Motivovat obviněné penězi? Absurdní, zcela proti smyslu zákona, říká profesor trestního práva Jiří Jelínek
Institut spolupracujícího obviněného je mimořádný prostředek, který má pomoci rozkrývat organizovaný zločin. Každá výjimka ale musí být nastavena tak, aby zabránila svévoli při jejím použití, říká v rozhovoru pro HlídacíPes.org vedoucí katedry trestního práva Právnické fakulty UK Jiří Jelínek. Pokud skutečně policisté z ÚOOZ nabízeli peníze jedné z nyní obžalovaných v kauze Oleo Chemical, mohli spáchat hned několik trestných činů.
- V souvislosti s kauzou Oleo Chemical se znovu hodně hovoří o institutu spolupracujícího obviněného. Zdá se, že jeho včlenění do trestního řádu se neobejde bez „porodních bolestí“. Bylo vůbec potřebné?
Institut spolupracujícího obviněného je, podobně jako odposlech telekomunikačního provozu či použití policejního agenta nasazeného ve zločinecké skupině nebo dohoda o vině a trestu, jedním z mimořádných prostředků sloužících v úsilí o omezení jedné z globálních hrozeb lidstva, kterou je organizovaný zločin. Platí ovšem, že každá z těchto výjimek musí být upravena tak, aby zabránila svévoli při jejím použití a aby byla v zákoně dostatečně přesně stanovena pravidla jejich použití.
- Funguje to v praxi bez problémů?
Až dosud jsem se domníval, že největšími nedostatky institutu spolupracujícího obviněného je možnost za určitých podmínek upustit od jeho potrestání a dále okolnost, že zákon nevylučuje, aby jeden a týž spolupracující obviněný mohl vystupovat v různých kauzách, tedy být jakýmsi spolupracujícím obviněným – recidivistou.
Psali jsme: Nabízet spolupracujícím obviněným peníze? Nepřichází v úvahu, říkají na adresu policie advokáti
- Teď se ovšem v kauze Oleo Chemical ukazuje kolize s ustanovením, podle kterého policie může informátorům za určitých podmínek nabízet peníze. Aspoň tak zatím zní vysvětlení, které k věci dává státní zástupce.
Příklad, který popisujete, to jest možnost, že by policisté motivovali spolupracujícího obviněného penězi k výpovědi, je samozřejmě absurdní, jde naprosto proti smyslu tohoto institutu.
- Je za hranou zákona?
Jejich jednání by za určitých okolností mohlo být hodnoceno jako návod ke křivé výpovědi nebo návod ke křivému obvinění vždy v souběhu s trestným činem zneužití pravomoci úřední osoby.
- V čem by „uplácení“ osob, které jsou předmětem trestního řízení, bylo proti smyslu institutu spolupracujícího obviněného?
I kdyby nešlo o shora řečené případy, jednou z podmínek aplikace ustanovení o spolupracujícím obviněném je doznání se spolupracujícího obviněného k činu, pro který je stíhán, přičemž nejsou důvodné pochybnosti o tom, že jeho doznání bylo učiněno svobodně, vážně a určitě, jak praví zákon. Doznání takového spolupracujícího obviněného proto musí být spolehlivě ověřeno a porovnáno s dalšími důkazy provedenými ve věci, aby bylo možné zhodnotit věrohodnost takového doznání.
- Jinými slovy – peníze jsou v takovém vztahu vždy problém…
Doznání obviněného a souhlas s tím, že se stane spolupracujícím obviněným, vyvolané nabídkou finanční odměny ze strany orgánů činných v trestním řízení by nesplňovaly zákonné podmínky použití tohoto institutu. Další věcí je, že věrohodnost výpovědi tohoto obviněného by byla slabá, tedy mělo by to vliv na důkazní situaci i ostatních obviněných. A dalším samostatným problémem je, odkud by policejní orgán čerpal ony finanční prostředky.
Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)
Recommended (5901)
7 komentářů
Kvituji názor pana profesora Jelínka.
Ovšem problém této formy organizovaného zločinu je v tom že proti němu jsou současné prostředky justice prakticky neúčinné.Sám se totiž svou formou pohybuje na legální straně zákona tudíž policií získaná výpověd spolupracujícího obviněného o tom že „se spolu domlouvali „jak krást““,je často jedním z mála důkazů které vůbec může po několikaletém vyšetřování soudu předložit.
Protože bez toho musí soud ctít zásadu „in dubio pro reo“ a rozhodnout že se obvinění právně pohybovali v rozmezí rozhodovacích pravomocí,které jim stát sám svěřil-a to v rámci pseudodemokratického politického konsensu „vítěz (voleb) bere vše.
Takže z tohoto pohledu by se dala jakákoliv i nelegální činnost policie vedoucí k postihování této trestné činnosti omluvit pod heslem „účel světí prostředky“-ale samozřejmě nesmí,bylo by to jen další pokřivení naší i tak pokřivené ústavnosti.
