakou honitbu pronajali, ale většinou se to dělalo ve vlastní režii. Jak je to dneska třeba v sousedním Rakousku, kde se ta kontinuita nepřerušila. Bohužel za socialismu komunisti vytvořili takzvanou lidovou myslivost a úplně ji vytrhli ze zemědělského a lesního hospodaření. Vytvořili zábavu dělnickým kádrům a u lukrativních honiteb komunistické nomenklaturní vrchnosti. A bohužel to tady pořád sem tam přetrvává a to myšlení je tímhle hrozně postižené. U některých mysliveckých skupin, zdaleka ne všech, se někteří lidé se brání všemu, jakýmkoli změnám, které jsou naopak dobré i pro myslivost. Ve spoustě spolků nechtějí přibírat další členy, i přesto, že třeba mají pozemky v honitbách. Snaží se je mezi sebe nepustit, čímž populace myslivců ohromným způsobem stárne. Dneska je třeba v Českomoravské myslivecké jednotě průměr přes šedesát let a každý rok jí ubývá přibližně 3000 členů, protože buď zemřou, nebo už jsou natolik staří, že nejsou schopni myslivost provozovat. Na to přece jen potřebujete nějaký fyzický fond. A pro mladší ročníky to není úplně zajímavá činnost.
Související články
V myslivecké novele chybí zákaz norování lišek. Zemědělci i ochránci zvířat to chtějí změnit
Co s tím?
Řešení je v tom, kdo se v této situaci k myslivosti nejspíš dostane. Především lidé, kteří v přírodě vykonávají své povolání, třeba zemědělci, kteří mají logicky k myslivosti blíž než někdo, kdo je z města. Bohužel dneska většina myslivců, na rozdíl zase třeba od Rakouska, chodí někam do práce, ať už do kanceláře, do fabriky nebo mají svoje firmy. A pak po práci ve svém volném čase chodí dělat jako svůj koníček myslivost. Oni říkají, my se staráme o přírodu, my se staráme o zvěř, o přírodní bohatství, děláme to za vlastní ve svém volném čase. Já říkám – hele, to je všechno hezký. Vy děláte svůj koníček, ale teď mi řekněte, co v tom svém volném čase můžete pro tu věc udělat? A oni říkají – chodíme na brigády, opravujeme tamhle posedy, opravujeme krmelce… Ale to všechno je jenom střípek toho všeho, co zvěř potřebuje, protože ten zásadní faktor, který ovlivní kvalitu nebo nekvalitu prostředí zvěře, je samozřejmě hospodář v tom prostoru. Ten, kdo tam zemědělsky nebo lesnicky hospodaří, protože v momentě, kdy vy hospodaříte špatně, máte tam velké lány polí, intenzivní způsob hospodaření, nejsou tam žádné krajinné prvky, tak tam velký prostor pro kvalitu životního prostředí zvěře není.
Jaké jsou důsledky?
Vidíme to třeba u drobné zvěře. Koroptev polní je na vyhynutí, podobně křepelka, stejně zajíc polní, králík divoký nebo bažant. Všechny tyto druhy jsou na tom špatně a je to čistě tím, jak se zemědělsky hospodaří. Když se ale na druhou stranu podíváte na zvěř spárkatou, což je jelen evropský, daněk skvrnitý, jelen sika, muflon, srnec obecný, prase divoké, tam je to naopak. Vytvořilo se prostředí, které je pro zvěř velice vhodné, a tyto druhy zvěře prosperují a prosperují natolik, že jsou ohromné nadstavy. Neříkám, že úplně v celé republice, protože ty čistě polní honitby spárkatou zvěř v takové míře nemají, snad mimo zatoulaných prasat nebo srnčí zvěře. Ale všechny honitby, kde je významnější podíl lesa, mají problém. Což je dejme tomu pětatřicet procent výměry České republiky.
Středohoří, Krušné hory, Lužické hory, Liberecko, celá Českomoravská vrchovina, Slavkovský les, Šumava, velká část Brd a sposta dalších oblastí, tam všude chybí rovnováha v životním prostředí a tato zvěř je v takových stavech, že vznikají rozsáhlé škody jak na zemědělských plochách, tak na lesních. Což má dopad ekonomický, ale i ekologický. Ale má to dopad a důvody i v myslivosti, populace nejsou v dobrém stavu, jsou tam špatné poměry pohlaví, špatné poměry věku, je tam většinou spousta mladé zvěře.
