8 komentářů

1. Vašek napsal:

   4.2.2017 (10:10)

   Článek je jednostranný. Část faktů může být snad i pravdivá. Věrohodnost velmi snižuje absence jakékoliv zmínky o přímo teroristických přístupek bývalých představitelů této menšiny (viz. podřezání s vyhození sloupů el. vedení, snaha o poškození dodávek vody a pod.). Tomuto článku se nedá věřit.

2. Masák napsal:

   4.2.2017 (11:07)

   Co k tomu říci? Sovětský svaz – promiňte Rusko, náš vzor.

3. Oleh napsal:

   4.2.2017 (15:23)

   Díky za článek.

4. Oskar (hanák z Hané) napsal:

   4.2.2017 (16:11)

   Ignorování dějin a neznalost historie nás kvalifikuje na kandidáty nového zotročení. Bible jasně zjevuje, že kde není poznání hyne lid. Ukrajina byla do roku 1654 nepatrný státeček, v rozmezí gubernie. Od roku 1654 do roku 1917 ruští carové darovali Ukrajině rozsáhlé území na severozápadě, včetně Kyjeva. Kyjev byl původně prvním hlavním městem Ruska. To si musíte uvědomit. V roce 1922 daroval Lenin Ukrajině východní území, zvané Novorusko. To je ono území, ve kterém se dnes vede válka. V roce 1939 daroval Ukrajině Stalin západní území a v roce 1945 po válce přidal k území Ukrajiny část naší první republiky, Podkarpatskou Rus. V roce 1954 daroval Chruščov Ukrajině Krym. Ve starověku byly na Chersonésu (dnešní Sevastopol) řecké osady, ve 13. století Krym obsadili Tataři a byl součástí Zlaté hordy a Krymského chanátu. Teprve roku 1783 ho anektovalo Ruské impérium, v roce 1954 byl převeden do Ukrajinské sovětské socialistické republiky.
   Ve starověku byly na Chersonésu (dnešní Sevastopol) řecké osady, ve 13. století Krym obsadili Tataři a byl součástí Zlaté hordy a Krymského chanátu. Teprve roku 1783 ho anektovalo Ruské impérium, v roce 1954 byl převeden do Ukrajinské sovětské socialistické republiky.
   4. září 1991 mimořádné zasedání Vrchního Sovětu Autonomní Republiky Krym přijalo Deklaraci o suverenitě republiky, ve kterém byla vyjádřena snaha vytvořit právní a demokratickou vládu v rámci Ukrajiny.
   5. května 1992 parlament Autonomní Republiky Krym vyhlásil nezávislost přijetím deklarace „Akt o vyhlášení vládní nezávislosti Republiky Krym“. To mělo být ještě schváleno referendem v srpnu téhož roku. Podle vzpomínek tehdejšího prezidenta Ukrajiny Leonida Kravčuka v jednom interview, uvažoval Kyjev tehdy dokonce o možnosti války s Republikou Krym. Ukrajinský parlament požadoval zrušení vyhlášení nezávislosti Krymu a dal Krymskému parlamentu ultimativně jeden týden na zrušení referenda. Hned 6. května 1992 byla přijata nová Ústava Autonomní Republiky Krym a krymský parlament přidal k ústavě doložku, že Krym „je součástí Ukrajiny“, byl také rozhodnutím zaveden úřad prezidenta Autonomní Republiky Krym. V červnu 1992 obě strany dosáhly dohody, krymská ústava byla zrušena a Krymu byl potvrzen status autonomní republiky.
   V květnu 1994 se stala situace napjatou, když parlament Krymu odhlasoval znovuzavedení ústavy z roku 1992, čímž by udělal Krym více nezávislým na Ukrajině. V červnu 1994 podepsal prezident Ukrajiny Leonid Kravčuk řadu výnosů, které ohraničovaly pravomoci vládních orgánů Krymu. Současně lídři Ukrajiny a Ruska museli odvracet vznikající násilí. Měsíc poté se uskutečnily volby a prezidentem Ukrajiny byl zvolen spíše prorusky orientovaný Leonid Kučma, čímž se zmenšily snahy Krymu o samostatnost.
   Myslím, že více netřeba dodávat.

   • ČERT napsal:

     4.2.2017 (21:52)

