„Myjte si ruce, mozek vám vymyjeme my.“ Demonstrace odpůrců proticovidových opatření v Mnichově (únor 2021). Foto: Profimedia

Konec veřejnoprávní bavlnky. Jak opravit televizi s rozhlasem, než je populisté zruší

Napsal/a Vojtěch Berger 13. února 2024
FacebookTwitterPocketE-mail

Veřejnoprávní média se musí výrazně změnit, aby přežila i příští desetiletí. Konstatuje to nedávno představený návrh reformy německých veřejnoprávních médií. Ta by se měla po změnách zmodernizovat, zeštíhlit a v důsledku pro diváky a posluchače také zlevnit. Doporučení jsou sice šitá na míru situaci v Německu, nabízí ale inspirativní čtení třeba i pro Českou televizi a Český rozhlas. Navrhují třeba omezit „životnost“ mediálních manažerů nebo výrazně zvýšit důraz na regionální obsah.

Jen opakované ujišťování, že veřejnoprávní média potřebujeme, už pro jejich přežití nestačí. Ne v době, kdy se po celé Evropě hlásí o moc strany, které otevřeně slibují zestátnění nebo rovnou zrušení těchto médií. V Česku se to týká hnutí ANO a SPD, v Rakousku strany Svobodných a v Německu strany AfD.

„Veřejnoprávní média mají sice dále důvěru obyvatel. Nedá se ale přehlédnout, že kritiky přibývá ze všech stran,“ konstatuje zpráva skupiny expertů – takzvané „Rady pro budoucnost“, která v lednu představila návrh na reformu veřejnoprávních médií.

Červenou nití táhnoucí se celým dokumentem je přitom jasný postoj autorů, že veřejnoprávní média jsou nezbytná – dnes dokonce víc než kdy dřív.

„Těžkopádná, zaujatá, rozhazovačná“

Na zhruba čtyřiceti stranách najdeme konkrétně pojmenované slabiny současných veřejnoprávních médií. Popisují sice německou realitu, ale podobná kritika je dlouhodobě slyšet třeba i v Česku.

„Program je z jedné strany vnímán jako jednostranný, například ‚levicový‘ nebo příliš orientovaný na menšiny, na druhé straně zase jako ‚zaměřený na sledovanost‘, jindy jako ‚příliš propojený s politikou‘. Kromě toho někteří považují ARD, ZDF a Deutschlandradio (německá veřejnoprávní média, pozn. red.) za předražená, těžkopádná a rozhazovačná,“ stojí ve zprávě.

Dokument je výsledkem roční práce zmiňované „Rady pro budoucnost“, která vznikla po aféře bývalé šéfky veřejnoprávního telerozhlasu RBB v Berlíně a Braniborsku Patricie Schlesingerové.

Ta musela předloni odstoupit kvůli zjištěním médií, že si z koncesionářských peněz financovala vlastní luxusní život. Kromě nesprávně vyúčtovaného cateringu v jejím privátním bytě, výletu do Londýna či luxusního služebního automobilu vybaveného masážními sedadly šlo také o nákladnou přestavbu ředitelské kanceláře a celého podlaží za 1,4 milionu eur.

Skandál Patricie Schlesingerové spolu s dlouhodobou kritikou zpravodajství v době migrační krize nebo pandemie covidu posloužil, podobně jako kritikům v Česku, německé opoziční straně AfD k dalším útokům na veřejnoprávní média.

Přišlo se také na to, že Schlesingerové manžel dostal lukrativní poradenský kontrakt v kongresovém centru Messe Berlin. Šéfem jeho dozorčí rady byl Wolf-Dieter Wolf, který zároveň v tu dobu vedl správní radu RBB – tedy orgán, který měl hospodaření Schlesingerové i celého vedení veřejnoprávního média kontrolovat.

Průzkumy z posledních let také ukazují klesající ochotu Němců platit koncesionářské poplatky, navíc do systému veřejnoprávních médií, který je ve srovnání s ostatními zeměmi nejdražším na světě.

Počkejte, až budeme vládnout…

Koncesionářské poplatky povinné pro každou domácnost jsou momentálně nastavené na zhruba 18 eur měsíčně, což veřejnoprávním médiím zajišťuje roční příjem přes osm miliard eur. Pro srovnání – britská BBC má k dispozici zhruba poloviční sumu.

Významné manažerské posty by měly být omezeny na délku maximálně dvou mandátů za sebou. Ukončení činnosti není porážka, ale normální kariérní vývoj,“ shrnuje zpráva.

Zmíněný skandál Patricie Schlesingerové spolu s dlouhodobou kritikou zpravodajství v době migrační krize nebo pandemie covidu posloužil, podobně jako kritikům v Česku, německé opoziční straně AfD k dalším útokům na veřejnoprávní média. Alternativa pro Německo používá podobně jako rakouští Svobodní místo pojmu koncesionářské poplatky výraz „vynucené poplatky“.

Šéf AfD v Durynsku, kde má strana na podzim reálnou šanci vyhrát zemské volby, Björn Höcke, už veřejně avizoval, že pokud se dostane k moci, vypoví smlouvy se státem, které v jeho spolkové zemi upravují fungování veřejnoprávních médií. „Místo toho by vzniklo základní vysílání, možná deset procent toho, co máme teď,“ řekl Höcke. Něco podobného v Rakousku s telerozhlasem ORF plánuje strana Svobodných, pokud uspěje v parlamentních volbách na podzim.