Toto by měla být právě ta část, za kterou jsou při péči o krajinu zodpovědní myslivci. Znamená to, že svou práci neodvádějí dobře?
Ano, protože nepomáhají vytvářet kvalitní populace a zvěř degeneruje, degraduje a navíc ještě způsobuje škody. Oni říkají, že se starají o přírodu, jenže to právě dělá ta strana vlastníků pozemků a hospodářů. Ti vytvářejí životní prostředí. Já ve svém prostoru, kde hospodařím kolem Milešovky, když jsem vytvořil vodní tůně, ohromně jsem oživil ten prostor. Nejenom pro drobné živočichy, hmyz, zpěvné a vodní ptáky, obojživelníky, ale chodí tam právě i spousta zvěře. Chodí pít a pohybuje se tam. Ten prostor je velice živý, je to stejné, jako že máme v loukách spoustu remízků, solitérních stromů. Ta krajina je velice členitá, je v ní spousta krajinných prvků. Tím, že zakládáme smíšený les, kde je zase spousta různých dřevin a není to jenom ta smrková monokultura, která je velice chudá, vytváříme pro zvěř kvalitní prostředí. A právě proto bychom měli mít i jednoduchý přístup k výkonu práva myslivosti.
Jednou ze základních změn v novele je snížení minimální výměry honitby ze současných 500 na 250 hektarů. Můžete vysvětlit, v čem je to důležité?
86 % zemědělců v Česku obhospodařuje plochy do 150 hektarů a hospodaří na 20 procentech výměry zemědělské půdy v ČR. Pak je tady skupina 2400 zemědělských subjektů, který jsou od 150 do 580 hektarů, ale ani oni, i když mají třeba těch 580 hektarů, je nemusí mít scelené tak, aby těch nynějších 500 hektarů dali souvisle dohromady. To je dalších 8 % zemědělců, když to sečtete, tak zde máte 94 % subjektů, které hospodaří na 40 procentech zemědělské výměry v ČR, a většina k té myslivosti nemá přístup. Ale samozřejmě nesou náklady na škody. A pak je 6 % velkých agropodniků, které hospodaří na 60 procentech zemědělské plochy, které se můžou stát držitelem honitby a nadiktují si v ní, co potřebují. Z těchto čísel jasně plyne, že většina zemědělců má k myslivosti ztížený přístup.
My jsme právě jako jednu ze základních věcí prosadili snížení minimální výměry honitby z 500 hektarů na 250. V Rakousku je to mimochodem 115, je to země, která je s námi historicky spojená. Těch 115 hektarů bylo dříve i tady, ale za komunistů se to v roce 1962 zvedlo zákonem na 500 a takhle to trvá dodneška. Třeba Němci mají minimální výměru 75 hektarů honitby vlastní a 250 hektarů ve společenstevních honitbách, dokonce některé spolkové země mají 150 hektarů ve společenstevních honitbách.
Čili jde jednoznačně o odbourání reliktu komunistického hospodaření.
Přesně tak. My říkáme této vládě, která je středopravá a která je tvořená z demokratických stran, které se vymezují proti komunismu a jeho dědictví: Vraťte myslivost selskému stavu, nám sedlákům i soukromým lesníkům, kteří mají pozemky menší a nedosáhnou na těch 500 hektarů. Na ně dosáhne církev, některé šlechtické rody, Lesy České republiky, Vojenské lesy a statky a třeba národní parky. Ale ti ostatní vlastníci mimo ještě pár obcí, jako jsou třeba Volary, které mají velké městské lesy, na svoje honitby nedosáhnou. Takže říkám: Vraťte všem těmto lidem, jak lesníkům, tak sedlákům, práva, která jim komunisti za socialismu vzali a dodneška jim nebyla vrácena.
Tušíte ve sněmovně při projednávání nějaký problém?
Je to tak, že ODS, TOP 09 a Piráti jednoznačně podporují vládní návrh a jsou v souladu s programovým prohlášením vlády a vlastně i s předvolebními sliby, které nám všech pět stran současné koalice před volbami dalo. Všichni slíbili, že posílí práva vlastníků tak, jak je to v programovém prohlášení napsáno. Problém je s KDU-ČSL, kde je velký myslivec pan Bělobrádek. Přestože tvrdí, jak je pro venkov a pro selský stav, to nám vykládal, když jsme ho měli pozvaného na Farmě roku, tak proti změně zákona vystupuje.
