Ruské prezidentské volby opět proběhly bez nezávislých mezinárodních pozorovatelů. Rusko si však – tak jako už mnohokrát v minulosti – pozvalo jiné zahraniční „experty“, kteří mají navzdory hlášeným incidentům z volebních místností dosvědčit regulérnost hlasování. V minulosti se k tomu propůjčili i někteří čeští politici. Tentokrát ruské propagandě posloužili třeba vyslanci ze Slovenska.

„Celá Evropa by se v Rusku měla učit, jak se dělají volby,“ komentoval průběh hlasování v uplynulých dnech pro několik ruských médií Slovák Matúš Alexa. Prezidentské volby takzvaně monitoroval na anektovaném Krymu.

Alexa na Slovensku vede motorkářské sdružení Brat za brata, které plynule navázalo na dříve mnohem aktivnější klub Noční vlci sympatizující s režimem Vladimira Putina. S Nočními vlky také Alexa dříve jezdil na vzpomínkové jízdy.

Členové Brat za Brata se na Slovensku i v Česku věnují, jak sami tvrdí, udržování historické paměti. V praxi to znamená navštěvování památníků obětem 2. světové války a zejména neustálé vyzdvihování zásluh Rudé armády a Ruska – toho historického i současného.

Oficiálně čistě historické zaměření však motorkářům nebránilo třeba podpořit i nedávné protivládní protesty části českých zemědělců. Facebooková komunita sdružení Brat za brata už se blíží ke sto tisícům příznivců z Česka i Slovenska.

„Expert z vesnice pod Tatrami“

Alexa není na Slovensku politicky aktivní, jeho sdružení má ale očividně dobré vztahy s tamní ruskou ambasádou. On sám také do Ruska v poslední době několikrát vyrazil. Například letos v lednu byl součástí česko-slovenské „delegace“, složené zejména z fanoušků motorkářských klubů, která odcestovala na několik dnů do Moskvy a Petrohradu. Podle jednoho z účastníků to bylo „na pozvání ruského ministerstva kultury“.

Alexa se ve stejné době pochlubil na sociálních sítích fotkou, jak předává dřevěný suvenýr Michailu Švydkojovi, zvláštnímu velvyslanci Ruské federace pro mezinárodní kulturní spolupráci. Švydkoj mimochodem koordinoval také Česko-ruské diskusní fórum v roce 2018 v Praze, za prezidentství Miloše Zemana.

Alexa není žádný velký řečník, na propagačních videích, která sdílí buď na svých sociálních sítích, nebo je šíří ruská oficiální média, většinou mluví jednoduchou ruštinou a opakuje stále stejné fráze. Přesto dostal loni pozvánku na mezinárodní kulturní fórum do ruského Petrohradu, kde vystoupil jako jeden z panelistů. V jiné chvíli na téže akci hovořil i prezident Vladimir Putin.

Před deseti lety takové cesty nevadily ještě ani poslancům českého parlamentu. Na kontroverzní referendum po ruské anexi Krymu tehdy jeli „dohlížet“ třeba Stanislav Berkovec z ANO nebo Milan Šarapatka z Úsvitu.

Na petrohradské akci Alexu, který pochází z malé obce Vernár u Popradu, organizátoři titulovali jako „veřejnou osobnost a zakladatele občanského sdružení Motorkáři Slovenska“.

Teď, ani ne o půl roku později, při jeho oslavných výrocích na adresu průběhu voleb na Krymu, už ruská média poněkud překvapivě tohoto motorkáře titulují jako „prezidenta BRICS pro evropskou spolupráci v oblasti kultury“ (Zkratka BRICS označuje hospodářské uskupení Brazílie, Ruska, Indie, Číny, Jižní Afriky, Egypta, Etiopie, Íránu a Spojených arabských emirátů.)

Oblek místo bundy

Kde Matúš Alexa k tomuto titulu přišel ani co přesně zahrnuje, není zřejmé. Motorkářskou černou bundu však vyměnil za oblek a v ruských zprávách takové oslovení s přízviskem „expert“ zjevně funguje lépe než „motorkář“. Spolu s ním na Krymu v delegaci sledovali volby další hosté z Ghany, Srbska nebo Indie. Ze Slovenska dorazil jako pozorovatel i další člen sdružení Brat za brata Ján Brňák.

Rusko už od roku 2021 skutečné zahraniční volební pozorovatele k hlasováním na svém území (případně na územích, která anektovalo) nepouští.

O to více Kreml spoléhá na stovky pozvaných pseudo-pozorovatelů ze zahraničí, kteří vždy řeknou, co je třeba: volby proběhly regulérně, žádná porušení pravidel jsme neviděli.

Před deseti lety takové cesty nevadily ještě ani poslancům českého parlamentu. Na kontroverzní referendum po ruské anexi Krymu tehdy jeli „dohlížet“ třeba Stanislav Berkovec z ANO nebo Milan Šarapatka z Úsvitu.

Předloni při referendech v Doněcké a Luhanské oblasti, rovněž okupovaných Ruskem, o připojení k Ruské federaci asistovali i dva „pozorovatelé“ s vazbami na české komunisty.

Žádná expertní mise, jen dojmy

Mezi oficiální pozorovatelskou volební misí a mezi výše popsanými cestami Ruskem pozvaných zahraničních hostů je přitom zásadní rozdíl.

Zatímco monitorovací mise sleduje místo konání voleb dlouhodobě – v řádu týdnů, a to i po volbách samotných, zahraniční hosté přijíždějí jen na pár dní. Vidí zpravidla jen velmi úzký výsek reality samotného průběhu hlasování, a navíc nejde o metodologicky podloženou práci, ale spíš o zachycení subjektivních dojmů. Vzhledem k možnému konfliktu zájmů by také seriózní monitorovací mise neměla od země, kde volby probíhají, přijmout žádné finanční a další výhody.

O tom lze v případě česko-slovenských motorkářů úspěšně pochybovat, vzhledem k tomu, že se sami chlubí výše zmíněným pozváním od ruských úřadů. Nemluvě o tom, že nejde o žádné experty na monitoring voleb.

Cestu organizovalo Rusko, němečtí účastníci si však podle svých slov hradili náklady sami, aby předešli kritice kvůli možné podjatosti. Dopadlo to ale podobně jako u výše zmíněných slovenských a dalších „zahraničních expertů-pozorovatelů“ na Krymu. Tedy chválou Ruska.

Vstřícné zahraniční „pozorovatele“ se Kreml letos stejně jako v minulosti snažil lákat především tam, kde čekal nejvstřícnější reakci, například v některých západoevropských politických stranách dlouhodobě udržujících kontakty s Ruskem.

To se týká i německé AfD. Z bavorského zemského sněmu vyrazili na samozvanou pozorovatelskou misi do Ruska tři tamní poslanci Alternativy pro Německo. Navzdory tomu, že cestu kritizovalo zemské i celostátní vedení AfD.

Cestu organizovalo Rusko, němečtí účastníci si však podle svých slov hradili náklady sami, aby předešli kritice kvůli možné podjatosti. Dopadlo to ale podobně jako u výše zmíněných slovenských a dalších „zahraničních expertů-pozorovatelů“ na Krymu. Tedy chválou Ruska.

Členka německé delegace Elena Roonová sledovala volby až ve Vladivostoku. „Pozitivně ji prý překvapilo“, že lidé tam chodí hlasovat už v osm hodin ráno. Pro ruskou televizi z toho vyvodila závěr, že jde pro veřejnost o „velmi důležité volby“.