Ministerstvo financí chce začít úředníkům platit za místa v dozorčích radách

Státní zaměstananci za své působení v dozorčích radách nepobírají žádnou odměnu. Ministerstvo financí by jim chce začít za tuto práci platit. Prosazuje kvůli tomu změnu služebního zákona.

Služební zákon od ledna 2015 potvrdil, že státní zaměstnanec „nesmí od příslušné obchodní korporace pobírat odměnu“ a to ani po skončení služebního poměru. Podle Ministerstva financí je však role dozorčích rad při řízení firem naprosto klíčová a tomu by také mělo odpovídat odměňování, jež by se nově týkalo i úředníků.

„Rádi bychom tuto změnu prosadili v rámci novelizace služebního zákona. Zkusíme iniciovat příslušnou změnu služebního zákona jako poslanecký návrh,“ řekl serveru HlídacíPes.org ředitel odboru Strategické společnosti a investiční pobídky Ministerstva financí Petr Blažek.

Celým majetkem úředníka

Úředníci podle zákoníku práce ručí za způsobenou škodu jen do výše 4,5 násobku svého platu. Za působení v dozorčí radě však podle zákona o obchodních korporacích ručí celým svým majetkem.

„Na jedné straně tu tedy existují povinnosti a velká odpovědnost, na straně druhé ale není žádným způsobem honorována. Tento stav navíc zakládá zcela nerovnoprávné postavení mezi zaměstnanci státu v dozorčí radě a ostatními členy dozorčí rady. Myslíme si, že je to špatně a chceme to změnit,“ konstatuje Petr Blažek.

„Konkrétní částku zatím neřešíme, rozhodně ale nejde o to, že by někdo přicházel s návrhem na statisícové odměny. Jedním z možných řešení je, že by výši odměny stanovovala svým nařízením vláda. Nešlo by o plošnou odměnu, ale zohledňovala by se například velikost a význam konkrétní firmy,“ dodává.

S ideou souhlasí například i Vratislav Kulhánek, který před pěti lety pro vládu zpracovával audit dozorčích rad státních podniků.

„Bylo by korektní, aby byli odměňováni i úředníci v dozorčích radách. Váže se k tomu velká osobní zodpovědnost. Podmínkou je, aby měli odpovídající znalosti a zklušenosti,“ říká Kulhánek.

Změnu by chtěli všichni

„Platí, že firmy jsou na tom tak dobře či špatně podle toho, jak dobrou či špatnou práci odvádí dozorčí rada. Chceme například i to, aby dozorčí rady všech podniků s majetkovou účastí státu aktivně projednávaly a schvalovaly strategická rozhodnutí managementu firem,“ říká Petr Blažek, podle nějž jde i o motivaci členů dozorčích rad.

„Když někde pracujete takzvaně za nula, může to oslabovat pracovní nasazení konkrétního člověka,“ konstatuje Petr Blažek, který sám za ministerstvo financí zasedá v dozorčích radách řady státních firem jako je EGAP, ČEB, Čepro či Mero (seznam akciových společností s majetkovým podílem ČR/ Ministerstva financí ZDE)

„Motivace je sice důležitá věc, ale je nutné uhlídat to, aby se z toho pak naopak nestalo obohacování. Problém vidím i v tom, že by se měl znovu otevírat služební zákon. Jakmile se to udělá, nějakou změnu či výjimku budou chtít všichni,“ namítá programový ředitel Transparency International Radim Bureš.

Co dnes říká služební zákon

§ 81

(1) Státní zaměstnanec nesmí být členem řídících nebo kontrolních orgánů obchodních korporací provozujících podnikatelskou činnost, s výjimkou případů, kdy byl do těchto orgánů vyslán služebním orgánem; vyslaný státní zaměstnanec jedná v těchto orgánech jako zástupce státu, je povinen prosazovat jeho zájmy a nesmí od příslušné obchodní korporace pobírat odměnu, nestanoví-li zákon jinak. Zákaz pobírat odměnu trvá i v době po skončení služebního poměru