Lubomír Vejražka: Účet za 40 let komunismu. Mrtvé i vězně lze spočítat, lidské utrpení ne
Není sporu o tom, že čtyřicetileté panování KSČ po sobě zanechalo spoustu zničených a pochroumaných životů, rozkradené majetky, rozbitou společnost. Následující text je sumářem 40 let nesvobody. Je možné, že jsem i na leccos dalšího zapomněl.
Věznění a jiné omezení svobody
Pravděpodobně zhruba 70 000 osob se v padesátých letech ocitlo z politických důvodů v klasických likvidačních, tzv. nápravně pracovních táborech a věznicích.
Existují i údaje přes 100 tisíc, i nižší. Za celou éru vlády KSČ bylo podle Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu odsouzeno k nepodmíněnému trestu z politických důvodů zhruba 200 000 lidí.
Související články
Lubomír Vejražka: Bída a týrání na duši. Tresty pro mukly dopadaly tvrdě na jejich rodiny
Lubomír Vejražka: Když se pozitivní jiskra z roku 1989 unaví, co přijde potom?
Nejméně 20 000 lidí prošlo tábory nucených prací, šlo o mírnější formu represe než v předchozím případě.
Dalších několik desítek tisíc osob se ocitlo u pomocných technických praporů (PTP), zřizovaných armádou. Uvádí se číslo 40 000 až 60 000. Z politických důvodů k PTP rukovalo zhruba 20 000 až 30 000 osob.
Soudy vynášely rozsudky různé: dva roky, sedm let, deset, dvacet pět, i doživotí. Zatýkání se nevyhnulo žádné skupině obyvatel, ani dělníkům, protože KSČ šlo navzdory proklamacím nikoli o dělnictvo, ale o moc.
Komunisté uvěznili bez soudu (internace) přibližně 10 000 řeholnic a 2 000 řeholníků (rok 1950).
Mrtví
Tisíce lidí, podle Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu nejméně 4 500 lidí, zemřely z různých důvodů ve vězeních a lágrech v důsledku nelidských podmínek a brutality.
Některé mukly zavraždili na útěku z vězení. Šlo nejméně o 30 osob, dalších nejméně 100, možná až 150 či více, postřelili. Skutečná čísla jsou nejspíš vyšší.
Místo „zastřelení na útěku“ se totiž mohlo napsat „zastřelení po napadnutí stráže“ nebo „nehoda“. V letech 1949 až 1959 došlo k několika stovkám útěků, některé odhady uvádějí více než 500 pokusů.
Jiné zatčené umučili při výslechu vyšetřovatelé či utýrali bachaři ve vězení, lágru. Tento osud postihl stovky lidí. Není důležité, zda oběť zahynula přímo pod rukama komunistického vyšetřovatele či bachaře, nebo zda zemřela záhy poté, což byly mnohem častější případy, v důsledku zranění z předchozího běsnění a kvůli neposkytnutí lékařské pomoci.
Vězni umírali i na úrazy při práci. Uvádí se pozoruhodně přesné číslo 439. Pracovní úrazy bez následku smrti šly do desetitisíců, předpokládá se až 30 000.
Další stovky muklů se rozloučily se světem následkem nemocí z ozáření přímo v lágru a kdovíkolik později na svobodě. Skutečné počty lze těžko zjistit pro zatajování pravých příčin smrti v lágru a pro nemožnost dohledat důvody úmrtí muklů na svobodě.
Vysokou daň si ve věznicích a táborech vybralo odpírání léčby těžce nemocným. Došlo i na sebevraždy. Další vězni zemřeli doma poté, kdy je kvůli nevyléčitelné nemoci propustili těsně před smrtí z lágru na svobodu.
Popravy
Komunisté popravili 248 osob. Prameny uvádějí i čísla 227, 245 nebo 262 osob, i jiné počty. Mezi nimi se ocitli i přední straníci plně oddaní KSČ a odpovědní za nezákonnost v Československu, např. Rudolf Slánský nebo Bedřich Reicin, zlikvidovaní vlastní stranou při čistkách.
Popravili i člověka z nosítek. Jinému odsouzenci k smrti např. neumožnili návštěvu manželky s novorozeným synem. V roce 1949 bylo vykonáno 57 trestů smrti, v roce 1950 celkem 59 justičních vražd, o rok později se vražedná oprátka sevřela 57krát, rok 1952 svěřil katovi 68 lidí.
Nejstaršímu zamordovanému bylo 73 let, nejmladšímu 19. Svévolně pověsili 27 vojáků z povolání; mnohdy šlo o lidi, kteří za války nasazovali životy za svobodné Československo.
Údaje se liší, protože občas není jasné, zda při popravě nehrál roli důvod kriminálního činu. Je i otázka, zda mají v počtech figurovat popravení straničtí funkcionáři, kteří se nestali terčem útoků strany na běžné občany, ale padli kvůli vnitrostranickým bojům.
Hranice, útěky za svobodou
Do pohraničních lesů se vydali pohraničníci se psy a samopaly. To aby lidé nemohli utíkat z komunistického „ráje“ do kapitalistického „pekla“. Na hranicích zastřelili nejméně 143 lidí, existují též údaje 174, 204 i vyšší.
V roce 1951 obehnali hranici se západním Německem a Rakouskem drátěným plotem pod napětím 3 000 až 5 000 voltů. Nejméně 95 lidí proud zabil. Jiné zdroje hovoří o počtu 88, 99, 180 i více osob.
Až v roce 1965 po zahraničních protestech komunisté zátarasy od elektřiny odpojili. Nestáhli však vojáky a psy cvičené na lidi, zachovali nášlapné miny a další výbušná zařízení, zůstal i jemně uhrabaný pás zeminy mezi dráty pro snadné rozpoznání stop.
