ROZHOVOR. Přehled o financování neziskových organizací má nově zajistit systém státní pokladny. Po patnácti letech, kdy na zakázku vlády přehledy o finančních tocích z veřejných peněz pro neziskové organizace zpracovávali akademici, si politici chtějí statistiku pohlídat sami.

To vše v době, kdy se v Evropě i v Česku množí útoky zejména proti „politickým neziskovkám“ a kdy ministryně financí deklarovala, že výdaje na neziskovky výrazně sníží. Její slova sice později dementoval premiér Andrej Babiš, ale škrty se nakonec objevily ve zprávě, kterou právě na návrh Babiše schválila vláda.

Podle ní by přímo státní rozpočet měl v příštím roce neziskové organizace podpořit částkou 7,2 miliardy, z níž téměř 4,5 miliardy půjde na sport. Celkově jde o 3,6 miliardy méně než za rok 2016, za nějž jsou k dispozici podrobné statistiky. Má to být ale více než letos, kdy má stát rozdělit 6,8 miliardy.

Andrej Babiš spolu s prezidentem Milošem Zemanem, šéfem SPD Tomiem Okamurou a dalšími politiky neziskové organizace a její pracovníky opakovaně kritizuje a verbálně napadá.

„Nevím, jak definovat politickou neziskovku. Některé se přímo zabývají politikou a prosazují či brání určité myšlenky a zásady, napadají mě třeba Evropské hodnoty, Institut Václava Klause či Přátelé Miloše Zemana a jistě se najde řada podobných,“ říká v rozhovoru pro HlídacíPes.org Vladimír Hyánek z Centra pro výzkum neziskového sektoru Masarykovy univerzity.

Právě ta pro vládu přehledy o financování neziskových organizací od roku 2004 až do letoška dodávala.

„Hodné“ neziskovky

Jak byste definoval takzvané politické neziskovky?

Nevím, jak definovat politickou neziskovku. Možná bych uměl vymezit tzv. neziskovku advokační, která neposkytuje služby, alespoň ne jako hlavní těžiště své činnosti, ale snaží se měnit situaci například některých skupin obyvatel, ale třeba také životního prostředí, případně se snaží nějakým změnám zabránit.

Navíc, ony se často i ty „hodné“ neziskovky v sociální či zdravotní oblasti snaží ovlivňovat třeba tvorbu zákonů v dané oblasti, informovat politiky o svých potřebách a prioritách, apod. A je to tak v pořádku. Některé neziskovky se zase přímo zabývají politikou a prosazují či brání určité myšlenky a zásady, napadají mě třeba Evropské hodnoty, Institut Václava Klause či Přátelé Miloše Zemana a jistě se najde řada podobných.

Dá se vyčíst, kolik podobné organizace dostávají z veřejných peněz?

Vyčíst, kolik dostávají veřejných peněz, se samozřejmě dá, tedy pro každou jednotlivě. Pro nějakou skupinu „politických neziskovek“ bych se o to ale raději nepokoušel, protože takovou skupinu by možná vymezil každý jinak.

Máte k dispozici i nějaké mezinárodní srovnání? Dává se v Česku z veřejných peněz na neziskový sektor „hodně, nebo málo“?

Obecně lze říct, že všude ve světě existuje na příjmové straně neziskovek nějaký mix zdrojů. Dokázal bych asi zdůvodnit jak to, že je to u nás „hodně“, tak to, že „je to málo“. V mezinárodních srovnáních vycházíme většinou více nebo méně nad průměrem. Měli bychom ale rozlišovat mezi dotací a tím, když si stát nějaké služby od neziskovek objedná, případně, jdou-li peníze tzv. za klientem právě třeba do neziskové organizace. Ten systém je prostě příliš složitý na jednoduchou odpověď, neboť každá země má svá specifika, historická, kulturní, politická.

Pokud vím, ve vašem Centru již nadále pro vládu nebudete zpracovávat a propočítávat statistiky výdajů veřejných peněz na neziskový sektor. Proč ne?

Jednoduchá odpověď je, že nebyla vypsána zakázka na zpracování této či podobné analýzy. Žádnou oficiální informaci nemáme.

Kdo to tedy bude dělat?

