Klíčové volby pro celý svět. Příští prezident Tchaj-wanu může vyjednat mír s Čínou nebo čelit invazi
Prezidentské volby na Tchaj-wanu proběhnou až 13. ledna 2024, ale již nyní je jasné, co bude jejich hlavním tématem – budoucnost komplikovaných vztahů s Čínou. Hlavní kandidáti prezidentského klání jsou známí, otázkou zůstává, jak Čína zareaguje na výsledek voleb a jaké důsledky to bude mít pro zachování současného statu quo v Tchajwanské úžině.
Současná prezidentka Cchaj Jing-wen se stále, i po sedmi letech v úřadě, těší slušné popularitě a 45 % Tchajwanců její počínání schvaluje. Ústava jí však zakazuje kandidovat potřetí. Z její popularity by mohl těžit viceprezident a oficiální kandidát Demokratické progresivní strany (DPP, „zelený“ tábor) William Laj.
DPP je stranou, jež postavila svou identitu na pohrávání si s myšlenkou tchajwanské nezávislosti, prezidentka Cchaj se však od svého nástupu do funkce v květnu 2016 chovala v tomto směru velmi uměřeně. Ve světě si získala respekt, samotnou Čínu tak spíše dráždily spontánní podpůrné akce západních zemí vůči Tchaj-wanu, včetně významných návštěv například z USA nebo z České republiky.
William Laj se nedávno nechal slyšet, že jeho cílem je zachování stability a míru v Tchajwanské úžině při udržení současného statu quo, je však podle něj třeba podívat se novýma očima na princip „jedné Číny“. Ten naopak představuje důležitý aspekt vztahů mezi Čínou a tchajwanskou stranou Kuomintang (KMT), která je v současnosti v opozici.
„Modří“ už také vědí
V táboře KMT („modrých“) nebylo dlouho o kandidátech jasno. Ambice měl předseda strany Eric Ču, nakonec ale primárková volba padla na populárního starostu Nové Tchaj-peje Chou Jou-iho. Někteří straníci mu vyčítají, že jeho předci jsou rodilí Tchajwanci a nepřišli na ostrov z Číny v roce 1949 jako téměř celá elita Kuomintangu. Dnes, po desítkách let svébytného tchajwanského vývoje, je však tento fakt i pro většinu podporovatelů Kuomintangu irelevantní.
Autorem textu je Lukáš Pachta. Text vznikl v rámci projektu Sinopsis, se kterým HlídacíPes.org spolupracuje.
Chou Jou-i, držící se linie KMT, bude pravděpodobně trvat na zachování oficiálního názvu země „Čínská republika“ a bude se stavět proti snahám o vyhlášení nezávislosti. To mohou mnozí voliči pociťovat jako záruku toho, že v případě vlády KMT nebude Čína podnikat další agresivní kroky. Kuomintang ale zároveň odmítá čínský koncept „jedna země, dva systémy“ s poukazem na to, kam tato politika vedla v Hongkongu.
Do klání zasáhnou i další strany. Hlavní souboj se však očekává mezi kandidáty DPP a KMT, přestože kandidát Tchajwanské lidové strany získává také určitou pozornost. Kuomintang v předvolebních průzkumech dlouho mírně vedl, především díky tomu, že Demokratická progresivní strana je u vlády již sedm let.
DPP za sebou sice nemá z poslední doby žádné velké skandály, ale u voličů si stejně pohoršila, především kvůli způsobu řízení covidové krize a kontroverzím kolem tchajwanské vakcíny Medigen. V listopadu 2022 strana drtivě prohrála v komunálních volbách. Jednalo se o nejhorší historický volební výsledek DPP, což vedlo k odstoupení prezidentky z vedení strany. Nyní má ale kandidát DPP opět v průzkumech navrch.
Eskalace napětí ve vztazích s Čínou nicméně může preferencemi ještě dost zamíchat. Tchajwanci si jsou vědomi toho, že Peking preferuje Kuomintang a bude se v tomto smyslu snažit voliče ovlivňovat. Čínské agresivní akce by však paradoxně mohly pomoci kandidátovi Demokratické progresivní strany, za jejíž stávající vládou by se voliči v krizi spíše semkli. William Laj sice reprezentuje kontinuitu, zároveň však patří – více než prezidentka – do tábora zastánců nezávislosti, byť by ji asi jako prezident neuskutečnil.
