Mimořádně znepokojivé rozhodnutí soudu, které útočilo na svobodu slova. Přestože HlídacíPes.org napsal v článku o skrývání skutečných vlastníků firem podnikajících v ČR pravdu a čerpal přitom z veřejných zdrojů, dosáhla firma s ruskými majiteli stažení článku. A to jen na základě předběžného opatření, ke kterému se nemohla redakce vyjádřit. Vrchní soud teď zákaz zveřejnění zrušil.

HlídacíPes.org uspěl u Vrchního soudu v Praze s odvoláním proti předběžnému opatření, které redakci nařizovalo stáhnout z webu článek o metodách, jak skrývat skutečné vlastníky v Česku podnikajících firem, převážně z Ruska.

Text pod titulkem „Skryté podnikání Rusů v Česku: Bezpečnostní prvky pro české doklady“ vyšel letos 8. srpna. O měsíc později pak středočeský krajský soud na návrh společnosti Optaglio předběžným opatřením nařídil jeho stažení. Právní zástupce redakce Aleš Rozehnal tento způsob boje s médii označuje za mimořádně znepokojivý a ohrožující svobodu slova.

12,5 tisíce „ruských“ firem

„Dopátrat se skutečných vlastníků bývá někdy obtížné. Řada na první pohled ryze českých firem má zahraniční majitele skryté za spletí firem. Mezi ně patří i přední holografická firma Optaglio, která vyráběla ochranné prvky na českých dokladech.“

Tak zněl úvod textu, který v srpnu HlídacíPes.org vydal v rámci rubriky Pavučiny byznysu. Autorkou byla Eliška Hradilková Bártová.

Článek obsahoval zjištění, že v Česku působí přes 12,5 tisíce firem s ruskými vlastníky. Ve skutečnosti je jich ale v majetku Rusů ještě o něco víc. Řada z nich se totiž nehlásí ke společnosti přímo, ale prostřednictvím řetězce firem, často z daňových rájů na Kypru, Nizozemí nebo v USA.

HlídacíPes.org upozornil i na zprávy BIS, která dlouhodobě varuje před pronikáním ruských struktur do českého byznysu, a rozhodl se zmapovat konkrétní příklady českých firem se skrytým ruským vlastníkem.

PŘEČTĚTE SI: Skryté podnikání Rusů v Česku: Bezpečnostní prvky pro české doklady

Jednou z takových firem je přední holografická firma Optaglio, s.r.o. Na český i zahraniční trh dodává bezpečnostní prvky na občanské a řidičské průkazy či na pasy a kolky.

Na první pohled jde o českou firmu, s českým sídlem, jejímž jediným vlastníkem je britská Optaglio Limited. Podle zjištění HlídacíPes.org ale za touto společností stojí Rus Vladimír Zhukov.

A právě firma Optaglio podala zmíněný návrh na předběžné opatření, kterému Krajský soud v Praze počátkem října vyhověl. HlídacíPes.org musel text znepřístupnit, proti předběžnému opatření se ale odvolal.

Cenzura prostřednictvím soudního rozhodnutí

Předběžné opatření je mimořádný mechanismus, který smí nastoupit až tehdy, kdy by při čekání na řádné soudné líčení hrozily například neodstranitelné závažné následky. Nic takového se ale podle právního zástupce redakce Aleše Rozehnala nestalo. Informace obsažené v článku byly navíc pravdivé.

„Rozhodnutí soudu prvního stupně bylo mimořádně znepokojivé, protože pokud by se mělo stát normou, znemožnilo by existenci svobodného trhu informací sloužících veřejnému zájmu pro maximalizování šancí, že lži a dezinterpretace budou odhaleny a že občané uslyší všechny strany argumentů a vytvoří si svůj dobře informovaný názor. Pokud neexistuje volný trh informací, veřejnost nedostane potřebné údaje důležité pro svoji samosprávu,“ říká Rozehnal.

Svoboda slova je podle něho jedním ze základních znaků demokratické společnosti a jednou ze základních podmínek vývoje člověka a jeho osobního naplnění. „Svoboda projevu je esenciální pro svobodný stát a spočívá v nekladení žádných předchozích překážek médiím při poskytování informací. Jedině tak může vzniknout osvícené občanstvo, informovaná a kritická veřejnost, která sama může ochránit hodnoty demokratické vlády,“ dodává.

