V Česku loni přibylo nejmíň nových zákonů od počátku 90. let. Je to dobrá zpráva: experti i laici si stěžují na zaplevelení právního řádu, podle odhadů nyní v ČR platí kolem dvou milionů právních norem. I vysvětlení je jednoduché – jde o důsledek dlouhé doby, kdy vládla první vláda Andreje Babiše v demisi a na ministerstvech se zastavila příprava legislativy. 

Analytici projektu Česko v datech spočítali, že v loňském roce schválila Poslanecká sněmovna pouhých 48 zákonů, nejméně od konce 90. let. Od roku 1995 prošlo Poslaneckou sněmovnou zhruba 2 200 zákonů. Nejvíc – 160 – v roce 2004 „protlačili“ sněmovnou premiéři Vladimír Špidla a Stanislav Gross. Na tomto boomu se podepsal vstup České republiky do EU.

Prohlédněte si unikátní vizualizace projektu Česko v datech, které shrnují nejzajímavější fakta kolem přijímání zákonů v Česku.

Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR schvaluje zákony od roku 1995. Předtím tuto funkci zastávala Česká národní rada (vzešlá z voleb v roce 1992), resp. Federální shromáždění. Od této doby až do 8. března 2019 (k tomuto datu jsou také platné veškeré údaje v tomto článku) schválili poslanci celkem 2 198 unikátních zákonů, tedy bez ohledu na to, kolik z nich se během schvalovacího procesu vrátilo zpět.

„Nejplodnějším” obdobím co do počtu schválených zákonů byly měsíce před vstupem Česka do Evropské unie, kdy bylo v souvislosti s tímto krokem nutné upravit některé právní předpisy. V roce 2004 tak poslanci schválili celkem 160 zákonů předložených vládami Vladimíra Špidly a Stanislava Grosse. Nadprůměrnými byly i roky 2002 a 2009 se 149 a 148 schválenými zákony. V loňském roce na druhou stranu schválila Poslanecká sněmovna pouhých 48 zákonů, nejméně od konce 90. let.

Pokud bychom brali v potaz všechny právní předpisy, tedy kromě zákonů i jejich novely a vyhlášky, dostali bychom se na nejvyšší číslo opět v roce 2004, kdy jich účinnosti nabylo přesně 700. V roce 2018 to pak bylo 336 právních předpisů, což je opět číslo srovnatelné s druhou polovinou 90. let.

---

Z pohledu jednotlivých vlád se nejvíce zákonů přes Poslaneckou sněmovnu (celkem 433) podařilo „protlačit” mezi lety 1998 a 2002 jednobarevné vládě Miloše Zemana, která vládla na základě opoziční smlouvy s ODS. Druhou nejaktivnější vládou je v tomto ohledu kabinet Bohuslava Sobotky z let 2014 až 2017, během jehož funkčního období bylo schváleno 359 zákonů. Sobotkova vláda díky koalici ČSSD, ANO a KDU-ČSL disponovala většinou 111 poslanců.

Jak Zeman, tak Sobotka ale zároveň patří k nejdéle sloužícím premiérům u nás, Zemanova vláda fungovala celkem 1 460 dní, Sobotkova 1 428 dní. Kdybychom množství schválených zákonů přepočetli na dobu trvání vlády, stál by na čele žebříčku Jiří Paroubek, jehož kabinetu schválila Poslanecká sněmovna v průměru dva návrhy zákonů každých pět dní (Jiří Paroubek disponoval těsnou většinou 101 poslanců a jeho vláda vydržela jen necelých 16 měsíců).

Na opačném konci – tedy s nejmenší frekvencí schvalovaných zákonů – jsou vlády Václava Klause (1992–1998) a Andreje Babiše (od 2018). Absolutně nejvíce zákonů bylo tedy v ČR schváleno za vlád ČSSD, a to více než dvojnásobek oproti vládám ODS (doba trvání vlád ČSSD je přitom jen o 1,3 roku delší). Na třetím místě by se pak umístily vlády úřednické, které v historii České republiky nastoupily celkem třikrát. U vlád Václava Klause je ovšem třeba zmínit fakt, že ve sněmovním archivu jsou schvalované zákony evidovány až od roku 1996. To se promítá i do množství schválených zákonů během Klausových vlád.

---

Existuje rozšířená představa, že zákony většinou vstupují v platnost buď zkraje roku, nebo v pololetí. Ale platí to skutečně?

V zásadě ano. Celá čtvrtina všech zákonů u nás nabyla účinnosti v lednu (cekem 570 z 2 198), téměř 14 % (304) pak v červenci, tedy na druhou polovinu roku. Zaběhnuté poměry naboural opět pouze rok 2004, kdy k datu vstupu ČR do EU vešlo v účinnost celkem 41 zákonů schválených před 1. květnem 2004.

„Osobně z tohoto stavu nejásám, tři čtvrtiny zákonů tedy nabývají účinnost jindy v průběhu roku, často mimo jakoukoliv komunikační kampaň regulátora, jež by podnikatele připravila na nové povinnosti, a často s minimální lhůtou na přípravu,“ komentuje situaci Tomáš Babáček, partner Deloitte Legal.

---

Rušit, nebo novelizovat?

Služebně nejstarším zákonem v archivu Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, který je v účinnosti beze změn, je zákon o sídle Parlamentu České republiky. Ten byl schválen 21. února 1996, tedy před více než 23 lety, a stanovuje, že Parlament sídlí v hlavním městě ČR a zároveň zřizuje Kancelář Poslanecké sněmovny a Kancelář Senátu.

V počtu zrušených zákonů vede vláda Bohuslava Sobotky, za které bylo zrušeno celkem 54 zákonů. Na druhém místě by se pak umístila vláda Petra Nečase se 41 zrušenými zákony. Za dobu dosavadního trvání obou vlád Andreje Babiše zatím naopak nebyl zrušen ani jediný zákon.

Co se týče počtu pozměňovacích návrhů, s náskokem vede zákon o správních poplatcích, u kterého byly změny navrženy celkem 238krát. Na druhém místě je pak zákon o veřejném zdravotním pojištění. Průměrný počet změn jednoho zákona je 8,6. Na druhou stranu v našem právním řádu existuje celkem 505 zákonů (tedy zhruba jedna pětina celkového počtu zákonů, které nabyly účinnosti), které se od chvíle svého přijetí ani jednou nezměnily. Největší počet změn zatím zaznamenaly zákony schválené během funkčního období vlády Bohuslava Sobotky.

„Časté změny znění vybraných zákonů nemusí nutně znamenat to, že byly dané zákony připraveny špatně. Některé z nich jednoduše více podléhají zrychlujícímu se vývoji technologií. To je třeba případ zákona o informačních systémech veřejné správy, jehož aktuální znění platí od července 2017, který byl ale během své existence od roku 2000 pozměněn více než desetkrát,“ říká generální ředitel Servodata Miroslav Kvapil.