     Pokusil bych se na Vás trochu navázat, resp. něco doplnit, upřesnit… Jak píšete, že „Kyjev byl původně prvním hlavním městem Ruska“… Ona ta středověká Kyjevská Rus byla státem vlastně obecně všech východních Slovanů, kteří se na Rusy (Velkorusy), Ukrajince (Malorusy) a Bělorusy začali ostřeji diferencovat až v pozdějších staletích. Když se od 12.století ta Kyjevská Rus rozpadala, takovým hlavním centrem Ruska se postupně stala Moskva (Moskevské knížectví, velkoknížectví), odkud došlo později a postupně, do počátků 16.století, ke sjednocení ruského státu. Mezitím Ukrajina (včetně Kyjeva), po období vlivu tatarské tzv. Zlaté Hordy (jež sama byla bezprostředním dědicem mongolské říše a v jejímž vazalství se dlouho do 15.století nacházela i Moskva), byla ovládnuta litevskými velkoknížaty, kteří se pak zase spojili s Polskem (polsko-litevský stát, později, od druhé poloviny 16.století, lze v podstatě mluvit jen o Polsku) – a k Rusku byla připojena až v 17.století (zmiňujete ten r. 1654, kdy k tomu došlo v případě Kyjeva, v důsledku protipolského povstání kozáků na Ukrajině), případně, její západnější oblasti, až ve druhé polovině 18.století, v souvislosti s postupnou parcelací upadajícího polského státu mezi Rusko, Rakousko a Prusko. A samozřejmě, aspoň pokud jde o tu centrální část dnešní Ukrajiny, zhruba povodí Dněpru vč. Kyjeva, ta zůstávala poté v nějaké formě v područí Ruska (když nepočítám dočasnou ukrajinskou nezávislost vyhlášenou ke konci první světové války nebo rovněž dočasná období cizích okupací) vlastně až do rozpadu SSSR v r. 1991. Jistě, v sovětské éře byla dosti důležitým faktorem existence Ukrajinské SSR. – – – Takže ten územně-historický vývoj Ukrajiny byl velice komplikovaný – a samozřejmě, Krym byl úplné specifikum. Dodal bych jen, že ten tatarský Krymský chanát, dědic Zlaté Hordy, byl už od druhé poloviny 15.století vazalem turecké Osmanské říše – a tím zůstal až do r. 1774, do míru v Küčük-Kajnardži, který ukončil jednu z rusko-tureckých válek. Následně, v r. 1783, došlo k té jeho Vámi zmiňované anexi ze strany Ruska Kateřiny II. Samozřejmě, po vzniku SSSR byl součástí Ruské SFSR – a když ho r. 1954 Chruščov daroval Ukrajinské SSR, tehdy to snad nikoho, vzhledem k předpokládané nedělitelnosti SSSR, ani nebolelo. – – – Mimochodem ale, když už je článek o krymských Tatarech, které lze považovat za původní obyvatelstvo Krymu alespoň ve vztahu ke slovanskému obyvatelstvu (ať Rusům či Ukrajincům) a jejichž minulost je zajímavou kapitolou sama o sobě (mimochodem, coby turečtí vazalové si jako celek vysloužili dost neblahou pověst, která v 17.století přímo zasáhla i na naše území), tak lze dodat, že ti zrovna v onom r. 1954 byli jaksi „stranou“; neboť obviněni Stalinem ke sklonku druhé světové války (1944) z kolaborace s ustupující německou mocí, byli jako etnikum hromadně přesídleni na Sibiř a do Střední Asie. Na Krym se pak začali vracet až za Gorbačovovy éry ke konci 80.let.

5. ČERT napsal:

   5.2.2017 (2:23)

   Ještě bych dodal, vzhledem k tomu, co tu vše napsal pan Oskar (hanák z Hané) a co jsem sám doplnil, že Ukrajina má do určité míry tu smůlu, že před r. 1991 nikdy neexistovala po nějakou jen trochu delší a stabilnější dobu jako suverénní státní útvar, a je považována tak trochu za určitý „umělý slepenec“. Vždyť kromě Ruska, jako o takových jiných eventuálních zájemcích o část ukrajinského území se mluví též o zemích jako Polsko, Maďarsko, Rumunsko (jen podotýkám, ta „naše“ Podkarpatská Rus bývala hluboko od středověku, cca od 11.století, až do r. 1918 uherská, tj. maďarská). – – – Ale pokud jde čistě o Krym… Že Rusko jeho anexí v r. 2014 porušilo stávající mezinárodní právo (dohody o rusko-ukrajinských hranicích po rozpadu SSSR), je věc neoddiskutovatelná. Přesto, ty všelijaké okolnosti tehdy vedly v našich médiích k diskusím, komu by měl tedy Krym patřit – a, což souvisí s těmi Tatary jako v podstatě (!) jeho původními obyvateli, jeden z historiků se nechal slyšet, možná s nadsázkou, že nejspravedlivější by bylo, kdyby patřil Osmanské říši. Tak určitě by byl nesmysl strkat ho Turecku, jako nástupci Osmanské říše (navíc když i v tom 15.-18.století byl jejím vazalským státem, nikoliv integrální součástí, např. pašalíkem jako byla třeba v l. 1541-1686 i část Uher – většina dnešního Maďarska)… – – – Je-li řeč o jednoznačně negativním postoji tatarského Medžlisu vůči ruské anexi (a že Rusko uznalo krymskou tatarštinu jako jeden z úředních jazyků na Krymu je asi hodně slabá náplast), a pokud bychom takovému postoji dodali více legitimity jen na tom základě, že vyjadřuje postoj v podstatě nejpůvodnější části obyvatel (nesměřuje ostatně aspoň trochu právě k takové myšlence článek?)… Nemohl by se tedy také Krym stát třeba nezávislým státem? Jako např. Kosovo? Necítím se kompetentním na to odpovědět. Prostě jen taková úvaha.

6. petrph napsal:

   5.2.2017 (2:51)

   Medžlis,Medžlis što takoje Medžlis? Informací o tom co to vlastně je a jaká je jeho činnost lze dohledat poskrovnu. Ale i to co málo co nalezt lze zapíná kontrolky nedůvěry. Například..“členovia medžlisu v Chersonskej oblasti Ukrajiny zorganizovali viaceré diverzie voči polostrovu – výbuchy stožiarov elektrického vedenia, uzatvorenie dodávok vody a elektroenergie na Krym“… nebo „.. nikdy nezaregistrovaná organizace malého počtu krymských Tatarů…. působil (již) na Ukrajině jako samozvaný, nikým nezvolený „parlament“ krymsko-tatarského národa..Poté co Medžlis vystoupil s teroristickými výzvami na Krymu je jasné, že má pramalou podporu obyvatel.. „..

7. Bob napsal:

   7.2.2017 (12:38)

   Uplně trapný článek. Na Krymu jsem byl toto léto a nic takového jsem tam neviděl. Funguje to tam normálně, akorát je to chudší než tady. Půjčili jsme si skůtr a ujeli na něm 200 km bez jakýchkoliv problémů s úřady nebo policií. Drtivá většina lidí tam je ráda, že už není v tom ukrajinském bordelu. Kdo chce, dám mu informace přímo.