KOMENTÁŘ. Česká republika se zavázala, že bude dávat minimálně dvě procenta hrubého domácího produktu na obranu. Ministerstvo obrany do této částky ovšem počítá třeba i rekordní pokutu ve výši půl miliardy za zmanipulované výběrové řízení na nákup vrtulníků či náklady na výsluhy vojáků, kteří již odešli do civilu. Ty jen za rok 2023 činí více než tři miliardy korun.

V roce 2006 se ministři obrany NATO dohodli, že vyčlení minimálně 2 % svého HDP na výdaje na obranu, aby tak zajišťovali vojenskou připravenost aliance. Česko tento závazek dlouho neplnilo, letos v dubnu k tomu ale Poslanecká sněmovna přijala příslušný zákon.

„Bezpečnost není zadarmo. Výdaje na obranu ve výši 2 % HDP jsou pro nás životně důležité. Jestli chceme bezpečnou Evropu a nebát se o naše životy, hodnoty a pohodlí, musíme mít moderní a efektivní armádu. Tímto bych chtěla poděkovat za konstruktivní debatu v obranném i rozpočtovém výboru i ANO za podporu,” řekla k tomu tehdy ministryně obrany Jana Černochová (ODS).

Protikorupční organizace Kverulant.org, v jejímž čele stojí autor tohoto textu, ale odhalila, že do částky údajně vynaložené na „moderní a efektivní armádu“ se počítá i pokuta 550 milionů korun za chyby při nákupu vrtulníků. Přiznalo to ministerstvo obrany na základě jeho dotazu dle zákona o svobodném přístupu k informacím.

Na Italy nečekáme

Připomeňme, o co šlo. Úřad na ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) začátkem dubna 2021 pravomocně potvrdil historicky nejvyšší pokutu pro armádu za chyby v tendru na nákup dvanácti armádních vrtulníků za 17,6 miliardy korun.

Při hledání dodavatele ministerstvo kromě americké vlády původně oslovilo i vládu italskou. Její nabídka na stroje Agusta AW 139M byla levnější, ale prý neodpovídala armádním požadavkům. Resort obrany podle ÚOHS chyboval v tom, že uzavřel smlouvu na nákup víceúčelových vrtulníků od americké firmy Bell dříve, než rozhodl o námitkách italské společnosti Leonardo.

Pokutu obrana už v roce 2021 uhradila, ale zároveň podala správní žalobu ke Krajskému soudu v Brně. Ten ji však 15. února 2023 definitivně potvrdil.

Pokuty za zpackaná výběrová řízení však nejsou jediným nákladem, který v nákladech na obranyschopnost státu působí podivně. Do nákladů, které mají vyjadřovat naši vojenskou připravenost, ministerstvo započítává i náklady na výsluhy vojáků, kteří již odešli do civilu. Ty jen za rok 2023 činí více než tři miliardy korun.

I tato data získal Kverulant.org na základě zákona o svobodném přístupu k informacím. Od roku 2019 do konce roku 2023 bylo (nebo ještě bude) vyplaceno v součtu 13,8 miliardy korun. V roce 2019 stačilo na vyplácení 15,5 tisíce bývalých vojáků jen 2,4 miliardy, v roce 2023 už to bylo 3,1 miliardy. To je nárůst o 31 %.

Čím hůře, tím lépe?

Kverulant také odhalil, že ministerstvo obrany uzavřelo několik smluv na dodávku asi tisícovky násobně předražených kulometů MINIMI za 1,5 miliardy. Kulomety nedodává belgický výrobce, ale vesnický překupník CB Servis Centrum.

Ministerstvo obrany stále odmítá poskytnout informace k detailům nákupu, zejména jednotkové ceny. Překupník, který kulomety dodává, si to prý nepřeje. Kverulant.org Ministerstvo obrany zažaloval za nezákonný postup a Městský soud v Praze jeho žalobě vyhověl. Přesto mu Černochová informace opět odmítla poskytnout. Následně soud pro Prahu 6 už v září 2023 pověřil soudního exekutora vymožením požadovaných informací.

Nebude žádné překvapení, pokud náklady na tuto exekuci ministerstvo také započítá do výdajů na obranyschopnost země.

Z výše uvedeného vyplývá několik paradoxních závěrů. Třeba ten, že čím více bude ministerstvo obrany fixlovat při nákupu zbraní a čím více pokut mu za to bude uloženo, tím lépe bude obrana plnit náš závazek vůči NATO.

Nebo, že čím více vojáků odejde do civilu, tím více bude muset stát vyplácet výsluhových příspěvků a tím lépe bude na papíře vypadat naše odhodlání se bránit.

A konečně, čím více soudů obrana prohraje, tím bude suma vydaná na obranu vyšší. Zdá se, že je cosi shnilého ve státě… českém.

Autor tohoto textu Vojtěch Razima byl zpravodajským důstojníkem Bezpečnostní informační služby a důstojníkem policejního útvaru Služba pro odhalování korupce (SPOK). Později pracoval jako konzultant ve společnosti Deloitte a zastával i pozici bezpečnostního ředitele Komerční banky. V roce 2009 založil watchdogovou organizaci Kverulant.org o.p.s., kterou od té doby vede.