Němci porušili unijní pravidla a teď kritizují Česko kvůli uprchlickým kvótám
ANALÝZA. Němečtí politici kritizují Česko kvůli odmítání kvót pro uprchlíky. Zejména Řecko, Itálie a Německo přitom porušily pravidla, která byla pro tyto případy vytvořena. Dovolávat se v takové situaci evropské solidarity států, které jsou připraveny existující právní předpisy dodržovat, je pak přinejmenším zarážející, píše v analýze pro HlídacíPes.org právník Aleš Rozehnal.
Někteří představitelé Spolkové republiky Německo zkritizují země Visegrádské skupiny za nedostatek evropské solidarity v nynější migrační krizi. Kritika je převážně zaměřena na odmítání kvót pro rozdělování žadatelů o azyl mezi státy EU.
Je otázkou, zda není v tomto případě evropská solidarita zaměňována s bezvýhradnou akceptací návrhů silných evropských států, protože solidarita je kohezí mezi sobě rovnými a nemůže být založena na majorizaci a přehlížení zájmů slabších členů jakéhokoli uskupení.
Co všechno Němci porušují
Hlasitý odsudek nedostatku evropské solidarity však jakoby překrývá fakt, že v otázce imigrantů Spolková republika Německo porušuje evropské právo, a to nařízení Evropského parlamentu a Rady Evropské unie, které přitom sama přijala a je ho povinna dodržovat.
Konkrétně se jedná o Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 604/2013 ze dne 26. června 2013, kterým se stanoví kritéria a postupy pro určení členského státu příslušného k posuzování žádosti o mezinárodní ochranu podané v některém z členských států (tzv. Nařízení Dublin III). Toto nařízení stanoví soubor kritérií, podle nichž je určen jeden členský stát, který je příslušný k rozhodnutí o podané žádosti o azyl.
Německá premiérka Angela Merkelová v minulosti prohlásila, že je Německo připraveno přijmout všechny syrské uprchlíky, což také následně Německo učinilo. Takový postup je však v přímém rozporu s výše uvedeným nařízením.
Pokud totiž nemá žadatel o azyl rodinné vazby k nějaké osobě zdržující se ve státě Evropské unie, nebo mu některý stát EU nevydal povolení k pobytu či vízum, je k azylovému řízení příslušný výhradně ten stát, na jehož území imigrant neoprávněně vstoupil ze třetí země. Azylové řízení s imigranty tedy mělo probíhat v Řecku nebo Itálii.
Německý postup je i v rozporu se samotnou Smlouvou o fungování Evropské unie. Podle této smlouvy má Evropská unie rozvíjet společnou politiku týkající se azylu a přistěhovalectví.
Jak by to mělo být
Pro tyto účely mají Evropský parlament a Rada Evropské unie přijímat řádným legislativním postupem opatření týkající se společného evropského azylového systému a přistěhovalecké politiky, jejímž cílem je zajistit mimo jiné účinné řízení migračních toků.
V oblasti přistěhovalectví a azylu tedy není i podle primárního práva Evropské unie prostor pro jednostranné kroky kteréhokoli ze států. Pokud se však jeden členský stát ocitne ve stavu nouze v důsledku náhlého přílivu státních příslušníků třetích zemí, což se týkalo jak Řecka, tak Itálie, může Rada EU přijmout ve prospěch dotyčných členských států dočasná opatření.
Opatření však mohou být pouze ve prospěch dotčených států a nikoli v neprospěch států ostatních. Každému státu je navíc ponecháno právo stanovit objem vstupů státních příslušníků třetích zemí s cílem hledat práci, tedy osob, kteří jsou označování jako ekonomičtí migranti.
Řecké hříchy
Je skutečností, že ani Řecko evropské právo nedodržovalo, a to zejména tím, že značnou část imigrantů neregistrovalo.
Stejně tak je skutečností, že Německo a Rakousko zabránilo humanitární katastrofě imigrantů, ke které došlo zejména v důsledku toho, že Řecko nebylo schopno, ale ani ochotno se statisíci migranty zahájit azylové řízení, udržet je na svém území a zajistit jim důstojné životní podmínky.
Je také otázkou, zda Rada EU přijala ve prospěch Řecka dostatečná opatření, aby bylo schopné situaci zvládnout.
Je vidět, že všechny státy, kterých se imigrační vlna dotkla, tedy zejména Řecko, Itálie a Německo porušily pravidla, která byla pro tyto případy vytvořena.
Namísto toho byla tato pravidla nahrazena improvizací, která ale nespočívala ve společném postupu zemí EU, ale v jednostranných krocích některých států.
Dovolávat se v takové situaci evropské solidarity států, které jsou připraveny existující právní předpisy dodržovat, je pak přinejmenším zarážející.
Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)
Recommended (5901)
Čtěte též
Brusel proti „kurvítkům“. Zákazníci získají větší práva na opravu vadných výrobků
Konec praní špinavých peněz? Střídání v dohledu nad bankovním sektorem
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)
13 komentářů
Ona potíž je v tom že „..k azylovému řízení je příslušný výhradně ten stát, na jehož území imigrant neoprávněně vstoupil ze třetí země. “ – ale to pouze za předpokladu, že toto je tomu imigrantovi prokázáno. Protože další pravidlo této směrnice EU říká že (kapitola II, článek 3.2) “ Pokud nemůže být na základě kritérií vyjmenovaných v tomto nařízení určen příslušný členský stát, je k posouzení žádosti o mezinárodní ochranu příslušný první členský stát, ve kterém byla žádost podána.“ Čili tomu imigrantovi stačí když se
za a) po celou cestu do Německa nenechá nikde v EU zaregistrovat
za b) V Německu prohlásí že se vlastně ani nepamatuje kudy do Německa přišel.
A je z obliga a Německo taky.
Pořád se vracíme k tomu že v Schengenu jsou interní hranice států volně průchozí pouze pro občany Schengenu. Zatímco pro všechny ostatní (včetně migrantů) platí pravidlo, že pro přechod hranice smí používat k tomu určené hraniční přechody. Ale pokud členský stát EU nedokáže ochránit vlastní hranice před ilegálním vstupem,sám se mezinárodně zbavuje části své mezinárodní suverenity. A EU tuto suverenitu za něj nepřebírá ani nechrání, protože ani takovou pravomoc nemá…
Podle schengenských dohod jsou kontroly na vnějších hranicích zrušeny (mohou být obnoveny jen dočasně za daných podmínek), takže je úplně jedno, kde je kdo překračuje. A např. osoby s platným schengenským vízem je můžou překračovat kdekoli.
V rámci schengenu je zrušena KONTROLA vnitřních hranic, o žádné „ochraně“ se nikde nemluví.
Samozřejmě je široká shoda na tom, že je třeba mít důsledné kontroly na vnější hranici. Ale tak, jak si to představuje Miloš Zeman, to opravdu nejde.
Asi máte poněkud problém s tím rozlišovat co je vnější a co vnitřní hranice EU, když píšete že „kontroly na vnějších hranicích zrušeny takže je úplně jedno, kde je kdo překračuje. A např. osoby s platným schengenským vízem je můžou překračovat kdekoli.“
Což je samozřejmě blbost, pokud to je vnější hranice tak sousedí obvykle s jiným státem (mimo schengen ) takže občan EU ktery by se jí pokusil překročit „kde ho napadne“ by mohl od hraničních orgánů toho státu vysloužit dávku ze samopalu do zad,popřípadě pár let kriminálu za nelegální přechod hranic. Zkuste si v tom udělat pořádek.
Aniž bych tedy do té doby opakoval jaký skutečný režim má platit na vnitřních hranicích států schengenu, dostáváme se k tomu problému který jsem popisoval výše, že jakmile se tedy migrant dostane nelegálně do oblasti schengenu, už může zcela nekontrolovaně přejít kamkoliv. A jestli se přihlásí o azyl až v Německu, tak už mu nikdo nedokáže že byl předtím třeba v Řecku aby ho tam mohli vrátit..
Jediný problém mám v tom, že jsem se v první větě omylem přepsal – moje chyba, omlouvám se.
Že se kdokoli v rámci Schengenu může pohybovat nekontrolovaně, to nikdo nezpochybňoval a výslovně to potvrzuje i první věta mého předchozího komentáře.
Ovšem:
1) Žádná suverenita neexistuje „mezinárodně“ ani „vnitrostátně“.
2) Suverenita (výkon státní moci) se vztahuje na území, nikoli na hranice.
3) Pokud se státy něčeho zbavily, tak to bylo přistoupením k dohodě Schengen II, a nikoli, tím, že „nedokáží…“.
Ano, všechno toto jsou formální věci. Důležitá je kontrola vnějších hranic. Ale pokud se chcete formalit dovolávat…
Jasně, o ten překlep nejde. Jde právě o to že volný pohyb osob přes interní hranice platí pro občany států schengenu (a jak sám píšete, dokonce s potřebným dokladem). Plus dejme tomu pro ty cizince kteří mají společné schengenské vízum, pokud se jim vydá.
Ale nedá se schengen vykládat tak, že v okamžiku kdy někdo přejde ilegálně vnější hranici, tak už je uvnitř schengenu legálně, nikdo ho nesmí kontrolovat, nikdo ho nesmí zastavit, a může tak procházet přes interní hranice ilegálně dál. V žádném případě. Jestli to nedělají zrušení pohraničníci a celníci, musí ty kontroly dělat u hranic (i jinde) ve větší míře policie. A jestli ti ilegálové přecházejí interní hranice ve větších skupinách, tak je ten stát oprávněn jim v tom zabránit, bud že postaví na zelené hranici plot, popřípadě kdyby i ten ignorovali, tak na ně nasadit i ty stříkačky nebo vodní děla. Naprosto stejně jako to může dělat třeba při nepovolených demonstracích Je to tak?
Pro petrph
V podstatě se vším souhlasím. Kontroly na vnitřních hranicích lze v odůvodněných případech dočasně zavést a plot je jenom technické opatření k tomu.
