Víme, že vás reklamy otravují, můžete nezávislou žurnalistiku podpořit i jinak, například prostřednictvím systému Darujeme.cz.
Tygří kosti. Foto: Se souhlasem České inspekce životního prostředí
,

Konec tygřího vína nebo vývaru z masa vzácných šelem. Česká databáze má bránit obchodu s tygry

Česko se v posledních letech intenzivně zapojilo do boje proti nelegálnímu obchodu s přírodninami včetně tygřích produktů. Tygři jsou na černém trhu velmi rentabilní. Dá se z nich prodat víceméně vše. Od kůže a drápů po maso či vývar. Kostka tygřího bujónu stojí na černém trhu kolem tří tisíc korun,“ popisuje pro HlídacíPes.org Miroslav Nožina z Ústavu mezinárodních vztahů.

„Nejbrutálnější jsou chovy, kde tygři tzv. dorůstají do zabijačkové velikosti. ‚Chovatelé‘ je mají někde na statku, proříznou jim hlasivky, aby neřvali a nebyli slyšet. Když mláďata dorostou, uspořádá se zabijačka, tygr se rozporcuje, podobně jako na prasečí zabijačce,“ popisuje Miroslav Nožina jeden ze způsobů, kterým se na černý trh dostává maso a další části mladých tygrů. Podobné ilegální chovy se nacházejí i na území České republiky.

Obchodu s tygry chce Česká inspekce životního prostředí do budoucna bránit pomocí databáze tygří DNA, kterou už čtvrtým rokem shromažďuje v rámci projektu TigrisID.

Podle Inspekce se z České republiky vyveze každý rok několik koster či částí chráněných kočkovitých šelem do Asie, kde jsou tygří „preparáty“ žádanou komoditou v tradiční medicíně.

Příliš rychlá smrt

Tygři v ZOO se průměrně dožívají 20 let, u některých soukromých chovatelů je to jen pět let. Foto: Se souhlasem České inspekce životního prostředí

„V průběhu předchozích let zabavila Česká inspekce životního prostředí v rámci operace Tiger Eye několik kompletních surových tygřích koster pašovaných z Prahy do Hanoje, desítky tygřích drápů a zubů jako šperky pro štěstí, a kromě toho bylo zadrženo mnoho lahví s podezřelou tekutinou a kostky podivné hmoty, která obsahovala tygří DNA,“ popisuje Jiří Ovečka z České inspekce životního prostředí (ČIŽP), jak vznikl projekt TigrisID.

V jeho rámci Češi shromažďují databázi DNA tygrů chovaných na našem území. Ta by měla v budoucnu pomoct s identifikací pašovaných zvířat či jejich ostatků a tím pádem umožnit snadnější vystopování pachatelů zapojených do ilegálního obchodu s tygřími produkty.

Během odběrů jsme zjistili mnoho nesrovnalostí v záznamech, včetně podezřelých úmrtí. Dále byla zjištěna vysoká úmrtnost dospělých kusů i tygřích mláďat v soukromých zařízeních v průměrném věku pěti let. Běžná délka života tygra chovaného kupříkladu v zoologických zahradách je přitom kolem 20 let,“ popisuje Jiří Ovečka z ČIŽP.

Podle něj chovatelé nemají zákonnou povinnost vést oficiální dokumentaci potvrzující likvidaci uhynulých jedinců. To v souvislosti s rostoucím počtem zajištěných tygřích produktů vedlo inspektory k podezření, že někteří chovatelé tygrů můžou být zapojeni do nelegálního obchodu organizovaného s největší pravděpodobností osobami z vietnamské komunity žijícími v Česku.

Mazlíčci na odstřel

„V Česku se obchodování s tygry rozjelo velmi zvláštním způsobem. Začalo to v devadesátých letech jako chovatelská snobárna,“ říká Miroslav Nožina z Ústavu mezinárodních vztahů. Foto: T. Engelová, HlídacíPes.org

„V Česku se obchodování s tygry rozjelo velmi zvláštním způsobem. Začalo to v devadesátých letech jako chovatelská snobárna. Úspěšní podnikatelé si řekli, že budou mít doma tygra jako domácího mazlíčka. Pak ale zjistili, že takový mazlíček sežere 20, 30 kilo masa denně a že když vyroste, není to přítulná kočička. Zvlášť, když vyrůstá v kleci, tak umí být tygr agresivní. Tak se někteří lidé začali tygrů tzv. pod rukou zbavovat,“ popisuje Miroslav Nožina z Ústavu mezinárodních vztahů.