A pak je tam hnutí STAN, kde z třiatřiceti poslanců jich zhruba polovina byla proti snížení minimální výměry honitby. Já s nimi postupně mluvím a snažím se je přesvědčit, proč je to pro nás důležité a hlavně, že to slíbili. Prostě pokud se postaví proti, budou pro nás naprosto nedůvěryhodné politické uskupení, které si asi nezaslouží hlasy lidí ze stavu selského ani od lesníků, ani od lidí kolem ochrany přírody.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Pop-up mobil Mobile (207451)SMR mobil článek Mobile (207411)SMR mobil článek 2 Mobile (207416)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)SMR mobil pouze text Mobile (207431)Recommended (5901)Čtěte též
Jan Ruml o svém těžkém úraze: Život jsem nevzdal. A taky o Česku a politice
Takhle to dál nejde. Německý starosta kritizuje nečinnost Berlína v migrační politice
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)
19 komentářů
V nekonečné zášti vůči myslivcům vlastní navrhujete, aby myslivců bylo ještě více. Ale jak chcete garantovat, aby „noví“ myslivci měli stejné znalosti jako „staří“? Znáte penzum pro myslivecké abonenty? Je to obsáhlá publikace, plná exaktních informací, jejichž znalosti musí adept obhájit při přísných zkouškách. Navíc během zkušební doby má svého mentora, který jej seznamuje s praxí, což trvá minimálně rok, většinou dva i více. A najednou se zde mávnutím proutku objeví stovky, možná nižší tisíce amatérů, kteří o myslivosti budou vědět minimum, možná nic. Dnes je vítaným soustem pro veřejnost postřelení myslivce jiným. Co se bude dít po novém ‚pořádku‘ Bůh suď.
Co když budou nově provozovat myslivost i vlastníci na svých pozemcích, kteří doposud neměli možnost, protože řada mysliveckých spolků je personálně uzavřená.
Co když „noví myslivci“ nebudou amatéry, ale bude se jednat o lesníky a zemědělce, kteří dlouhodobě hospodaří na svých pozemcích, a kteří si doposud kupovali povolenky k lovu u VLS, LČR, Arc. lesů ?
Základní povinnost ochraňovat krajinu od škodné a regulovat odstrelem premnozeni některé zvěře , nemohou myslivci plnit ani náhodou. Příčinou je vysoký věk. Měli by být profesionální lovci, kteří by tyto úkoly plnili, nejsem si jist zda, toto nový myslivecký zákon umožňuje.
Z hlediska ekologie je termín škodná naprosto nesmyslný. Jsou to predátoři, nikoli zvířata, které by škodila. Protože jsme si uzurpovali postavení vrcholových predátorů, částečně jsme jejich úlohu převzali, to však neznamená, že je musíme pronásledovat až do vyhubení, protože nejsme schopni je plně nahradit, mj. protože mají jinou a lepší smyslovou výbavu a svoji kořist znají lépe než jakýkoli člověk. Řešení je v koexistenci mezi lidmi a zvířaty.Stavy těch predátorů můžeme rozumně na základě vědy omezovat a regulovat. Nakonec nejsou neužiteční, můžeme je řadit mezi kožešinnou zvěř.
Přátelé,pan Pitek si mluví jen to své co se mu hodí. Vůbec nehovoří o tom, že podle současného Zákona o myslivosti 449 je jako vlastník pozemku členem Honebního společenstva s ostatními vlastníky (i kdyby měli metr v honitbě), mají svá práva, mají zvoleného Honebního starostu,ktery za ně jedná, myslivcům podepisuje a schvaluje navrhované plány lovu a podle usnesení z Valné hromady HS honitbu např.pronajímají a za vlastních podmínek vzešlých z VH.
Myslivci v honitbě mohou dělat jen to, co jim vlastník povolí. To, že se vlasníci před 30 ti lety vykašlali na vytvoření honiteb a nechali to na myslivcích o tom pán také nemluví. To byla holt práce a teď je daleko snadnější toto vybudované pro něčí lobby rozbit. Myslivosti zdar !
Snížení výměry honitby nemá žádný prokazatelný vliv na snížení stavů zvěře. Toto již provedly Lesy České republiky v minulosti a výsledek to nepřineslo.
