Pouze obecná a souhrnná informace: Manažeři České televize inkasovali v roce 2019 přes 46,5 milionu korun. Víc, tedy zejména přiřazení konkrétních částek ke konkrétním jménům patnácti vrcholných manažerů, ČT říct odmítá. Jako důvod uvádí například argument, že právo na soukromí manažerů placených z veřejných prostředků je nadřazeno kontrole veřejností.

Patnáct vrcholných manažerů České televize si v roce 2019 na mzdách a odměnách přišlo celkem na 46 542 678 korun. V průměru tak na jednoho manažera veřejnoprávní televize vychází částka přesahující 3,10 milionu korun. Kdo přesně kolik vydělal, však z odpovědi ČT zjistit nelze.

Kromě Víta Koláře, ředitele korporátních vztahů a komunikace, a Denisy Kollárové, ředitelky marketingu a nových médií, žádný z ostatních členů managementu ČT nesouhlasil se zveřejněním své mzdy a odměn, jež získávají od České televize z veřejných prostředků.

Za oba jmenovitě zmíněné manažery ale ČT rozhodla, že před zveřejněním údajů má přednost jejich právo na soukromí.

Odměny tvoří 30 procent

Mzdy manažerů České televize se skládají ze dvou složek – pevné, která tvoří 70 procent základní mzdy, a pohyblivé složky – dosahující 30 procent. Aby na pohyblivou složku mzdy dotčený zaměstnanec v daném měsíci dosáhl, musí splnit hodnotící ukazatele stanovené v rozhodnutí generálního ředitele č. 6/2012. Mezi tato kritéria patří mimo jiné plnění rozpočtu ČT ve vazbě na finanční plán, sledovanost, spokojenost, kvalita řídící činnosti, spolehlivost nebo operativnost.

Hodnocení provádí každý měsíc generální ředitel a na jeho základě pak rozhoduje o přidělení, respektive procentním krácení pohyblivé složky. V případě zjištění zásadních nedostatků může tuto nenárokovou část mzdy na období tří měsíců úplně odebrat.

15 nejvyšších manažerů České televize (kromě generálního ředitele)

Pro ředitele i pět milionů

Ještě výrazněji je ohodnocen generální ředitel České televize Petr Dvořák. Jeho standardní měsíční hrubá mzda dosahuje 242 tisíc korun. O jeho odměně za rok 2019 bude Rada ČT rozhodovat v červnu 2020.

Za rok 2018 mu ji přiznala v maximální možné výši 2,42 milionu korun. Nekrácenou odměnu v maximální možné míře Rada ČT Dvořákovi přiznávala i v předchozích letech.

Kritérii pro přiznání a určení výše ročního bonusu generálního ředitele ČT jsou hospodářské výsledky ČT (především vyrovnané hospodaření a dodržování plánovaného rozpočtu), úroveň televizního vysílání ČT (kvalita programové nabídky, vývoj celkového celoročního podílu ČT na diváckém trhu) a manažerské výsledky a plnění dalších povinností (dodržování právních předpisů, Statutu a Kodexu ČT, kvalita manažerských rozhodnutí a kvalita kontrolních procesů a činností).

Mzdy a odměny managementu ČT čítajícího generálního ředitele a 15 členů vrcholného vedení tak za rok 2019 dle kvalifikovaného odhadu přesáhnou 50 milionů korun.

Průměrná mzda v České televizi, která v roce 2019 zaměstnávala 2945 lidí, dosáhla 43 693 korun. Oproti roku 2018 došlo k jejímu navýšení o 1409 korun z 42 284 Kč.

V rozpočtu na rok 2019 počítala veřejnoprávní televize s celkovými výnosy ve výši 6,674 miliardy korun. Na mzdy zaměstnanců a zákonné pojištění plánovala vynaložit 2,040 miliardy korun.

Rozpočet schválený na rok 2020 počítá s výnosy i náklady ve výši 6,760 miliardy korun. Mzdové náklady mají dosáhnout 2,12 miliardy Kč. Meziročně jde o nárůst o 70 milionů Kč.

