KOMENTÁŘ. Ústí nad Labem se na stránky celostátního tisku nedostává často. Čas zde pohledem nezaujatého pozorovatele plyne pomalu, pokud vůbec. V poslední době tak vlny zájmu rozčeřily zprávy dvě. První říká, že je severočeská metropole evropským velkoměstem, co se týče spotřeby pervitinu; pro zdejšího pozorovatele žádné velké překvapení. Druhá se týká zdejší „díry“, čímž výjimečně není myšleno město jako takové, ale betonová jáma na hlavním ústeckém rynku. 

O jámě jsme na tomto místě psali opakovaně, zejména v souvislosti s takzvanou ústeckou hlasovačkou. Což je jev, který má naději vstoupit do učebnic politologie či kriminalistiky stejně jako její starší sestra, karlovarská losovačka.

Ústecká hlasovačka je z definice tajné hlasování, v němž je matematicky řečeno pro návrh n zastupitelů, kde n je nejmenší většina nutná pro přijetí návrhu, ovšem hlasujících bylo n+1, když jeden se zdržel. Používá se tam, kde je třeba odvrátit hrozbu budoucího policejního vyšetřování, které by zkoumalo, kdo zvedl ruku pro návrh, který by třeba nebyl tak úplně pro město výhodný, nechceme-li říct přímo zkorumpovaný či jinak potenciálně kriminální.

Pro čtenáře, který si není tak zcela jist zmíněnou aplikací středoškolské matematiky na praktickou politiku, to zjednodušíme. Nikdo už nikdy nezjistí, kdo byl pro a kdo se zdržel, a případná lumpárna je pro kriminalisty neprůstřelná. Nemůžete odstíhat všech n+1 zastupitelů, protože mezi nimi vždy nutně je jeden, který s ostatními pro podezřelý nákup nehlasoval, jakkoli s nimi mohl jednat a nejspíš i jednal ve shodě.

Pravidla hlasovačky

Historické předkolo ústecké hlasovačky se odehrálo už v roce 2009.

Tehdy ještě nebyl na ústeckém magistrátu k dispozici záznamový systém hlasování. Nebylo tak možné zjistit, kdo jak hlasoval o rekonstrukci ústeckého muzea, kterou kvůli předražení o pět let později vyšetřovala policie. Už tehdy byly položeny základy, kterou současné zastupitelstvo dokázalo ještě vylepšit.

Dnes už totiž elektronický záznam o jednotlivých hlasech existuje. Když se v červnu 2023 začal chystat odkup díry na Mírovém náměstí za podezřelou, podle znaleckého posudku dvakrát předraženou cenu, začaly se dít věci.

Nejprve bylo třeba zařídit tajné hlasování.

Už zde vidíme pevnou, nerozbornou většinu 20 hlasů pro tajné hlasování, což je shodou okolností našich n+1. Zde jsou ještě všichni pro, neboť samotné hlasování o tajné volbě ještě není nic trestného, a to ani hypoteticky.

Krok druhý, hlasování o samotném odkupu. Podle naší definice by pak z těchto dvaceti lidí mělo být 19 pro a jeden se zdržet. A co myslíte? Měl ho tam!

Bylo vydáno 20 volebních lístků, opozice si je nevyzvedla a hlasování se nezúčastnila. Z 20 zastupitelů bylo 19 pro a jeden se zdržel. Náhoda?

Pro osvěžení paměti následuje výpis zastupitelů, kteří se ústecké hlasovačky v červnu 2023 zúčastnili:

1. Eva Fialová (ANO)
2. Josef Holub (ANO)
3. Jiří Horák (ANO)
4. Tomáš Kirbs (ANO)
5. Pavel Peterka (ANO)
6. Lukáš Sinu (ANO)
7. Petr Nedvědický (primátor, ANO)
8. Eva Nováková (ANO)
9. Jiří Krois (ANO)
10. Jaroslav Pém (ANO)
11. Alena Pinkasová (ANO)
12. Jiří Valenta (ANO)
13. Tomáš Vlach (ANO)
14. Petr Krause (SPD/Trikolóra)
15. Bohumil Ježek (SPD/Trikolóra)
16. Michal Mohr (SPD/Trikolóra)
17. Jaromír Hůla (SPD/Trikolóra)
18. Patricie Junková, tehdy Šejnohová (SPD/Trikolóra)
19. Věra Nechybová (nezař., zvolena za UFO)
20. Pavel Tošovský (nezař., zvolen za ODS)

Obrovský úspěch, hlásalo ANO

Proč se k tématu ústecké losovačky po téměř dvou letech vracet? Péčí Seznam Zpráv totiž vyšlo najevo, že 73 milionů korun, které město Ústí nad Labem zaplatilo za díru na náměstí, nateklo do sítě firem, za níž stojí muž odsouzený na osm let za krácení daní. Stát po něm marně vymáhá desítky milionů korun.

A že si tehdy město vůbec neprověřilo, s kým obchoduje. Podnikatel Radek Neymon, o kterého jde, byl za krácení daní ve výši 70 milionů korun pravomocně odsouzen na osm let vězení, a to měsíc před tajným hlasováním zastupitelů.

Samo o sobě je to další střípek do mozaiky, kterou ústecká vládnoucí koalice rozehrála podivným představením s tajnou volbou. Patří do ní třeba i fakt, že se přitom oháněla připraveným projektem, který měl (cudně řečeno) vyšší cenu vyvážit. Nevyvážil. Po dvou letech víme, že je k ničemu a musí se předělat.

Hnutí ANO se tehdy velkohubým prohlášením chlubilo, jak vyřešilo díru na Míráku:

Po dvou letech nemá město ani peníze, ani projekt, dokonce ani s plotem kolem centrální ústecké ostudy nedokázalo nic udělat. „Obrovský úspěch v jednání o odkupu“ se proměnil v obrovskou blamáž. Zbyla nám jen ta hlasovačka, která snad aspoň vejde do dějin.