Kauza herce Maryšky. Jak se vyhnout stíhání za příspěvek na Facebooku
Policie obvinila herce Jiřího Maryšku za komentář na Facebooku ze dvou trestných činů. Na sociální síti Facebook na začátku února zveřejnil fotografii z filmu Lidice zachycující popravu s komentářem, že si takto představuje úklid ústeckého magistrátu.
Maryška přitom vyjmenoval konkrétní bývalé i současné ústecké zastupitele. Trestní oznámení na herce podaly nejen jmenovaní politici, ale i mluvčí Památníků Terezín a místopředseda ústecké ODS Tomáš Rieger. „Pana Maryška neznám, ale spojovat zcela nevinné oběti s politickými oponenty, považuji za pohrdání oběťmi války,“ řekl Rieger.
Maryško se na svém facebookovém profilu později omluvil. „Omlouvám se všem bojovníkům za svobodu, lidickým obětem a všem, kterých se dotklo mé nešťastné spojení obrázku z filmu Lidice s představiteli ústecké žumpy – s lidmi, kteří škodili a škodí jak v politice, tak na sociálních sítích a komentářích pod internetovými články. Někteří z nich nám už rok, bez povšimnutí správců serverů, nadávají do Židů, obřezanců, feťáků, havloidů a často vyhrožují likvidací,“ napsal Maryško.
Policie Maryškovo počínání vyhodnotila jako podněcování k nenávisti vůči skupině osob nebo k omezování jejich práv a svobod a trestný čin výtržnictví. Tyto trestné činy samozřejmě musí být páchány veřejně, což vyvolává otázku, zda jsou sociální sítě fórem veřejným či soukromým. Co a za jakých podmínek lze na Facebooku a jinde publikovat beztrestně a za co naopak stíhání hrozí?
Soukromí je posvátné. I na Facebooku
Demokratická společnost musí chránit soukromí minimálně těch, kteří se nedopouštění protiprávního či nemorálního jednání, jakožto součást jejich osobní svobody a musí jim nabídnout právní zajištění toho, aby měli na výběr, jaké aspekty svého soukromého života chtějí sdílet s druhými. Tato svoboda vyvěrá ze stejného pramene jako svoboda projevu.
Komunistické i fašistické režimy omezovaly soukromí občanů ve prospěch státu, k čemuž jim sloužil aparát informátorů a policejních špionů a cenzorů. Úlohou demokratických právních států je toto soukromí chránit.
Facebook je internetovou sociální sítí, která primárně slouží k navazování a udržování vztahů online a k šíření informací. Povaha sociální sítě Facebook není jednoznačně soukromá ani veřejná. Vždy totiž záleží na konkrétních uživatelích, jakým způsobem si míru soukromí na svém profilu, případně přímo u jednotlivých příspěvků, nastaví.
Pokud uživatel komunikuje pouze s jím vybraným dalším uživatelem či uživateli, aniž by tuto komunikaci mohli vidět, či do ní zasahovat ostatní jím nezvolení lidé, je taková komunikace ryze soukromou, byť uskutečněnou prostřednictvím sociální sítě využívané miliardou uživatelů, stejně jako je soukromou emailová komunikace. Na takový typ komunikace se pak vztahují příslušná ustanovení o ochraně osobnosti, a to zejména o ochraně slovních projevů osobní povahy a ochraně soukromí.
Veřejný profil je jako vysílání televize
Podmínkou k užití slovních projevů osobní povahy uveřejněných v soukromém režimu na síti Facebook je svolení osoby, jejíž projev je zachycen. Jednání spočívající v pořizování záznamů projevů fyzické osoby osobní povahy za tím účelem, aby si jednající opatřil důkazy pro správní, soudní či jiné řízení, porušuje právo na ochranu osobnosti fyzické osoby a je nepřípustné.
Nerespektování práva na ochranu slovních projevů osobní povahy na internetu, tedy i síti Facebook je rovněž zásahem do práva na soukromí. Právo na osobní soukromí je právem rozhodnout, zda a v jakém rozsahu mohou být skutečnosti tvořící osobní soukromí fyzické osoby zveřejněny a právo bránit se neoprávněným zásahům do soukromí.
Pokud by tedy sdělení herce Maryšky mělo povahu sdělení v soukromém režimu, nemohla by je Policie ČR použít jako důkaz, pokud by k jeho pořízení neměla přivolení soudu.
Pokud však takové sdělení mělo povahu ve veřejném režimu, vztahují se na něj všechna pravidla pro jakákoli jiná sdělení určená blíže neurčenému okruhu osob, tedy např. sdělení šířená televizí či rozhlasem nebo prostřednictvím novin a časopisů. Jinými slovy, každý má právo rozhodnout podle vlastního uvážení zda, popř. v jakém rozsahu, jakým způsobem a za jakých okolností mají být skutečnosti a informace, které chce na síti Facebook sdělit, zpřístupněny jiným subjektům.
Z toho pak plyne i rozdílný právní režim těchto sdělení.
Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)
Recommended (5901)
Čtěte též
Kdo jsou poradci šéfa ČT Součka. Televize hledá seznam jmen už měsíc a půl
Aleš Rozehnal: Charta pracovníka ČT, kterou navrhuje Jan Souček, je protiústavní
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)
2 komentáře
Tohle se mi nějak nezdá.
Za prvé bych se zeptal, zda je takový argument vůbec právě přípustný. Tohle by pokrylo spoustu jiných případů. Dejme tomu, v případě setkání některých extrémních skupin kde by šířili “ podněcování k nenávisti vůči skupině osob“ by se mohli hájit tím že to je jejich interní setkání a nikdo jiný tam nemá přístup. Nebo dejme tomu by mohli je šířit i tiskem, s tím že je neprodávají volně, ale posílají jen svým zaregistrovaným zájemcům. Dokonce i kdyby je měli ve volném prodeji tak by se mohl prodejce hájit tím že je tam sice má – ale neprodává každému,ale pouze svým přátelům které zná (nebo se kterými se seznámí při prodeji?). Stačila by taková obhajoba?
NA druhé straně bych se asi zasmál argumentu že by „Pokud by tedy sdělení herce Maryšky mělo povahu sdělení v soukromém režimu, nemohla by je Policie ČR použít jako důkaz, pokud by k jeho pořízení neměla přivolení soudu.“ Silně pochybuju že by měla policie větší problém takový souhlas od soudce získat, pokud by měla (dejme tomu svědectvím) prokázáno že tak takové sdělení je Od toho přece ta povolení soudů jsou…
Dočetl jsem k „či nemorálního“.