Ale potom si tedy musíme přiznat že mnoho jiných cest jak zabránit nikoliv jen organizovanému zločinu, ale už jeho prorůstání do systému státu, není.
Již nabídka nižšího trestu je statkem. Pokud pak žijeme v kapitalismu, je nabíledni, že každý statek má svou hodnotu a tak má mít i svou cenu. Jakožto platí i to, že statky jsou často substitovatelné. Tedy lze substituovat nabídku nižšího trestu hodnotou peněžní, to je snad jasné každému.
Kdyby tomu tak nebylo, jak by pak vůbec mohla existovat privátní advokacie, odkud by získávali obhájci peníze – než za to, že klientovi pomohou k nižšímu trestu, potažmo k nulovému trestu ? Samozřejmě že za úplatu, kdy tato je cenou získaného plnění (nižší trest, osvobození apod.).
Navíc při soudobém šíření se terorismu či docela již dnes běžných mafijních praktikách najímání si zločineckých struktur (také za peníze) těžko bude stát moct držet se jen klasických praktik a metod.
Ostatně vemte si instituci vypisování odměn – aplikuje se podnes v mnoha demokratických zemích. A co když se přihlásí potenciálně spoluobvinitelný ?
(Kýmžto je téměř každý člověk, který o daném zločinném chování něco ví, ale mlčí – a tak vlastně porušuje zákon…přičemž jistěže vypisovatele odměny nezajímají lidé, kteří o daném zločinném chování nevědí nic, to je snad jasné i právníkům, že….)
Obávám se, že se mýlíte v tom že „lze substituovat nabídku nižšího trestu hodnotou peněžní“ . Ve skutečnosti, je to komplement-policie nabízí nižší trest,a ještě peníze k tomu. Spíše by se dalo nazvat skokovou inflací-police musí náhle za totéž, výpověď svědka vedoucí k odsouzení pachatele platit už dvakrát, namísto toto aby se mohla spolehnout na to že výpověď svědka (i kajícího se spolupracujícího se pachatele) je morální povinnosti občana ve svobodné zodpovědné společnosti.
Opravdu to trpký obraz „právního státu“
Já bych na morální odpovědnost (např. pomahačů teroristů) moc nesázel.
A podle mě je jistější přeplatit, než dát málo.
Je sice pravda, že nejrychleji se ukončuje každá válka (tedy i nikdy nekončící válka s terorismem) tak, že se vzdáte…nicméně já jsem raději pro to, ať se nevzdáme – a to ani těch prostředků, které užívají např. náboráři budoucích teroristů.
Raději uplácet – než mučit. To by bylo teprvá pokleskem mravního vědomí, svědomí o podvědomí.
Jde jen o peníze, tedy o víru v jejich směnitelnost za statky (či jiné peníze), tedy – o h…o. Peněz vygeneruje např. Singer jen za jednu šichtu na miliardy, nemají valné ceny – ve srovnání s dohedáváním pravdy, bráněním dalším a dalším zločinům či spravedlivým potrestáním. Pokud toto lze koupit za pouhé peníze – je to supr kšeft, společnosti se vyplatí – a o to jde. Připadá mi to dokonce mnohem morálnější jak dávat peníze advokátovi za to, aby ohýbáním práva pravdu mlžil, umožňoval zločincům pokračující jejich činnost či bránil jejich potrestání.
Já jsem použil termín „kající se spolupracující pachatel“, což by tedy mělo legitimně odpovídat definici spolupracujícího obviněného obviněného, který přizná svou vinu a navíc ještě svou plnou výpovědí pomahá usvědčit své spolupachatele.
Samozřejmě pokud použijete termín „pomahač teroristů kterého je nutné přeplatit aby svědčil proti nim“ -tak už jsme legitimně naprosto někde jinde.Hlavně tedy tím že nemáte ani za ty prachy záruku že bude u soudu mluvit pravdu.
Já s Vámi samozřejmě souhlasím v tom že proti mezinárodnímu terorismu je nutné nasadit mimořádné prostředky. Ovšem mám názor že zrovna uplácení svědků moc účinné nebude-už tedy proto že takovou uplacenou výpověď vůbec nemusí brát soudce v úvahu..
Každému musí být jasné, že se uplácí od starého Říma. Proto se divím, že to už dávno není právně ošetřeno i u policie. V každém případě musí být každá koruna doložena v účetnictví. Nechce se mi věřit, že je u polici nějaký fond na uplácení vyšetřovaných. Ty peníze, co si madam nevzala musí být někde zaevidovány. Za mých časů se používala dobře mířená facka aby se ušetřilo na Vodku.
Proboha, to snad nemyslíte vážně, v tom účetnictví nemohou být adresně zaevidovány ani ty peníze které policie vyplácí informátorům. Vzhledem k tomu že se k těm údajům můžou dostat všemožní kontroloři, auditoři, politici, právnící, tak by si ty informátory brzy někdo našel a skončili na prkně…