Kreml plní Bělorusko zbraněmi. Lukašenko pod kontrolou Putina, další nebezpečí pro Evropu
V sobotu 9. srpna uplynulo pět let ode chvíle, kdy začaly masové protesty Bělorusů proti falšování prezidentských voleb. Byl to fenomenální výbuch politické energie národa. Ale autokrat Alexandr Lukašenko podporovaný Moskvou pokojné povstání brutálně potlačil. Jeho diktatura, ve zlověstném spojenectví s Kremlem, představuje nebezpečí pro celou Evropu.
V den voleb, 9. srpna 2020, musel autor těchto řádků stát dlouhou frontu před volební místností v Minsku, aby volil Lukašenkovu rivalku Svjatlanu Cichanouskou.
Neoficiální sčítání hlasů na opoziční webové platformě Hlas ukázalo, že tato žena, donedávna hospodyňka, porazila v prvním kole dosavadního vládce. Jenže oficiálně Ústřední volební komise, která je pod Lukašenkovou kontrolou, vyhlásila jeho vítězství se ziskem více než 80 % hlasů.
Tohle zjevné drzé falšování pobouřilo mnoho Bělorusů. V srpnu 2020 vyšlo do ulic hlavního města protestovat 200–300 tisíc lidí (představme si to třeba tak, jako by do ulic vyšli úplně všichni obyvatelé Plzně a navíc i Olomouce); velké demonstrace se konaly i v dalších městech.
Úřady tím byly nějakou dobu zaskočeny a ohromeny. Pak ale Lukašenko, který si zajistil podporu Vladimira Putina, nasadil proti demonstrantům vycvičené a dobře vybavené bezpečnostní síly.
Kreml a Minsk společně vedou hybridní válku proti EU s pomocí nelegálních migrantů, kterým s překročením hranic pomáhají běloruské bezpečnostní složky.
Lidé byli nemilosrdně biti, mrzačeni, házeni do páchnoucích vězeňských cel. Několik lidí bylo zabito. Do Vánoc bylo protestní hnutí potlačeno.
Tichanovská byla fakticky deportována do Litvy. Stovky tisíc Bělorusů byly nuceny opustit svou zemi, aby unikly pronásledování. Mimochodem, kvůli problémům na trhu práce Lukašenko nedávno oznámil plány přivést do země až 150 tisíc pracovníků z Pákistánu.
Represe trvají dodnes. Podle běloruského centra pro lidská práva Vjasna (Jaro) bylo za posledních pět let trestně stíháno z politických důvodů nejméně 8 519 lidí.
Mnozí dostali vysoké tresty odnětí svobody (ani za Stalina tolik nedávali). Například manžel běloruské opoziční vůdkyně Siarhej Cichanouski byl odsouzen k 18 letům vězení (nedávno byl ale propuštěn na základě dohody s Američany).
Diktátor se nadále mstí za svůj strach z roku 2020 a snaží se vymýtit disent, aby nedošlo k žádným novým protestům.
Někteří říkají, že se tehdy, v roce 2020, měli Bělorusové chopit zbraní. Ale i když bychom si představili nemožné, tedy, že běloruské povstání zvítězilo, víme, že Putin měl na hranicích připravené své bezpečnostní složky. Utopil by běloruský protest v krvi, stejně jako nyní utopí v krvi Ukrajinu.
Moskva již mnohokrát zlomila aspirace jiných národů a jejich touhu po svobodě – stačí si vzpomenout, jak bylo v roce 1968 uškrceno Pražské jaro. A Bělorusko je pro Kreml nejdůležitějším strategickým předmostím, jehož ztráta je pro imperiální stratégy nemyslitelná.
Kreml plní Bělorusko zbraněmi
Putin ostatně toto předmostí využil k zahájení ofenzívy proti Kyjevu v únoru 2022. Z běloruských hranic do hlavního města Ukrajiny je to jen asi 150 kilometrů, byla to nejkratší trasa. Jen hrdinství Ukrajinců zmařilo tento pokus o bleskovou válku.