Podle něj už v devadesátých letech začali celníci zachytávat kusy těl tygrů, ať už kůži nebo drápy. K výraznému vzestupu případů došlo ale až s přelomem tisíciletí:

„To už docházelo k záchytům celých těl tygrů, která většinou vozili v autech Vietnamci z Německa. V té době Česká inspekce životního prostředí vytvořila pracovní skupinu, která udělala průzkum a zjistila, že v Česku se chová asi 360 tygrů a ti mají podezřele nízkou životnost,“ popisuje Nožina. Vyšetřovatelé postupně zjistili, že do vietnamské komunity prodávají tygry kromě chovatelů i některé soukromé zoologické zahrady a pak také ilegální „farmy“ zmiňované v úvodu.


KAŽDÉ RÁNO TO NEJLEPŠÍ Z HLÍDACÍPES.ORG


„Vloni například proběhla mediálně známá kauza Berousek. Tam šlo o skupinu tří lidí. Majitele cirkusu Berousek, preparátora a jednoho člena vietnamské komunity, který maso dodával do vietnamské komunity. Část se vyvážela, část se distribuovala v Čechách. V tržnici SAPA byla například ilegální restaurace, kde se dalo ochutnat tygří maso,“ říká Nožina. Obchod s přírodninami podle něj vietnamská komunita neřeší jako příliš důležitý:

„Vietnamci k tomu přistupují podobně jako Češi. Jim to velmi často nepřipadá důležité. Nejedná se o drogy, zbraně nebo obchod s lidmi. V myšlení lidí to není brané jako nějaký závažný zločin a zvláště v tradiční vietnamské komunitě, tam jsou zvyklí, že rohy nosorožce nebo vývar z tygra využívá východní medicína,“ shrnuje Nožina. V Asii lidé podle něj obecně věří, že produkty z tygra mají silné léčivé schopnosti.

Tygří víno i vývar za tisíce

„V roce 2013 byla v automobilu na Svitavsku zadržena kostra tygra, dvě další kostry byly v témže roce zachyceny na letišti v Ruzyni. Kostry byly ukryté v reprobednách v cargo zásilce mířící do Vietnamu. V roce 2019 byla ve vnitrozemí ČR zadržena kostra samce tygra bez lebky, dvě bílé tygřice a preparát z bílého tygra,“ popisuje některé ze zachycených nálezů Jiří Ovečka z ČIŽP. Foto: Se souhlasem České inspekce životního prostředí

„Za kůži tygra se dá na černém trhu utržit kolem 800 tisíc korun, kostička vývaru se pohybuje kolem 3 000 korun. Například u barmských hranic s Čínou se nachází nezávislé území, kde jsou kasina a kam dojíždějí lidé z Číny. Mají tam obrovské akvárium, kde je v lihu naložený celý tygr. Z akvária je vyveden kohoutek a stáčejí z něj „tygří víno“. Štamprle stojí kolem sta korun,“ přibližuje docent Nožina zážitky z vlastních cest po Asii.

Světový fond na ochranu zvířat považuje nelegální obchod s tygry za největší bezprostřední hrozbu pro přežití této šelmy. Podle statistik fondu žijí ve volné přírodě necelé čtyři tisíce tygrů, kteří se vyskytují pouze ve 13 asijských zemích. Úplné vyhynutí už hrozilo například tygru ussurijskému. V padesátých letech minulého století zbývalo ve volné přírodě jen čtyřicet tygrů ussurijských. Díky péči specializovaných organizací se jejich počet postupně podařilo zvýšit na 500 jedinců.

Nelegálnímu obchodu s tygry napomáhají podle Světového fondu na ochranu zvířat slabé právní předpisy a předpisy týkající se chovu tygrů v rámci Evropské unie. I to je důvod, proč by Češi, kteří jsou se svou databází tygří DNA evropskými průkopníky, rádi zapojili do projektu i další členské státy Evropské unie.

