Obraz spálené země, jak ji před volbami vykreslovaly strany nynější Babišovy vládní koalice, neodpovídá podle ekonomických statistik realitě. Dokládají to jak data z konce roku 2025, tak i výhled na rok 2026: česká ekonomika má růst zhruba o 2 %, inflace by měla být kolem 2,1 %, čemuž pomohou i levnější energie. Jak v zájmu Česka, tak i rodinných rozpočtů zákonodárců ale je, aby veřejný dluh k HDP zůstal pod 50 %.

Když se vloni v lednu v Poslanecké sněmovně projednával zákon o platech představitelů státní moci, proklouzl do něj i jeden zajímavý paragraf. Nařizuje, že pokud český veřejný dluh překročí hranici 50 % k HDP, všem zákonodárcům – poslancům i senátorům – se v následujícím roce automaticky sníží plat o 20 %.

„Je to hezké varování pro politickou elitu, že dřív, než se narazí na tu skutečnou dluhovou brzdu, je tu tato brzda na úrovni jejich platů. Když jsem to poslancům říkal na rozpočtovém výboru, řada zejména těch nových poslanců byla překvapena, že něco takového v zákoně je,“ komentoval to v podcastu Prostor X Mojmír Hampl, předseda Národní rozpočtové rady (NRR).

Znění § 3, odstavce 4 zákona o platech představitelů státní moci: „V případě, že dojde k vyhlášení výše zadlužení vyšší než 50 % hrubého domácího produktu, sníží se platová základna pro výpočet platů poslanců a senátorů Parlamentu v následujícím roce o 20 %. Snížení se provede s účinky od prvního roku následujícího po vyhlášení překročení limitu zadlužení a trvá do konce roku, kdy dojde k vyhlášení výše zadlužení nižší než 50 % hrubého domácího produktu.“

Tempo zvyšování dluhu

Úkolem NRR je vyhodnocovat, zda stát a další veřejné instituce dodržují pravidla rozpočtové odpovědnosti daná zákonem. Podle Hampla může tento paragraf na zákonodárce „působit umravňujícím způsobem“.

Pro ilustraci: základní plat poslance bez příplatků a náhrad činí 109 473 Kč hrubého měsíčně. Pokud by se zákon aplikoval, bylo by to téměř o 22 tisíc měsíčně méně.

Veřejný dluh Česka vztažený k HDP byl k prosinci roku 2025 43,3 %. Zahrnuje vedle státního dluhu i závazky územních samospráv, zdravotních pojišťoven, mimorozpočtových fondů a dalších institucí spadajících pod veřejné rozpočty.

To, zda a jak rychle by veřejný dluh mohl poskočit až nad vytyčenou negativní hranici, se podle analytiků nyní odhadnout nedá. Bude do značné míry záviset na skutečném rozpočtovém deficitu nové vlády a na typu výdajů nového kabinetu, které ještě nejsou známé.

Jak upozorňuje NRR, důležitým ukazatelem ale není pouze úroveň dluhu, ale i jeho dynamika: rychlý růst zadlužení a nedostatečná plánovaná fiskální konsolidace. I když se Česko stále řadí mezi méně zadlužené ekonomiky EU, problémem Česka je podle NRR právě tempo zvyšování dluhu.

Zatímco v roce 2020 bylo Česko čtvrtou nejméně zadluženou zemí EU, v roce 2024 se propadlo na osmou příčku.

Pozor na rodinný rozpočet

Schodek státního rozpočtu za rok 2025 byl podle ministryně financí Alena Schillerová 290,7 miliard korun (číslo však zahrnuje i zhruba 40 miliard korun  z Evropské unie, které ještě mají  dorazit). V roce letošním by deficit mohl být ale ještě vyšší.

„Pro rok 2026 počítáme s dalším navýšením schodku státního rozpočtu do blízkosti 350 miliard korun,“ říká například hlavní ekonom Patria Finance Dominik Rusinko.

I podle dalších ekonomů se ani nová vláda deficitního hospodaření hned tak nezbaví, tím spíše, pokud vedle úspor nehodlá sáhnout ke zvýšení daní. Koalice ANO, SPD a Motoristů naopak v programu avizuje snižování například daně z příjmu právnických osob a zároveň nárůst výdajů o desítky miliard korun.

Pokud by Babišova vláda schodek a veřejný dluh v čase navýšila až nad 50 % k HDP, poslanci a senátoři by na své výplatnici minimálně po další rok viděli sumu o citelné desetitisíce korun nižší.