Blíží se okamžik, kdy se ukáže reálná mediální síla hnutí ANO. Poslanecká sněmovna bude volit pět nových členů Rady České televize.

Kromě toho by poslanci znovu měli jednat o Výroční zprávě o hospodaření ČT v roce 2013. A sněmovní volební výbor má posoudit Výroční zprávu o činnosti ČT v roce 2014.

Zatímco na média spadající do konglomerátu vydavatelství MAFRA má předseda hnutí ANO, majitel Agrofertu, 1. vicepremiér vlády a ministr financí Andrej Babiš ze své vlastnické pozice přímý vliv, na veřejnoprávní média má páky pouze zprostředkovaně.

Na poli mediálních rad se mu zatím příliš nedaří. Při nedávné dovolbě členů Rady pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV) ANO prosadilo ze svých nominantů pouze Radku Burketovou.

Další z kandidátů ANO Miroslav Konvalina neuspěl, a tak ANO v RRTV kromě Burketové reprezentuje již jen Jana Kasalová. ČSSD má v RRTV čtyři své vyslance, KDU-ČSL, TOP 09 a ODS po dvou a KSČM jednoho zástupce.

Změnit a potrestat

Z událostí uplynulých týdnů je patrné, že tým kolem Andreje Babiše situaci hodlá změnit. Třeba i za cenu pádu Rady České televize a současného vedení ČT v čele s generálním ředitelem Petrem Dvořákem.

Zástupci hnutí ANO dlouhodobě ČT a její vedení kritizují. Dle jejich slov je neobjektivní a hospodaří neprůhledně. Navíc si holding Agrofert stěžoval na reportáže odvysílané v investigativním pořadu Reportéři ČT. Zástupci Agrofertu neopomněli zdůraznit, že autoři kritických reportáží by měli být potrestáni.

Čtěte také: Proč je nutné odtajnit všechny stížnosti na Českou televizi. I ty Babišovy

Stížnost Agrofertu však skončila bez úspěchu. Rada České televize v reportážích neshledala žádné porušení zákona nebo Kodexu ČT.

Kdo proti komu

V jednom šiku kritiků ČT kromě zástupců hnutí ANO a holdingu Agrofert stojí také prezident Miloš Zeman, předseda Strany práv občanů a senátor Jan Veleba, KSČM, část toho, co zbylo z hnutí Úsvit a někteří poslanci ČSSD.

Na straně zastánců ČT a jejího vedení v současnosti stojí větší část ČSSD (křídlo kolem premiéra Bohuslava Sobotky), TOP 09, KDU-ČSL a pro pamětníky možná překvapivě i ODS.

O co se hraje? Pokud se kritikům fungování ČT podaří neschválit dvě výroční zprávy, ať už o činnosti nebo o hospodaření, padne Rada ČT. Nové členy by pak volila Poslanecká sněmovna a hnutí ANO se netají tím, že v novém aranžmá chce mít své vyslance dle poměrného zastoupení.

Nově navolená Rada ČT by pak mohla lépe ohlídat vedení ČT i mediální („českotelevizní“) obraz Andreje Babiše.

Hospodařte lépe a transparentněji

Nejsilnější kritika hnutí ANO vůči České televizi se týká hospodaření. Přesto sněmovní volební výbor v čele s předsedou Martinem Komárkem „Výroční zprávu o hospodaření ČT v roce 2013“ v září 2014 bez problémů přijal. Dnes Komárek tvrdí, že to z jeho strany bylo přijetí podmíněné.

Dle zástupců ANO by ČT měla hospodařit lépe a transparentněji. To je možné vždy, ale fakta z Výroční zprávy o hospodaření ČT v roce 2013 mluví pro management ČT.

Zpráva uvádí, že „rozpočet České televize za rok 2013 schválený Radou ČT nebyl překročen. Skutečné náklady i výnosy dosáhly výše 6,788 miliardy Kč.“

Ještě v lepším světle hospodaření ČT ukazuje podrobné prostudování zprávy. Rozpočet nákladů na rok 2013 schválený Radou ČT nebyl překročen nejen jako celek, ale ani v žádné z jednotlivých kapitol. Naopak náklady za rok 2013 byly ve srovnání s rozpočtem o 271,7 miliónu korun nižší.