Češi jdou příkladem

„Přestože projekt TigrisID provádí Česká republika, pro globální boj proti trestné činnosti v rámci ohrožených druhů bude účinnější, pokud budou informace, zkušenosti a výsledky sdíleny s ostatními zeměmi. Je třeba podporovat navázání komunikace a spolupráce, zejména pokud jde o výměnu zkušeností a sdílení vzorků DNA tygrů. Klíčovým bodem daného projektu je přesná populační studie potřebná pro výpočty příbuznosti, ale také pro zmapování obchodních cest s předmětnými produkty,“ popisuje Jiří Ovečka z ČIŽP.

Podle organizace Four Paws pro ochranu zvířat žije v EU a Velké Británii v zajetí minimálně 850 tygrů, v USA kolem 5000. To převyšuje počet tygrů žijících ve volné přírodě. Foto: Se souhlasem České inspekce životního prostředí

Vyšší počet DNA profilů od nepříbuzných jedinců vede podle něj k přesnějším údajům, a tedy i k přesnějším statistickým výpočtům. „Individuální identifikace tygrů se jeví jako jediný způsob, jak vysledovat zdrojová zvířata a tím i případné producenty,“ vysvětluje.

Projekt podle něj cílí také na vývoj nových nástrojů pro analýzu DNA tak, aby kontrolní orgány uměly identifikovat tygří DNA i ve zpracovaném materiálu jako jsou bujóny, tygří pasta, víno nebo vařené kosti.

„Právě identifikace DNA v tygřích produktech, jako je vývar nebo pasta je extrémně obtížná, jelikož je často degradována v důsledku dlouhého varu používaného při přípravě produktu a někdy může být smíchána i s jiným genetickým materiálem odlišných druhů zvířat i rostlin. Vyšetřování takových případů je proto velmi komplikované a často neúspěšné, protože nelze získat klíčové důkazy k usvědčení, kterými je právě DNA chráněného druhu,“ popisuje cíle projektu Ovečka.

Češi projekt TigrisID zahájili před čtyřmi lety, financován je z prostředků ministerstva vnitra. Jeho výsledky budou známé letos. Databáze s tygří DNA se ale už teď využívá pro potřeby kontrolních úkonů spojených s identifikací jednotlivých tygrů, pokud panují pochybnosti o jejich původu.

Líbil se vám tento text?
Podpořte nás převodem pomocí QR kódu

Naskenujte QR kód prostřednictvím své mobilní bankovní aplikace a zadejte částku dle libosti.

Děkujeme za podporu!
QR kód
Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější.Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

6 komentářů

  1. A. S. Pergill napsal:

    Problém vidím v tom, že autoři článku opomenuli zmínit, že z nelegálních chovů zachránění tygři jsou stejně utraceni (akorát nejsou zpracováni na maso a další výrobky, tedy, pokud inspektoři nemají kontakty na konkurenci), protože do přírody je dát nelze a ZOO jsou „přetygrovaná“.

    Druhou věcí je, že pokud budou panovat pověry o šílené léčivosti tygřích produktů, tak bude existovat poptávka, a ta bude narůstat s tím, jak jdou asijské státy, z nichž pocházejí příjemci těchto produktů, bohatnout. A bude ochota platit stále vyšší ceny za riziko, za náklady atd.
    Nakonec se možná vyplatí „chovné lodi“, plující v mezinárodních vodách, mimo legislativu. Nebo se chovatelé zmocní nějakého státu a udělají si v něm legislativu na míru.
    Je ovšem otázka, zda se tahle pověry dají v reálném čase potlačit (protože to by bylo optimální řešení – absence poptávky by tento obchod zlikvidovala účinněji než jakákoli represe). Vzpomínám (druhá polovina 70. let minulého století) na to, jak jásali kolegové, když měli na stáži ze soudního lékařství oběšence, protože dostali kousky jeho provazu „pro štěstí“. Přitom tato pověra měla být teoreticky už dávno vyhaslá.

  2. vlad napsal:

    Jíst šelmy je zvrácenost. Proti tomu by státní moc měla tvrdě zakročit a přísně trestat obchodníky, kteří zabíjejí vzácná a chráněná zvířata,,kterým hrozí vyhubení.
    Celý svět by měl zakročit proti japoncům, kteří ve velkém vybíjejí chráněné savce, velryby. Bohužel, ochrana přírody je daleko za ekonomickými zájmy světa.