Menší výměra způsobí jen to že budou zase jiní tvrdit že je omezují ti větší , kteří byli v minulosti ti menší. Nekonečný příběh
Vlastník pozemků který je členem honebního společenstva má podle své výměry hlasy při rozhodování komu a za jakých podmínek se honitba pronajme.
K přijetí rozhodnutí o využití honitby je potřebný souhlas tří čtvrtin přítomných členů společenstva(vlastníků) Tím je zajištěna ochrana menších vlastníků . Rozhoduje kvalifikovaná většina.
Tak to v demokracii chodí.
Podstatné je nastavení nájemní smlouvy na honitbu. Zda je prioritou výše nájmu nebo něco jiného. Možnosti výpovědi smlouvy při nedodržování sjednaných parametrů.
Honitba není jen územní jednotka lovu. Lov je jen jedna ze součástí práv a povinností obsažených v právu myslivosti.
Více jak 20 let uživatel honitby předkládá k odsouhlasení sčítané stav zvěře a plán lovu zvěře vlastníkům.
Je třeba někde řešit místní lokální stavy zvěře . Vlastník nebo uživatel pozemků má možnost i za stávajícího zákona dát návrh pověřené obci s rozšířenou působností na úpravu stavů zvěře. Možnosti řešení jsou i nyní. Jde o to jak jsou využívány.
A také o tom jak je někdo schopen unést že většina má jiný názor a jak většina vnímá důvody těch kteří jsou v menšině.
Jako vlastník zemědělských a lesních pozemků nevnímám jako posílení práv vlastníka, že plán lovu v honitbě bude určovat organizace zřízená státem-ministerstvem zemědělství. To je přesně pravý opak .Jedná se o posílení role ,, státních úředníků,, a zajištění práce pro ně.
Dobrý den. Jsem bývalý malý zemědělec a nyní v invalidním důchodu. Situace ,která nastala před 5 lety ,kdy byla vypuštěna z farmového chovu asi 100 danků a vše co kolem toho nastalo dává zapravdu snahám o nový myslivecký zákon . Problém byl ale v tom ,že vypuštění jedinci nebyli označeni a tak nebyl povolen odstřel. Je mi divné ,že chovatelé masného skotu zvládají označení a zápis do evidence do 7 dnů a chovatelé farmových chovů neoznačují svá zvířata . Devastace od těchto neoznačených zvířat na Trhovésvinensku byla značná a stálo nemálo úsilí přinutit myslivce i místní referáty k patřičné odezvě.
Nikde neni psano jak vypada myslivost, pouze a pouze vymery v ha plochy.
Proc take vehemntne jeste dnes 30 lwt po sametu u nas zahranicnimi myslivci zejmena z Rakouska, SRN, je vyhledavan myslivecky a lovecky zazitek, pronajimaji si u nas a honidby a dlouhodobe hostuji ve spolcich.
Kdo mi odpoví?
Honitba pod 500 hektarů se nesmí dopustit. To chtějí jenom prospěcháři a masaři, kteří se vymlouvají na zločiny komunismu. Je to ubohé. Již dnes je honební společenství tvořeno vlastníky pozemků. Nechte zákon o myslivosti na pokoji.
Nejsem ani prospěchář, ani masař. Jen vzorně hospodařím na svých 11 ha lesa, kde myslivost vykonávají nevlastníci a jejich kamarádi bůhví odkud.
Místní myslivecký spolek neplatí nájemné a škody zvěří a není síly to změnit.
Jestli tu je někdo škodná, tak to jsou myslivci. Odporná banda lidí, co to dělají jen pro touhu po tom, si vystřelit na všechno živé, co se hýbe.
Tenhle zákon je paskvil, hrůzný relikt. Nelimituje množství odlovené zvěře, naopak myslivce podněcuje k dalšímu bezhlavému vraždění. Neobsahuje zákaz norování, absurdní středověké praktiky, která si zaslouží jen opovržení. Není do něj zakomponován zákaz střílení psů a koček. Prostě všechno špatně. Kéž by neprošel!
Poslední věta je v rozporu s celým vyjádřením. Myslíte zřejmě, že existující zákon je hrůzný relikt a musí být nahrazen novým, lepším a současným.
