Historie

Zajímavá výročí, historické události, nové pohledy na dějiny, rozhovory k tématu.

21. 7. 2016Pavel Carbol

O Rusku a komunismu. Schůzka se Stalinem a Molotovem a český optimismus

Kancléř prezidenta Beneše Jaromír Smutný průběžně sepisoval své zážitky z dob, kdy působil v československé diplomacii a po boku prezidenta. Ze svých dřívějších zápisků přepsal do ucelené podoby vzpomínky na návštěvu Edvarda Beneše v Moskvě v prosinci 1943, na které ho doprovázel. Byl přítomen schůzkám s V. Molotovem i s J....

17. 7. 2016Pavel Carbol

Archiv Edvarda Beneše: Výhoda komunistů byla disciplinovanost a kontrola nad bezpečnostním aparátem

Zajímavou součástí archivu jsou autentické poznámky a kratší rukopisné texty Edvarda Beneše, které se kancléři Jaromíru Smutnému podařilo po únoru 1948 dostat do Londýna.

16. 7. 2016-pes-

Křesťané jako zdroj výkupného pro Islámský stát

Do Hasaky vjíždíme už za tmy. Veřejné osvětlení nefunguje, jako ostatně nikde na Rojavě. Nemáme ale tak velký problém najít to, co hledáme – staré rodiče vojáka YPG, který s námi byl na frontě u Al Howl.

14. 7. 2016Pavel Carbol

Od Beneše ke Gottwaldovi a pak do exilu: Benešův důvěrník a kancléř Jaromír Smutný

V roce 1948 již starší, unavený a nemocný prezident Edvard Beneš věděl, že úsilí o obnovu demokratického Československa již nebude jeho osobní záležitostí. Inicioval ale myšlenku na vznik exilového centra pro uchování a rozvoj československých demokratických tradic – budoucí Ústav Edvarda Beneše. Ten i s odstupem času vydává zajímavá svědectví.

12. 7. 2016Robert Břešťan

http://foter.com/f/photo/5683232194/33e7bed707/

Prezident Beneš – stále neuzavřená kapitola československých dějin. Mluví o něm nové dokumenty

ROZHOVOR Skládačka historie kolem československého prezidenta Edvarda Beneše dostala nové střípky – informace ze znovuobjeveného a nově důkladně zpracovaného londýnského archivu Ústavu Edvarda Beneše.

11. 7. 2016Lubomír Vejražka

Až zemřou poslední svědci, zůstanou jen záznamy. Budeme jim věřit?

KOMENTÁŘ Zejména nyní, po referendu v Británii o odchodu z EU, se může zdát, že není důvod se minulostí vůbec zabývat. Protože kdo ví, co se bude dál v Evropě odehrávat a jak nás vývoj zasáhne. Množí se též názory, že by z EU mělo odejít i Česko....

10. 7. 2016Lubomír Vejražka

S dcerami politických vězňů 50. let o smyslu připomínání minulosti: Kam nás to ten Zeman vede?

Padesátá léta minulého století (i léta šedesátá, sedmdesátá a osmdesátá) s jejich totalitním pozadím jsou pro mnohé už vzdáleným časem, k němuž už není potřeba se vracet. Jenže připomínat minulost má smysl, i když dnešní doba žije vlastními tématy.

21. 5. 2015-pes-

Československo, dobyté území. Před únosy lidí do SSSR úřady zavíraly oči

Československo zažilo po válce, a vlastně už v jejím průběhu, rychlý nástup sovětských metod. Přinášíme třetí díl série o poválečných únosech československých občanů do SSSR.

8. 2. 2015Adam Drda

Největší vražda v českých dějinách. Noc z 8. na 9. března 1944…

V noci z 8. na 9. března 1944 byly v plynových komorách zavražděny téměř čtyři tisíce Židů z terezínského rodinného tábora v Osvětimi-Birkenau. Památku obětí největší masové vraždy čs. občanů v moderních dějinách si připomínáme únorovým textem Adama Drdy.