Nejméně 11 lidí utonulo při útěku přes řeky (číslo může být vyšší, v archivech je zaneseno 50 utonulých v hraničních řekách, příčiny neznámy). Dalších pět lidí zemřelo při pokusu hranici přeletět, pět při snaze překonat silniční zátarasy autem, jednoho roztrhali psi, dva zemřeli v důsledku výbuchu nastražených min, 17 osob spáchalo sebevraždu v okamžiku akutního rizika zatčení, jeden člověk zemřel při zatýkání následkem kolapsu.
Celkem tedy na hranicích zahynulo nejméně 280 osob včetně zhruba třiceti cizinců. Dalších 46 úmrtí je podle archivů pravděpodobných. Údaje jsou převzaty z Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu.
Pohraničníci stříleli i přes hranice na uprchlíky pohybující se už na rakouském a německém území.
Do jisté míry lze za oběti režimu považovat i vojáky pohraniční stráže. Nebýt KSČ, nestáli by na hranicích. Ne všichni šli na čáru dobrovolně, s nadšením a odhodláním likvidovat třídní nepřátele.
Při přestřelkách zahynulo 11 vojáků. Dalších nejméně 243 zemřelo po úrazech a při nehodách, 86 pak při manipulaci se zbraní a trhavinami, při výbuchu min a po úrazu proudem. Až 185 vojáků spáchalo sebevraždu. Údaje dodal opět Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu.
Emigrace
Režim dohnal hodně lidí k emigraci. Utíkali ti angažovaní proti KSČ, těm šlo o život a svobodu; zatkli by je dříve či později. Ven se vydali i lidé odmítající žít v nesvobodné zemi; jasně vytušili úmysl komunistů udělat z Československa velké vězení.
Směřovali většinou do Německa, do země bývalých nepřátel na život a na smrt. Německo – jeden den totalitní velmoc, druhý den země v troskách a třetí den útočiště politických uprchlíků. Rychlá změna.
Běženci získali svobodu, od komunistů pak nálepku těch, kteří „se sami odhodili na smetiště dějin“. Doma nechali vše. Nový život začínali od nuly, třeba v šedesáti letech, nic z dřívějška neplatilo.
Evropa vyčerpaná válkou je nevítala. Ale žili. Na svobodě. Mnozí do konce života truchlili po vlasti; kdo má rád svou zemi, nemůže odejít jen tak bez emocí z domoviny. Svým novým známým mnohokrát vysvětlovali, proč volili útěk.
I sami sobě to zdůvodňovali. To aby se utvrdili o správnosti svého rozhodnutí zmizet a zanechat za železnou oponou své blízké. Do ciziny uteklo za dobu panování KSČ nejméně 170 000 občanů; hovoří se až o čtvrt milionu i více lidech.
Krádeže majetku
Od roku 1948 uložily komunistické soudy peněžité tresty ve výši několika set milionů korun a nechaly zkonfiskovat tisíce majetků.
Na 100 000 rodin, uvádí se i mnohem více, přišlo o majetek při vyvlastnění zemědělských usedlostí, podniků, živností, obchodů, domů. Desetitisíce příslušníků těchto rodin se ocitly u PTP a v lágrech.
Tlak na lidi ve všech směrech
Z podniků propustili pro neúčast na generální stávce v únoru 1948 až 7 000 zaměstnanců. Po puči vyloučili komunisté ze studia cca 8 000 vysokoškoláků z celkového počtu 48 000. Existuje i údaj 14 000 vyhozených studentů z počtu 64 000.
Komunisté se také zbavili několika set profesorů a docentů z počtu zhruba 1 400. Mezi nimi se ocitl i prof. Dr. Karel Engliš, přední národohospodář a několikanásobný ministr financí za první republiky a později rektor Karlovy univerzity.
Propustili i profesory a studenty ze středních škol, jiným mladým znemožnili na střední školy nastoupit.
Režim zastrašoval zemědělce, uvaloval na ně nezvládnutelně vysoké povinnosti dodávek plodin, masa, mléka atd., odpíral jim provozní úvěry, aby je přiměl ke vstupu do JZD.
Až polovinu velitelského sboru armády zbavili hodností bez nároku na důchod a možnosti najít práci, která by odpovídala jejich schopnostem a vzdělání.
KSČ ovládala společnost i přes udavače. Zavazovala své lidi k oznamování, tedy udávání všech nepohodlných osob. Jejich život pak proměňovala v peklo. KSČ vyhlásila heslo „kdo nejde s námi, jde proti nám“. V ten okamžik postavila většinu národa na druhou stranu a proti mnohým z nich uplatnila teror.
Tlak na rodiny třídních nepřátel
Rodiny rozkulačených zemědělců, rodiny vyvlastněných řemeslníků, rodiny svobodomyslných lidí, rodiny dříve majetných a výše postavených, tedy rodiny třídních nepřátel, a samozřejmě rodiny vězňů zažily okradení, šikanu, psychický teror, opakovaná předvolání na StB, výhrůžky, vystěhovávání, vyřazení z veřejného života atd.
Někdy musely zaplatit vysoké pokuty, jež byly součástí rozsudku nad jejich blízkým. Nebo nadále platily půjčku uzavřenou před únorem 1948 na pořízení živnosti, kterou jim pak strana zabavila. Dětem z takových rodin znemožnili komunisté studovat. Kdo už studoval, vyhodili ho.
Rodiny uvězněných i vydírali. Např. dohnali ženu, jejíž těžce nemocnou matku zavřeli, k podpisu spolupráce s StB slibem svobody pro maminku. Tu pak nepustili. Dokázali položit otce mukla, těžce nemocného na srdce, před přijíždějící vlak a vysvobodit ho těsně před lokomotivou. Nebo vyhrožovali nepoddajné zatčené ženě zabitím dětí.