Článek hezký, ale vyplývají z něho zajímavé závěry a to, že myslivci ač dělají ve svém volném čase, tak toho moc neudělají a nejvíce udělá pro přírodu a zvěř sedlák a že to tedy stojí dnes za pendrek. Což je pravda tak z poloviny, ale ptám se proč to neudělá ten sedlák tedy i dnes a udělá to až po změně zákona a zmenšení honiteb. Proč nenapomáhá sedlák snižování přemnožené zvěře. To se to kukuřice a řepka seje v obr lánech a až k lesu. Ve svém okolí menší vlastnící pozemků nemají nikde problém se dostat do spolku. Proto jediné co je evidentní je, že se nejedná o přírodu a zvěř, ale dostat honitby na menší výměru, aby si mohlo zastřílet více sedláků. A až to ti hladový sedláci vymlátí jako v tom Rakousku, tak pak budou měšťáci prskat, že myslivci vystřílí co se hne, což říkají už dnes. Takže myslivec je vždycky ten špatný. 35let po revoluci a pořád se někdo ohání komunismem, komedie, přotom vidíme, kam to často dotáhne kapitalsimus, jen podojit a nazdar. Takže to skončí jen tím, že se bude bezhlavě střílet.
Škoda je, že nikdo z těch co zarputile prosazují novelu zákona o myslivosti nehovoří o etologii zvěře a jejich biologických potřebách, nehovoří a nehlásí se ke změně způsobu obhospodařování zemědělské půdy (změně však k horšímu), změně druhové skladby pěstovaných plodin (opět změně k horšímu), některými lesníky a zemědělci nedodržování a neprovádění zákony daných opatření pro omezování škod zvěří a ohánějí se pouze křivdou komunistické doby, škodami kterou zvěř způsobuje na lesních a zemědělských kulturách (byť pobírají dotace a nejen na ně). Jelikož se zemědělstvím i myslivostí zabývám a jsem v těchto oborech i vystudovaný, tak se nestačím divit jaké absurdní argumenty jsou používány pro prosazeni této novely. V Rakousku, v Německu nám závidí co zde máme. A opět ekonomicko-sobecký zájem vítězí. Když pan Pitek hovoří o návratu k prvorepublikovému stavu, tak ať se on a jemu podobní zřeknou veřejných dotací, které tehdy nebyly, ať hospodaří tak jak naší pradědové to je i s polovičními výnosy na hektar a zajistí že na jejich pozemních nebudou pouze přemnožení hraboši (jako důsledek dnešního způsobu obdělávání půdy), ale ať je tam drobná zvěř (zajíci, divocí králíci, koroptve, křepelky, bažanti) v počtech jako za první republiky tedy stovky a tisíce. A mantra – přemnožená spárkatá. Bohužel musím svým dětem doporučit, ať se ještě více dívají kolem sebe a mají radost a váží si, že ještě vidí sem tam toho jednoho „posledního“ ušáka na kraji nekonečného pole a vidí i srnku. Protože toto děti v Rakousku a Německu už běžně jako u nás už nevidí. Já když byl desetiletý kluk (v roce 1986), tak jsem u nás běžně (kraj Vysočina) viděl zajíce, divoké králíky, bažanty a koroptve. Dnes, když mi je skoro padesát, již min 20 let bažanty a divoké králíky u nás již nevidím – nejsou vůbec, koroptve malé hejno viděno naposledy před 5ti lety, zajíci v jednotkách kusů. Kladu si tedy otázku, byť komunisty nemusím, co komunisti dělali tak špatně, že se za nich drobná zvěř vyskytovala a byla ve viditelných počtech a co se dělá dobře nyní 30let od revoluce, že dnes drobná zvěř z přírody takřka vymyzela. A to jsou dnes výnosy na hektar nesrovnatelně vyší než za komančů. Gratuluji nám lidem ekonomicko-sobeckým, že opět válcujeme přírodu být jsme její součástí (to je nám ovšem jedno – peníze a moc je přednější). PS: mám taky jeden dobrý nápad v kontexu argumentů pro novelu zákona o myslivosti například jak snížit dopad klimatické změny „snižme počet meteorologů a ubude špatných předpovědí že přijdou kroupy, přívalové deště a bude zase dobře – to je přece logické“. A doporučuji všem, kteří obdělávají pole – zkuste si vzít rýč a na svém poli zkuste vyrýt pár žížal – možná budete překvapeni, že až zryjete celé své pole tak nebudete mít jedinou – ano, orná půda se za 30let hospodaření stala v drtivé většině mrtvým útvarem a to je „ornice – orniční kulturní vrstva“ chráněna zákonem. Jestli pak tento stav není trestným činem? Asi by to možná chtělo spíše novelu zákona o „zemědělství“. Přeji všem dost selského rozumu, ne vše je nutné přepočítávat na peníze.
