Znamená nástup bývalého poslance Babišova ANO Martina Komárka do funkce šéfkomentátora Deníku konec nezávislosti listu? Kupuje vydavatelství Vltava Labe Media od finanční skupiny Penta Andrej Babiš? Proč vůbec Komárek do funkce šéfkomentátora nastoupil? Komárkovo angažmá nezarazilo pouze pozorovatele české mediální scény, ale i mnoho zaměstnanců vydavatelství VLM. Rozruch a vzrušené spekulace se pokusil utišit dopisem zaměstnancům vydavatelství ředitel redakcí Roman Gallo.

Zároveň s mailem rozeslal i video, ve kterém ke kolegům promluvil i samotný Komárek. Ten mimo jiné řekl: „Jsem komentátor. Pracoval jsem třicet let v Mladé frontě Dnes. Znám ten žánr do všech podrobností. Doufám, že jsem jeden z nejlepších v zemi. Kdybych nebyl, tak jsem se minul profesí… Rád v bych přispěl k tomu, aby se Deník nadobro stal nejlepšími a nejváženějšími novinami v zemi.“

Zde mail Romana Gallo, ředitele redakcí Deníku. Video i dopis ponecháváme bez komentáře.

Kolegyně a kolegové,

více lidí než obvykle zaznamenalo poslední personální změny v Deníku. Na mysli mám nástup Martina Komárka a Martina Rumlera do redakce. Podobné množství reakcí jako tentokrát jsem měl naposledy, když Deník posílil Luboš Palata.

Tentokrát ale, kromě těch podpůrných vzkazů, je nemalá řada i těch, které mají za větou otazníky: Znamená nástup bývalého politika do Deníku konec nezávislosti listu?  Kupuje nás Babiš? Proč to děláte? Apod. Protože předpokládám, že podobné otázky míří nejen na mne, ale i na mnohé z vás, tak pokládám za dobré, potřebné, abych ještě jednou stručně vysvětlil naši motivaci k tomuto kroku.

 Začnu s Martinem Komárkem. Ti z Vás, kteří Deník čtou pravidelně, vědí, že Martin K. s námi rozsáhle spolupracuje už více než rok. Nejenom, že patří k pravidelným (je jedním z nejaktivnějších) komentátorům na celostátních stránkách Deníku, zároveň je také výhradním tvůrcem rubriky Černá a bílá od jejího vzniku v září 2018. A v neposlední řadě už 10 měsíců obráží regionální redakce a pracuje s kolegy v okresech na projektu lokálních komentářů. Ohlasy z regionů byly zatím vesměs pochvalné.

Zeptáte-li se mne, zda jsem měl pochybnost, jestli exponovaný exposlanec ANO a tvář z billboardů má zamířit do Deníku, tak upřímně odpovím: ano, měl jsem tuto pochybnost. A to i přesto, že se s Martinem profesně známe přes čtvrtstoletí. A dlouho jsem Martinovo angažování a jeho podobu zvažoval. Přemýšlel jsem o tom, zda Martinova politická historie je diskvalifikující u člověka, který jinak po celý profesionální život dělal komentátora.  

A i proto jsem zvolil postup, kdy jsme do spolupráce šli po krocích, volněji, tak abychom si vzájemně otestovali, zda to bude fungovat. A do teď to funguje.

Věřím, že tomu tak bude i nadále. Já, Martin, i kolegové v redakci Deníku znají specifické okolnosti jeho „případu“, které nás v některých směrech naší spolupráce vybízejí k větší opatrnosti, zdrženlivosti. Protože to víme, tak s tím umíme pracovat. Máme etický kodex Deníku i vydavatelskou doktrínu. To jsou naše základní pravidla a těch se budeme držet důsledně i tentokrát.
Na druhou stranu Martin byl a je jedním z nejtalentovanějších a nejzkušenějších komentátorů v naší zemi. A právě proto si myslím, že patří do Deníkového týmu k dvěma našim nejvyprofilovanějším psavcům názorů: Katce Perknerové i Luboši Palatovi.
Jaké budou Martinovy úkoly pro příští měsíce? Stručně řečeno, bude pokračovat v tom, na čem v Deníku pracoval dosud. Pokud budu konkrétní, chci:

• • aby dokončil komentátorskou tréninkovou misi v regionech a postupně s kolegy nastartoval a držel originální komentování v Deníku a spustil diskusní fóra na našich webech a v jednotlivých Denících

• • abychom společně s kolegy z centrální redakce Deníku a krajskými šéfredaktory postupně dostali na celostátní komentářové stránky i názory našich nejschopnějších autorů z regionálních redakcí, které čtenářům Deníku nabídnou i jiný pohled a výběr témat než mají „centrální autoři“
  • abychom nastavili strukturu komentářů tak, že začneme odlišovat názory napsané Deníkaři od těch, které prezentují etxerní

 Těším se na tuto práci.

Tady je krátký Martinův příspěvek:  VIDEO ZDE

 Ještě pár vět i k druhému Martinovi Rumlerovi. Tady budu mnohem stručnější. 

Šéfredaktora Pražského deníku jsme hledali delší dobu. Do předprázdninového konkurzu se přihlásily čtyři desítky uchazečů. S řadou z nich jsem se potkal a pro Martina jsem se rozhodl po delších úvahách ze dvou důvodů. Především má dlouholetou zkušenost novinářské práce. Sice mnoho posledních let v médiích nepracoval (lidí, kteří si vzali „pauzu“, aby se vrátili k novinařině mámě v redakci Deníku plno), ale předtím dlouhá léta zastával pozici v čele regionální redakce, tedy podobnou, jako získal nyní. Druhá věc, která hrála v Martinův prospěch, byla skutečnost, že se zabýval pražským zpravodajstvím, rozumí mu a jeho podhledy, koncepční návrhy na další rozvoj Pražského deníku byly blízké tomu, kam s Deníkem v jeho různých podobách chceme dále jít. A také věřím, že má dostatek síly na to, aby plány, na nichž se shodneme, dokázal naplnit, a dostatek pokory k tomu, aby k nové misi přistoupil s rozmyslem a respektem k tomu, co Deník již dokázal a ke kolegyním a kolegům, kteří to dokázali.

 Zde představení Martina Rumlera:  VIDEO ZDE

 Díky všem, kteří se prokousali až sem, na poslední řádky.

Roman Gallo