Když byla německá kancléřka Angela Merkelová v roce 2016 naposledy v Praze, dostala jako dárek od českého prezidenta Osudy dobrého vojáka Švejka v české i německé verzi. Kniha prý měla Merkelové pomoci „proniknout do tajů české povahy“. Jestli se to povedlo, ukáže i její dnešní schůzka s Milošem Zemanem v Berlíně.

Miloš Zeman přijel do Německa dva týdny po premiéru Andreji Babišovi. Předsedu vlády, který „odmítá přijmout v Česku jediného migranta“, tak střídá prezident, který si myslí, že „Merkelové teď přišly úroky za rozhodnutí otevřít hranice statisícům uprchlíků v roce 2015“.

Dva nejvyšší ústavní činitelé tak v krátkém rozmezí navštíví političku, vůči které se tvrdě vymezují a na jejíž úkor získávají doma politické body, zejména v tématu migrace.

Kdo udělá první krok

Právě migrační agenda, kde se Merkelová s Babišem a Zemanem neshodne, určuje navenek tón česko-německých politických vztahů.

Na pozadí sporů o migraci se ale mezi oběma zeměmi daří ekonomice, vzájemný obchod loni vzrostl poosmé v řadě a obnovují se přeshraniční vazby zpřetrhané kdysi poválečným odsunem Němců a obdobím komunismu.

„V Evropské unii, upřímně řečeno, je poměrně málo výrazných osobností. A Angela Merkelová, ať si o ní myslíme cokoli, je bezesporu výrazná osobnost,“ vysekl na své poměry nezvyklou poklonu Merkelové prezident Miloš Zeman na konci srpna v rozhovoru pro TV Barrandov.

LÍBÍ SE VÁM, CO DĚLÁ HLÍDACÍ PES? POMOZTE NÁM V TOM POKRAČOVAT

 TŘEBA PRAVIDELNÝM PŘÍSPĚVKEM 100 KČ ZA MĚSÍC NEBO I VYŠŠÍM – DĚKUJEME VÁM!

Na dotaz, co budou hlavní témata jeho návštěvy v Německu, do které v tu dobu zbýval zhruba měsíc, odpověděl, že se s Merkelovou chce bavit hlavně o „obchodních válkách, které plánují USA“ a o energetice.

Tu měl podle informací dostupných před začátkem cesty probírat i na jednáních v braniborské Postupimi, s podnikateli a tamním zemským premiérem. V Braniborsku má vysoce nainvestováno Energetický a průmyslový holding českého miliardáře Daniela Křetínského; patří mu i povrchové doly na hnědé uhlí v Lužici.

Migrace je jen povrch

„Česko-německé vztahy mají díky své intenzitě zcela logicky celou řadu rovin, které se vzájemně ovlivňují – politickou, ekonomickou, mediální, občanskou…,“ vypočítává na dotaz HlídacíPes.org ředitel Česko-německého fondu budoucnosti Tomáš Jelínek.

„Někdy udělají odvážný krok politici a společnost je následuje, jako v případě Česko-německé deklarace, někdy udává tón občanská a ekonomická spolupráce a politika se tomu přizpůsobí, jako při odblokování česko-bavorských vztahů,“ shrnuje.

Fond budoucnosti se snaží kultivovat česko-německé pohraničí podporou různých projektů, od posilování občanské společnosti až po rekonstrukci památek. Poslední dva roky fond vyhlašuje i Česko-německou novinářskou cenu.

Ředitel Jelínek připouští, že politickou agendu mezi Českem a Německem v poslední době určuje hlavně migrace, je to ale podle něj jen povrch jinak hlubokých vzájemných vazeb obou zemí.

O Německu se v českých médiích mluví dost, zato ale hodně jednostranně. Tematicky se většina příspěvků věnuje migraci a převažují negativní zprávy o kriminalitě spojené s přistěhovalci v Německu.

Ze zpravodajství českých médií prakticky zmizely nadčasovější reportáže o tom, jak (a zda) se statisíce nově příchozích migrantů vlastně daří v Německu integrovat, či jestli se chtějí vrátit zpátky do svých rodných zemí.

Kdo je sympatický Zemanovi

Rozhovor se „skutečným“ migrantem, tolik oblíbený formát během vrcholící migrační vlny na podzim 2015, se z českých médií prakticky vytratil.

Německo naopak často prezentují jako stát, který integraci nezvládá. Jako údajný důkaz posloužily i letní nepokoje v saském městě Chemnitz.

Ty vyvolala vražda, po níž skončili ve vazbě dva podezřelí, Iráčan se Syřanem. Poté se v ulicích se střetly protestní průvody složené jak z tvrdého jádra krajní pravice, tak z odpůrců neonacismu, i z „obyčejných znepokojených občanů“.

Český prezident Miloš Zeman ve zmiňovaném interview pro TV Barrandov lidem demonstrujícím v Chemnitz vyjádřil sympatie. O tom, že mezi nimi prokazatelně byli i sympatizanti a členové krajně pravicové scény, se nezmínil.

Rezervy v tuzemském mediálním pokrytí česko-německých vztahů vidí i šéf Fondu budoucnosti Tomáš Jelínek.

„V poslední době je samozřejmě věnována větší mediální pozornost otázkám radikalizace části německé společnosti. Co mi však stále chybí, je větší snaha jít pod povrch, podívat se na situaci vlastníma očima a pochopit i rozpory v německé společnosti a politice,“ říká.

Zastavte ostřelování

Obě zářijové návštěvy českých vrcholných politiků v Berlíně ukazují, jak současná česká státní reprezentace vůči Německu postupuje.

Premiér Babiš jen pár dní před odletem do Německa navštívil v Budapešti jednoho z předních kritiků Merkelové, maďarského premiéra Viktora Orbána. Babiš se nijak netají sympatiemi k maďarskému lídrovi.

Zeman zase v minulosti podpořil a na Pražském hradě přijal prezidentského kandidáta rakouské strany Svobodných, populistické formace blízké krajní pravici. S Hoferem, rovněž kritikem Angely Merkelové, se setkal jen pár dní poté, co na stejném místě vítal i se Švejkem německou kancléřku.

Babišovi, Zemanovi a spol. zatím stačí, když verbální ostřelování Merkelové přeruší na chvíli v ten správný moment. Třeba po volbách, kdy je třeba Německo znovu ujistit, že na našem dobrém sousedství se nic nemění, anebo právě při návštěvě Německa.

„Když se ohlédnu zpět do roku 2005, kdy jste se ujala funkce spolkové kancléřky, a porovnám spolupráci našich zemí tehdy a nyní, musím konstatovat, že se nám podařilo ujít kus cesty směrem k dobrému sousedství a tolerantnímu partnerství,“ napsal Zeman loni Merkelové v gratulačním telegramu po volbách do Spolkového sněmu.

Teď je Zeman v Berlíně na oficiální návštěvě poprvé po svém znovuzvolení. I v Německu si ale všimli, že v Zemanově předvolební kampani znovu nechyběla migrační karta.

Zapomenutá není ani kampaň před jeho prvním vítězstvím v roce 2013, kdy skrze útoky na svého soupeře Karla Schwarzenberga vytahoval Zeman ty nejhorší protiněmecké resentimenty.

Jestliže dnes bude kancléřku Merkelovou ujišťovat o dobrém sousedství, bude to klasické „švejkování“. Snad Merkelová dva roky starý dárek od Zemana nehodila do koše, ale přečetla ho a pochopí, že to není myšleno ve zlém.

Že to asi budou jenom právě ty „taje české povahy“, o kterých její dnešní host mluvil, když jí knihu dával.