Porušení práv vlastníků??
Honitba vzniká, že vlastníci založí Honební společenstvo, které požádá o uznání honitby (nyní alespoň 500 ha) a po uznání úřadem mohou vykonávat myslivost sami vlastníci protstřednictvím HS, nebo honitbu pronajmou. Vynalezeno za Marie Terezie a funkční dodnes. Takže tvrzené popření práv vlastníků je jedna velká účelová lež. Jasně, je třeba změnit něco co funguje. Lidovci nezklamali..
Dovolím si oponovat jde o jednostranný názor a nezakládá se zcela na pravdě. Opět se hází všichni do jednoho pytle bez rozdílu. Mám rozdílnou zkušenost kdy vám majitel pozemku řekne já jsem ten a ten tak si na mne dejte pozor a navalte povolenku k lovu. Nikdo nebrání vstupu tedy u nás do společenstva, ale máme nějaké pravidla a ty je potřeba plnit. Ano jako majitel pozemku asi nebudou chodit po brigádách. Ale chování, úctu a pokoru by mít měly všichni. Tento zákon vytváří novou šlechtu která bude moc činit co chce a budou i tací co budou drancovat. Za mne je zákon nedokonalý a jednostranný, plně neřeší situaci. Nejdříve je potřeba stavit prava a povinnosti mezi vlastníky a myslivci. A pak něco řešit a podle mne jde o lokální problémy, převážně ego lidské. ( Pak je nasnadě jestli takto problémový člověk má mít zbraň ať je myslivec nebo vlastník pozemku)
To, jak funguje dnešní myslivost je absurdní. Hospodaříme asi na 40 ha lesních a zemědělských pozemků a v podstatě nemáme možnost ovlivnit to co nimrodi dělají. Je to v podstatě to samé, jako kdyby se někomu líbila pěkná zahrada a začal tam chovat třeba ovce bez svolení majitele a ještě si diktoval jak a kdy bude sekat trávu. Posedy staví kde chtějí bez povolení, dělají újedě z mršin, vyhrožují policií za omylem posekané srnče a co je nejhorší, že že své falešné nadřazenosti určují které zvíře je škodná či nikoli. To oni jsou škodná. Místo aby regulovali přemnoženou zvěř, hubí, střílí dravce a přirozené predátory. Tento systém je k zblití. Ahoj
A proto rakouští lovci jezdí lovit po světě (mimo jiné do Čech), kde ještě nějaká zvěř je! Takže pokud chceme dopadnout jako v Rakousku (které tu pořád předhazujete), tak ano, snižme výměru honiteb …
Ale nezapomínejme na to, že i zemědělci musí mít lovecký lístek, což znamená absolvovat jednoletý kurz uchazeče o myslivost.
Po přečtení článku, se domnívám, že dochází k argumentaci s použitím nesprávných vyhodnocení.
Dle mého názoru, hlavní problém mysliveckého zákona není provozování myslivosti, ale stále setrvávající oddělení výkonu práva myslivosti od půdní držby. A to vlastnicky nebo pachtem. Tento stav trvá od roku 1956, kdy k tomuto oddělení došlo.
Není možno, aby člověk rozhodoval, čí je zvěř, jestliže žije na soukromém pozemku, to znamená spásá vegetaci, která je něčí. A to znamená, že majitel pozemku by měl rozhodovat, zda zvěř na jeho pozemku bude či nikoliv. Jsem přesvědčen, že žádný opravdový hospodář nebude trvat na tom, aby na jeho pozemcích se nevyskytovala žádná zvěř. Stát jako takový, by měl stanovit minimální stavy této zvěře, které by znamenaly minimální finanční zatížení hospodářů a zároveň by to znamenalo určitou pestrost v krajině. Současně jsem přesvědčen, že je potřeba nechat současnou minimální výměru
500 ha, což by vytvořilo příznivé podmínky pro zvěř.
Je pochopitelné, že navrácení výkonu práva myslivosti k půdní držbě vyvolá nutnost dalšího vyjednávání o podobě mysliveckého zákona, což současná předloha neumožňuje.
Zemědělsky hospodařím na 600 ha a současně provozuji myslivost.