V únoru 2022 se pak Bělorusové znovu odvážili protestovat, přestože věděli, že je čeká vězení. Odvážlivci, kteří byli nazýváni „železničními partyzány“, poškozovali železniční zařízení, aby zastavili vlaky s ruskými vojenskými zásobami.
Pokud se Putin k tomu skutečně rozhodne, jednou ze slabin NATO je takzvaná Suwalská kapsa. Jedná se o úzký pás země mezi Polskem a Litvou, který lze snadno proříznout současnými údery z Kaliningradské oblasti a Běloruska.
Lukašenko, vycítiv protiválečné nálady lidu, se – přestože byl spojencem Kremlu – neodvážil vyslat svou armádu na ukrajinskou frontu.
Putin ale nyní využívá běloruské pozice k vydírání Evropy. Kreml a Minsk společně vedou hybridní válku proti EU s pomocí nelegálních migrantů, kterým s překročením hranic pomáhají běloruské bezpečnostní složky.
V lednu až červenci 2025 bylo zaznamenáno 27 360 pokusů o nelegální přechod z Běloruska do EU. Páchají je lidé ze znevýhodněných zemí Asie a Afriky.
V roce 2023 Moskva navíc oznámila, že v Bělorusku rozmisťuje své taktické jaderné zbraně. A 1. srpna Lukašenko a Putin na setkání na ruském ostrově Valaam potvrdili plány na rozmístění nejnovějšího raketového systému Orešnik („Ořešák“) na běloruském území do konce letošního roku.
To je hrozba nejen pro Ukrajinu, ale i pro země NATO. Navíc 4. srpna ruské ministerstvo zahraničí oznámilo, že se Moskva již nepovažuje býti vázanou smlouvou o likvidaci raket středního a krátkého doletu.
V sovětských dobách bylo na běloruském území, blíže k hlavním městům Severoatlantické aliance, rozmístěno 318 raket středního a 271 raket krátkého doletu. Je možné, že Kreml nyní podnikne podobný krok.
V roli Putinova vazala
Mezitím někteří analytici opět začali prosazovat tezi, že by Putin mohl brzy zaútočit na jeden ze států NATO – s největší pravděpodobností na jednu z pobaltských zemí.
Logika tohoto uvažování je následující. Donald Trump nyní zvyšuje tlak na Kreml a Putin může reagovat asymetricky – otevřením druhé fronty. Cílem je zintenzivnit bezpečnostní krizi v Evropě a následně dosáhnout míru za podmínek výhodných pro Moskvu.
Běloruští školáci se učí rozebírat a skládat útočnou pušku Kalašnikov; počínaje rokem 2026 je plánováno vysílání žáků desátých tříd do terénních výcvikových táborů u vojenských útvarů. Do vzdělávání se vštěpuje kasárenský duch.
Pokud se Putin k tomu skutečně rozhodne, jednou ze slabin NATO je takzvaná Suwalská kapsa. Jedná se o úzký pás země mezi Polskem a Litvou, který lze snadno proříznout současnými údery z Kaliningradské oblasti a Běloruska.
Na jednu stranu (protože hlavní síly Moskvy jsou nyní nasazeny proti Ukrajině) se zdá, že druhá fronta by byla nerozumným rozptýlením sil. Na druhou stranu nevíme, jak moc je Putin iracionální. Z pohledu zdravého rozumu byl i útok na Ukrajinu v roce 2022 šílenstvím.
Teď může Kreml v případě nové agrese počítat s panikou v Evropě. Navíc klíčový pátý bod Severoatlantické smlouvy je nyní často zpochybňován. Byl by Trump ochoten poslat své vojáky zemřít za Vilnius nebo Narvu? Odpověď není zřejmá.
Kremelskému vládci se může zatočit hlava z pocitu, že Západ ustupuje jeho drzosti a v případě takové eskalace bude žádat mír za ruských podmínek.