Manželky muklů se ocitaly v kritické situaci. Byly pod těžkým tlakem strany, měly špatně placenou práci, mnohdy jim nepomohli příbuzní ani známí, a přitom musely uživit rodinu, měly odpovědnost za výchovu dětí. Vše bylo jen na jejich bedrech. Platily na zdraví i duši.
Počet lidí zavřených, internovaných, okradených, sankcionovaných pokutou, vystěhovaných z majetku dosáhl min. 350 000, některé prameny uvádějí 500 000. Ani jeden údaj neobsahuje osoby vyhozené ze studií a práce, ani poslané k PTP. A pokud okradli komunisté rodinu, postihli nikoli jednoho, ale většinou tři, pět i více lidí.
Mrtvé lze spočítat, i léta ve vězení, i mukly, i věznice a lágry, i vytěžené tuny uranu, i bachaře, i vyhlášky a zákony meloucí vězně. I počet žen zasažených odvlečením muže. Odhadnout lze počet příbuzných, jež zmizení blízkého člověka poškodilo. Jak ale vyčíslit míru zasažení duše žen a dětí a všech ostatních z rodiny?
Přišli o blízkou bytost, prožívali velkou bolest, prázdnotu. Jak změřit tíhu doléhající na manželky? Komunisté těžce zasáhli i rodinný život. Rozbíjeli pevná pouta a pustošili sepětí, jež by za jiných okolností přetrvala. Zničili obyčejné rodinné štěstí, které má nevyčíslitelnou hodnotu.
Moc v rukou bestií
Režim aktivoval v mnohých lidech stinné stránky a nadřadil nad občany kariéristy, zlé lidi, lidi neschopné a osoby bez empatie.
Jednotlivci působící příkoří druhému se rodili a rodí v každé společnosti, v té totalitní i v té svobodě nakloněné. Závisí na systému, kolik lidem kořenícím ve stinné poloze dovolí. Demokracie se takové osoby snaží omezovat a jejich škodlivé vlivy se tedy neprojeví plošně a systémově.
Ovšem totalita postupuje opačně. Při shánění kompliců zaloví právě v nejtemnějších a nejspodnějších koutech společnosti. Vytáhne lidi ochotné udělat cokoli. Lidské bestie. Represivní režim vychová zlé lidi i z těch, kteří by jinak zásadně neškodili a byli by jen bez empatie.
Špinavou práci pro KSČ konali oddaní straníci. I inteligentní prohnaní kariéristé, vždyť inteligence není zárukou laskavosti; i člověk s vysokým IQ může patřit ke spodině. Straně sloužili též jedinci zakomplexovaní. Také takoví, kteří v důsledku své lenosti a neschopnosti nikdy nic neznamenali. Samozřejmě i zlí lidé, závistivci, mstivci, i psychopati. Nechyběli váleční kolaboranti.
Soudržnost spoluviníků
Pro stabilitu režimu byla významná další skutečnost: Tím, že si své lidi KSČ zavázala postavením, penězi, mocí a nadřadila je nad ostatní, tím že je zapletla do udávání, vyhazování ostatních z práce a bytů, do šikanování, do kořistění, tedy do větších či menších režimních zločinů, dále tím, že zapojila i lehko vydíratelné válečné kolaboranty, tím si je všechny zavázala a navázala na sebe pupeční šňůrou. Udělala z nich totiž spoluviníky.
Spoluviníky, kteří věděli moc dobře jedno: buď společně s KSČ udrží režim a budou beztrestní, anebo, pokud režim bude svržen, padnou s ním a neujdou vězení, možná lynči; určitě přijde ostuda a bezvýznamné postavení. Velký důvod k podpoře KSČ. Čím více pro KSČ učinili, tím větší nutnost ji loajálně podporovat a plnit jakékoli příkazy. Nic lidi nespojí tak silně jako společný zločin. Pro KSČ bylo výhodné namočit co nejvíce lidí.
Ztráta naděje, rozvrácený život společnosti
Režim se nepodepisoval jen na duši lidí zasažených represí nebo žijících v nepohodě, ale i na těch, kteří se měli relativně dobře a nikdo je přímo neohrozil. Ač to třeba ani netušili, měli se hůře, protože v nesvobodné společnosti dojde k újmě každý, s výjimkou potentátů.
Člověk ochotný pracovat žil hůře než lidé aktivně budující režimní struktury a věrně sloužící KSČ.
Obyvatelé pohraničních okresů, bývalých Sudet, nesměli být zprvu běžně přijímáni do pracovních poměrů ve vnitrozemí, tedy se nemohli z pohraničí odstěhovat.
Strana vrážela klín do rodin. Řada lidí se pro kariéru zřekla příbuzných označených stranou za třídního nepřítele. StB přiměla sourozence donášet na sourozence. Děti vedla strana, škola a pionýr k udávání rodičů a příbuzných. Nebo se aktivní straník rozvedl se svou hluboce věřící manželkou a Němkou navíc, což se obojí nehodilo do doby; sklidil uznání v partaji.
Svoboda projevu, omezená činnost
KSČ zrušila spolky či kontrolovala jejich činnost. Pronásledovala duchovně zaměřené spolky a časopisy. Pryč byla svoboda shromažďování a projevu. KSČ nechala zemřít naději na změnu života k lepšímu v poválečné bídě a vzala vyhlídky na svobodný vývoj.
