Právnička Marie Talašová si jako expertka na arbitráže ve službách ministerstva financí vybudovala slušné renomé. Po šesti letech však žena, která měla na starosti mimo jiné zastupování české vlády v mezinárodních arbitrážích se zahraničními investory, ve službách státu skončila.

Od letošního října nastoupila do právní kanceláře White & Case, i zde bude součástí týmu zaměřeného právě na spory a arbitráže.

„Advokátní kancelář White & Case jsem vždy považovala za nejlepší na trhu, proto je mi ctí, že se stávám součástí jejího týmu,“ citovalo Talašovou oficiální tiskové prohlášení právní kanceláře.

Bližší komentář k jejímu odchodu se redakci HlídacíPes.org od Talašové navzdory telefonátům do White & Case i zanechaným vzkazům nepodařilo získat.

Ani ministerstvo financí během včerejšího dne na otázky týkající se Talašové a případné náhrady za ní nereagovalo.

Podle všeho ministerstvo na klíčový odbor, který dohlíží na právní obranu státu v probíhajících dvanácti různých arbitrážích, zatím náhradu nemá. Jméno teď už bývalé ředitelky odboru totiž nadále figuruje na webu ministerstva v organizační struktuře úřadu.

Důvody a okolnosti, za nichž Talašová z ministerstva odešla, nejsou známé.

Její předchůdce, původní „arbitrážní dobrman“ Radek Šnábl, si po svém odvolání z funkce v roce 2013 založil vlastní poradensko-právní kancelář a v arbitrážích nyní vystupuje proti České republice.

Zastupuje například senátora a majitele Synot Holdingu Ivo Valentu, respektive jeho na Kypru registrované firmy WCV Capital Ventures a Channel Crossings. Za zmařenou investici a kvůli zrušení některých povolení k provozování videoloterijních terminálů požaduje Valenta miliardu korun.

„Strašně nerad bych to personifikoval na Valentu. Ale máte pravdu v tom, že znalosti druhé strany, tedy ministerstva a jeho postupů, jsou důvod, proč v tuto chvíli mám řekněme deset klientů, kteří mají tento typ sporu,“ řekl Šnábl před časem v rozhovoru pro deník E 15.

Stát si na arbitráže najímá externí české i zahraniční právníky. Vše by měl koordinovat právě odbor mezinárodních právních služeb, který je ale momentálně bez vedení.

Cena za právní služby

Za právní služby spojené se zastupováním v mezinárodních arbitrážích zaplatila vloni Česká republika bezmála 170 milionů korun. Za dvacet let let sporů šlo souhrnně o více než 2,5 miliardy korun.

Celkem je nyní Česko účastníkem dvanácti mezinárodních sporů, v nichž jde v součtu nejméně o 35 miliard korun.

Přehled probíhajících mezinárodních arbitráží vedených proti ČR

ZDROJ: MFČR

V letošním roce je v rozpočtu na kapitolu „Bezpečnost státu a právní ochrana“ vyčleněno 200 milionů.

Žádnou zvláštní rezervu pro případ prohry v arbitrážích stát v rozpočtu nemá. Výdaje na právníky jdou z kapitoly Všeobecná pokladní správa. Z ní by se čerpala i potenciální výplata náhrady škody v případě prohry.

„Vzhledem k těžko předvídatelnému průběhu jednotlivých sporů, s přihlédnutím k tomu, že výše způsobené škody bývá uměle nadhodnocena a v průběhu sporu se může měnit, nelze konečný výsledek až do doby vydání rozhodčího nálezu předvídat,“ říká k částce, kterou by potenciálně Česko muselo platit, mluvčí ministerstva financí Jakub Vintrlík.

Největší částku požaduje v mezinárodní arbitráži firma Diag Human, přibližně jednu miliardu – jde o nový spor o ochranu investic.

Bez zajímavosti není, že ve výčtu arbitráží chybí původní spor s Diag Human. V něm si firma Čechošvýcara Josefa Štávy aktuálně nárokuje přes 13,5 miliardy korun.

Opírá se při tom o závěry arbitráže z roku 2008. Ty ale Česko neuznává a firma proto Českou republiku žaluje u zahraničních soudů. Pravomocně již vyhrála v Lucembursku a domáhá se zde exekuce českého majetku. Vysvětlením může být, že spor má za Česko v gesci ministerstvo zdravotnictví a jím najatá právní kancelář Bělina & partners.

Nejznámější z proher

Na rok 2019 je v návrhu rozpočtu v položce Všeobecná pokladní správa vyčleněno 156,9 miliardy korun, o 7,5 miliardy více než vloni.

„Máme nástroje, jak se případnou úhradou úspěšným žalobcům vypořádat. Finanční prostředky určené na úhrady nákladů v souvislosti s arbitrážními spory jsou alokovány v rozpočtové kapitole Všeobecná pokladní správa,“ potvrzuje Vintrlík.

S prohrami se ale na ministerstvu financí příliš nepočítá. K optimismu svádí statistika. Česko čelilo 26 dnes již uzavřeným arbitrážím, dvacet jich vyhrálo, tři prohrálo a tři skončily narovnáním.

Asi nejznámější ze tří proher je ta s americkou společností CME. Česko muselo v roce 2003 firmě zaplatit za znehodnocení investice do televize Nova 10,6 miliardy korun.

Naopak mezi poslední úspěchy patří výhra v „solární arbitráži“ s firmou Antaris Solar a Michalem Gödem. Ve sporu šlo o náhradu 310 milionů korun za údajné porušení česko-německé dohody o ochraně investic.

Mezinárodní arbitrážní tribunál nároky vznesené proti Česku zamítl a německé straně nařídil zaplatit ministerstvu financí 42,5 milionu korun jako náhradu za právní zastoupení.