Jen kousek od kraje pražského Libeňského mostu probíhá čilý stavební ruch. Devatenáctipatrová budova Tokovo, kde roky sídlil i Nejvyšší kontrolní úřad, právě prochází rekonstrukcí za vyšší stovky milionů korun. Budova bude nejméně po dobu sedmi let sloužit ministerstvu obrany. Stěhování asi 800 zaměstnanců je plánované na duben letošního roku.

Ministerstvo obrany si nakonec mrakodrap Tokovo, postavený v 70. letech 20. století pro podnik zahraničního obchodu Kovo, pronajme.

Když s tou informací přišlo v roce 2023, řešilo se, že nájem ve výši 66 milionů ročně je násobně vyšší, než kolik na stejném místě platil NKÚ. A vypadalo to tehdy, že ze záměru sešlo.

Nyní je už ale smlouva na pronájem a služby uzavřena, stěhování zhruba osmi set pracovníků ministerstva obrany je v plánu letos v dubnu.

Nemovitost je v majetku CPI Property Group miliardáře Radovana Vítka, konkrétně společnosti Marissa West.

Mezi lety 2006–2023 zde sídlil Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ), který platil výrazně méně a cenu vyjednanou ministerstvem obrany i nyní silně kritizuje. Tím spíše, že ministerstvo obrany se zavázalo platit 103 milionů korun ročně, dalších 311 milionů dá resort navíc do zabezpečení budovy.

Všechny možnosti vyčerpány

„Stěhování bude zahájeno po převzetí první etapy stavebních úprav prostor objektu v měsíci dubnu 2026. S ohledem na průběžný stav úpravy prostor se aktuálně nepředpokládá nedodržení časového harmonogramu,“ říká Petr Pešek z tiskového oddělení ministerstva obrany.

Součástí smlouvy jsou stavební a technické úpravy interiéru. Zatímco investice do samotné budovy hradí vlastník, úpravy vyžadované s ohledem na „specifické podmínky pro práci s utajovanými informacemi nebo pro zabezpečená jednání“ hradí ministerstvo obrany – jen tyto náklady jsou vyčísleny na 311,7 milionu Kč.

Podle ministerstva se rozpočet na rekonstrukci daří dodržet.

Smlouva mezi MOČR a pronajímatelem řeší řadu detailů proti špionáži a odposlechu.

• V bezpečnostní části budovy (konkrétně bude v 10. podlaží budovy) je zakázáno v průběhu prací pořizování fotodokumentace.
• Projektovou dokumentaci a servis bezpečnostních slaboproudých systémů v bezpečnostní části smí provádět pouze jeden dodavatel ze seznamu určeného nájemcem, se kterým nájemce uzavře smlouvu o mlčenlivosti.
• K projektové dokumentaci k těmto systémům je předávána výhradně nájemci, pronajímatel k ní nemá přístup.
• Poplachová hlášení z bezpečnostní části jsou vyvedena přímo na místo ostrahy u Vojenské policie.
• Duplikáty klíčů od nebytových prostor jsou uloženy u Ochranné služby Vojenské policie ČR.
• V nebytových prostorech smí pronajímatel setrvat pouze za přítomnosti osob určených nájemcem. Bez vědomí nájemce může vstoupit jen v havarijních situacích za přítomnosti Vojenské policie a Policie ČR.
• Nájemce má právo vypovědět smlouvu, pokud by jakákoliv část budovy byla pronajata rizikové osobě (např. subjekty podnikající se zbraněmi, narkotiky, napojené na terorismus, organizovaný zločin nebo uvedené na sankčních seznamech) nebo pokud by se vlastníkem objektu stala (přímo či nepřímo) takováto riziková osoba.

Když ministerstvo obrany o pronájem budovy poprvé usilovalo v roce 2023, roční nájem měl být o 37 milionů levnější než dnes a i tak byl kritizován jako příliš vysoký.

Budova Tokovo na archivní fotografii. Nyní už nájemce má – ministerstvo obrany. Foto: David Malík / CNC / Profimedia

Nyní bude mít ministerstvo pronajato celkem 15 654 metrů čtverečních za 103 miliony korun ročně na dobu sedmi let, pronájem by měl podle současných plánů trvat do července 2033.

