Pandemie covidu „vyhnala“ řadu čtenářů ze sociálních sítí zpět ke klasickým médiím. „Lidé si teď přečtou něco na sítích a jdou si to ověřit na zpravodajský web, protože na pravdivých informacích v podstatě závisejí naše životy, životy dětí, rodičů,“ shrnuje novinář a mediální manažer Juan Señor. Celosvětová ochota platit za kvalitní obsah je podle něj nesrovnatelně vyšší než před několika lety.

„Nejúspěšnější digitální brandy jsou v současné době ty, co mají placený obsah, Netflix, Amazon Prime, Spotify,“ připomíná Seňor, který spolu s dalšími experty v polovině listopadu vystoupí v Praze na konferenci Forum Media. „Vše, co je zdarma, rychle ztrácí na hodnotě,“ tvrdí kategoricky:

„Jen novinařina může zachránit novinařinu. Nebude to reklama, nebudou to eventy, e commerce…Kdo neumí lidi přesvědčit, aby mu za obsah platili, neměl by být v oboru.“ Za to, že mediální předplatné v posledních letech narostlo o 12 procent, může podle něj i předchozí americký prezident Donald Trump a potřeba čtenářů hledat ověřené informace. Loni byl nárůst předplatného dokonce 40procentní.

Konference Forum Media přivádí do Prahy špičkové odborníky v oblasti marketingu, reklamy, PR a médií. Koná se 11. listopadu v O2 universum v Praze. HlídacíPes.org je mediálním partnerem akce.

„Kde tedy naleznete pravdu, když vám jde v pandemii o život? Politici vám ji nenabídnou, to jsou profesionální lháři, postavy jako Trump nebo Orbán,“ říká Seňor s tím, že strach jako motivace čtenářů upřednostňovat kvalitní zpravodajství je sice silný impuls, ale teprve se ukáže, zda je i udržitelný.

Časopis jako luxus

Podobnou zkušenost má i Mark Tungate, další dlouholetý novinář, který se zaměřuje na média a marketing.

„Vítězi éry pandemie jsou Netflix a další streamingové platformy. Sociální média byla také zdrojem zábavy a zároveň zprostředkovávala chybějící pocit komunity,“ shrnuje Tungate, podle kterého pandemie výrazně uspíšila posun k digitálnímu obsahu. Neznamená to však, že tisk je „mrtvý“:

„Televizi ohrozil streaming, rozhlas zase podcasty a zrychlil se propad tištěných médií. Řekl jsem ale mnohokrát, že nás podle mě nečeká konec tisku. Ano, deníky to mají prakticky spočítané, ale z časopisů se stává jakési luxusní zboží a řadě inzerentů se tento prestižní prostor líbí.“

Měsíčníky podle něj možná čeká změna na čtvrtletníky nebo sběratelská výroční čísla. Tungate věří v budoucnost analogových věcí jako takových: „Třeba nedávno mě šestnáctiletý tvůrce podcastu z USA požádal o interview ručně psaným dopisem. Moji pozornost tím získal daleko lépe než e mailem,“ dává příklad z vlastní zkušenosti.

Euroflix jako konkurence Netflixu?

Koronakrize urychlila rozvoj streamovacích služeb i v Rakousku: „Poskytovatelé streamingu jsou poprvé využíváni více než rakouské soukromé stanice,“ říká končící dlouholetý šéf rakouské veřejnoprávní televize a rozhlasu ORF Alexander Wrabetz. I on bude hostem pražské konference Forum Media.

Také Wrabetz potvrzuje zmíněný posun v preferencích čtenářů a diváků ve prospěch kvalitních médií – včetně těch veřejnoprávních: „V roce 2020 se stanicím ORF podařilo dosáhnout podílu na trhu ve výši 33,2 procenta při zhruba čtyřech milionech diváků denně, což odpovídá 53,8 procentům diváků celkem. Jde o velmi významný nárůst.“ Podobné posílení pozice za loňský rok ostatně zaznamenala i Česká televize a Český rozhlas.

Šéf rakouských veřejnoprávních médií podporuje i myšlenku, se kterou letos přišel generální ředitel ČT Petr Dvořák – vytvoření „Czechflixu“, společné videoplatformy pro tuzemská veřejnoprávní i komerční média. Alexander Wrabetz z ORF by šel ještě dál:

„Zásadní by bylo propojit Austroflix a Czechflix a další evropské mediální knihovny, mediatéky, do Euroflixu,“ popisuje vizi celoevropské verze takového projektu.

„Technologičtí giganti rozšířili svou nadvládu a investují miliardy do obsahu. Jejich tržní síla je výzvou pro společnost. Proto je nezbytné vytvořit rovné soutěžní podmínky pro všechny,“ dodává s odkazem na hráče jako Netflix, Google nebo Amazon.