KSČ nechala padnout šanci na naplnění osobních vizí a rozvoje, znechutila odhodlání něco v životě dokázat. Ukradla vitalitu, ubila tvořivost, nahlodala soudné myšlení. Odnaučila leckoho samostatně uvažovat a většinu přivedla k čekání na příkazy. Navykla občany přijímat i sebevětší nesmysly vyřčené vrchností a ještě ty nesmysly poníženě plnit. Odporovalo se jen tím směrem, kam strana dovolila. Třeba Západu.
Neumožnila občanům cestovat, inspirovat se pro svou práci na západě.
Přiměla lidi skrývat jejich názory. Žití v přetvářce. Dvojí život – jinak doma, jinak navenek. KSČ poplivala a zlomila mnohou lidskou důstojnost. Eliminovala mravnost a slušnost, přinesla sociální nevnímavost. Zhrubli i jemní a solidní lidé, další ničila propaganda a neustálé mluvení soudruhů do jejich života. Zasela nedůvěru mezi lidmi. Mrzačila hodnoty, vnitřní život národa, rozvrátila život společnosti. Předurčila mnohé k budoucnosti bez budoucnosti.
Řada lidí se pak smířila s existencí režimu jako s neměnnou věcí a jen přežívali. Chtěli mít pokoj. Měli na to právo. Uzavřeli se do svého světa: sport, výstavba krbu či skalky na chalupě, také králíci a koncert vážné muziky či folku, voda, skály, modely letadel.
Nebo se „našli“ v zaměstnání na nižších postech. Proplouvali, někteří tak dokonale, až pozapomněli na existenci hrubého totalitního státu, který jim bere duši výměnou za jakousi stabilitu, směřující mnohdy k zahnívání.
Peněz tak akorát na střídmé přežití; nemuset se bát o práci; nemuset uvažovat, kudy se vydat zítra. Ty, kteří se do komunistického režimu teprve narodili anebo v únoru 1948 koukali na svět dětskýma očima a neměli porovnání s dřívějškem, tato pasivita zasáhla leckdy ještě hlouběji.
Kdyby na dnešní KSČ měla dopadnout jen setina hoře, které způsobila, už by nevydechla; ta lavina by straníky udusila.
Lubomír Vejražka je publicista, mimo jiné autor knih „Jizvy zůstávají“ a „Nezhojené rány národa“.
Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)
Recommended (5901)
Čtěte též
Když Krkonoše připomínaly polomrtvou ještěrku bez ocásku a přežily svou smrt
„Underground pro mě znamená žít mimo struktury,“ říká fotograf Jan Ságl
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)
27 komentářů
Vystizne. Dnesni realita se tomu konci sociku zase zacina blizit – zatim bez nasili a fyzickeho pronasledovani. Permanentni lhani, karieriste, novy vyklad dejin. Kdysi to byla ideologie, ktera lidem vzala vuli a budoucnost. Dnes je to kradez statu a falesne sliby do budoucna. A lide, protoze se nanaucili za tech 30 let byt samostatni, jdou zase jako ovce na porazku.
Bohužel díky velkorysosti V.Havla a spol. máme dnes bolševika a slovenského agenta STB premiérem a dalšího bolševika,který adoruje Rusko a Čínu prezidentem.Nic horšího nás po r.1989 nemohlo potkat…..
Naivita demokratů umožňuje existenci rasistů, národovců a xenofobů, dokonce si tato bratrstva krvavých očí můžou zakládat strany a ozbrojené jednotky.
Velkorysost je pdstata svobody a demokracie. Za to nemůže Havel že lidé zase volí svou budoucnost na základě jejich zlé stránky.
Takto byste chtěl na panu Havllovi trochu moc. Protože lze sice mít názor že branil represim proti komunistum (a taky skoro nikdo z komunistickych zlocincu nebyl potrestan).Lec pana Zemana ani BabiŠe by se toto stejně nedotklo. Oba uz jsou produktem nove oolistopadové eéry Pravdy a lásky kterou pan Havel tak medialně oslavoval.
Bohužel je tristní realitou, že ještě dnes se najdou nemyslící jedinci ( nebo provokatéři), kteří jsou schopni tvrdit, že V. Havel zvolil tu vládnoucí generaci politiků, jež dnes oblažuje svou jedinečností českou a moravskou společnost. Ten, kdo nemá problém pochopit principy demokracie, tak musí přiznat, že to, co – kdo nám dnes vládne je výsledkem demokratických procesů které občané ať již ze šlendriánu, nepochopení doby, či z deficitu intelektu si zvolili. V. Havel kdyby vůbec nic jiného pozitivního neudělal, tak jeho jméno a kredit nás uvedl mezi demokratické a politicky vyspělé země. Myslím, že ti ( na západ od nás), kdož uvěřili tomu, že mezi ně patříme ( V.Havel je zřejmě pomýlil), cítí dnes z nás zklamání. Kdo jezdí „ven“, tak na to přijde také. Jednoznačnou známkou toho, jak jsme uchopili demokracii a koho si volíme jako reprezentanty (politické), je to, jak zvou tyto „parťáky“ k sobě domů. O čem mají zájem se s nimi bavit. Kdo to nechce vidět, dělá to schválně. Myslím, že jsme nabrali sešup dolů a bude tedy hůře, ne líp! Máme, co jsme chtěli (?), vnucuje se odůvodnění toho, na co si stěžujete.
Tristní realisto, je opravdu smutné, že za to viníte V. Havla a ne lidi, kteří se za třicet let nenaučili být samostatní. To píše před Vámi Petr Kaminský.
Kolik lidí, nejen těch z uranových dolů bylo léčeno a vyléčeno v dobách vedení KSČ? Kolika lidem pomohli soudruzi od nemocí z ozáření které jim přivodili?