Ačkoli Lukašenko nazývá Putina svým „velkým bratrem“, na rozdíl od něj nemá imperiální ambice. Závislost Minsku na Moskvě se však za posledních pět let enormně zvýšila.
Rusko je ve svých pokusech lézt do běloruského zelí stále drzejší. Proto bude pro „mladšího bratra“ velmi těžké, téměř nemožné, vyhnout se vojenské spoluúčasti v případě nové agrese – tentokrát proti NATO.
Lukašenko je nucen se připravovat na možnou válku: vojenský rozpočet rok od roku roste, v zemi se rozmisťuje stále více ruských zbraní, militarizují se všechny sféry společnosti.
Běloruští školáci se učí rozebírat a skládat útočnou pušku Kalašnikov; počínaje rokem 2026 je plánováno vysílání žáků desátých tříd do terénních výcvikových táborů u vojenských útvarů. Do vzdělávání se vštěpuje kasárenský duch.
To vše je v rozporu s mírumilovnou mentalitou Bělorusů (v tomto jsou velmi podobní Čechům). Země je však v železném sevření diktatury. Za podporu Moskvy v roce 2020 vládce Běloruska, jehož křeslo se tehdy notně kymácelo, platí Putinovi věrnou službou, rolí vazala.
Během setkání na Valaamu začal Lukašenko, který chtěl pomoci svému „velkému bratrovi“, Kyjev strašit: pokud se nedohodnou na míru za podmínek Moskvy, Rusové „půjdou dál a území dobudou“. Putin ho bez okolků opravil: „Vrátí ho. Je naše.“
Stejně tak může považovat za „své“ území bývalé země Varšavské smlouvy. V tomto případě je běloruský opěrný bod velmi vhodný pro Putinovu imperiální pomstu.
I když tedy Lukašenkův režim bojuje především proti vlastním lidem, pod vedením Kremlu představuje stále větší nebezpečí pro celou Evropu.
Autor, Aliaksandr Klaskouski, je politický analytik běloruské nezávislé informační agentury Pozirk.
Tento to text vznikl v rámci projektu EthProMedE. Spolufinancováno Evropskou unií. Vyjádřené názory jsou názory autora a neodráží nutně oficiální stanovisko Evropské unie či Evropské výkonné agentury pro vzdělávání a kulturu (EACEA). Evropská unie ani EACEA za vyjádřené názory nenese odpovědnost.
Pop-up mobil Mobile (207451)SMR mobil článek Mobile (207411)SMR mobil článek 2 Mobile (207416)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)SMR mobil pouze text Mobile (207431)Recommended (5901)Více z HlídacíPes.org
Čtěte též
Jan Urban: Šílencův mír, lidské safari a chaos na Balkáně
Sto dní po Putinovi. Opoziční projekt připravuje Rusko na možný pád režimu
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)
23 komentářů
Tak už před časem Ukrajina neměla vojáky a kde je vykouzlila? To je tím, že tam bojuje UK a dokonce i EU státy a to je zločin. EU tam nemá co dělat a UK i když není v EU taky ne. A údajně verbují i latinské drogové mafiány. To je ta jejich válka. EU tím Rusku vyhlašuje válku a to bezdůvodně.