Strach z války jako předvolební karta
Tchajwanci tak budou volit mezi dvěma cestami, jež by měly obě v zásadě zajistit pokračování statu quo. Oba recepty mají svou logiku a bude hodně záležet na tom, co se odehraje v lednu 2024 (i když vůči čínskému zastrašování v podobě vojenských manévrů jsou Tchajwanci dost odolní).
Demokratická progresivní strana tvrdí, že čím více bude Tchaj-wan vystupovat jako svébytný a celosvětově uznávaný, tím bude pro Čínu obtížnější jej pohltit. V tomto duchu William Laj prohlašuje, že jedině vláda DPP zajistí trvání demokracie na Tchaj-wanu.
Kuomintang zase sází na strach z války a tvrdí, že „prezident z DPP by mohl vyvolat konflikt s Čínou“. KMT také doufá ve zlepšení vztahů s Pekingem, mimo jiné potvrzením „historických skutečností“, jako je „jedna Čína“. Přeje si také dále rozvíjet vztahy mezi Kuomintangem a Komunistickou stranou Číny jako dvěma stranami v rámci jedné země, hlásícími se k odkazu duchovního otce Čínské republiky, Sunjatsena.
Výsledek voleb je tak velmi nejistý a očekává se těsný souboj. Dopady hlasování budou v současném kontextu vztahů mezi Čínou a Tchaj-wanem, potažmo USA, velmi významné pro celý svět.
Tchajwanský ministr zahraničí nedávno mluvil o riziku napadení Tchaj-wanu ze strany Číny v roce 2027. Tchajwanci tak teoreticky v lednu 2024 budou volit člověka, který buď dojedná mír s Čínou, nebo bude vrchním velitelem obrany ostrova. Obě dvě varianty svým významem předčí výzvy, kterým tchajwanští prezidenti čelili v minulosti.
Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)
Recommended (5901)
Čtěte též
Na Číně jsme si vypěstovali závislost. Sami ani pořádně nevíme, jak velkou
Strach z „očipování lidstva“ vystřídaly obavy z čínského vlivu
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)
9 komentářů
Tchaiwanci budou rozhodovat v prezidentských volbách v 1/2024 o své budoucnosti a, vztahu k Číně. Současná situace je brisantni a nema dobre pokračování. Tchai-wan potřebuje perspektivu vztahu s Čínou a limitované vztahy s USA, které by měly být přesně definovány. Měla by to byt paradoxně obdobná situace jako vztah USA – Kuba a celá jižní Amerika. To vyrazí ideologické šílenství senátorům Vystrcilovi a Němcové a ostatním. EU se musí zachovat pragmaticky asi jako Německo. Bude to posílení Číny, ale takový je trend, Čína bude silná mocnost. Bude to horká pilulka pro mnohé.
Tak, tak, perspektiva vztahů Tchajwanu s čínou založenou na silném tchajwanském stíhacím letectvu, námořnictvu a pozemních silách a definice vztahu s USA jako co nejužší vojenské spojenectví je jistě třeba.
A co je to ta Čína ?? V podstatě shluk obyvatel chanského původu na pevnině, které spojuje čínské znakové písmo a možná tak ještě mandarínská forma čínského jazyka.