Kolik bylo léků? Kolik lidí přišlo z kriminálu a vzápětí onemocnělo infarkty a dalšími neduhy, neléčených zranění z dob, kdy nuceně a zadarmo pracovali na uranu, v lomech, při třídění rudy ,beze všech ochranných pomůcek, kdy pili radioaktivní vodu v dolech, protože nic jiného nedostali? V Jáchymově jsou lázně kde se lidé léčí, ale asi to byli tito nevolníci, kteří jim poskytli studie jak s uranem zacházet, nebo jim to potvrdili. Vědělo se že do dvou let jsou schopni přežít delší dobu.
A lidé nyní žehrají jak je ničí podvodníci, exekutoři a vlastně se ničí sami, protože nejsou schopni přemýšlet. A chtějí zpět k bůčku a vepřové pleci pěkně prorostlé a knedlíky už také nejsou takové. Ale přeci je nebudu dělat, když si můžu koupit. Nemůžeme nikam jet, protože jsme si koupili hrnce, které nevíme jak používat. Ale vzali jsme si na ně půjčku. Sousedka je má také. A až k nám přijde někdo s další nabídkou, ochotně ho pozveme dál. Jak můžeme děti učit peněžní gramotnosti když to neumí rodiče? Tam se musíme ptát proč jsme je to nenaučili? A čím větší lump a nenažranec, který mohl do zahraničí
od mala, dostal na co si vzpomněl, slibuje hory doly, tomu dáme šanci? Ten nás k tomu bůčku dovede spolehlivě. Ale budou s tím spokojené naše děti a vnoučata? Nebo zase zavřeme hranice, přestaneme sít řepku a budeme se učit zemědělství, které – kdo ho asi zničil? V. Havel? Ne! To bylo v roce 1948! Jak se říká: starého psa novým kouskům nenaučíš! Bude vzpomínat na mládí, které je nenávratně pryč a stačilo jim, že si ve frontě zanadávali, že nemají “ toaleťák“ a asi tam už nestačí dojít, protože tahle fronta na brambory, kdy jsem si objednal raději víc pytlů na zimní uskladnění – on to nikdo kontrolovat nebude, je dlouhá. Zase budu muset stříhat „Rudé Právo“, když je tam tolik zajímavých zpráv…atd. Jen si přečtěte pořádně článek pana Vejražky. Ví o těch časech velice mnoho i když je tolik neprožil. Ale setkávání s lidmi, kteří přežili s rodinami a dětmi ho přimělo k napsání knih a jsou to knihy pravdivé. Pane Vejražko, děkuji Vám.
Ale to je Váš problém že nechcete vnímat realitu kolem sebe. Protože, já samozřejmě vidím a viděl jsem komunistické zločiny a uznávám je. Tak jsem tu dobu prožil. O tomto vůbec není mezi námi sporu. Jenomže, taky jsem viděl že po listopadové revoluci vůbec nebyl komunistický režim právně odsouzen a jeho zločinní představitelé (krom pár vyjímek) nebyli za své zločiny potrestáni..Zdůrazňuji právně, protože v demokratickém státu o odsouzení a trestu zločinců rozhodují soudci, a nikoliv nově nastolení politici. Už to byla závažná chyba polistopadového systému, na kterém měl jistě i pan Havel velký podíl. A jestli si to ještě více ten novodobý režim ještě více poh… vedle absence potrestání komunistických zločinců celou dobu vedl mocnou propagandistickou válku právě proti té minulosti, aby bylo ještě více vidět, jak je to absurdní . Aby to ještě dnes, zakončil udáváním protistátních činitelů do Brusele protože náš právní řád to asi řešit nedokáže,,,Jak tragické,.
K tomu druhému, že „lidé si za své dnešní okradení a podvedení mohou sami.. Byl by to omluvitelný omyl, kdyby se zrovna tady na HP nepsalo tak vehementně o informační a propagandistické válce a fake news. Jenomže jestli se takové schopnosti přisuzují proruským trollům (víceméně mediálním amatérům), tak stokrát větší schopnosti v tomto mají ti prodejní šmejdi, podložené odbornými školeními,a právní argumentací, jak psychologicky zpracovat a podvést klienty, jednající s nimi v dobré víře. Tomu se zkrátka nedá zabránit (a nešlo to nikdy,) – ovšem ty skutečně právní státy dokázaly alespoň takové zločiny pojmenovat, tvrdě potrestat a snažit se o jejich nápravu..V tom je ten rozdíl…
Ano v té době jsem, žil přibližně polovinu svého života.
Pokud má někdo pocit, že se to nemůže vrátit, tak opravdu doufám, že nemůže tedy této brutální formě. Ovšem svoboda přístupu k informacím už není, máme tady vládní cenzuru informací a získávání času na vhodnou strategii jak s auditem naložit. Z EU už ve čtvrtek dorazila finální verze auditu o střetu zájmů premiéra ČR a nic se neděje, ticho po pěšině. Dnešní otázky Václava Moravce, by měli pouštět povinně už na základních školách. To premiérovo mlžení a lhaní jednou vstoupí do učebnic. Tak průhledné a infantilní mlžení našeho premiéra prokoukne i dítě školou povinné. Stav české společnosti je opravdu žalostný a vychází jen z lenosti ověřovat informace. Babišova trvalá podpora 30% voličstva je pro mě naprosto nepochopitelná. A je tedy nasnadě že ČT je ve vážném ohrožení.
Je možné, že ten výtečný „seriál“ o nezbedných medvídcích > Pane, pojďte si hrát Čau, lidi, pojďte si lhát <
Moje reakce „vyšla“ nějak pomotaná, tak jen doplňuji, že medvídci budou soupeřit v popularitě se „seriálem“ jiného nezbedy pod názvem “ Čau, lidi, pojďme si lhát“
Tady si dovolím odporovat. Ono totiž naopak, nejlepší cesta k totalitě je přechod od právního systému k revolučnímu, kde místo práva rozhodují médii šířené emoce. Což je ale bohužel právě to oč se ČT dnes snaží.