Nástroje k nastolení cenzury

Poradce Otevřené společnosti Oldřich Kužílek upozorňuje, že jde o další z metod, kterou lze omezit svobodu slova a nastolit faktickou cenzuru. „Vedle vlastnických a politických zájmů, prosazovaných přes redakce autocenzurou, existují i vnější postupy, jak zatlačit. Zneužívá se podávání trestních oznámení pro pomluvu a obtěžování policejním vyšetřováním,“ vyjmenovává Kužílek.

Případ Optaglio podle něho ukazuje další možnost – zneužití předběžného opatření. „Stačí, když soud první instance, pokud nemá na svobodu projevu dostatečně připravený názor, sklouzne k jejich nadužívání. Přitom jde pojmově o cenzuru, tedy zásah státu proti svobodě projevu, který je podle Listiny nepřípustný,“ říká Kužílek.

ČTĚTE TAKÉ: Cenzura z e-shopu: Nový úklidový prostředek proti svobodě projevu

Evropský soud pro lidská práva v případě Observer a Guardian judikoval, že čl. 10 Úmluvy sám o sobě předběžná opatření nezakazuje, nicméně je třeba k nim přistupovat s opatrností, neboť zprávy jsou „zkazitelným zbožím“ a prodlení s jejich publikací je může připravit o jejich  hodnotu a zajímavost, připomíná Kužílek. „Způsobuje se tak větší škoda, než které se domněle má bránit,“ argumentuje.

Zákaz zveřejnění informací je podle právníka Rozehnala přípustný jen tehdy, pokud by zveřejnění způsobilo hlubokou a nenapravitelnou škodu veřejnému zájmu. A souhlasí i Oldřich Kužílek: „Prolomit tento zákaz by mělo jen něco zcela drastického, zřetelného a působící velké nevratné škody.“

Úspěch žaloby? Nepravděpodobné

S tím se nakonec ztotožnil i Vrchní soud v Praze, který 30. listopadu vyhověl odvolání Ústavu nezávislé žurnalistiky (provozovatele HlídacíPes.org) a předběžné opatření zrušil. Předmětný článek může být nadále zveřejňován. Hlavním důvodem bylo to, že i samotní představitelé Optaglio museli uznat, že informace obsažené v článku jsou pravdivé.

„Již z tvrzení žalobce je ale zřejmé, že článek neobsahuje žádná nepravdivá skutková tvrzení o žalobci a jeho vlastnické struktuře,“ píše v rozhodnutí vrchní soud. Dále upozorňuje, že žalobce za nepravdivá v podstatě označuje pouze tvrzení o tom, že ke zjištění vlastnické struktury žalobce bylo třeba „podrobného zkoumání britského rejstříku“ a že se autorka článku pokusila kontaktovat představitele žalobce, dále tvrzení, že vlastníkem mateřské společnosti žalobce je Rus Vladimir Zhukov.

„K prvním dvěma tvrzením je třeba uvést, že ani případná jejich nepravdivost nemůže nic změnit na tom, že taková tvrzení ani nepřesahují intenzitu takovou měrou, kterou již v demokratické společnosti tolerovat nelze a nelze jejich uveřejnění považovat za zásah do dobré pověsti žalobce. Tvrzení o tom, že vlastníkem mateřské společnosti je Vladimir Zhukov, může být max. zkreslené či nepřesné, pokud sám žalobce uvádí, že jmenovaný je spoluvlastníkem s podílem ve výši necelých 21 %,“ uvedl vrchní soud.

Reportérka Eliška Hradilková Bártová se navíc kontaktovat představitele společnosti Optaglio pokoušela opakovaně, a redakce to může doložit.

Vrchní soud se zároveň vyjádřil i k pravděpodobnosti, že by žalobce uspěl se samotnou žalobou proti zásahu do dobré pověsti. „Pokud již ze samotných tvrzení žalobce je zřejmé, že brojí proti celkovému vyznění sporného článku, nikoli proti nepravdivým tvrzením o žalobci samotném, pak nelze než uzavřít, že se nyní nejeví jako pravděpodobné, že popsané jednání žalovaného bude v řízení o věci samé shledáno jako neoprávněný zásah do dobré pověsti žalobce,“ uzavírá vrchní soud.