V minulosti toto obyvatelstvo sjednocovali různé císařské dynastie např. Čchin, Chan, Suej, Tchang, Sung, Ming do státního útvaru zvaného Čung Kuo – Říše Středu. A samozřejmě se císařství snažilo ovládat buď přímo nebo nepřímo politicky i kulturně sousední,,barbarské,, země a národy. Mongolsko, Turkestán a Tibet jsou naprosto odlišné a samostatné kulturní země, které imperiální Čína začala ovládat až poměrně pozdě v 17.-18.století a ještě k tomu za nečínské(nechanské) mandžuské dynastie Čching. Na Tchajwanu dokonce existoval dlouholetý odboj vedený představiteli původní čínské dynastie Ming proti Mandžuům (Koxinga). Po pádu této imperiální dynastie Čching, vyhlásilo nezávislost na nové republikánské Číně (dr.Sunjatsen) Vnější Mongolsko za podpory carského Ruska a Tibet za podpory britské koloniální vlády v Indii, zatímco Východní Turkestán a Vnitřní Mongolsko zůstaly více či méně pod určitým čínským vlivem (Vnější Mongolsko bylo samostatné v letech 1932-45 a Východní Turkestán v letech 1934-49). V období republikánské Číny bylo Mandžusko osamostatněno jako loutkový stát pod ochranou Japonska a Tchajwan byl japonskou kolonií už od r.1898. Poslední občanská válka v letech 1947-49 způsobila nastolení kruté a barbarské maoistické diktatury na pevnině a útěk nacionalistické kuomintangské čínské vlády na Tchajwan. Od té doby máme vlastně dvě čínské vlády jedné Číny. Zatímco na pevnině drží moc odporná a zločinná CPC, na ostrově je od roku 1990 demokracie a politické strany se střídají (KMT, DPP ajiné). Je třeba však připomínat, že obě vlády jedné Číny si shodně nárokují bývalá imperiální území čínských císařských dynastií, která dnes nespadají pod čínskou vládu (Mongolsko, Korea, Barma, Nepál, Vietnam, Laos, Kambodža, části Indie, Ruska a Střední Asie). A co se týče toho vzletného sloganu čínských maoistů na pevnině : Jedna země, Dva systémy – všichni vidí jak špatně dopadl Hongkong a předtím ještě mnohem hůře Tibet, pro čínské odporné maoisty a vůbec pro komunisty mají smlouvy hodnotu cáru papíru na záchod.
Nějak nechápu. Přece Tchaj-wan je tak technologicky vepředu, tak jakto že nemají tak rozvinutou demokracii jako u nás?
Jaképak „.. Hlavní kandidáti prezidentského klání jsou známí, ze dvou hlavních partají“.. Něco takového jsme u nás dávno opustili jako pžežitek.
U nás se přece jako kandidát může přihlásit každý, sám si shánět sponzory sám si zaplatit celou kampaň, sám lidem naslibovat lidem hory a doly, sám uzavírat různé politické dohody o podpoře.
Jářku, nenašel by se třeba i v Tchajwanu nějaký penzionováný generál s kontakty v NATO (jako u nás), nebo nějaká mladá ambiciózní aktivistka (jako na Slovensku),. aby těm dala média jasnou zelenou?? :)))))))))))))))))))
Co takhle nabídnout Tchaj-wanu že jim tam na to pošleme poradce??? :)))))))))))))
… no právě poradců máme jako máku, a to jak profesně, kteří se Číně 24hodin denně bez oddechu věnují třeba Hála, Lomová, Procházková, Jirouš a další mladí elévové z ranku Sinopsis, dále političtí ideologové Vystrčil, Pekaro-Adamová, Fischer, Kolář, Lipavský, Pavel… a to by bylo, aby to DPP nevyhrála.. Proti takové přesile „odborníků“ od nás to bude mít celá pevninská Čína dopředu prohrané – a nemá cenu, aby vůbec něco proti DPP dělala..
„Přesila odborníků“ je tady kvůli informacím, josef, nikoli kvůli výhře či prohře. Ostatně tebe nikdo porazit nemůže, ty už jsi ideologicky zakotvil, mezi půlkami soudruha si.
…ale žádné informace od nich jsem už dlouho neslyšel – a to v této trvale pohnuté době, není dobré a může se to vymstít…
Že jsi neslyšel? To je tím, že máš uši zalepené na střídačku půlkami soudruha si a covidového strašpytla puťky, josef.
To máš tak petříku, na Tchajwanu zřejmě nekandidují mafiáni, zloději, daňoví a dotační podvodníci, nominovaní svými poslušnými zločineckými gangy … éé tedy stranami a se známostmi na rusácké tajné služby, jako u nás a na Slovensku.