V zápisu ze zasedání Rady vlády pro nevládní neziskové organizace z října 2018 je zaznamenáno pouze to, že ministryně financí Alena Schillerová „uvedla, že nově dostala vládní úkol do konce roku zajistit, aby toky finančních prostředků pro NNO byly zachyceny v systému státní pokladny“. Z toho, a z informací některých účastníků tohoto zasedání, vím, že byla vyjádřena silná vůle po zabezpečení těchto údajů vlastními silami. Věděli bychom víc, kdyby z tohoto zasedání byl zveřejněn zvukový záznam, tak jako to bylo v minulosti obvyklé.

Jsme vládě k dispozici

Má někdo k té obsáhlé statistice vycházející z řady zdrojů potřebné know-how?

Pokud by vláda chtěla, má naše dosavadní rozbory k dispozici, a to včetně metodiky. Jistě nebude těžké najít někoho, kdo s touto pomocí analýzu případně zpracuje. Zatím to ale vypadá, že bude spíše využit systém státní pokladny. Osobně jsem na výsledek velmi zvědavý, už proto, že o automatizaci shromažďování těchto údajů se snažíme již dlouho. Jako ekonoma by mě samozřejmě zajímal i finanční přínos takového řešení, což souvisí s tím, budou-li provedené změny skutečně realizovány interními prostředky, anebo bude zapojena nějaká externí firma.

Zprávu ale pokud vím i přesto chcete připravit vlastními silami – bude se nějak lišit od těch dosavadních?

Ano, pracujeme na takové analýze. Bohužel však bez spolupráce s vládou nebudeme mít k některým datům přístup. Rozhodně nebudeme mít k dispozici „autorizované údaje“ od správců jednotlivých kapitol státního rozpočtu a rozpočtů jednotlivých krajů. Tyto údaje se nicméně pokusíme získat jiným způsobem z veřejných rejstříků. Ani tak nebudeme schopni stoprocentně pokrýt to, co doposud. Na druhou stranu, uvažujeme o doplnění o některé údaje, které informace o dotacích uvedou do ekonomického kontextu. Nechceme zatím dělat nějaké zásadnější změny, zejména z důvodu srovnatelnosti údajů v čase.

Proč na tom vlastně budete pracovat, když vám to nikdo jako státní zakázku nedal a nikdo vám to tedy extra nezaplatí?

Centrum pro výzkum neziskového sektoru má již od svých počátků jako jeden z hlavních cílů poskytování spolehlivých dat. Od toho neustoupíme, i když to pro nás teď znamená nutnost určitého úsporného režimu. Víme ale, že řada neziskových organizací i veřejných institucí naše výsledky využívá, a tyto naše partnery nechceme zklamat. Pokud ministryně financí skutečně zajistí, že budou produkována spolehlivá data, umožní nám to přesunout pozornost od mapování a popisu spíše k analytické práci.

Jaké oblasti neziskového sektoru jsou statisticky nejvíce podporovány?

Nejvíce podpořeným odvětvím ze státního rozpočtu jsou sociální věci a politika zaměstnanosti (37,2%), tělovýchova a sport (28,5%) a vzdělávání (13,5%). O zbytek se dělí například kultura a ochrana památek, zahraniční pomoc a mezinárodní spolupráce, zdravotnictví a podobně.

Na úrovni krajů a obcí je struktura trochu odlišná, a to zejména ve smyslu relativně vyššího podílu tělovýchovy a kultury. Lze říct, že tato struktura se v čase mírně mění, nejde ale o žádné skokové změny.

V roce 2016 bylo nadačním subjektům, spolkům, pobočným spolkům, obecně prospěšným společnostem, ústavům, účelovým zařízením církví, školským právnickým osobám a zájmovým sdružením právnických osob poskytnuto formou dotace 17 889,7 milionů Kč. Z toho 10 873,4 mil. Kč bylo ze státního rozpočtu, 2 846,7 mil. Kč z rozpočtů krajů a rozpočtu hl. m. Prahy, 3 948,7 mil. Kč z rozpočtů obcí (mimo rozpočtu hl. m. Prahy) a 221,0 mil. Kč ze státních fondů ČR.

Detailní poslední dostupné statistiky financování neziskových organizací z veřejných rozpočtů najdete ZDE.