Bylo to jasné nejpozději od letní olympiády v Pekingu v roce 2008. Už tehdy otřásalo čínským sportem několik dopingových skandálů; nejznámější z nich se týkal trenéra běžkyň Mu Ťün-žena. Až teď se ale objevují přímá svědectví o tom, že Čína měla minimálně od 70. let 20. století sofistikovaný dopingový program, do něhož byli zahrnuti všichni sportovci v národním týmu.

Německá televizní stanice ARD nedávno přinesla exkluzivní rozhovor s bývalou čínskou sportovní lékařkou, devětasedmdesátiletou Süe Jin-sien, která nyní žije v Německu, kde požádala o politický azyl, protože se v ČLR obávala o bezpečnost svou a svých synů.

Coby lékařka v národním týmu skončila už v roce 1988, když během přípravy na olympijské hry v korejském Soulu odmítla podávat gymnastkám zakázané látky.

I poté však pracovala ve sportu na nižších úrovních a podle jejích slov bylo do dopingového programu zahrnuto na deset tisíc sportovců ze všech disciplín od gymnastiky přes atletiku až po plavání a míčové hry, a to na národní i regionální úrovni. Čínu opustila v roce 2012 poté, co po letech veřejně promluvila o čínském dopingu.

Nebyla to housenice

Její slova potvrzují to, co již v únoru 2016 odhalil dvacet let starý dopis čínské rekordmanky na dlouhých tratích Wang Ťün-sia, který byl po mnoha letech zveřejněn na čínském serveru Tencent Sports. Běžkyně dopis napsala dva roky poté, co se v roce 1993 stala držitelkou dvou světových rekordů.

V dopise, který podepsalo devět jejích kolegyň, s nimiž na začátku 90. let trénovala pod nechvalně známým trenérem Ma Ťün-ženem, popisuje, jak byly sportovkyně nuceny užívat zakázané a zdraví škodlivé látky za účelem zvýšení výkonnosti. 

„Armáda trenéra Ma“ v 90. letech získala desítky světových rekordů na různých mezinárodních soutěžích. Trenér tehdy vysvětloval úspěchy svých svěřenkyň užíváním podpůrných přípravků tradiční čínské medicíny (např. tzv. housenice čínské) a trénováním ve vysokých nadmořských výškách v Tibetu.

Začínaly už děti od 11 let

Exkluzivní reportáž pro ARD připravil stejný tým reportérů, jenž se podílel na odhalení skandálu s dopingem v Rusku, který vedl k zákazu účasti ruských atletů na olympijských hrách v Riu v roce 2016. Süe Jin-sien v rozhovoru pro ARD říká, že „všechny medaile, které čínští sportovci získali v 80. a 90. letech v zahraničních soutěžích, byly poznamenány dopingem a měly by být vráceny“.

Účast v dopingovém programu a užívání zakázaných látek byly podle jejích slov povinné. Kdo odmítl, musel tým opustit. Začínalo se už u malých dětí, nejmladším bylo údajně 11 let. Sportovcům bylo vštěpováno, že doping je způsob, jak hájit čest jejich země.

Lékařka v rozhovoru popisuje rovněž to, jak byla po celá léta udržována ve strachu o věci promluvit. Zmiňuje, že jí bylo vyhrožováno, její synové přišli o práci a před jejich domem pravidelně stály policejní hlídky. Mnozí, kteří o problému s dopingem v ČLR promluvili, podle ní sedí ve vězení.

I v posledních letech bylo v souvislosti s čínskými sportovci odhaleno několik menších incidentů. Němečtí reportéři se proto pokoušeli kontaktovat čínský olympijský výbor a čínské ministerstvo sportu s žádostí o vyjádření, ale nedostali žádnou odpověď. Peking se přitom právě připravuje na zimní olympijské hry, které bude čínská metropole hostit v roce 2022.