Nemyslím si ale, že je správné jim jen zabránit. Každého je třeba zkontrolovat, a pokud se například zjistí, že má zákaz pobytu v jakémkoli schengenském státě, je třeba ho deportovat do země původu. Ano, na naše útraty. Pokud by mohl mít nárok na mezinárodní ochranu, je třeba ho poučit, co má (měl) dělat. Jinak je dobré předat je (třeba) rakouské straně, ne je jen tak nechat jít zpátky.
Třikrát bych podtrhl kontroly u hranic i jinde (jinde je možno kontrolovat bez omezení).
Ale „neprodyšné“ hlídání je stejně nereálné. Za minulého režimu byla jižní a západní hranice zadrátovaná a hlídalo ji tolik pohraničníků, jako má dneska lidí celá policie.
Systémové řešení je posílení cizinecké policie. Nasazení hasičů považuji za velmi hloupý nápad.
MERKELOVA MA TO CO CHTELA, POZVALA JE TAK AT SE O NE STARA SPOLU S TIM FRANCOUZEM. NEDOVEDU SI PREDSTAVIT TURECKO BEZ VIZ KDYZ JSEM BYLA POPRVE V SRN MYSLELA JSEM ZE JSEM V TURECKU CO V TE DOBE JICH TAM UZ BYLO BYL TO ROK 1993 S BOHATYMI STATY JAKO NEMECKO FRANCIE SVEDSKO FINSKO NORSKO SE NEMUZEME ROVNAT
Autor má především velmi výběrový přístup k faktům. Nevím v čem měla porušit předpisy Itálie, která všechny migranty řádně registrovala.
Na druhou stranu je nesporné, že úplně stejně jako Řecko porušilo předpisy i Maďarsko. Migranti totiž nepřiletěli na schengenský terminál z Atén nebo ze Soluně, nýbrž na maďarské území „neoprávněně vstoupili ze třetí země“. Navíc je Maďarsko ani nekontrolovalo a neregistrovalo.
Celá „strašlivá vina“ Německa spočívá v tom, že nevracelo Syřany do Maďarska, které už předtím selhalo.
O tom, zda došlo k porušení Právních předpisů nebo Smluv, nerozhoduje JUDr. Rozehnal, nýbrž Soudní dvůr EU, u kterého je možno členské státy i orgány EU žalovat. Zatím takovou žalobu proti státům nikdo nepodal, takže to s tím porušením práva asi nebude tak horké. Resp. tak jednoznačné.
SR podala žalobu vůči Radě EU. Doporučuji každému, aby si ji přečetl. Podle mého je zčásti nepřípustná a ve zbývající části nepodložená. Vsadím se, že ji tak posoudí SD.
Problém je v tom, že se svým právem neobtěžuje ani EU. Dne 20. července 2001 vydala Rada směrnici č. 2001/55 ES ,, O minimálních normách pro poskytování dočasné ochrany v případě hromadného přílivu vysídlených osob a o opatřeních k zajištění rovnováhy mezi členskými státy při vynakládání úsilí v souvislosti s přijetím těchto osob a následcích z toho plynoucích.Jenom základní teze. Osoba prchající před válkou NENÍ uprchlík ale osoba vysídlená a má právo na DOČASNOU ochranu“.
Dovolávat se zákonného postupu v situaci nikoli nepodobné hordě čumilů u protržené hráze, je dost mimo mísu.
Autor textu vyčítá (zejména) Německu, že jako jediné nestálo s rukama v bok a pusou plnou keců nečekalo, až něco půjde podle předepsaného scénáře. Katastrofy, pohromy a jiné výtržnosti se bohužel podle takových scénářů dějí jen výjimečně.
Je to sice zajímavé, ale dosti irelevantní. Aplikovat stávající právní systém na zcela výjimečný rozsah humanitární katastrofy pramenící z války je přece jen hodně ujeté.
Jako bysme v Česku nechápali, že když se válčí, jsou veškeré platné zákony dost na kočku. A máme jen dvě možnosti – buď se budeme chovat v té mimořádné situaci jako lidi nebo jako svině. My v česku si opakovaně vybíráme chovat se jako ony svině a děláme vše pro to, abychom si to obhájili. Je to už fakt trapné, je opravdu otázka, jaké hodnoty tím reprezentujeme. Evropské hodnoty to nejsou.
Podle mne se paní Merkelová k této lidské tragédii zachovala jako žena a možná i matka pokud má děti. Takže ji chápu. Já ale jedenou zachraňoval tonoucího a jen jsem se ho dotknul, tak mne málem utopil. Nás zatím topí EU ale na domácí scéně. Nerad bych skončil v nějakém Gulagu a v mém bytě se roztahoval někdo jiný.
Ad evropské hodnoty versus svine:
Svinske by bylo nechat uprchlíky umřít hlady nebo zimou. Požadovat po nich doklady, setrvání v internaci a respektování pravidel hostitelské svinske není a není ani v rozporu s evropskými hodnotami.