Za rekonstrukci památkově chráněného domu v centru Prahy zaplatí Akademie věd více než jednu miliardu korun. Fakt, že vláda chce škrtnout deset procent výdajů na vědu a výzkum, věc sice komplikuje, ale na záměru nic nemění. O tom, že se tři ústavy AVČR přesunou do nového, rozhodla taktéž vláda – jenže už v roce 2013.

Čtyřpatrový rozlehlý dům v pražské Hybernské ulici číslo 8, jen kousek od Prašné brány, má své nejlepší časy zjevně dávno za sebou. Postupně by se ale měl dostat znovu do formy.

Jak plyne ze smlouvy mezi Akademií věd a stavební firmou Subterra (ze skupiny Metrostav), rekonstrukce zabere zhruba čtyři roky a vyjde na více než jednu miliardu korun.

Smlouva z 22. května zní na 1 047 724 480 Kč s DPH, přičemž je možné navýšení ceny o dodatečné práce do výše 68 milionů korun a text obsahuje i inflační doložku. S dokončením stavby se počítá začátkem roku 2027. Náklady na technický a stavební dozor mají být 21,5 milionu korun.

„Při zachování současných podmínek je to mezi 3 až 4 % ročně,“ odpovídá předsedkyně AV ČR Eva Zažímalová na otázku, jakou část ročního rozpočtu AV ČR náklady – rozložené v čase – na tuto rekonstrukci představují.

Neopravené s cenou 560 milionů

Hlavním zdrojem financování mají být sice prostředky z kapitoly Akademie věd ČR ze státního rozpočtu, vědci se prý ale budou snažit získat i další, mimorozpočtové zdroje.

Záměr komplikuje fakt, že vláda hledající rozpočtové úspory, má v plánu škrtnou i deset procent výdajů na výzkum a vývoj. Podle vlastních propočtů by Akademie věd ČR mohla přijít ročně zhruba o 600 milionů. Na rok 2022 byly pro Akademii věd schváleny výdaje ve výši mírně přesahující sedm miliard.

V domě v Hybernské mají své nové sídlo získat hned tři vědecké ústavy: Orientální ústav, Psychologický ústav a Ústav pro soudobé dějiny. Eva Zažímalová se netají tím, že současná snaha vlády škrtnout výdaje na vědu a výzkum je problematická i pro tento projekt: „Samozřejmě ano,“ odpovídá lakonicky.

Otázkou je však i to, zda AVČR – tím spíše za této situace – může rekonstrukci za miliardu dovolit, respektive, zda se nenabízejí některá levnější řešení.

Ve stejné Hybernské ulici byl například nedávno na prodej nově zrekonstruovaný Lannův palác za zhruba 200 milionů korun. A třeba v Berouně se nedávno otevřela moderní budova centra duševní rehabilitace, kde moderní novostavba stála právě miliardu.

Akademie věd ale rekonstrukci v Hybernské hájí. Srovnání s Lannovým palácem prý navíc není relevantní.

„Lannův palác je řádově menší objekt a jeho prodej za 200 milionů stávajícímu nájemci, který si ho sám zrekonstruoval se s naším objektem ani projektem nedá srovnávat. V případě našeho objektu v Hybernské již v roce 2008 Úřad pro zastupování státu vyčíslil jeho hodnotu – i navzdory jeho špatnému stavebně technickému stavu – na 560 mil. Kč.,“ říká předsedkyně Zažímalová.

Odpovědnost Akademie věd

Budovu v Hybernské získala AV ČR právě v roce 2008 výměnou za svou budovu ve frekventované Legerově ulici, která byla pro svou polohu a silnou dopravu spojenou s prašností a hlučností pro badatelské účely nevhodná.

„Dislokace několika ústavů AV ČR do budovy v Hybernské je dána usneseními Vlády České republiky z roku 2013 a 2017, a AV ČR jako organizační složka státu je povinna postupovat tak, aby úkol stanovený usnesením vlády splnila,“ argumentuje dále Zažímalová.

To potvrzuje i ministryně pro vědu a výzkum Helena Langšádlová. „Tato investice byla vysoutěžená a k rekonstrukci byla Akademie věd zavázána již při převodu majetku vládou usnesením ze dne 13. února 2013 č. 107,“ říká s tím, že „tento výdaj je zcela v kompetenci Akademie věd“ a a je „její odpovědností na jaké priority vynakládá prostředky“.

Zažímalová zdůrazňuje, že cenu rekonstrukce navyšuje fakt, že jde o památkově chráněný objekt.

„Jde zapsanou kulturní památku v centru Prahy, která je v majetku ústavů AV ČR. Kromě usnesení Vlády je tedy nejen v zájmu AV ČR a jí zřízených ústavů, ale i v zájmu města, aby se budova nenechala dále chátrat. AV ČR navíc získala budovu postoupením jiné nemovitosti bezúplatně – ale za závazek rekonstrukce pro středisko humanitních a společenských věd. A to se právě chystáme začít realizovat,“ vysvětluje Zažímalová s tím, že oprava Hybernské uvolní další prostorové kapacity pro jiné ústavy AVČR.