Vzpomínám si tehdy, že v pátek před prezidentskými volbami (které byly pak hned v neděli) v Bělorusku v srpnu 2020 mluvil na ČRo Plus v pořadu Názory a argumenty rusista (a bělorusista a obecně znalec postsovětského prostoru) Libor Dvořák, který na otázku na volby v Bělorusku odpověděl, že „Lukašenko dostane 90% a a Cichanovská 10%..“ – a to se po volbách v podstatě potvrdilo.. No a pak začal „nedemokratický šrumec“ kvůli výsledkům voleb, které ale ten Dvořák v podstatě předpověděl pravdivě… Pozorovatelů tam tehdy moc nebylo – ačkoli byli zváni, protože v Evropě probíhal hektický covid a tedy se pozorovatelé se zřejmě báli cestovat – což tedy ale nebyla ani tehdy omluva, když už pak se chce kritizovat…
Dvořáka z rozhlasu znám a jeho komentář před volbami v Bělorusku v roce 2020 si celkem pamatuji. Ten jeho tip na výsledek se týkal toho kolik Lukašenkův režim nafixluje a nikoliv kolik procent skutečně dostane. Kdybyste Libor Dvořáka poslouchal pozorněji, tak na možné podvody s volebními výsledky dopředu poukazoval, protože předvolební průzkumy neukazovaly pro Lukašenka dobrá čísla, stejně tak poukazoval na „likvidaci“ Lukašenkových protikandidátů.
Dvořáka poslouchám pozorně, ale tehdy v tom jeho krátkém vstupu (asi) v Názorech a argumentech on nemluvil v jinotajích, že by tam bylo nafixlováno… Ještě mj. v době Majdanu na Ukrajině v. 2013-4 tam jeden diskutující taxikář otevřeně řekl, že „tady na Ukrajině potřebujeme někoho jako Lukašenko, aby udělal pořádek..“ – tedy i některé názory ze sousedního státu už z té doby uváděly nezávisle něco jiného o Bělorusku… A konec konců i poslední návštěva Johna Boltona ve funkci poradce pro nár. bezpečnost USA v září 2019 v Bělorusku u Lukašenka a následně pak další návštěva MZV USA Mikea Pompea v únoru 2020 také Lukašenka svědčí o tom, že to Bělorusko nebylo izolované, když se tam takové kapacity „sjížděly“ .. Takový John Bolton by v zájmu USA bombardoval skoro celý svět, když se mu to někde nezdá…. Tedy tento dodatek Romanušky M. svědčí spíše o zavilé snaze Lukašenka pomluvit, ačkoli to právě na těchto uvedených návštěvách nebyla pravda… U nás takový John Bolton vůbec nebyl, ale pokud by byl, tak rozhodně by tady získal pro možné bombardování po celém světě několik příznivců typu pohrobků „a la“ Václav Benda… Volby pak byly v srpnu 2020, tedy, že by najednou se to mělo obrátit o 180 stupňů, no tak to možná jen v hlavě Romanušky M. a dalších jemu podobných… A ani pak taková Petra Procházková v září 2020 na ČRo plus nedokázala kategoricky vyjmenovat do očí bijící mínusy režimu v Bělorusku – to jsem také slyšel na vlastní uši, ale Romanuška M. to bude opět zpochybňovat, protože si myslí, že to umí…
Mohl jste si ušetřit snahu a psaní těch zbytečných komentářů, které vůbec nesouvísí s tím co jsem psal a které píšete jen proto, abyste zakryl vaši neschopnost nebo lhaní. Dvořáka jsem poslouchal velmi pozorně, to jste si dost naběhnul. Jeho nelichotivé komentáře stran prezidentských voleb jak v roce 2020, tak 2025, jsou mi velmi dobře známy. V jeho komentářích dopředu upozorňoval, že bude docházet k manipulacím ze strany volebních komisí, takže ten jeho tip na výsledek se týkal toho kolik tam Lukašenkovi jeho státní aparát napíše jako výsledek a nikoli kolik bude mít skutečnou podporu voličů. To jste vůbec nepochopil z kontextu (to se vám opakovaně stává). Uváděl také, že kandidát Babarik, který měl přes 50% v průzkumech byl zatčen krátce před volbami tamní KGB nebo pamatuji zmínku o přezdívce „Saša 3%“, která vznikla na základě ironické poznámky k výsledkům jednoho z předvolebních průzkumů Lukašenka atd. Asi jste u toho koukal na fotbal nebo vám došly pilulky Ginko biloby :-). Jeho komentáře se dají dohledat na stránkách Českého rozhlasu a v uvedeném mi dávají za pravdu. Váš příspěvěk z 11.8.2025 (18:13) je jako z jiné reality, pravděpodobně z té vaší, kterou si sám pro sebe vytváříte a vůbec nekoresponduje s tím co Dvořák uvádí. To je už u vás obvyklé a nic jiného bych ani nečekal 🙂
…no to jste vedle, protože ten Libor Dvořák v první pátek srpna 2020 mluvil na ČRo plus zcela jinak, než pak později, resp. i na na letošní volby… Nevím vůbec, že zda ten pátek před volbami v srpnu 2020 jste toho Dvořáka slyšel, já tedy ano a pak ty výsledky dopadly přesně tak jak to ten Dvořák řekl… A protikandidát nebyl Babarik, ale Babarika – ale také je už mimo realitu a pokud tedy tam přijede Trump, tak každého „demokrata“ typu Babariky, Latušky, a spol., ta jeho návštěva uzemní.. Holt psi (romanuškové) stěkají, ale karavana jede dál… Tedy vyčkejme do návštěvy Trumpa a pak se vyjadřujme..