Ministerstvo argumentuje tím, že stát žádnou vhodnou volnou nemovitostí nedisponuje a pronajímatel se hledal cestou otevřeného výběrového řízení. Do tendru se však přihlásili jen dva zájemci a „cena nájmu se oproti prvotní nabídce nesnížila“.

„Ministerstvo obrany tak vyčerpalo veškeré možnosti, jak dosáhnout nižší ceny,“ říká za MOČR Petr Pešek. Podle ministerstva jde o cenu oprávněnou a obvyklou a srovnání s někdejším pronájmem pro NKÚ se brání.

„NKÚ si pronajímalo výrazně menší prostory a uzavřelo své vztahy v době, kdy realitní trh byl na zcela jiné úrovni, než je tomu dnes. Dramaticky stouply nejen ceny nemovitostí, ale i výše pronájmů, a to i v oblasti pronajímání kancelářských prostor,“ namítá mluvčí Pešek.

„Za dobu, která uplynula od uzavření smluv NKÚ, se významně zvýšila inflace. Dalším podstatným faktorem může být to, že NKÚ a Ministerstvo obrany pravděpodobně nepožadovaly stejné parametry, neboť v případě ministerstva lze předpokládat výrazně přísnější, a to nejen při ochraně informací,“ dodává.

Nájem za metr čtvereční: NKÚ vs. ministerstvo obrany

NKÚ v posledním roce užívání (2023) platilo roční nájemné ve výši 16,7 mil. Kč za využívanou podlahovou plochu 9000 m². To odpovídá měsíčnímu nájmu ve výši 1,4 mil. Kč a ceně 155 Kč za m².

Přepočet plochy a nové ceny pronájmu pro ministerstvo obrany vychází na 548 Kč za metr, tedy sumu třiapůlkrát vyšší.

Celá akce je podle ministerstva nezbytná proto, že stávající sídlo na náměstí Svobody v pražské Bubenči, takzvaná budova A, pochází z roku 1924, je ve špatném technickém stavu a je nutná co nejrychlejší generální oprava.

Nyní se na opravu připravuje projektová dokumentace, náklady na tuto rekonstrukci podle ministerstva proto ještě nejsou známy. Plánována je ale od roku 2028 do roku 2030 s následným jednoročním zkušebním provozem.

Nabídka až do roku 2073

Celkové výdaje na opravu podle požadavků MOČR a na kompletní pronájem by podle dokumentu v rejstříku smluv měly za sedm let dosáhnout 1 023 041 280 Kč.

„Tyto celkové výdaje, které ministerstvo s nájmem bude mít, přesáhnou náklady na výstavbu našeho nové sídla. Jen připomenu, že to je od budovy Tokovo vzdáleno devět minut chůze, je energeticky úsporné a získalo řadu ocenění včetně Stavba roku 2023,“ konstatuje prezident NKÚ Miloslav Kala.

Zdůrazňuje, že téma pronájmu této konkrétní budovy s ministerstvem obrany řešil: „Opakovaně jsme na Ministerstvo obrany psali, sešli jsme se s jeho zástupci, abychom je seznámili s podmínkami nájmu v době, kdy jsme v Tokovu sídlili my, i s průběhem vyjednávání o nich. Jsem přesvědčen, že jsme udělali vše, co bylo v našich silách.“

NKÚ navíc už v roce 2016 obdržel od vlastníka, firmy CPI, dopis s nabídkou na prodloužení nájmu na příštích padesát let po vypršení současné smlouvy, konkrétně do 30. září 2073 za fixní sumu 16 696 000 Kč ročně (s indexací o inflaci).

Přestože byl prý o této nabídce informován premiér, ministr financí a ředitelky ÚZSVM, stát, respektive ministerstvo obrany, z toho při jednání o ceně nic nevytěžil.

„Myslím, že pokud by se ministerstvo zabývalo i jinými možnostmi, než jen pronájmem, mohlo si za stejné peníze postavit budovu novou nebo některý ze svých objektů zrekonstruovat. Takový objekt by přitom byl majetkem státu, a i kdyby ho později ministerstvo opustilo, mohla ho využívat jakákoli jiná státní organizace,“ říká šéf NKÚ Kala.

Nicméně připouští, že formálně „je zřejmě vše v pořádku“. To, zda ale tento pronájem nebude důvodem pro zvláštní kontroly hospodaření MOČR ze strany NKÚ komentuje Kala stručně: „To nemohu vyloučit.“