    • A. S. Pergill napsal:

      Problém je, že ty šelmy jsou vzácné v přírodě, a hlavně proto, že ubývá lokalit, kde mohou žít nekonfliktně s lidmi. V zajetí se množí velice dobře, až se v podstatě neví, co s nimi.
      Nebo chcete vedle vlků a medvědů, kteří i tak páchají šílené škody a je jen otázkou času, kdy někoho zabijí, do naší přírody vrátit i tygry? Kdysi tu byli. Byť trochu jiný druh nebo poddruh.

      • ČERT napsal:

        Ne, že bych byl kdoví jaký přírodovědec, ale hlavně vzhledem k tomu, že jsem se před časem odborněji zabýval fylogenetickým vývojem kočkovitých šelem, tak k těm „tygrům, kdysi v naší přírodě,“ bych si dovolil poznamenat asi toto:
        Tady se hovoří o těch šavlozubých kočkách, nebo prostě „šavlozubých tygrech“, které žily v Eurasii a Americe v geologicky relativně nedávné minulosti, které ale s dnešními druhy či skupinami kočkovitých šelem měly poměrně málo společného. Hovoří se o druzích Homotherium a Smilodon, přičemž ten Homotherium měl vyhynout v Evropě už někdy v době středního pleistocénu (před cca 300 tisíci lety), ti smilodoni měli přinejmenším v Amerikách přežívat až do pozdního pleistocénu před cca 11 tisíci lety.
        Vzhledem k tomu, že tygra spolu s ostatními tzv. velkými kočkami (lev, levhart skvrnitý, jaguár, irbis) řadí zoologie do tzv. rodu Panthera, tak lze poznamenat, že každopádně na našem území v tom tzv. pozdním pleistocénu (cca do poslední doby ledové a vlastně již k prahu geologické současnosti) žil lev jeskynní, možná druh, ale spíše jen poddruh současného lva. Ten tady tedy žil vedle takové další fauny, jako byli např. ti velcí jeskynní medvědi, mamuti, srstnatí nosorožci, ale samozřejmě už i vedle lidí současného typu (Homo sapiens sapiens). Mimochodem, přinejmenším v tomhle ohledu možná nemusí být tak ke škodě poukázat na známý román Eduarda Štorcha „Lovci mamutů“…
        Pokud se týče těch poddruhů tygra, tak u tygrů se uvádí, že ti z té tzv. prehistorické epochy jsou známi v těch (asijských) regionů, kde byli známi pak i v epochách tzv. historických, příp. tam žijí dodnes, tedy s výjimkou Japonska (v tzv. historické době, tzn. cca od éry,
        které v dějinách nazýváme starověkem, tygři na japonských ostrovech už nikdy nežili, ale předtím se měli vyskytovat i tam)…

        Ale je zřejmé, že tohle vše může být do jisté míry jen výsledkem teoretických konstruktů, založených na dosavadních nálezech fosilií, kosterních pozůstatků, příp. zkoumání DNA.

        Každopádně tygra bych, ve srovnání s tím vlkem nebo medvědem hnědým, považoval v naší přírodě za něco dost nepřirozeného. Na druhou stranu ale, pokud se zde (na internetu) objevil článek o lovu tygrů v Jižní Africe, tak (jestliže nešlo o nějaký fake nebo omyl) je jasné, že je tam také někdo musel v nedávné době vysadit…

        • A. S. Pergill napsal:

          Asi se k nám (teoreticky) nějaký tygr zatoulat mohl, a pokud nenašel družku, tak se tu populace nevytvořila. A fosilní nálezy by takové epizody nezachytily.
          Jinak máte naprostou pravdu, že ti šavlozubí tygři nejsou s těmi současnými moc příbuzní, mě to vysvětlíte (resp. už to dávno vím), ale nějakému ekoaktivistovi sotva.

    • A. S. Pergill napsal:

      Jinak váš názor je příznakem šovinismu. Dravci se jedí v řadě zemí světa.
      Já ještě z dětských let pamatuji, že ve francouzské polívce z pytlíku byl velrybí extrakt, alespoň podle popsaného složení. Už mnoho let tam není, u žádného z dodavatelů na náš trh, a ta polívka šla co do chuti o hodně níž.

Přidávání komentářů není povoleno
ReklamaBělorusko