josefe, nezlobte se, ale váš příspěvek dokonale svědčí o vaší pomatenosti. Takže vám osvěžím paměť, týden před volbami uvádí Dvořák „že by mohla Cichanouská snad 26 let vládnoucího Lukašenka mohla porazit, se zdá nepravděpodobné. O to se jistě postarají jak volební komise, tak represivní aparát země, za jehož představiteli prezident se svým překvapivým zjevením přišel“, viz. zde na konci článku: https://plus.rozhlas.cz/libor-dvorak-prezident-lukasenko-ktery-nezavedl-v-zemi-karantenu-prodelal-8261964 Tedy Dvořák již před volbami poukazoval na chystané fixlování výsledků voleb a na to, že jejich úřední výsledek bude i násilně prosazen. Ve stejném duchu mluvil i den před těmi volbami, kdy ten tip na výsledek voleb byl odhad kolik volební komise svému prezidentovi napíše 🙂 To jen zde přítomní josefové nepochopili a nechápou, že volební komise podřízená prezidentovi Lukašenkovi je v Bělorusku podobně jako v Rusku pouze nástrojem k udržení moci.
… a další dnešní rána – tedy obrazně, je od Trumpa, který přijal pozvání od Lukašenka na návštěvu Minska, tedy do Běloruska….Jak to stráví podobní romanuškové m. a kol., že šéf výspy demokracie (zřejmě) pojede na oficiální návštěvu do takové země jako je Bělorusko… Když jsem dnes odpoledne slyšel a viděl našeho Vostala na ČT, že jak Trump nazval Lukašenka pozoruhodným (pokud si to pamatuji) prezidentem, no tak to musely prasknout žilky některým demokratům.. Ale zatím nepředbíhejme, třeba někteří nepřející budou házet klacky pod nohy…
Trump nekomunikoval s Lukašenkem kvůli tomu, aby ho pochválil za zfalšované volby nebo že by ho chtěl nějak skutečně obdivovat. Nepochybuji o tom, že Lukašenkům fandíte. Pro mne za mne ať tam Trump jede, určitě to bude mít nějaký důvod. Rozhodně tam ale nepojede proto, aby ho během prohlídky památníku Vítězství Lukašenko poučoval o tom jak tvrdě zatočit s opozicí, viz. https://hlidacipes.org/past-na-lukasenka-proc-trump-zavolal-putinovu-naseptavaci/
Vyvolávat revoluční nálady v mladé generaci provádí mnohé tajné služby zemi EU, tedy i v Bělorusku. Rusko po porážkách na Ukrajině si Bělorusko pohlídalo a nyní slyšíme falešné vzlyky nad rozlitym mlékem na plotně. Není to nic nového, královská Francie to prováděla v britských Severoamerickych osadach, vedlo to k jejich osamostatneni. Krátce po tom vypukla Velká francouzská revoluce ve Francii. A později během Velké valky císařské Německo podpořilo revoluci v Rusko, dokonce ze Švýcarska tam vyexpedovala Uljanova, Lenina. Rozpad kolonii v 60 letech XX. století mělo podporu SSSR. To už jsme u rozpadu SSSR po gerentologickem vedení KSSS a Afganistanu a zvolení Gorbačova s PaG. Je dost stycnych vývojový ch bodu s USA soucasnosti, SSSR se rozpadl. Prezident Trump je takový Gorbačov v opačném gardu.
