Mobilita 21. století? Příležitosti nebo noční můra, záleží jen na nás. – První díl série zaměřené na dopravu

Napsal/a -pes- 2. března 2016
FacebookTwitterPocketE-mail

Mít vlastní (tím spíše spalovacím pohonem poháněné) auto začíná být ve světě symbolem zpátečnictví. Jde zatím jen o střípek z komplexní mozaiky zobrazující zásadní změnu, kterou prochází sektor dopravy. Ten mění jak nové technologie, tak i zcela odlišné vnímání mobility jako takové. Podrobnosti diskutovali ředitel konzultingu PricewaterhouseCoopers Karel Půbal a šéfredaktor časopisu Smart Cities David Bárta. Opět nabízíme základní teze doplněné o expertní debatu.

Teze 1:

  • Vlastnictví auta je drahá pošetilost. Když se udělá velká mediální propagace, tak si lidé uvědomí, že se chovají velmi neekonomicky. My jsme například propočítali, že jeden pan doktor z Brna jezdí na elektrokole a je to pro něj nejen nejrychlejší způsob dopravy, ale hlavně nejlevnější. Podle našeho zevrubného propočtu se dá ročně ušetřit 30 tisíc korun i víc, když člověk zvolí alternativu k autu. To koresponduje s tím, co už lidé v zahraničí začínají chápat, tedy s novým životním stylem. Mít auto je vlastně hloupost, žádný symbol sociálního statutu. Samozřejmě, je to podmíněno prostředím, kde existují alternativy; prostředím, kde si auto mohu jednoduše půjčit, pokud potřebuji něco přestěhovat nebo se někam dopravit, ale nepotřebuji ho vlastnit.

[alter-eko-discussion thesis=“1″]

 Teze 2:

  • Když lidé vystoupí ze svého stínu, auto osvítí i dům. Dortmund má významné pobídky občanům, aby začali využívat elektromobily. Do roku 2014 tak například stoprocentně proplácel pořízení elektrostanice. Zároveň toto město pobízí firmy, aby nakupovaly elektromobily. Výsledkem je pěkná ukázka, jak jde elektromobilitu provázat s dalšími revolučními trendy: Firma poskytuje svým zaměstnancům elektromobily k dopravě do zaměstnání. Podmínkou je, že jimi jede více lidí, což podporuje jakýsi firemní carsharing – sdílení aut. Navíc, když je daný elektromobil během dne zaparkován v továrně, solární panely umístěné na střeše ho nabíjejí. Zaměstnanec tak auto poté, co přijede domů, využívá jako baterii, která mu pokrývá spotřebu v době večerní energetické špičky.

[alter-eko-discussion thesis=“2″]

 Teze 3:

  • Centrum bez aut jako oáza klidu. Bude nesmírně záležet na tom, jak nastartované trendy uchopíme. Jestli pro nás budou noční můrou, a nebo příležitostí. Protože se jedná o změnu – a změna vyvolává strach – bude to velmi záležet na politické vůli a odvaze. Krásný je příklad z Krakova, kde město zavedlo přísnou regulaci aut v centru. Lidé proti tomu demonstrovali, měli pocit, že se jim něco bere. Stejně tak proběhla velká negativní mediální kampaň. Primátor to nicméně ustál a dnes už začínají lidé v centru chápat, jak je to prospěšné. Obchodníkům se zvýšily tržby, lidé si tam dávají schůzky, protože najednou jde o příjemné prostředí. To my v Česku ještě neznáme. Je to o odvážných politicích, kteří do toho říznou.

[alter-eko-discussion thesis=“3″]


Diskuze očima Karla Půbala

Z komentářů oslovených odborníků i následné diskuse čtenářů vyplývá, že jak to u nově nastupujících trendů bývá, závěry oprávněně nemohou být jednoznačné. V diskusi se prolínají primárně dvě roviny úvah. První z nich je ekonomická stránka trendu, což je pochopitelné. Druhou rovinou je i politický rozměr celé záležitosti.

Nastupující trend vnímám jako potenciálně významnou společensko-ekonomickou změnu, kde je nutné se zamyslet a zanalyzovat dopad změn z pohledu komplexnějšího hodnocení, které bude brát v potaz nejen ekonomickou stránku věci, ale i např. dopad na kvalitu života lidí/společnosti včetně dalších vyvolaných nákladů. Tím se dostaneme k přesnějšímu obrázku efektivity/neefektivity navrhovaných řešení.

Jak je uvedeno výše, druhou rovinou trendu je politický rozměr. Komplexní ekonomické posouzení je nutné použít pro kvalifikované a informované politické rozhodnutí, aby nedocházelo k líbivým, populistickým popřípadě zájmově orientovaným rozhodnutím. Tento postup je logický, jeho aplikace však v České republice není vždy standardem. Posouzení mohou následně ukázat, že rozhodnutí neatraktivní z krátkodobého hlediska, mohou z dlouhodobého pohledu generovat nové příležitosti (např. rozvoj nových odvětví popřípadě výrazný technologický progres stávajících odvětví).

Z mého pohledu není nutné bezhlavě přejímat okamžitě všechny novinky související s trendy. Vzhledem k velikosti a ekonomické síle České republiky však nedává příliš smysl nereagovat na nový vývoj, a jak se dozvídáme ze starého přísloví „Když začíná vát vítr, moudrý člověk staví větrné mlýny a ne zdi“.


Celý rozhovor Karla Půbala z PricewaterhouseCoopers a Davida Bárty z časopisu Smart Cities si můžete poslechnout zde.

Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)

Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější.

Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

Skyscraper 2 Desktop (211796-4)