Víme, že vás reklamy otravují, můžete nezávislou žurnalistiku podpořit i jinak, například prostřednictvím systému Darujeme.cz.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj při návštěvě města Buča, kde podle svědků spáchali ruští vojáci masakr civilistů. Foto: Profimedia
,

Když Aeronet školí New York Times v „ověřování faktů“. Výsledkem jsou další dezinformace

Český konspirační web Aeronet byl sice po začátku ruské invaze na Ukrajinu zablokován sdružením CZ.NIC, prokremelské dezinformace však šíří dál na nové adrese. Patří mezi ně text, ve kterém se Aeronet snaží vzbudit dojem, že díky moderním digitálním nástrojům ověřil události v ukrajinské Buči, kde Rusko spáchalo masakr civilistů. Nepřekvapí, že „zjištění“ Aeronetu jsou v souladu s tím, co o zabíjení v Buči tvrdí Kreml – vše popírá.

„Vyvráceno! Satelitní snímky údajně zachycující mrtvoly rozmístěné úhledně podél silnice v Buči již 19. března pochází ve skutečnosti až z 1. dubna! Skupina investigativců z dostupných zdrojů OSINT přistihla Američany při další falzifikaci!“ tvrdí český dezinformační web Aeronet.

Ve zmíněném textu se snaží znevěrohodnit vizuální investigaci amerického deníku The New York Times. Ten díky porovnání satelitních snímků a video záběrů místních obyvatel zjistil, že k masakru civilistů v Buči došlo již 19. března, tedy v době, kdy město okupovali ruští vojáci. Ti se z města stáhli až 29. března.

Areonet naopak tvrdí, že k tomu došlo nejdříve první dubnový den, tedy po odchodu ruských vojáků: „V ten den totiž v Buči nepršelo a databáze Maxaru (poskytovatel satelitních snímků, pozn. red.) odhalila, že snímek The New York Times se dokonale kryje se snímkem z 1. dubna! Aeronet je jako buldozer, který srovnává se zemí jednu lež mainstreamu za druhou!“ píše server. Text je však plný manipulací a nepravd.

Když si konspirátoři hrají na novináře

Aeronet teorii o tom, že prestižní americký deník manipuloval se satelitními snímky při novinářské práci, zdůvodnil tím, že satelitní snímek z 1. dubna na webu Maxar prý odpovídá tomu, který novináři zveřejnili jako snímek z 19. března. Jako zdroj využil anonymní profil na ruské sociální síti Telegram.

Jako důkaz však web neuvádí žádný detailní satelitní snímek, ale pouze záběr z veřejnosti přístupné webové aplikace Maxaru. Jenže tato aplikace nabízí pouze snímky v příliš nízkém rozlišení na to, aby je bylo možné porovnat se snímky, které má k dispozici The New York Times. 

Jelikož jde o placenou službu, nabídka satelitních snímků ve veřejné aplikaci slouží především jako ukázka, kdy se nad danou oblastí pohyboval satelit Maxaru a snímky pořídil. I tato verze snímků může být užitečná, ale ne v případě například mapování civilních obětí v ulicích. Pro plné zobrazení, při kterém lze detailněji vidět ulice, je nutné získat rozšířený přístup.

Pochybnosti navíc vzbuzuje i snímek předložený Aeronetem, jelikož ukazuje špatné nastavení aplikace, které není dostatečné ani pro zobrazení satelitních snímků z 19. března, protože snímek tohoto data vůbec neukazuje.

Zatímco snímek aplikace zveřejněný na dezinformačním webu ukazuje pouze sedm variant satelitních snímků, při kompletním nastavení služba nabízí daleko více satelitních snímků, včetně toho z 19. března (ten byl ale do aplikace podle Aeronetu údajně přidán až dodatečně):

Autor textu s přezdívkou Vedoucí kolotoče ale konspiraci o tom, že americké médium „naletělo podvrhu“, dokládá ještě meteorologickými údaji z dané oblasti. Tvrdí totiž, že na satelitních snímcích zveřejněných The New York Times je vidět „město Buča po prudké průtrži mračen a s bahnem na silnicích“, což podle něj znamená, že byly snímky pořízeny nejdříve 1. dubna, kdy skutečně v Buči pršelo.

To, že v Buči na začátku dubna pršelo, dokazuje i video místních zveřejněné deníkem The New York Times v investigativním videu právě kvůli porovnání se satelitními snímky. Tak byl deník schopen zjistit, že těla na tamních ulicích ležela minimálně od 19. března a byla na videu zachycena 1. dubna, kdy se do města vrátily ukrajinské jednotky.

Na satelitních snímcích The New York Times nic jako bahno na silnicích po průtrži mračen, narozdíl od ležících těl, není rozpoznatelné (viz níže). Je však nutné dodat, že tvrzení s využitím takto ne příliš kvalitního obrazového materiálu nelze ani vyvrátit.