Protože, je nutné si právně uvědomit, že onen Babišův střet zájmů vůbec není u nás trestný, takže vůbec není nutné aby kvůli němu snad odstupoval. Je to pouhý přestupek, který řešili obecní radní v Černošicích, a Babiš by se z něj mohl poměrně snadno vykoupit zaplacením pro něj poměrně směšné pokuty..
Ale to co se dnes medializuje je rozhodnutí Komise z Brusele, což je ale rozhodnutí správní – o tom že oni (v Bruseli) by mohli vyžadovat vrácení dotací Agrofertu.. Což je ale zase poměrně banální právní pře,která se může po soudech tady i tam táhnout další desítky let (připomeňme třeba známou kauzu Diag Human). Tudíž zase nic, co by měla okamžitě „řešit“ vřp média a obviňovat premiéra v přímém přenosu…
Jen tak mimochodem, já taky z Babiše nemám radost, a pokládám to že je jako megapodnikatel řídí tento stát za dosti nešťastné , a nestandardní.. Jenomže, to je bohužel jedna z nedokonalostí demokracie. Pokud byl takto zvolen a takto si dohodl parlamentní politickou podporu, nelze se proti tomu legitimně bránit Protestovat, demonstrovat, to ano (to nikomu nikdo neupírá), leč legitimně bránit ne…Pokud snad dělal a dělá něco protiprávně, je to věcí nezávislých státních kontrolních institucí a úřadů. A pokud ty fungují špatně, tak za to už Babiš nemůže,,,na to si zvykly už za předešlých politických vlád..
Takže mám Váš postoj chápat tak, že když je Babišovi položena pro něj nepříjemná otázka, tak je to šíření emocí vedoucích k totalitě? Tak to si také dovolím odporovat .
Viděl jste vůbec Otázky Václava Moravce? To bylo podle Vás šíření emocí?
Pokud někdo v tomto pořadu útočil na emoce, byl to pouze Babiš, který neměl jiný argument, než že nám tady s nadlidským nasazením napravuje škody způsobené jeho předchůdci.
K totalitě ovšem podle mě naopak vede pouze poklonkování hnusu z Ruska a Číny pomocí TV Barrandov a Vašeho Prezidenta za kterého se už ani nestydím, protože za to ten nemocný člověk vlastně ani nemůže.
Situace je naprosto zoufalá. Nepochopím co se to tady vlastně vůbec děje, je to jako zlý sen ze kterého se musím každou chvílí probudit. Českou televizi vidím jako poslední záchranu demokratických hodnot.
Pokud ovšem tyto hodnoty neuznáváte je potom Váš postoj pochopitelný.
Ale jeho podle Vás přestupek je pro mě naprosto neakceptovatelný.
Napíši to tedy ještě jednou pro méně chápavé spoluobčany.
Příklad: Jsem majitelem sportovní sázkové kanceláře, kde se protáčejí miliardy korun.
Vlastním také úspěšný fotbalový klub. Moje manželka tomu všemu vede účetnictví a část její rodiny trénuje fotbalisty a nejdůležitější zápasy pískám já sám. Přesně to se tady děje a 30% „vážených“ voličů to nechce vidět, protože Kalousek… Ale střet zájmů není trestný…hm, tak proč to ti plátci z EU poskytující mi k tomu ještě dotace nechtějí pochopit, to je opravdu divný a dokonce bych měl něco vracet, to tedy neexistuje, budu se soudit a soud vyhraju a nikdy, nikdy nepřestanu pískat.
Tak především Vás musím zklamat, Česká televize není a nemůže být poslední záchranu demokratických hodnot. ČT může – jako každé jiné médium o nějaké situaci pouze informovat (dobře nebo špatně) – ovšem tím ma jeji vliv končit. Ona nemá být nějakým revolučním „hybatelem změn“, jenž by sám organizoval a prováděl potřebnou změnu (třeba odvolání premiéra)…
Jestli už tady chce dělat nějaký převrat a sesazovat premiéra a prezidenta, tak ať to udělá sám otevřeně a na svou zodpovědnost.
Vě druhá, ona ta situace není tak vyjímečně zoufalá (jak jsem již výše napsal, jde o složité právní spory které se potáhnou ještě řadu let -asi jako Diag HUman, nebo Lidový dům),..A kvůli nim taky nikdo z vlády neodcházel. Popřípadě tu má někdo (a bohužel i v médiích) krátkou paměť. Ono totiž i už to co se tu dělo za Nečase s Kalouskem vzbuzovalo u řady lidí dojem, že „..je to jako zlý sen ze kterého se musí každou chvílí probudit“..To je bohužel další nepříjemnost parlamentní stranické demokracie. Že totiž poslanci jakýchkoliv stran, pokud se po zvolení stanou součástí vládní koalice, tak potom jednotně hlasují pro všechny návrhy své vlády,
musím to napsat, skoro jako za bolševika – a práva a názory občanů a subjektů v tomto státě už je nezajímají.
K tomu poslednímu..ono by to snad mělo být jasné. Vy jako rozhodčí přece máte pískat podle pravidel fotbalu a nikoliv podle toho jak křičí (třeba ) bafuňaři jednoho z týmu. Ergo tedy znovu – podle našich právnich předpisů je Babišovův střet zájmů přestupek za který je pokuta. Zkuste si to najít, aspoň v objektivních médiích.