Výnosy z podnikatelských aktivit a ostatní výnosy byly oproti rozpočtu vyšší o 168,3 miliónu korun.

Počet zaměstnanců vzrostl

Za hospodaření, jak jej uvádí Výroční zpráva o hospodaření ČT v roce 2013, mohou poslanci ČT a její management kritizovat jen stěží. Kritizovat by možná mohli nárůst průměrného počtu zaměstnanců, který ČT za rok 2013 vykázala.

Průměrný počet zaměstnanců

Rok                 Počet zaměstnanců

2009                         2 896

2010                         2 825

2011                         2 798

2012                         2 856

2013                         2 926

Otázkou je přesnost čísel, neboť Výroční zpráva o činnosti ČT v roce 2013 uvádí, že „skutečný počet zaměstnanců činil k 31. 12. 2013 v evidenčním stavu 2 962 osob“.

Kromě důvodů, jež uvádí zpráva o hospodaření („nárůst byl způsoben zejména nástupy externích spolupracovníků do zaměstnaneckého poměru a ČT si začala některé činnosti zajišťovat sama“) je také skutečností, že ČT spustila nové tematické programy ČT : D a ČT art.

Možné výtky

Výroční zpráva o hospodaření ČT v roce 2013 má pouze dvě stěží patrné slabiny, na než mohou kritici Rady ČT a managementu ČT upozornit. Podobná výkladní skříň instituce, která má dbát o kvalitu českého jazyka, obraty typu „více jak“ obsahovat nemá.

Druhou možnou výtkou je ne zcela přesná interpretace dikce zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích. Česká televize ve výroční zprávě uvádí, že za poplatníka televizního poplatku s povinností platit se považuje fyzická či právnická osoba, která není přihlášena k evidenci a je odběratelem elektřiny, „pokud není od této povinnosti dle příslušného zákona osvobozena nebo na výzvu ČT neprokáže opak“.

Čtěte také: Koncesionářské poplatky nejsou nedotknutelné. Co by je mohlo nahradit

Zákon č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích však na rozdíl od ČT není tak kategorický a nemluví o prokazování. Konstatuje, že fyzická nebo právnická osoba, která není přihlášena v evidenci poplatníků televizního poplatku, je odběratelem elektřiny, se považuje za poplatníka televizního poplatku s povinností platit, „pokud České televizi po písemné výzvě neoznámí písemným čestným prohlášením opak.“

Když to nejde přes hospodaření

Pro odmítnutí Výroční zprávy o hospodaření ČT v roce 2013 tedy nejsou relevantní důvody. Přesto se minimálně ze strany zástupců ANO a KSČM dá očekávat její zpochybňování

Zástupci obou jmenovaných stran patřili k nejvýraznějším kritikům Rady ČT a managementu ČT i při projednávání Výroční zprávy o činnosti ČT v roce 2013 ve sněmovním volebním výboru v květnu 2014. Možná překvapivě jejím nejostřejším kritikem však byl poslanec TOP 09 Daniel Korte.

Strategii ČT Korte popsal jako snahu „utratit hodně peněz na hodně projektech a zbytek času vyplnit reprízami. Zkritizoval i způsob výběru jednotlivých projektů jako netransparentní a zcela na libovůli managementu ČT. Podle Korteho „neexistují veřejné tendry, chybí seznam společností, které získávají od ČT nejvíce zakázek.“

Předseda výboru Martin Komárek jej posléze doplnil požadavkem, že by v této zprávě mělo být uvedeno, podle jakého klíče ČT soutěží pořady soukromým společnostem.

Za fatální selhání Rady ČT pak Korte označil skutečnost, že se zpráva vůbec nezmínila o tom, že ČT z veřejných prostředků najala soukromou PR agenturu PAN Solutions, která měla zlepšovat obraz ČT na veřejnosti.

Rada korumpovaná tablety

Velký problém Daniel Korte také vidí v tom, že „činnost ČT má hodnotit Rada, která je ve skutečnosti zcela závislá na generálním řediteli ČT“, a to finančně i svým zázemím. Členům Rady ČT pak Korte vytkl, že se generálním ředitelem nechávají „korumpovat, například tablety či výlety po světě za poplatky koncesionářů“.

