Víme, že vás reklamy otravují, můžete nezávislou žurnalistiku podpořit i jinak, například prostřednictvím systému Darujeme.cz.
Socha "Na stráži míru" v Chebu. Ilustrační foto: Martin Stolař / MAFRA / Profimedia
,

Na Cínovci stojí socha pohraničníka se psem. Za akcí je extrémistický Klub českého pohraničí

Sen bývalého pohraničníka a dvojitého komunistického agenta Pavla Svobody se naplnil. I když posmrtně; činovník extrémistického Klubu českého pohraničí zemřel letos v dubnu, pár měsíců po jeho smrti stojí na Cínovci socha pohraničníka se psem. Svoboda sochu plánoval vztyčit jako svůj vlastní pomník na soukromém pozemku. Jeho soudruzi ve zbrani teď v sobotu plánují její slavnostní odhalení.

Sobotní akce se podle oficiální pozvánky zveřejněné na webu Klubu českého pohraničí koná u příležitosti 70. výročí přijetí zákona o ochraně státních hranic.

Zákon byl přijat v červenci 1951 spolu se založením Pohraniční stráže, která má na svědomí dvě stovky obětí civilistů, kteří se pokoušeli překonat Železnou oponu. Pohraniční stráž byla vybudována po vzoru sovětského pohraničního vojska a byla vybavena pravomocemi ozbrojeného sboru.


Vraždění na československých hranicích

  • Od roku 1948 do roku 1989 bylo hlídkami pohraniční stráže zastřeleno 144 lidí.
  • 95 lidí zemřelo při překonávání elektrického zařízení k ochraně hranic.
  • 11 lidí utonulo v pohraničních řekách.
  • 19 lidí spáchalo sebevraždu v bezvýchodné situaci.
  • 5 lidí zahynulo při pokusu o překonání vzdušné hranice.
  • 6 lidí zemřelo při pokusu o zdolání hranice pozemními prostředky při nárazu do pohraničních zátarasů.
  • 2 lidé zemřeli v důsledku výbuchu nastražené miny.
  • 2 lidé zemřeli po kolapsu organismu bezprostředně po zatčení.
  • Jeden člověk zemřel na následek traumatického šoku po útoku dvou služebních psů.

Zdroj: ČT24


Socha už na Cínovci stojí od víkendu. Proti jejímu vztyčení protestují politici z vládnoucí krajské koalice. Upozorňují na to, že Klub českého pohraničí řadí ministerstvo vnitra mezi extrémistické organizace a jejími aktivitami se zabývá i civilní kontrarozvědka.

„Zabíjení vlastních občanů na československé hranici dává tenhle bizarní spolek ke cti tehdejším pohraničníkům. Takový pokroucený výklad dějin do dnešní doby nepatří a jsem proto rád, že Ústecký kraj uzavřel memorandum s organizací Paměť národa. Jsem historik, a tak si dám záležet, aby se k veřejnosti dostaly informace o tom, co skutečně znamenala komunistická ochrana hranic,“ říká náměstek hejtmana pro kulturu a cestovní ruch Jiří Řehák (Spojenci pro kraj).

„Umístění sochy je zneuctěním památky těch nejméně 282 zabitých civilistů, kteří se pokoušeli uprchnout z totality za svobodou. Stejně tak neuctivé je vztyčení sochy k pohraničníkům, kteří na hranicích umírali povětšinou kvůli komunistickému šlendriánu a drilu na následky nehod a sebevražd, dodává radní Michal Kučera. Socha je podle něho urážkou všech obyvatel severních Čech a kraj nyní zkoumá právní možnosti, jak sochy odkazující ke zločinnému komunistickému režimu zase odstranit.

Sochu si vyrobíme sami

Ale zpátky do Teplic za Pavlem Svobodou, mužem, jehož celoživotním cílem bylo právě vztyčení sochy pohraničníka v blízkosti bývalého hraničního přechodu na Cínovci.

Původně chtěl odkoupit sochu „Na stráži míru“, která od roku 1955 stála v západočeském Chebu. Socha, která velebila „dílo“ komunistických pohraničníků, stála desetiletí v Městských sadech, po listopadové revoluci byla odstraněna a skončila v lapidáriu ve františkánské zahradě vedle Lenina a jiných velikánů.

Po nějakou dobu si ji pohraničníci vzpomínající na časy Železné opony půjčovali, dokonce ji vztyčili na vrchu Dyleň, kde u ní pořádali srazy. Pavel Svoboda pro sochu koupil pozemek na Cínovci, který později převedl na Klub českého pohraničí. „Chci si tam umístit sochu a tam se mi budou chodit dětičky klanět, až umřu,“ řekl již dříve Reportérům ČT. Zastupitelstvo města Cheb ale letos v březnu rozhodlo, že historickou sochu bývalým pohraničníkům nevydá. Ti si proto nechali vyrobit jinou.

Svoboda byl bývalý pohraničník, příslušník komunistické Veřejné bezpečnosti, agent Státní bezpečnosti (prý dokonce dvojitý, podle vlastních slov pracoval i pro čínskou tajnou službu), na severu Čech stál i za aktivitami Klubu českého pohraničí. Až v sobotu na akci pohraničníků zazní husitský chorál, také to nebude náhoda.

HlídacíPes.org už před dvěma lety popsal, jak funguje modlitebna Církve husitské Jana Žižky z Trocnova v Teplicích coby krytí pro srazy bývalých pohraničníků. Zmíněná církev není vlastně ani církví, stát ji opakovaně odmítl registrovat a svým názvem pouze parazituje na existující Církvi československé husitské. A právě Pavel Svoboda stál za aktivitami „církve“ v teplické modlitebně.

Ve skutečnosti spíš než o církev jde o politické hnutí. Konstatoval to i soudní znalec v průběhu jedné ze tří registrací, o které se u církevního odboru ministerstva kultury zakladatelé „církve“ pokoušeli. Všechny tři pokusy, poslední v roce 2014, byly neúspěšné.

Na akce jezdily známé postavy české rusofilní scény a pod rouškou modliteb se zde konaly politické mítinky oslavující pohraničníky a odhalující světová spiknutí proti České republice.


Projekt HlídacíPes.org – Ústí nad Labem byl podpořen základním grantem Active Citizens Fund.

 

Líbil se vám tento text?

Podpořte nás prostřednictvím Darujme nebo převodem pomocí QR kódu

Moc děkujeme za podporu!

QR kód
Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější.Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

Podpořte novináře