A EU proti němu žádné trestní řízení nevede – to je rozhodnutí komise EU ohledně dotací. Oukej, když rozhodne že byly vyplaceny neoprávněně, bude je požadovat zpátky. Na to právo má. Ale nemůže za to Babiše nijak trestat.. Mimochodem, už vůbec se nepíše, že podobných „vratek“ jsou v případě dotací EU stovky,. Peníze se musely vracet (a příjemci přišli třeba na mizinu), ale zavřít nechtěli nikoho…
Pokud snad dělal a dělá něco protiprávně, je to věcí nezávislých státních kontrolních institucí a úřadů. A pokud ty fungují špatně, tak za to už Babiš nemůže,, Konec citátu. Ale může, nicku petrph, může. Vždyť je to přece on, Andrej Babiš, kdo má tyto „nezávislé?“ kontrolní orgány pod palcem a může na ně vyvíjet nátlak, a také ten nátlak vyvíjí. Můžeme se pouze domýšlet, jaké asi používá metody, ale v rukavičkách s nimi zcela jistě nejedná. Kdo z obyčejných občanů této země by mohl například někoho nechat ukrýt na okupovaný Krym? Nevím, zda vy máte takovou možnost, nicku petrph, já takovou možnost nemám a ani mě netrápí, že takovou možnost nemám. Jak je vidět, Andrej Babiš takovou možnost má. A má nejen takovouto možnost, má těch možností daleko více.
Víte, o to právě jde. Babiš ty nezávislé instituce státní instituce pod kontrolou oficiálně nemá a mít nesmí.
Takže bych předpokládal, že pokud by byly před Babišem za předešlých vlád skutečně nezávislé, museli by se jejich čestní a nezávislí zástupci do médií řádně ozvat a zveřejnit to to na něj (podobně jako se udalo Čapí hnízdo a další). Ale pokud se dobře pamatuji, k žádnému takovému mediálnímu prozrazení nedošlo…Ergo, musím předpokládat, že
a) Tam žádný nelegální tlak není (a Babišovi právníci dobře vědí co už nesmí) nebo
b) Ten tlak mlčky přijímají a plní – což se asi nepodrobili přes noc, asi to mají zažité z předešlých etap naší demo..
Taky proto sám píšete „..Můžeme se pouze domýšlet, jaké asi používá metody, „.. ovšem domýšlení není žádný důkaz, s takovým tvrzením by i média měla problémy..Pan Babiš má kvalitní advokáty, a ti ho budou bránit jak před žalobou u policie, tak po žalobě u soudů, to ano..
A k té druhé otázce „..kdo z obyčejných občanů této země by mohl například někoho nechat ukrýt na okupovaný Krym?
Otázka podivná – za prvé, kdokoliv, Vy i já by si jistě mohl podat žádost o turistické vízum na Krym, a pár týdnů prožít – pokud by na to měl. No ale vzhledem k tomu že Babiš junior má švýcarské občanství a papínka miliardáře, tak v tom žádný problém nebyl, ani být nemohl,..Takové bohaté rekreanty tam určitě přijímají rádi :)))
b) Ten tlak mlčky přijímají a plní – což se asi nepodrobili přes noc, asi to mají zažité z předešlých etap naší demo.. Konec citátu. Možná zde nějaký tlak byl, ale s tím dnešním tlakem A. Babiše ten tlak v minulosti nelze vůbec srovnávat. Pokud by byl ten tlak takový, jaký je dnes, zcela jistě by nedošlo k zásahu policie ve Strakovce za vlády Petra Nečase. Ten dnešní tlak je něčím mimořádným, lze říci, že až něčím desperátským. A k tomu Krymu: Pokud vím, tak doposud se podařilo dostat od nás na okupovaný Krym pouze lidem napojeným nějakým způsobem na Rusko, tedy členům KSČM, SPD a lidem z krajní pravice. Obyčejným řadovým občanům nikoliv. Na Rusko má zcela jistě kontakty i A. Babiš, i když se těmi kontakty na rozdíl od Miloše Zemana otevřeně nechlubí. Možná že takové možnosti máte vy a vůbec bych se něčemu takovému nedivil. Já takové možnosti nemám a přiznám se, že po takových možnostech ani nijak zvlášť netoužím.
Jako těžkej antikomunista stále tvrdím, že místo toho, aby lidičkové v 60. tých a 70. tých letech jezdili na chajdy a kempovali u vody, by mnohem raději bojovali ve Vietnamu za demokracii a svobodu. Bohužel tenhle zatracpenej nesvobodnej komunistickej režim jim to neumožnil, tak jako férovej americkej strýček Sam.
Je mi z toho smutno, ale z jiného důvodu. Ty informace jsou spravne, a tehdejší režim byl totalitní a zločinný – o tom není sporu. Jenomže už jsme 30 let po něm, (ve skutečnosti, většina uvedených zločinů se děla v padesátých letech, čili ještě dalších 40 let předtím), takže není nutné to pořád halasně opakovat – protože tím návratu další možné (třeba zcela jiné) totality určitě nezabráníme.. To letošní výročí byla velice vhodná doba pro bilancování 30 let již toho nového polistopadového režimu, i jeho možných slabin. Což se ovšem promarnilo díky účelovým protestům proti Zemanovi a Babišovi, které vyvolali jejich političtí odpůrci.