Dobrou zprávou pro členy Rady a vedení ČT je, že s Korteho kritikou se na jednání volebního výboru letos v červnu už nesetkají. Korte totiž už členem výboru není.

Rada ČT i vedení televize se do určité míry poučilo a poslanecké výtky do Výroční zprávy o činnosti ČT v roce 2014 zapracovala. Znovuzvolený člen Rady ČT Jaroslav Dědič ostatně už na jednání volebního výboru loni v květnu souhlasil s tím, že „Rada v rámci výroční zprávy má zaujmout kritické stanovisko k tomu, co ČT dělá“.

Hned v úvodu Výroční zprávy o činnosti ČT v roce 2014 Rada ČT konstatovala splnění jednotlivých cílů a zákonných požadavků. Dodala, že mnohé ukazatele se mohou zlepšovat.

Příkladem může být podíl náročnějších vzdělávacích pořadů, zaměřených na umění, humanitní vědy a média. V meziročním srovnání totiž klesl. Dle Výroční zprávy o činnosti ČT v roce 2014 jde o trend, který by v dalších letech mohl znamenat výrazné snížení cíle podpory vzdělávání.

Sledovanost je stabilní

Česká televize jako celek dosáhla v roce 2014 v populaci 15+ podílu na sledovanosti 29,86 %. Zopakovala tak výsledky z předchozích let. V roce 2013 ČT dosáhla podílu 29,84 %.

V roce 2014 se oproti roku 2013 se ve vysílání ČT snížila vysílací plocha premiér celkem o 3 % (ČT1 -4 %, ČT2 -1 %, ČT24 -2 %, ČT : D -6 %, ČT art -5 %, ČT sport +5 %). Podíl premiér na celku vysílání klesl o 3 p. b., na 40 %.

Kanál ČT24 zaznamenal v roce 2014 menší denní sledovanost než v letech předcházejících. V hlavním večerním čase (19-22 hodin) dosáhl kanál ČT24 podílu na publiku ve výši 2,57 procenta – jde o pokles o cca 0,5 % od průměrné hodnoty 3,17 % v předchozím roce.

Čtěte také: Proč česká veřejnoprávní média ztrácejí kredit

V roce 2014 došlo oproti roku 2013 k poklesu celkové míry důvěryhodnosti ČT. Příčiny vidí vedení televize v sílících snahách z různých pozic zpochybňovat nestrannost médií, včetně médií veřejné služby.

Poměrně paradoxní tvrzení, jež by v této zprávě nečekal, čtenář najde i dále ve zprávě. Dočte se: „Vzhledem k rostoucímu napětí ve společnosti, způsobenému jednak klesající celkovou úrovní veřejné debaty … lze očekávat tlaky, které ve svých důsledcích budou ohrožovat nezávislost a nestrannost veřejnoprávních médií. ČT by měla posílit mechanismy, kterými těmto tlakům dokáže úspěšně čelit.“

Méně lidí na soutěže

Způsob vedení ČT již možná našlo. Rozvoj programových služeb ČT1 dle vedení veřejnoprávní instituce předpokládá vzdělávání publika ve spotřebitelských tématech a prostřednictvím moderních soutěží.

ČT již k tomuto účelu poslouží méně lidí, neboť v oblasti zaměstnanosti došlo dle Výroční zprávy o činnosti ČT v roce 2014 ke snížení celkového počtu zaměstnanců o 37 osob.

Výše uvedené ukazuje, že Rada ČT a management ČT do určité míry reflektovali výtky poslanců. Ti, kteří žádali větší transparentnost a otevřenost ze strany veřejnoprávní televize, však neuspěli. Vedení ČT např. informace o nákladech natáčení nejrůznějších pořadů považuje za informaci, kterou je ochotno sdělit členům dozorčí komise Rady ČT, ne poslancům zastupujícím veřejnost.

Stížnosti nám vadí

S rozpaky pak čtenář může vnímat kritický osten slov generálního ředitele ČT Petra Dvořáka na adresu těch, kteří po ČT cosi žádají, případně podávají stížnosti. Dvořák uvádí, že „snaha oslabit veřejnoprávní televizi různými kampaněmi, ať již ze strany různých zájmových skupin, anebo jednotlivců, je zřejmá a doložitelná“. Dokládá to tím, že „v roce 2013 se žádosti opakovaných žadatelů podávajících stížnost na ČT podílely na celkovém počtu žádostí pouze 29 %, v roce 2014 tvořily tyto žádosti už více než 53 %“.