Soukromí přebíjí zájem veřejnosti

Při žádosti o informace o odměnách managementu Česká televize dle svého vyjádření přistoupila k provedení „testu proporcionality konkurujícího si práva na informace na straně jedné a práva na soukromí na straně druhé“.

Dospěla k závěru, že právo na soukromí manažerů placených z veřejných prostředků je nadřazeno kontrole veřejností, pokud již tuto kontrolu neprovádí Rada České televize nebo její dozorčí komise.

Pokud se dozorčí komise výslovně nezeptá, nemá mít veřejnost – dle stanoviska ČT – na podobné informace nárok.

Úkolem dozorčí komise je sledovat, zda jsou finanční zdroje a majetek ČT účelně a hospodárně využívány. Pouze řečnickou otázkou zůstává, jak ve skutečnosti dozorčí komise tuto činnost reálně vykonává a jak často veřejnost o svých zjištěních prostřednictvím Rady ČT informuje. Například o výši odměn managementu ČT ve vztahu k jím plněným úkolům.

Pro upřesnění – partnerem pro Radu ČT je pouze generální ředitel ČT jako její statutární orgán.

Informace dle ČT nemá opodstatnění

Česká televize zastává postoj, že „údaj o výši mzdy a odměn bez zohlednění úkolů a odpovědnosti dané osoby nemá opodstatnění a přínos z hlediska přispění k diskuzi ve věcech veřejného zájmu“.

Zároveň však ČT nijak neinformuje o konkrétních úkolech a odpovědnostech jednotlivých členů svého managementu, na jejichž základě by bylo možné najít vazbu mezi splněním úkolů a výší vyplacených odměn.

Přiznává však to, že jakožto veřejnoprávní instituce hospodaří s veřejnými prostředky. Česká televize ve svém odmítnutí požadovaných informací uvedla, že u žádosti autora tohoto textu na základě zákona č. 106/1999 Sb. o svobodném přístupu k informacím, není prokázáno přispění k diskusi o věcech veřejného zájmu, stejně jako to, v čem by tento veřejný zájem měl spočívat.

Argumentuje i tím, že autor tohoto textu „dle jejího zjištění“ dosud „v dohledatelných publicistických výstupech“ o tématu nepsal, a proto dospěla k závěru, že „žadatel neplní úkoly či poslání dozoru veřejnosti v duchu podmínek stanovených rozhodnutím Ústavního soudu“.

To však není pravda. Příkladem může být poměrně rozsáhlý text Vadná veřejná služba publikovaný v Orientaci Lidových novin 7. února 2015.

Autor se například i na stránkách HlídacíPes.org opakovaně věnoval jak Českému rozhlasu, tak České televizi (viz ZDE či ZDE).

Bez důkazů máte smůlu

Argumentem, proč ČT odmítá vydat informace o nakládání s veřejnými prostředky, je i to, že dle jejího názoru „v současné chvíli nevyvstávají konkrétní pochybnosti o tom, zda v souvislosti s odměňováním dotčených osob byly veřejné prostředky vynakládány hospodárně“.

Přeloženo – pokud zájemce o informace nepředloží ČT důkazy, které by považovala za průkazné a zásadní, má smůlu. „Zástupci veřejnosti nemusí být – alespoň v obecné rovině – informováni o hospodaření s veřejnými prostředky v tom rozsahu, jak by se stalo cestou zveřejňování informací získaných na základě žádostí o poskytnutí informací,“ stojí v oficiální odpovědi ČT.

Dočíst se lze i to, že „žadatel dle názoru povinného subjektu dostatečně nespecifikoval účel zveřejnění informace a neplní roli „hlídacího psa“. Poněkud matoucím dojmem pak působí, že na druhé straně Česká televize potvrdí, že disponuje vyžadovanými informacemi, přičemž jde o údaje „týkající se veřejného zájmu“. Ty ale zveřejnit odmítá.