Sázka na fotbal je jistota. Alespoň pokud jde o to, která nestátní nezisková organizace dlouhodobě pobírá nejvíce peněz z veřejných rozpočtů. Tradičně je to Fotbalová asociace České republiky. Následuje sdružení vysokých škol a Akademie věd CESNET a Český svaz ledního hokeje.

Výdaje veřejných rozpočtů (obcí, krajů i státu) na neziskový sektor v Česku v součtu donedávna setrvale rostly. V roce 2010 to bylo 5,7 miliardy, v roce 2016 už 17,9 miliardy, v loňském roce však „neinvestiční transfery neziskovým a podobným organizacím“ klesly podle finálního účtu státního rozpočtu na 16,6 miliardy korun.

Neziskové organizace jsou častým terčem různých nenávistných projevů ze strany veřejnosti i některých politiků. Kupříkladu prezident Miloš Zeman neziskové organizace opakovaně označuje za „za pijavice na státním rozpočtu“, podobně se vyjadřuje třeba Tomio Okamura nebo Václav Klaus mladší.

Jen zlomek ze 138 516 registrovaných neziskových organizací však skutečně čerpá nějaké dotace z veřejných rozpočtů.

Nejvíce peněz v posledních letech vždy dostává Fotbalová asociace ČR. U ní tyto příjmy stále rostou. Před třemi lety získala z veřejných peněz „jen“ 376 milionů, vloni už 555 milionů.

V první dvacítce největších příjemců jsou i další sportovní svazy – hokejisté, kanoisté, basketbalisté, tenisté či cyklisté nebo Horská služba (viz tabulka níže). Sportovním aktivitám se věnuje více než 40 tisíc neziskových organizací v ČR.

Už žádný nový rozbor

Dobrat se detailních poměrů, dat a čísel o výdajích veřejných rozpočtů právě na „nezisk“ není tak snadné jako ještě před několika lety. Detailně zpracovaný „Rozbor financování nestátních neziskových organizací z veřejných rozpočtů“ dostávala vláda na stůl pravidelně každý rok počátkem ledna (zpracovávalo jej Centrum pro výzkum neziskového sektoru při brněnské Masarykově univerzitě).

V roce 2018 (u komplexních dat za rok 2016) byl však Andrej Babiš pode svých tehdejších slov nespokojen a žádal detailnější rozbor. Výsledkem je, že žádný nový rozbor od té doby již nevznikl.

„Na data o financování jsme ve formě, jak jsme je sbírali dříve, rezignovali. Byli jsme několikrát ujištěni, že Ministerstvo financí to zvládne lépe, tak jsme si řekli, že s paní ministryní nebudeme soutěžit,” říká Vladimír Hyánek z brněnského Centra pro výzkum neziskového sektoru.

„Dokonce jsme paní ministryni Schillerové nabízeli pomoc, že bychom jim třeba vysvětlili naši metodiku, ať to můžou použít a vylepšit, ale napsala mi, že mají svých odborníků dost. Výsledek je, že data z minula už prostě přímé pokračovatele nemají,“ doplňuje Hyánek, který se nyní podílí na vzniku interaktivní mapy neziskového sektoru Mapaneziskovek.cz.

Jeho slova dokládá i vyjádření Úřadu vlády. „Objem prostředků z veřejných rozpočtů pro NNO (nestátní neziskové organizace, pozn. red.) sledovala Rada vlády pro NNO pouze do roku 2016. Od původní metody sběru a zpracování dat se upustilo, v současné době je jediným zdrojem dat o vynaložených finančních prostředcích formou dotací NNO Státní pokladna,“ vysvětluje Olga Jeřábková z Rady vlády pro lidská práva, která je nadřízená Radě pro NNO a má oblast neziskovek v gesci.

Dá se však předpokládat, že největší objem dotací poskytnutých neziskovým organizacím ze státního rozpočtu i nadále směřuje do oblastí definovaných jako „Sociální věci a politika zaměstnanosti“, „Tělovýchova“ a „Vzdělávání a školské služby“. Tedy do oblastí, kde stát své aktivity deleguje právě na nevládní sektor.

Potvrzuje to i seznam dvaceti největších příjemců dotací z řad neziskových organizací za roky 2018 a 2019, který si HlídacíPes.org vyžádal na Ministerstvu financí.

Rok 2019 a výdaje na neziskový sektor

ZDROJ: Ministerstvo finací ČR

Údaje z Mapy neziskovek se od ministerských výpočtů částečně liší: 

ZDROJ: Mapa neziskovek https://mapaneziskovek.cz/infografika/

Rok 2018 podle MFČR

ZDROJ: Ministerstvo finací ČR

Co je to neziskovka

Za rok 2019 zaujme (z dat Ministerstva financí) především přes 102 milionů korun pro zapsaný ústav Slepá ramena, který vznikl v roce 2016. Uspěl se svým projektem na „obnovu ekosystému slepých ramen řeky Moravy v katastrálním území Staré Město“.

„Stavba byla zahájena v roce 2018 a bude průběžně financována až do roku 2023,“ říká ředitel ústavu Radek Fojtík. Peníze na projekt šly z Operačního programu životního prostředí a z Ministerstva životního prostředí.

Z dalších organizací, jež si obvykle veřejnost představuje pod pojmem „neziskovka“, je v první dvacítce společnost Podané ruce zabývající se sociálními a zdravotními službami, Česká katolická charita a organizace Člověk v tísni.

Ta ze státního rozpočtu vloni získala 195,5 milionu korun (v roce 2016 to bylo pro srovnání 167 milionů). To ale představuje méně než deset procent celkového rozpočtu organizace. Větší část výdajů Člověka v tísni jde na humanitární a rozvojovou pomoc v zahraničí.