V roce 2013 se Rada ČT zabývala celkem 348 stížnostmi, podněty a reakcemi diváků. Čtrnáct  z nich se týkalo vyváženosti a objektivity vysílání ČT. V roce 2014 radní řešili celkem 239 stížností, podnětů a reakcí diváků. Většina z nich se týkala vyváženosti a objektivity zpravodajství ve vysílání a podávání informací ČT v případě konfliktu mezi Ukrajinou a Ruskem.

 Čtěte též Michal Kubal: Česká televize je pod brutálním tlakem. Kvůli Rusku

Informace nedáme

V roce 2013 vyřizovala ČT celkem 63 žádostí o poskytnutí informace. Dotazy žadatelů směřovaly také na hospodaření ČT, např. na celkové náklady a rozpočet výroby pořadů. Podobná data loni v květnu na jednání sněmovního volebního výboru žádal i jeho předseda Martin Komárek, ale neuspěl.

V tomto bodě si vedení ČT zadělává na problém samo. Pokud by dobrovolně spolupracovalo na zveřejňování nejrůznějších nákladových položek, výrazně by mohlo otupit ostří a četnost výpadů směrem k ČT. Vedení ČT v této konkrétní záležitosti připomíná hodnostáře disponujícího na svém voze majáčkem, který zhusta využívá a ještě na to hlasitě upozorňuje.

Doložit se to dá na příkladu stížnosti kvůli neposkytnutí informace o výši platů a odměn některých členů managementu ČT. Vedení veřejnoprávní televize žadateli odmítlo dle svého stanoviska na základě provedeného testu proporcionality jmenovité údaje poskytnout. ČT sdělila pouze souhrnnou informaci o objemu mezd vyplacených 12 zaměstnancům vedení ČT.

Již v roce 2013 byl přitom znám rozsudek Nejvyššího správního soudu z roku 2010, který stanovil, že příjemci veřejných prostředků mají sdělovat informaci i se jmény. Ještě zřetelněji to konstatoval výrok NSS z roku 2014. ČT v případech podobných žádostí postupuje způsobem, který nemá oporu v zákoně.

ANO versus dinosauři

Červnové jednání sněmovního volebního výboru ukáže aktuální politickou sílu hnutí ANO. Martin Komárek loni při jednání o předchozí výroční zprávě o činnosti ČT celkem oprávněně požadoval, aby zprávy tohoto typu byly serióznější, kritičtější a vůči poslancům otevřenější.

Na druhou stranu moc a vliv, jimiž disponuje Andrej Babiš spojuje ty, kteří  Babišovo další posilování odmítají. Už loni Zbyněk Stanjura z ODS konstatoval, že v okamžiku, „kdy dochází k nevídané koncentraci ekonomické, politické i mediální moci, bychom měli být velmi opatrní, abychom nezužovali prostor pro veřejná média.“

Při letošním květnovém jednání sněmovního výboru o Výroční zprávě o činnosti ČRo za rok 2014 pak sociální demokrat Vítězslav Jandák mluvil o tom, že „jsme v situaci, kdy bychom měli veřejnoprávním médiím spíše pomáhat“.

Fakta nebo dres

Poslanci nemají žádný relevantní důvod, proč by Výroční zprávu o činnosti ČT v roce 2014 neměli schválit. Ze srovnání výročních zpráv ČT vychází jako lépe fungující instituce než ČRo.

O veřejnoprávním rozhlase přitom poslanec ANO Stanislav Berkovec při posledním jednání volebního výboru pronesl, že „Český rozhlas stále zůstává tím nejvyšším etalonem“.

Nezbývá než věřit tomu, že poslanci budou hodnotit fakta uvedená ve výroční zprávě ČT a stranický dres, případně zájmy Andreje Babiše ponechají stranou. Pak může být Rada ČT a management veřejnoprávní televize v klidu, neboť není žádný faktický důvod k jejich odvolání.