A mnohem důležitější věci vůbec nebyly diskutovány. Dejme tomu, (když už ) se nikdo nezeptal proč vlastně naši soudci svými rozsudky osvobodili většinu komunistických zločinů. Proč nedokázali během 5-6 let trvajících soudních procesů odsuzovat ani novodobé ekonomické zločince -až jim musel pan prezident Klaus udělit amnestii (viz Listina zákl. práv a svobod, článek 38. Proč je v naší republice mnohem více než v jiných demokratických státech využívána vyšetřovací vazba (to totiž taky porušuje ústavní práva člověka,, když ho můžou i jako nevinného šoupnout na pár měsíců do basy). A vůbec řada dalších „prohřešků“ našeho demo režimu, ovšem zcela podle zákona Dokonce i to řadu let let probíhající „přiklekávání “ finančních úřadů na podnikatele je asi oukej?
Nebo, z jiného soudku, ani tady na HP se ještě nediskutovalo, že parlamentem prochází novela trestního řádu o tom, že by odposlechy tajných služeb mohly být přípustné jako důkazy u soudců při projednávání závažných protistátních zločinů…Protiprávní průs..švih jako Brno, leč asi to projde, přece kdo nic nedělá, ten se nemá čeho bát, že? Tak to asi asi lidi na počátku komunismu bydleli taky,
No a vzhledem k tomu že BIS označila ve své předposlední zprávě za podezřelé živly učitele, a v poslední zase akademiky, tak jestli se máme bát nové totality, tak bych řekl že předlistopadoví komunističtí důchodci jsou ti poslední v řadě,,,
A prý, že za KOMUNISMU bylo líp???😕
Je to smutné čtení. Pamatuji si z toho mnohé. Žila jsem v tom 35 roků ….
Nerozumím mnoha dalším lidem, kteří, ač to zažili, už to necítí tak bolavé, nebo naopak, si po uplynulých časech stýskají. Život není pro nikoho lehký a jednoduchý. Je však lepší, byť i třeba v určitém hmotném nedostatku, dýchat svobodně, než s ohnutými zády čekat na milodar od svých věznitelů. Zní to trochu afektovaně? Možná. Pro někoho …..
Takže smutné čtení, ale děkuji vám za ně
Smutný je výsledek 30 let svobody. První republika trvala necelých 20 let a nebýt Mnichovské dohody mezi Německem, Itálií, Francií a Velkou Británií, nebylo by ani těch 40 let budování socialismu a třeba byste ani nemusela dnes nerozumnět mnoha mnoha dalším lidem.
Komentář je odpověď na : Jana napsal:
1.12.2019 (16:06)
omylem to přeskočilo na nesprávné místo, asi jsem s nevědomky dotkl špatně klávesnice
Chválím autora článku pana L Vejražku nejen za článek, ale také za probuzení pozitivního myšlení a sdílení životních zkušeností diskutérů, kteří jsou určitě většinou seniorského věku a myslím, že právě oni patří v dnešním čase k páteřní síle této podivné post bolševické doby. Že by se „blýskalo“ na lepší časy?
Pane Petře. Asi nejste tak starý, nebo si také nepamatujete. Jak dlouho jsou protesty proti našim dvěma nejchytřejším v tom smyslu, že nám vytírají zrak každý den.
Těch třicet let se ten náš socializmus s námi táhne stále. Proč soudci neodsoudili komunistické zločiny? Protože to byli soudci z dob komunistického vedení. Není to stále a dodnes? jen cekni a já na Tebe povím taky co vím. Jak je mohli soudit, když nebyly důkazy? Všichni včetně pana premiéra si dokázali skartovat svoje důkazy jak z minula , tak nyní, včas. Novodobí ekonomičtí zločinci jsou dohledatelní jak nabyli majetku? Kdo k tomu měl nejblíže? Přece soudruzi Kdo se nebál? Soudruzi! Já na bráchu, brácha na mě.
Vyšetřovací vazba! Bylo lépe když soudci z lidu odsoudili lidi tlučením za týden bez důkazů, k mnohaletým žalářům? Co je přiklekávání finančních úřadů? Jaký je rozdíl, když sedlák nechtěl do družstva , -počkat až sklidí a odsoudit ho, že jim nechce vydat svoje stroje jeho sklizeň převzít pro dělnickou třídu?? Novodobý podnikatel sedlákovo pole a úrodu zničí jedy, Novodobý sedlák který chtěl zase pracovat na svém neměl peníze na další buď práci, nebo úvěr. Je v tom rozdíl? Jen v letech. od 1948 do dnešního dne.
Jiný soudek už rozvádět nebudu. Na ostatní jsme si volili parlament a senát. Buď volte jiné lidi, nebo se nechte zvolit Vy a ukažte jim to přímo na pracovišti. Lidé v roce 1948 si mysleli, že všechno bude patřit všem, bylo po válce a zatím ihned začalo znárodňování a zavírání. Lidé si hned od začátku nemohli nic představit jen strach ze zítřka. Taky si mě najdou a půjdu do lágru? Stačí trochu číst, přemýšlet.
Nebo také jen z nudy hecujete? Jana
Ne, s tímto názorem nemohu souhlasit. Protože a samozřejmě, v tom se shodneme že za komunismu byly právní podmínky stokrát horší. Jenomže, toto už nemůže po 30 dalších letech sloužit jako alibistická omluva pro chaotický právní i politický stav současné společnosti. Za komunismu se zde ve velkém porušovala ústavní práva, takže v demokracii se mohou porušovat méně?
To nedává smysl. Jenže právě proto by bylo třeba o tom mluvit – protože ten předešlý komunistický režim už nezměníme – to už je uzavřená kapitola. Kdežto ten dnešní by se ještě napravit dal, pokud by o to byl legitimní společný zájem .Jak občanů, tak i všech politických subjektů, tak i třeba těch soudců. Leč ten společný zájem není, a ve společnosti se otevírá hluboká trhlina, protože i ten prostý pojem jako spravedlnost si každý vykládá jinak.
Paní Jano, děkuji popsala jste novodobou historii naprosto přesně. 100% souhlas.