Slovinské nedělní parlamentní volby jsou oproti dubnovým hlasováním v Maďarsku a Srbsku méně ostře sledované. Neprávem. Balkánská země se pod vládou premiéra Janeze Janši dostala na podobnou trajektorii jako autoritářské režimy Viktora Orbána či Aleksandra Vučiče. Podle předvolebních průzkumů však na rozdíl od Budapešti i Bělehradu existuje v Lublani reálná šance, že Janša padne.

Když v březnu český premiér Petr Fiala mířil vlakem do Rusy obléhaného Kyjeva, byl s ním na palubě kromě polského premiéra také šéf slovinské vlády Janez Janša. Tato mise na podporu napadené Ukrajiny sklidila převážně výrazný pozitivní ohlas, Janšovy kroky v domácí slovinské politice jsou však mnohem problematičtější.

Žádná jiná země se v hodnocení kvality demokracie za loňský rok nepropadla podle organizace Freedom House o tolik, jako právě Slovinsko. To přitom dlouho patřilo ve třicítce monitorovaných zemí z pohledu vlády práva, korupce či nezávislosti médií k premiantům.

Válka s novináři

„Premiér Janez Janša a jeho strana SDS obešli parlament a prováděli výrazný politický i finanční tlak na občanské organizace, veřejnoprávní média i justici,“ shrnuje zpráva Freedom House Nations in Transit za loňský rok.

Janšův konfrontační politický styl podle zprávy „částečně slouží k odvedení pozornosti od korupčních podezření ve stranických kruzích“ a brání „jakékoli formě kritiky“.

V uplynulých dvou covidových letech Janšova vláda ještě zintenzivnila útoky proti médiím. Sám Janša neváhal svůj vztah s novináři označit za „válku“. Vláda opakovaně stopla státní financování slovinské agentuře STA a proti některým novinářům vedla i očerňující kampaň.

Přesvědčil se o tom třeba investigativní novinář Blaž Zgaga poté, co vládu žádal na základě zákona o svobodném přístupu k informacím o podrobnosti k boji proti koronaviru. Na vládním twitterovém účtu se pak jeho jméno objevilo s přívlastkem „uprchlý psychiatrický pacient“.

Zgaga pak čelil sérii vážných výhrůžek a na jeho obranu vystoupily mezinárodní novinářské organizace. Reportéři bez hranic kvůli němu poslali i dopis místopředsedkyni Evropské komise Věře Jourové.

K očerňující kampani se připojila i některá média spoluvlastněná stranou SDS slovinského premiéra Janeze Janši, který je mimochodem politickým spojencem maďarského premiéra Viktora Orbána, který v dubnu počtvrté v řadě vyhrál parlamentní volby.

Právě Orbánovi byznysoví podporovatelé začali v uplynulých letech ve Slovinsku investovat do médií; nikterak překvapivě právě v úzké spolupráci s Janšovou stranou. Sám Janša je premiérem už celkově po třetí volební období.

Janša? Znám ho 35 let…

„V minulé dekádě se rozhodl zakládat nová média, jako třeba televizi Nova24. Tu částečně vlastní funkcionáři jeho strany SDS a částečně maďarští investoři,“ popisuje Janšovy mediální aktivity pro HlídacíPes.org Ali Žerdin, editor sobotní přílohy slovinského deníku Delo. Žerdin je dlouholetý novinář a premiéra Janšu zná osobně 35 let, ještě z časů komunismu. Jak říká, premiér v předvolební kampani odmítl dát jeho novinám rozhovor.

„Když byl v roce 1988 ve vězení a čekal ho vojenský tribunál, byl jsem první reportér, který o tom psal. Byl jsem členem vedení komise na ochranu lidských práv, založené proto, aby hájila Janšova práva. Známe se dost dobře. Hodně let jsme spolu nemluvili, protože při rozhovorech s novináři bývá hodně cynický, i když jde o bývalé přátele,“ shrnuje vztah s dlouholetým slovinským premiérem.

Vedle maďarských investorů blízkých premiéru Orbánovi, kteří spíš pomáhají udržovat mediální obraz vyhovující premiéru Janšovi, vstoupil v minulých dvou letech na slovinskou mediální scénu další silný hráč – česká skupina PPF miliardáře Petra Kellnera, který mezitím tragicky zemřel.

PPF ve Slovinsku získala část médií v rámci své akvizice středoevropské mediální skupiny CME. Podle Aliho Žerdina se Kellnerova média, například televize POP TV, chovají – nejen v probíhající předvolební kampani – profesionálně.

Jako Babiš proti Pirátům

„Jsou mnohem profesionálnější než veřejnoprávní média, třeba jejich předvolební debaty byly skvělé ve srovnání s těmi ve veřejnoprávní televizi. Neřekl bych, že fandí Janšovi. Pokud už bych měl říct, že nějakou stranu kritizují a chovají se k ní rezervovaně, tak by to byla strana Levice. Ale vždycky její zástupce pozvou do důležitých debat, i když z řeči těla a otázek poznáte, že k té straně mají odstup,“ říká Žerdin. 

Podle posledních předvolebních průzkumů se zdá, že by dlouholetý spojenec Viktora Orbána (a donedávna i Andreje Babiše) Janez Janša měl ve volbách skončit těsně druhý. Mírným favoritem voleb je Robert Golob a jeho nedávno založená strana Hnutí Svobody.

Golob dříve působil na vysokém postu ve státní energetické firmě GEN-I a po vstupu do politiky udělal ekologickou energetiku jedním ze svých hlavních témat. V debatě na zmíněné televizi POP TV zmínil potřebu „Evropy bez ruského plynu“.

Server Visegrad Insight srovnal Janšovu předvolební taktiku s tou, kterou před loňskými volbami v Česku předvedl Andrej Babiš. Zatímco Babiš vsadil všechno na ostrou kritiku Pirátů a jejich lídra Ivana Bartoše se snažil ukázat jako nezkušeného mladíka, Janša podobně shazuje šéfa zmíněné strany Levice Luku Mesce.

V Česku Babišovy jednostranné útoky na Piráty sice přispěly k oslabení této strany, v konečném důsledku ale vedly k posílení koalice Spolu, jejímu volebnímu vítězství a Babišově porážce. Také ve Slovinsku nyní opozice vystupuje před volbami společně a naznačuje, že povolební uspořádání v zemi by se mělo obejít bez dosavadního premiéra.