REPORTÁŽ. Dobře spravovaný les může být výnosnou investicí. Ukazuje to sousední Rakousko, kde na rozdíl od Česka většina lesů patří soukromníkům a kde lze čerpat i inspiraci pro obnovu lesů poškozených kůrovcovou kalamitou. Lesníci ve Štýrsku pracují s pomocí genetiky a nejmodernějších počítačových programů na tom, aby příští generace lesů byla proti kůrovci odolnější.

„Jsou napadené kůrovcem a taky 160 let staré, pamatují monarchii. Zasadili je tu bez hlubších znalostí o jejich původu a o tom, jestli sem vůbec patří,“ ukazuje Martin Jeitler na zvláštní „lanovka“, která sváží z hory vysoké zhruba jako Praděd jeden kmen za druhým.

Jeitler je vrchním lesníkem v lesním hospodářství knížecí rodiny Lichtenštejnů v horách nad Kalwangem ve středním Rakousku.

Stará se o území velké zhruba 13 a půl tisíce hektarů, převážně v těžkém alpském terénu. Les pokrývá asi 66 procent celé plochy.

Dříve tu v lesnictví pracovalo sto lidí, dnes jsou tu nastálo lesníci zaměstnaní jen tři. Není to jen kvůli tomu, že kácení a odvoz dřeva provádějí většinou externí firmy s vlastní těžební a dopravní technikou, ale i díky používání nejmodernějších nástrojů při monitoringu a správě lesa.

Vrchní lesník Jeitler sice stále nejraději obchází svůj revír osobně, přehled o něm má ale i od počítače v kanceláři.

Klikněte na svůj strom

Na obrazovce se nejdřív objevuje klasický letecký snímek okolních hor. Když ale Jeitler fotku přiblíží na maximum, objeví se nad každým jednotlivým stromem tečka a po jejím rozkliknutí detaily o tomto stromu.

Na dalších obrazovkách je vidět třeba výška stromů v jednotlivých částech lesa či digitální reliéfní mapa oblasti, rovné plochy jsou zelené, ty strmé tmavě červené (viz obrázek).

Letecké snímky se pravidelně aktualizují každé dva roky a pokud lesníci vědí, že kvůli těžbě se situace v terénu na jednom místě radikálně změnila, tak i častěji.

Už z kanceláře je tak jasné, kolik kubíků dřeva těžba na konkrétním místě přinese.

Stejně tak lze od stolu přesně odhadnout terén těžby a to, jestli na pokácení a odvoz stromů v konkrétní části lesa bude stačit obyčejný traktor nebo složitější lanová technika.

„Lanovky“ podobné té již zmíněné vytěží a odvezou tři čtvrtiny dřeva. Harvestory, tedy těžké těžební stroje, naopak obstarají jen asi jedno procento těžby.

Výsledkem je šetrnější těžba, která tolik neničí les, a také snižování nákladů na administraci.

V Česku zatím hlavně „postaru“

V Česku je skoro 60 procent lesů státních, největším správcem jsou Lesy České republiky a moderní technologie při tom používá o poznání méně.

„Zásoby dříví v lese zjišťujeme nejčastěji relaskopováním (jedna z metod měření přímo v terénu, pozn. red.) , tedy měřením podle lomu světla, případně fyzicky měříme stojící stromy. Ve spolupráci s Ústavem hospodářské úpravy lesů budeme ale nově využívat data z dálkového průzkumu Země. Díky nim určíme na minimální vzorové ploše 3 x 3 metry výšku porostů, ne však  jednotlivých stromů,“ vysvětluje mluvčí státního podniku Lesy ČR Eva Jouklová.

„Lesníci v Česku mají k dispozici různé typy snímků od satelitů, přes letecké snímky po ty z dronů. Na národní úrovni pro hodnocení lesů se víc používají satelity. Na území středně velkých podniků hlavně letecké snímkování a pak v menších rozměrech pro časté nebo nárazové zjišťování informací se používají drony,“ dodává Peter Surový z Fakulty lesnické a dřevařské České zemědělské univerzity.

Vlastníci lesů – soukromí i státní – si podle něj tyto služy dnes většinou zabezpečují přes specializované firmy.

Rakouské pily plné českého dřeva

Naopak v Rakousku je 82 procent lesů v soukromých rukou, privátních vlastníků je necelých 150. 

„Poptávka bývá i vyšší než jsme schopni vytěžit, ročně každopádně pokácíme jen tolik stromů, kolik je roční přírůstek, kolik je ekologicky udržitelné, v našem případě 36 tisíc kubíků,“ vysvětluje ředitel lesního hospodářství v Kalwangu Helmut Rinnhofer, zatímco opodál pracuje těžební souprava.

Těžba dřeva a závod na produkci semen a sazenic ve štýrském Kalwangu

Na jednom konci lanového vleku na dřevo je nákladní auto s hydraulickým ramenem a těžební hlavicí, která během pár vteřin umí kmen odvětvit a nařezat.

Postavit tohle zařízení trvá i celý den a takhle vytěžené dřevo je proto i dražší – zhruba 35 eur za kubík. Přesto je o něj podle Rinnhofera zájem, pokud má dobrou kvalitu.

Poptávku po méně kvalitním dřevu letos v Rakousku vydatně saturuje i kůrovcová kalamita v sousedním Česku a přebytek zasaženého dřeva dále tlačí jeho cenu dolů.

„Letos dorazilo z Česka na rakouské pily velké množství dřeva napadeného kůrovcem,“ potvrzuje ředitel trend i z dalších okolních zemí, kde pily nestačí zpracovávat kalamitní dřevo. Po kvalitním dřevu podle Rinnhofera poptávka naopak roste. O to víc se v Kalwangu snaží udržet lesy zdravé.

Prevence už v květináči

Zdejší lesníci se ale kůrovci a dalším škůdcům ale nebrání jen pilou. Prevence začíná už „v květináči“, či přesněji kontejneru na sazenice.

K lesnímu hospodářství totiž patří i firma na pěstování sazenic stromů a produkci jejich semen. Vede se přesná evidence toho, z jaké nadmořské výšky a z jaké oblasti lesa semena ze šišek pocházejí. Podle toho je lesníci zase vracejí na svahy, už na ta – podle nich – správná místa.

Vykácené části lesa nestačí jen „pokropit“ tisícemi nových sazenic, smysl má sázet jen ty, které mají největší šanci přežít, budou odolné proti škůdcům i větru a jednou poskytnou i kvalitní dřevo, říkají správci lichtenštejských lesů i v narážce na to, jak se lesy obnovují v Česku.

Nedávná analýza projektu Česko v datech potvrdila, že kůrovec způsobuje českému dřevařskému průmyslu problémy.

Jednak s nedostatkem dělníků pro těžbu zasaženého dřeva při současné nízké nezaměstnanosti v ČR, jednak s výší tržeb za kalamitní dřevo, které se oproti zdravým stromům prodává i za poloviční cenu.

Studie zároveň předpokládá, že do budoucna naopak cena dřeva poroste rychleji než inflace, a dobře spravovaný les tak bude dobrou investicí. Na správnou obnovu lesů se proto – i kvůli byznysu – vyplatí myslet už teď, dlouho předtím, než z lesa odjedou těžební stroje.