Právě proti těmto plánům na faktické zrušení veřejnoprávních médií teď stojí konkrétní návrh reforem. Jejich společným cílem je posílit společenskou poptávku po médiích veřejné služby.

Dva mandáty a dost

Veřejnoprávní média by se podle komise nezávislých mediálních expertů měla zaměřit více na to, aby svůj obsah odlišila od médií komerčních. Klíč je podle nich v mnohem větším důrazu na regionální obsah, ale také rozhodovací a obsahové autonomii regionálních (v německém případě zemských) poboček.

Německý federální systém veřejnoprávních médií totiž zahrnuje celkem devět regionálních struktur. K tomu patří i nekonečné porady mezi jednotlivými studii, duplicita rozhodovacích procesů, nízká efektivita a slabá kontrola využití finančních prostředků. Experti proto navrhují zachovat regionální strukturu zemských studií, dát jim ale nové jednotné zastřešující vedení namísto současného předávání šéfovské štafety mezi devíti regiony.

Zpráva vychází z toho, že toto organizační zeštíhlení přinese takové střednědobé úspory, že by se to mělo pozitivně odrazit nejen ve zvýšení platů zaměstnanců (zpráva výslovně varuje před „platovým populismem“ nízkých mezd) a zvýšení konkurenceschopnosti veřejnoprávních médií na trhu práce, ale teoreticky i ve snížení koncesionářského poplatku.

K podobnému kroku ostatně nedávno sáhlo i sousední Rakousko. Tam ovšem poplatek klesl od letoška proto, že se rozšířil okruh poplatníků – nově platí všechny domácnosti, jako už nyní v Německu.

Zpráva předpokládá i reformu mediálních rad, které na veřejnoprávní média dohlížejí. Vedle „mediální rady“ sestavené z politiků a veřejnosti by ARD, ZDF i Deutschlandradio měly i správní radu složenou čistě z mediálních odborníků či expertů z příbuzných oborů. Současné mediální rady by byly nahrazeny novými.

Zpráva také doporučuje otevřít veřejnoprávní média více odborníkům a kreativcům zvenčí: „Obecně by ve vedoucích pozicích měli být pravidelně zastoupení lidé zvenku. Propustnost na všech úrovních je předpokladem úspěchu.“ Významné manažerské posty by měly být omezeny na délku maximálně dvou mandátů za sebou. Ukončení činnosti není porážka, ale normální kariérní vývoj,“ shrnuje zpráva.

Připravit se na otřesy

A k nutnosti změnit vnitrofiremní kulturu veřejnoprávních médií ještě dodává: „Veřejnoprávní média se za víc než sedmdesát let existence jen málo vyvíjela a ‚kulturně‘ měnila. Nečelila zatím žádným větším otřesům. V soukromém sektoru panuje naopak neustálý tlak obhájit vlastní existenci před něčím novým a přizpůsobit se.“

I další pasáž je bez potíží přenositelná do České republiky: „Protože veřejnoprávní média – z dobrých důvodů – takovým podnětům nečelí, mohl se v nich rozvinout zcela svébytný systém s vlastními a nevyslovenými pravidly, který směřuje mnoho energie dovnitř.“

Pokud jde o kontrolu financování veřejnoprávních médií, radí experti opustit současný systém, kdy veřejnoprávní média v pravidelném intervalu odhadují své finanční nároky na příští období a expertní komise na jejich základě doporučuje výši poplatku.

Větší smysl dává podle zprávy poplatky automaticky indexovat a poté vyhodnocovat hospodaření veřejnoprávní televize s rozhlasem zpětně, na základě zákonem daných kritérií plnění veřejné služby.

Z českého pohledu stojí za pozornost také apel zprávy na veřejnoprávní média, aby spolupracovala se soukromými médii a snažila se nacházet společný model fungování, včetně „konstruktivního“ přístupu k argumentům privátních médií, například kolem regulace reklamy ve veřejnoprávním éteru či kolem zvyšování koncesionářských poplatků.

„Krize obchodního modelu médií financovaných z reklamy změní v příštích letech mediální systém v Německu. I když za to veřejnoprávní média zcela jistě nejsou zodpovědná, mohla by se stát alespoň malou součástí řešení,“ konstatuje dokument.

Podobná diskuse mezi veřejnoprávním a privátním mediálním sektorem před chystaným zvýšením poplatků se ostatně právě vede i v Česku v pracovních skupinách na ministerstvu kultury.

Německá zpráva je každopádně výrazným oživením debaty o budoucnosti veřejnoprávních médií a sklidila pozitivní ohlasy od novinářů i akademiků. Vypořádává se s jednotlivými argumenty kritiků a na rozdíl od politických výkřiků typu „zrušme je“ nabízí i konkrétní návrhy reforem. I když jde pouze o soubor nezávazných doporučení, lze na něm nepochybně stavět, a to nejen v Německu, ale třeba i v Česku.

Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)

Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější.

Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

Skyscraper 2 Desktop (211796-4)