V české společnosti narůstají xenofobní nálady, po vládě pevné ruky volá 67 % lidí. Pouze 51 % upřednostňuje demokracii před reálným socialismem minulého režimu. Vývoj České republiky i očekávání a pocitů Čechů a Češek za posledních 25 let detailně shrnul průzkum společnosti KPMG.

„Pracovní heslo je „máme se lépe, cítíme se hůře“. Zní to docela apokalypticky, ale my nechceme rozšiřovat skupinu alarmistů,“ říká Jan Žůrek, řídící partner KPMG a člen Rady vlády pro udržitelný rozvoj.

Průzkum i dlouhodobý vývoj (opřený o data Střediska empirického výzkumu, Centra pro výzkum veřejného mínění Sociologického ústavu Akademie věd ČR, Českého statistického úřadu, České národní banky a dalších zdrojů) ukazuje, že ve společnosti rostou obavy a nespokojenost. HlídacíPes.org se proměnou nálad v české společnosti bude detailněji zabývat v některém z dalších textů.

Nyní nabízíme komentované grafy z průzkumu mapujícího vývoj 25 let české společnosti. V současné době má jen 29 % Čechů pocit, že se společnost vyvíjí správným směrem. Po vzniku samostatné republiky v roce 1993 to přitom byly dvě třetiny společnosti (65 %).

Vyvíjí se naše společnost dobrým směrem?

Průměrná reálná hrubá mzda vzrostla od roku 1990 o 63 %. V prvních letech po sametové revoluci se v důsledku liberalizace cen a vysoké inflace reálné mzdy nejprve propadly. Pokud porovnáváme s obdobím vzniku samostatné České republiky v roce 1993, vzrostly průměrné reálné hrubé mzdy do roku 2014 o 94 %.

Průměrná mzda se ovšem nerovná příjmu typického Čecha. Medián (tj. bod, kde je 50 % příjmů vyšších než medián a 50 % nižších) hrubé mzdy v roce  2015 činil 22 531 Kč. „Od roku 2006 ale neroste relativní rozdíl mezi průměrem a mediánem mezd. Naznačuje to, že se nadále nerozevírají nůžky mezi vyššími a nižšími příjmovými skupinami,“ konstatují autoři studie.

Podíl osob, kterým se v posledních třech měsících podařilo něco uspořit

Změny ve výdajích českých domácností mezi lety 1990 a 2014

Příjem na spotřebu a bydlení Čechům sám o sobě nestačí. Oproti roku 1993 narostly dluhy domácností téměř na pětinásobek (v reálných částkách očištěných o inflaci), jde ovšem především o hypotéky, půjčky na bydlení. „Proti hypotékám máme aktiva, takže to není negativní trend,“ komentuje stav Jan Žůrek.

Celková výše úvěrů v ČR

Životní priority se Čechů a Češkám za posledních 25 let příliš nezměnily. Na prvním místě zůstává rodina. Mírně stoupla důležitost nejbližšího sociálního okolí (přátelé, známí) a vzrostl význam volného času. Jakkoli se často opakuje, že „dnešní doba je primárně orientovaná na výkon“, deklarovaný význam práce (zaměstnání) mírně poklesl.

Životní priority

Spokojenost s demokratickým režimem mezi lidmi v České republice povážlivě klesá. „Je napadána a rozmělňována soustava hodnot, jež tu existují. Nejsem optimista v tom, že se to zlepší – ani s ekonomickým růstem. Společnost žije jinak, jinak konzumuje informace a to se do toho promítá,“ říká sociolog Martin Převrátil z agentury Empirica.

„K výraznému nárůstu nespokojenosti došlo až v posledních letech. Z toho plyne, že je tam nějaký faktor, který tu dříve nebyl. Zaráží mne intenzita – pozitivní názor má 29 % společnosti a to je velmi málo. Pozitivní je, že v mladé generaci je to výrazně pozitivnější, než v té starší,“ dodává.

Jste spokojeni se stavem demokracie v ČR?

Zatímco v devadesátých letech volalo po svým způsobem autoritářském režimu a vládě pevné ruky 45 % občanů, tedy necelá polovina, v roce 2013 to byly už dvě třetiny (67 %). Nárůst byl nejsilnější u lidí ve věku 30 až 44 let, tedy u věkové skupiny, jejíž podstatná část dospívala ještě v dobách reálného socialismu. I u ostatních věkových skupin je ale volání po pevné ruce většinové.

Češi nedůvěřují ani médiím. Zatímco v polovině devadesátých let byla média nejdůvěryhodnějším zdrojem informací (70 %), dnes si o nich totéž myslí jen 38 % dotázaných. Větší důvěru než média mají podle průzkumu CVVM i neziskové organizace, odbory či banky.

V devadesátých letech upřednostňovalo demokratické uspořádání před minulým obdobím reálného socialismu 56 % občanů. Dnes je to mírně nadpoloviční většina (51 %). Skutečných nostalgiků nepřibylo, zvýšil se ale podíl těch, kteří obě období hodnotí stejně. Nejmenší nadšení pro polistopadové období vyjadřovali a nadále vyjadřují lidé nad 60 let (aktuálně 42 %).

Procento těch, kteří současný režim považují za lepší než minulý

„Pokud jde o spokojenost se stavem demokracie, trend je setrvale se snižující. Ale jsme zralejší společnost, dříve jsme byli naivnější, teď jsme kritičtější,“ hledá alespoň nějaká pozitiva Jan Žůrek, řídící partner KPMG ačlen Rady vlády pro udržitelný rozvoj.