Když není jako v bělorusku co do huby a produktivní lidé horem pádem utíkají, takže diktátor musí zvát 150 000 pákistánců, aby měl kdo pracovat ve fabrice na traktory, tak tajné služby nemusí a nedělají vůbec nic. Revoluční nálady vzniknou jaksi z principu.
Každé Běloruské volby co pamatuji (tedy od 2006) byly naprostá fraška, stejně jako ty Ruské. Přesto se vždy našli mnozí co vykřikovali něco o rusofobii, alarmismu a nutnosti demilitarizace „ať neprovokujeme“. No a jsme tam kde jsme.
Nevím, zda se mi chce brečet, nebo zvracet z toho, jak je celý šírší Západ bezzubý a nezmůže se na nic víc než „ostré diplomatické reakce“ a bezvýznamnou kritiku. Tedy, ne že by se bylo čemu divit, ostatně i autora zjevně ani nenapadlo, že by se o svou obranu měli evropské členské státy NATO v prvé řadě postarat sami a až potom uvažovat o nějaké záchraně ze zámoří. Kreténská (ne)bezpečnostní politika. A vlady se dnes diví, že mladí mají nějakou obranu vlastí a demokracie u prdele. Co by neměli, když vidí jak neschopná reálně je.
A co poslední rumunské volby? Ty nebyly jen trapná fraška?
… každé prezidentské volby v Bělorusku byly „kontrolovány“ od OBSE a ta by v potřebném počtu kontrolovala i ty volby v r. 2020 – jenže v tu dobu voleb tehdy probíhal v Evropě intenzivní covid (který tedy Lukašenko doporučoval „léčit“ česnekem) a komisaři se báli opustit svůj domov… Nakonec ty volby v r. 2020 dopadly jak předpovídal „znalec“ postSSSR Libor Dvořák – jak píši v dřívějším příspěvku, ale demagogie se rozjela…
A „Západ“ v Evropě by bezzubý nebyl, kdyby se až do války na Ukrajině nezdůrazňovalo, že obranu Evropy řeší USA (proto tedy mají vojáky a jaderné zbraně v Evropě už od konce II.sv. války – byť v Německu stále jako okupační armádu, protože nikdy z území býv. Západního Německa vojska neodešla), že tedy je zbytečné dublovat NATO jinou „armádou Evropy“ – to mj. několikrát sdělovaly mnohé „kapacity“ ( i náš Alex Vondra..). A navíc skoro celá Evropa válčila jak v Afghanistánu a v Iráku – tedy už od r. 2001 (až do 2021) a tam z Evropy neválčilo jen málo států – mj. i to Bělorusko, Rusko, Irsko (možná Rakousko, ale nevím).. V obou těchto transkontinentálních válkách válčila mj. ráda i Ukrajina – ačkoli měla v ústavě uvedeno, že je neutrální stát, a také „nepřekvapivě“ také „neutrální“ státy Finsko a Švédsko… Tedy i ta Ukrajina měla mnohaleté válečné zkušenosti z válek v hojdlích byť v houfu podobně „ochotných“.. V Afghanistánu válčilo svého času až 60 států, aby v Iráku už „jen“ 54 států… Tedy zkušeností s válčením určitě Ukrajina měla přehršle, protože těmito válečnými „účastmi“ se chlubil na ČT 24 bývalý velvyslanec Perebyjnis, že tak „šla pomoct Západu…“. To by tedy tento Klauskovskyj měl také rozvést…