Při čtení textu Aeronetu může průměrný čtenář snadno propadnout pocitu, že dezinformační web odvedl dobrou práci a že mainstreamová média skutečně nachytal při lži nebo omylu.

Foto: satelitní snímek z Buči, The New York Times

Ověřením důkazů o vraždění civilistů ruskými vojáky v Buči se zabývalo i britské Centrum pro informační odolnost (The Centre for Information Resilience). To pro změnu využilo satelitní snímky od společnosti Planet, které sice nejsou z 19. března, ale byly pořízeny o dva dny později, tedy stále v době, kdy město okupovala ruská armáda. I na nich jsou vidět mrtvá těla jako na snímcích od Maxaru, a to na stejných místech.

Navíc je z nich jasně patrné slunečné, nikoli deštivé počasí, což vyvrací tvrzení Aeronetu, že těla byla vidět poprvé na snímcích s deštěm 1. dubna.

Foto: Centrum pro informační odolnost

Aeronet při svém „factcheckingu“ využívá i aplikaci SunCalc, digitální simulaci slunečního svitu, díky které analytici vizuálních materiálů zjišťují podle polohy stínů na fotografiích a videích čas, ve kterém byly záznamy pořízeny. I to má dokazovat, že snímek byl pořízen 1. dubna.

To ale opět vyvrací Centrum pro informační odolnost, které zjistilo, že podle aplikace Apollo Mapping byl čas pořízení družicového snímku z 19. března přesně v 09:08 koordinovaného světového času, tedy 11:08 ukrajinského času. 

Foto: snímek z aplikace Apollo Mapping

Vložením satelitních snímků do aplikace Google Earth můžeme získat úhel slunečního svitu. Ten je úměrný úhlu stínu. Směr, kterým slunce směřovalo, byl na snímku 161 stupňů,“ vysvětluje s tím, že autor dezinformace pravděpodobně udělal chybu v převodu času podle časových pásem.

A dodává: „Přesně v 11:08 UTC+2 dne 19. března 2022, tedy v době, kdy byl podle dostupných informací pořízen satelitní snímek, byl podle aplikace SunCalc směr slunečního svitu 161 stupňů. To je extrémně podobný údaj, který naznačuje přesnou shodu, pokud jde o čas a datum pořízení satelitního snímku.“

Za zmínku stojí i fakt, že stejná konspirační teorie se o dva dny dříve než na Aeronetu objevila i na ruské propagandistické stránce „Válka s fejky“ (Война с фейками). Ten vznikl v průběhu války a tváří se jako klasický web na ověřování falešných informací, ale ve skutečnosti jde o jednostranné a manipulativní texty podobné tomu výše popsanému.

Dokaž, že to není fejk

Tento typ dezinformací, které na první pohled připomínají poměrně věrohodný investigativní novinářský článek či práci ověřovatelů dezinformací, se stává stále častějším způsobem manipulace v době válečného konfliktu na Ukrajině.

Expert na oblast dezinformací z organizace Transitions Jaroslav Valůch, který se též zabývá mediálním vzděláváním seniorů v oblasti ověřování informací, dělí tento typ manipulace na dva druhy: alternativní fact-checking a falešný fact-checking.

„To první může být vedle snahy uvádět lidi v omyl také součást autentického soupeření o to, kdo má vlastně právo určovat, co je ověřená informace a co ne,“ říká.

„Fake fact-factchecking“ ale považuje za vyloženě vědomou snahu lživě manipulovat: „Funguje to tak, že vezmete nějaký nepravdivý materiál a prohlásíte, že ho šíří druhá strana a lže v něm. Vy ten materiál pak ověříte a usvědčíte tu druhou stranu ze lži. Problém je, že ta nikdy nic takového nešířila a celé jste to vytvořili vy.“

To podle něj už definitivně vytváří zmatek v tom, kdo ověřuje co, jak a proč. Navíc přiznává, že se to těžko vysvětluje běžnému publiku, které běžně nedokáže využívat otevřené internetové nástroje na takové úrovni, aby zjistilo, zda je někdo využívá správně.

Jaký bude mít falešné ověřování údajných falešných zpráv globální dopad, se v tuto chvíli dá odhadnout těžko. Zřejmě ale přidá práci novinářům i analytikům. Povedou se totiž nekonečné diskuze o tom, kdo ověřuje správně a kdo fact-checking naopak zneužívá.

„Rozpoznat a vyvrátit fejk už docela dobře umíme, nyní však bude stále více potřeba dokazovat, že něco fejk není. Zatím moc nevíme, jak na to,“ připouští i s odkazem na události v Buči Jaroslav Valůch.

Líbil se vám tento text?

Podpořte nás prostřednictvím Darujme nebo převodem pomocí QR kódu

Moc děkujeme za podporu!

QR kód
Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější.Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

Podpořte novináře