PSÍ UŠI. My jsme své zdejší pravidelné psaní tentokrát posunuli z neděle na pondělí, a dobře jsme udělali. Unikl by nám totiž například krok Milana Chovance, který se na protest proti vládnutí ČSSD s Babišem prý vzdá mandátu. Z vrcholné politiky tak odchází člověk, který se do ní nikdy neměl dostat, na protest proti paktu, který ho tam vynesl. Absurdní drama level Česko 2019 nás nikdy nepřestane bavit.

• Česko má konečně pořádného teroristu, tak jsme se konečně dočkali. Jako na potvoru je to tedy příznivec SPD, ale co už. Když se kácí les, lítají třísky, v tomto případě stromy. Bylo kolem toho celý minulý týden trochu dusno, zejména když se Okamura a spol. snažili tvrdit, že obžalovaný Jaromír Balda nemá se stranou nic společného.

„Odsuzujeme snahu mediálního i politického mainstreamu zneužívat čin zoufalého a pomateného starého člověka k dehonestování SPD.“
(tiskové prohlášení SPD Tomia Okamury, 10. ledna)

Okamurovce k prohlášení vyprovokoval článek HlídacíPes.org, který detailně popisoval vazby mezi obžalovaným teroristou a SPD. Jasně jsme v něm ukázali, že důkazů o propojení Jaromíra Baldy s hnutím je víc, než by bylo Okamurovi nejspíš milé. SPD ovšem nadále tvrdí, že je standardní demokratickou politickou stranou a vždy prosazuje řešení, které je v souladu s platnými zákony České republiky. SPD prý rovněž odsuzuje násilí. Tak se na to podíváme blíž:

„V Praze bydlí samý fetky, velice divný lidi a kavárníci.“
(členka SPD Blanka Vaňková, neobžalovaná, v odposlechu hovoru zachyceném policií)

„Ano.“
(Jaromír Balda, přiznivec SPD, obžalovaný, odsouzený na čtyři roky)

„Takže si myslím, že Praha měla být celá vymetená do povětří.“
(členka SPD Blanka Vaňková, neobžalovaná)

Nemůžeme se ubránit dojmu, že prohlášení SPD stojí tak trochu na vodě. A že před soudem, aniž bychom pomateného důchodce chtěli nějak zbavovat viny, stála spíš oběť než hlavní viník. Nebo že před oním soudem těch lidí mělo stát víc.

Článek reflektuje dění uplynulého týdne v citátech a výrocích politiků.

Ty samy o sobě nestačí, proto je HlídacíPes.org s jemným odstupem usazuje do patřičného kontextu.

• Velké vášně se rozhořely též kolem vyklízení žižkovské Kliniky. Češi opět ukázali, že kromě koučování biatlonu mají velký vhled též do otázek spojených se základními ústavními právy, zde myšlena práva související se soukromým vlastnictvím, a rozdělili se na dva nesmiřitelné tábory. Zásadní prohlášení ovšem přišla zevnitř Kliniky.

My bychom celkem proti termínu demokratizace vlastnictví nebrojili předem. Je to pořád demokracie, kde se jak známo rozhoduje hlasováním. Čili o tom, jestli mám třeba byt, by hlasovala domovní komise nebo uliční výbor, podobně s autem a telefonem, myslím, že už to tady bylo a osvědčilo se. Hlavně aby byly vložky a toaletní papír, národ bude spokojen.

• Řečeno s klasikem: Jsou hodně důležitý věci a pak jsou ještě jiný věci, který jsou důležitý, a to je podstatný. Národ žije v sepětí se svým předsedou vlády a fandí mu v jeho snaze postavit ročně místo sedmi centimetrů dálnice rovných osm. Ale není to jediný plán, který si předseda vlády vytyčil.

„Čau lidi, od 1. ledna jsem zhubnul už dvě kila a ještě teď před odletem jdu do fitka. Můj plán? Osm kilo dolů.“
(Andrej Babiš na svém facebooku, 13. ledna)

Loni v říjnu si totiž premiér postěžoval, co všechno mu přinesl pobyt v politice: „Vážím o deset kilo víc, spím čtyři pět hodin, má rodina čelí útokům, musel jsem se odloučit od své společenské skupiny.“ Takže váhu dá do pořádku, teď ještě se pořádně prospat a občas vyrazit mezi lidi z jeho společenské skupiny, ať už to znamená cokoli. A samozřejmě zastavit to trestní stíhání. Pak bude zase líp.

• Nejsou totiž všichni jeho fanoušky, jak si Andrej Babiš správně uvědomuje.

„Vy všichni, kdo mě nesnášíte, stěžujte si u těch dvou.“

Nebo na lampárně na Hlavním. Klidnou mysl.

Follow @malecak