Opět lži, zde jsou fakta: ty klíčové volby v Bělorusku v roce 2020 a v roce 2025 byly zcela jistě uskutečněny bez pozorovatelů OBSE. V roce 2020 pozval Lukašenko jenom pozorovatele ze spřátelených států bývalých SNS jako Rusko a spol., s komisaři OBSE Bělorusko nespolupracovalo tak aby bylo možné provést monitoring voleb – viz. oficiální vyjádření OBSE zde: https://www.osce.org/odihr/elections/457309. Píše se tam, že je problém hlavně na straně Běloruska, protože i přes covid komisaři OBSE realizovali šetření v jiných zemích (navíc v létě docházelo k rušení řady omezení), dále tam kritizují zastrašování kandidátů a zatýkání opozice. V roce 2025 umožnil Lukašenko formálně vstup pozorovatelům OBSE pár dnů před volbami, aby to již nemohli organizačně stihnout, takže tam opět nebyli – viz. třeba https://zpravy.aktualne.cz/zahranici/obse-neposle-pozorovatele-na-volby-do-beloruska-pozvanku-dos/r~14480a0cd57b11efb589ac1f6b220ee8/
… co jsem psal o účasti-neúčasti OBSE v roli pozorovací mise pro volby 2020, tak to jsem slyšel od Libora Dvořáka, který právě tehdy říkal, že byl covid a inspektorům OBSE se tam právě moc nechtělo… Ale, kde je vůle, tak tam je snaha… A to OBSE se i tak nechtělo… Nehledal jsem žádné pozdější výmluvy OBSE, protože to bylo „ad hoc“… A „ad hoc“ po volbách začal Libor Dvořák dle „linie demokratů“, kterým se to nepozdávalo… A v podstatě „doložení“ quasy pravd o Bělorusku v tom září 2020 na ČRo plus neřekla ani Petra Procházková – také expertka na „postsovětský prostor“. Ta měla problém tehdy říct, že „v čem je Bělorusko kardinálně jiné“, že by to občanům Běloruska až tak vadilo… No neřekla v podstatě nic…. To předpokládám, že jste také slyšel, ale vy tedy s opačným posloucháním, že na toho Lukašenka dštila hněv a síru, že ? Předchozí návštěvy jak Boltona, resp. pak Pompea, ale pro svět vyzněly jinak, že ? Také asi budete oponovat, že ty návštěvy byly bezvýznamné, protože romanuška má vždy pravdu.. No nemá, a (USA)svět to dokladuje tehdy a (možná) i teď – pokud ten Trump do Minska přiletí…
To jste na omylu, Dvořák před volbami v roce 2020 v Bělorusku držel stále jednu konzistentní linii o volbách. Jak vám zde bylo již opakovaně prokázáno, tak vaše paměť stojí za starou grešli, případně si informace ohýbáte jak se vámí líbí. Komisaři OBSE už před volbami avizovali, že nedostali pozvání od běloruských úřadů a poukazovali na nesoučinost ze strany Běloruska. Kritizovali likvidaci politických oponentů – Cichanouský zavřený na 18 let za svolávání demonstrací, Babaryka (měl více jak 50% podporu, půl milionu podpisů na kandidaturu) těsně před volbami obviněný za údajnou korupci. Volební komise, která je podřízena Lukašenkovi, mu znemožnila kandidaturu. Pak ho radši zavřeli, v roce 2023 byla o něm zmínka, že byl jako zmlácený přijat z věznice do nemocnice a nyní je snad nezvěstný. Tyto fakta jste vy jako fanoušek autoritářských režimů a vlády pevné ruky zcela jistě zaznamenal a s radostí přivítal?
