Dotace určené na „snižování rozdílů v postavení žen a mužů na trhu práce“ svému účelu příliš neposloužily, upozornil nedávno Nejvyšší kontrolní úřad. Prostor pro takzvané genderové audity je v Česku i tak velký. Mimo jiné proto, že „plán genderové rovnosti“ je nutnou podmínkou pro čerpání peněz z některých evropských fondů či od Grantové agentury ČR.

Podle Nejvyššího kontrolního úřadu se snižování rozdílů v postavení žen a mužů na trhu práce – podpořené desítkami milionů korun z evropských fondů – v uplynulých letech moc nepovedlo.

„Dotace přispěly k naplnění účelu jen nevýznamně: pouze osm procent z kontrolovaného objemu peněz naplnilo účel ve všech klíčových otázkách. V zavádění konkrétních opatření po skončeném auditu pokračovalo jen čtrnáct procent organizací,“ shrnul NKÚ v nedávné kontrolní zprávě.

I když v Česku dlouhodobě panuje nerovnost v odměňování mužů a žen za stejnou práci, zhruba u čtvrtiny organizací, které čerpaly dotace na genderový audit, se toto téma neřešilo. Ani nemohlo. „Firmy sice požádaly o možnost čerpat peníze na genderový audit, ale pak samy nedaly souhlas s tím, aby auditoři u nich mohli porovnat konkrétní platy. Takže tato část auditu provedena nebyla, nicméně dotace byla proplacena v plné výši,“ poznamenává prezident NKÚ Miloslav Kala.

Hluboká analýza – z Facebooku

Z Operačního programu Zaměstnanost bylo na genderové audity v letech 2014 až 2021 vyplaceno celkem 120 milionů korun. Ne že by v Česku nebylo co auditovat. I mezinárodní organizace, jako je OECD, kritizuje kupříkladu nízkou zaměstnanost žen v Česku (míra zaměstnanosti žen dosahuje zhruba 62 procent, u mužů je to 78 procent) i to, že v tuzemsku je v rámci zemí EU jeden z nejvyšších rozdílů v odměňování žen a mužů za stejnou práci.

Cílem genderových auditů je navíc i nulová tolerance sexuálního obtěžování, šikany a diskriminace na pracovišti, omezení nerovného přístupu k pracovním pozicím, spravedlivé odměňování, slaďování práce a osobního života či flexibilní formy práce.

Jak ale prokazuje již citovaná zpráva NKÚ (zkontrolovala vzorek 14 projektů celkem za 40 milionů korun), problém je ve způsobu, jak se peníze z dotací skutečně využijí a jaká je ochota a schopnost firem a institucí změny aplikovat:

• „Jeden příjemce dotace vykázal 64 hodin za hodnocení genderové rovnosti ve veřejných dokumentech auditované organizace. Ukázalo se však, že jedinými ,veřejnými dokumenty‘ byly web a Facebook této organizace, které navíc žádné informace o genderové rovnosti neobsahovaly.“

• „Vstupní genderový audit neidentifikoval u příjemce žádné diskriminační nerovnosti v odměňování žen a mužů za stejnou práci, faktickou vertikální či horizontální segregaci žen a mužů ani případy obtěžování na pracovišti. Cíl projektu, nastavení širších spekter flexibilních forem práce, nebyl naplněn a projekt neměl na oblast slaďování pracovního a soukromého života žádný reálný dopad.“

• „Vzdělávání v řadě případů nesouviselo s genderovou problematikou. Například stavební společnost s deseti zaměstnanci, z nichž pět vykonávalo dělnické nebo technické profese, uspořádala v průběhu dvou let 19 školení za celkem 503 tis. Kč i na témata jako: prezentační dovednosti, sebeřízení, time management, stres a jeho odstraňování.“

• „Genderové audity často realizovali auditoři propojení s auditovanými organizacemi.“

• „Mezi společnostmi, které se nechaly auditovat, byly i takové, které dlouhodobě veřejně deklarují, že se hlásí k politice rovnosti a zákazu diskriminace, nebo dokonce ty, které obdržely ocenění v oblasti rovných příležitostí.“

Doložte plán genderové rovnosti

Peníze na projekty rozdělovalo ministerstvo práce a sociálních věcí, to se vůči některým závěrům NKÚ ohradilo. Většina podpořených projektů podle něj reálně ovlivnila „změny v otázce rovného postavení mužů a žen na trhu práce“.

Ze stejného operačního programu šlo v letech 2014 až 2022 vedle 120 milionů na genderové audity i osm miliard na zřizování dětských skupin, což podle MPSV „představuje více než devadesát procent všech prostředků poskytnutých na téma rovnosti žen a mužů v rámci tohoto programu“.

„Dětské skupiny vytvářejí chybějící kapacity pro nejmenší děti v ČR, umožňují ženám návrat na trh práce, a tím pádem pomáhají bojovat proti hlavní příčině nerovného postavení žen,“ konstatuje ministerstvo.

Prostor pro genderové audity v Česku stále zůstává velký a i nadále je na ně možné žádat o dotace. Zájmu nahrává i fakt, že existence „plánů genderové rovnosti“ je od roku 2022 nutnou podmínkou například pro účast v programu Horizont Evropa (jde o klíčový program EU pro financování výzkumu a inovací s rozpočtem 95,5 miliardy eur) a od letošního roku i pro účast v programech Grantové agentury České republiky.

„Instituce, které u nás žádají o podporu, musejí vykázat plán genderové rovnosti. Nekontrolujeme konkrétní obsah, ale je to podmínka,“ potvrzuje mluvčí Grantové agentury Vojtěch Janů.

Tento text HlídacíPes.org vychází i v aktuálním vydání ekonomického týdeníku Hrot.