V Česku vzniknou zvláštní nezávislé tribunály, které budou mít na starosti přezkum žádostí o udělení azylu. Ministerstvo spravedlnosti tak reaguje na požadavek Evropské komise na sjednocení azylové politiky v členských zemích EU. Tribunály byly jednou ze dvou možností, kterou se ČR mohla vydat – druhou bylo posílení správních soudů, které nyní přezkum vykonávají.

Jak počátkem července upozornil HlídacíPes,org, celý systém už má nyní zpoždění. Ministerstvo spravedlnosti totiž zaspalo a ve dvouleté lhůtě, kterou na přípravu mělo, nedokázalo sepsat potřebnou legislativu. Problém začalo řešit až nyní, po opakovaném upozornění předsedy Nejvyššího správního soudu Josefa Baxy. Mezitím, přesně 21. července, vstoupila evropská tzv. procedurální směrnice automaticky do českého právního řádu.

Psali jsme: Pelikánův úřad zaspal. Česku hrozí, že se na jeho území budou hromadit žadatelé o azyl

Revoluční změna

A je to změna revoluční. Správní soudy, které přezkoumávají žádosti o udělení mezinárodní ochrany, pokud se na ně odmítnutý uchazeč obrátí, mají od 21. července možnost ve věci přímo rozhodnout, tedy například udělit azyl. Dosud ve sporných případech pouze rušily předchozí verdikt ministerstva vnitra, které pak muselo znovu rozhodnout.

Jde o historické a ústavní postavení správního soudnictví v ČR: to je odborně řečeno založeno na principu kasace, nikoliv reformace. Do laické řeči přeloženo to znamená, že v případě důvodnosti žaloby soud napadené rozhodnutí zásadně zruší.

Novinkou je i to, že soudy musí případ odmítnutého uchazeče posoudit podle stavu panujícího v zemi původu ke dni, kdy o věci rozhodují. A na to nejsou krajské soudy jako prvoinstanční orgány správního soudnictví vůbec připraveny.

Kvazi soudní přezkum

„Ministerstvo spravedlnosti se kloní k variantě zřízení zvláštního kvazi soudního orgánu, na který by se předmětná agenda přesunula,“ uvedl v reakci na dotaz redakce HlídacíPes.org Jiří Hovorka z tiskového odboru ministerstva spravedlnosti. Rozhodnutí tribunálu by byla dále přezkoumatelná soudem v rámci správního soudnictví.

Podobný systém funguje například v Polsku, víc – například k obsazení tribunálů – teď ministerstvo říct nehodlá. „Podrobnosti jsou zatím stále řešeny v součinnosti s Ministerstvem vnitra, a neradi bychom je tudíž v tuto chvíli blíže komentovali,“ dodal Hovorka.

Soudci ministerstvu odborně nevěří

Tribunály by měly fungovat na podobném principu, jaký byl dříve například u odvolacích řízení ve věcech exekutorů. Tedy složeny by měly být z odborníků, možná za laické účasti, předmětem ostřejších debat pak nejspíš bude, zda do tribunálů budou vpuštěni soudci.

„Tím, že je nový, bude vznik tribunálů časově náročný,“ připouští prezidentka Soudcovské unie Daniela Zemanová, která je zároveň soudkyní Nejvyššího správního soudu. Záleží podle ní přitom na tom, zda si ministerstvo spravedlnosti tento úkol nastaví jako prioritu. „Nechceme ze strany justice stále kritizovat, to k ničemu nevede. Ale důvěra v ministerstvo, které nemá odborně téměř nikoho, kdo by se tomu mohl věnovat, je prostě malá,“ řekla Zemanová.

Odhad, kdy by mohl nový systém tribunálů začít v ČR fungovat? Optimisticky nejdřív za půl roku.

Nejvytíženější Krajské soudy v Praze a Brně

V obecné rovině ale soudci zřízení tribunálů spíše vítají, i když v přecházející odborné debatě zaznívaly i hlasy proti. Ty se obávaly „vpuštění“ tribunálů do soudního rozhodování, které by se časem mohlo dále rozrůstat.

Kladná reakce zaznívá například z Krajského soudu v Praze, do jehož okrsku spadá uprchlický tábor Bělá-Jezová na Mladoboleslavsku. Spolu s Krajským soudem v Brně, který vyřizuje agendu azylantů umístěných v Zastávce u Brna, patří středočeský krajský soud z hlediska uprchlické agendy k nejvytíženějším.

„KS v Praze velmi vítá postoj ministra spravedlnosti, jenž se přiklání k vytvoření nezávislého tribunálu,“ uvedla mluvčí středočeského soudu Zuzana Steinerová. Upozornila, že pokud by k vytvoření tribunálu nedošlo, soud by nebyl schopen zvládnout případný další nárůst žalob ve věcech mezinárodní ochrany bez personálního posílení a vylepšení materiálního zabezpečení.

Počet žalob je již nyní značně vysoký a roste: v roce 2013 řešil Krajský soud v Praze 85 nových věcí, v roce 2014 již 91 a v prvním pololetí letošního roku jich je evidováno už osmdesát.

Jak probíhá řízení o udělení mezinárodní ochrany?

Zdroj: Evropská komise