… pak tedy dle vaší dikce jsou „přáteli“ autoritáře Lukašenka i takoví Bolton, Pompeo a teď možná v budoucnu Trump… Máte tedy velmi jednoduché myšlení, že kdo nám nevyhovuje, tak je proti nám… Raději tedy např. změny ve vedení – jako vedle Běloruska na Ukrajině, tedy Kravčuk – Kučma – Juščenko- Janukovyč- Porošenko-Zelenský, ale obecně tedy bordel a „příklon“ ke správnému Západu v aktivních účastech ve válkách… To Lukašenkovi chybělo, tedy účast v těch transkontinentálních válkách, který tedy vy tleskáte…
josefe: o Boltonovi a Pompeovi jsem já vůbec nepsal, takže na vaše doměnky, že si myslím, že jsou přátelé Lukašenka, nemá smysl reagovat, stejně tak na vaše další domněnky toho co si myslím. Divím se, že jste nepsal o tom, že považuji brouka Pytlíka za kamaráda Pučmelouna. Že mám jednoduché myšlení? Člověk jako vy, který ani nedokáže napsat souvislý odstavec a vyjadřuje se formou jednoduchých vět oddělených tečkami, mne urazit nemůže.
… no pokud jste nepsal o Boltonovi a o Pompeovi, ale jen tak „po svém“ pouze kritizoval Lukašenka, tak právě proto jsem já uváděl toho Boltona a Pompea jako důkaz (a to asi dost podstatný), že tedy ta kritika Lukašenka nemusí být až tak validní.. No a přidá-li se pak i ten Trump s návštěvou, tak ta kritika Lukašenka spíše vyzní jako žbluňk do vody… Oni asi nebyli přáteli Lukašenka, ale prostě s ním jednali – což ti mnozí evropští „taškové“ a podržtaškové z EU těžko mohou překousnout a výsledkem jsou většinou sankce – to tedy EU umí velice aktivně…
To, že do Běloruska zavítá zahraniční návštěva nebo se Běloruskem komunikuje neznamená, že v Bělorusku nebyly ovlivněny volby, taky to neznamená, že tam vládne legitimně zvolený prezident a že neexistuji političtí vězni. Však po tlaku trumpovy administrativy ten Lukašenko některé vězně pustil, ale tisícovka jich tam stále zůstává. Jinak ty návštěvy Boltona a Pompea se uskutečnily předtím než Lukašenko pozavíral opozici, zfixloval volby a nechal mlátit tisíce lidí z nichž jich několik zemřelo a někteří zůstali nezvěstní. Poté americká administrativa vůči Bělorusku výrazně ochladla, takže váš „důkaz Boltona a Pompea“ je opravdu žbluňk do vody. Sankce na Bělorusko dávaly i USA, Kanada a VB a nikoliv jenom EU, doplňte si znalosti, nebo pokud si už nepamatujete, tak se raději věnujte komentářům v jiné oblasti.
Ještě jsem k tomu zapomněl dodat, protože vám to asi nescvaklo. Ten Pompeo nebyl v tom roce 2020 v Bělorusku poplácat Lukašenka po ramenou, že za ním budou USA stát, ale bylo to v době v době, kdy se vztahy mezi Minskem a Moskvou zhoršily. To hlavně kvůli sporům o dodávky ropy a tlaku na hlubší integraci s Ruskem. Pompeo nabízel Bělorusku dodávky ropy za výhodné ceny s cílem snížení jednostranné závislosti Běloruska na Rusku. Nicméně v reakci na sporné výsledky voleb a potlačování lidských práv pak vztahy ze strany USA ochladly.
Že o tom tak přemýšlím „..Neoficiální sčítání hlasů na opoziční webové platformě Hlas ukázalo, že „???
Já samozřejmě oceňuji, že se někdo snaží politicky bojovat proti zástupcům totalitních systémů. Ovšem zase by neměl kázat bludy – Takové “ „..Neoficiální sčítání hlasů atd“ je právě v oficiálních, anonymních volbách fakticky nemožné.