Jan Urban: Ve válce slova nezmůžou nic. Platí to i pro soudce z Haagu
KOMENTÁŘ. V zaznamenaných lidských dějinách neexistuje jediný případ, kdy by válka skončila na příkaz soudu. Nestane se tak ani v případě tragického konfliktu mezi státem Izrael a teroristickou strukturou Hamás, ovládající od roku 2005 pásmo Gazy.
Mezinárodní soud v Haagu v historicky prvním podobném rozsudku přikázal Izraeli okamžitě přerušit vojenské operace v předměstí Rafáh, které je poslední částí enklávy plně kontrolované Hamásem.
Zároveň Hamásu přikázal propustit všechny dosud zadržovaná izraelská rukojmí, přikázal otevřít přechody pro dodávky humanitární pomoci a ohlásil vydání zatykačů na nejvyšší představitele obou válčících stran. Soudní rozhodnutí s těžko představitelnými politickými důsledky.
Živé štíty v Gaze
Především – Mezinárodní soudní dvůr je institucí Organizace spojených národů a jako takový se může zabývat výhradně posuzováním jednání států. Hamás je teroristická organizace, ovládající násilím pouze území pásma Gazy. Nereprezentuje žádný stát.
Připomeňme, že v roce 2005, kdy se po stažení Izraele z Gazy mohlo zdát, že Palestinci mají šanci na demokratickou cestu k vlastní státnosti a míru, Hamás v Gaze vyhrál ve volbách nad korupcí prolezlou a hluboce nepopulární Palestinskou samosprávou.
Během dvou dalších let ale násilím ovládl všechny správní orgány a především ozbrojenou policii v Gaze. Všichni, kdo nesouhlasili, byli zavražděni, nebo uprchli. Palestinská samospráva se musela stáhnout na okupovaný Západní břeh.
Z Gazy se pod vládou Hamásu stala opevněná teroristická základna s více než dvanácti stovkami podzemních tunelů, zbrojních dílen a velitelských stanovišť, často vědomě a v rozporu s mezinárodním válečným právem ukrytých pod nemocnicemi a mešitami.
Jediné skutečné nebezpečí pro radikální strategii izraelského premiéra Benjamina Netanyahua představuje neustávající a v řadě ohledů posilující protestní hnutí v samotném Izraeli.
Hamás tedy více než patnáct let vědomě budoval systém pevností v hustě obydlené městské zástavbě, která nevyhnutelně a opět vědomě udělala z více než dvou milionů Palestinců v Gaze živé štíty. A to je opět válečný zločin.
A bude hůř…
Reakce mezinárodního společenství a značné části mladé generace na Západě vycházejí logicky z obrazů masového utrpení palestinského civilního obyvatelstva. Více než třicet šest tisíc mrtvých a přes osmdesát tisíc zraněných je až příliš krutou cenou této zbytečné války. A bude ještě hůř.
Války mají svojí neúprosnou logiku, která jediná bude řídit kroky obou stran. Izraelská armáda nemůže nepokračovat v dobývání poslední opevněné části předměstí Rafáh. Poslední oddíly a velení Hamásu se nemohou vzdát a budou do poslední chvíle a bez ohledu na civilní ztráty pokračovat v odporu v touze po islamisty ceněné mučednické smrti.
Bezzubé jednání Mezinárodního soudního dvora na tom nic nezmění, stejně jako společné prohlášení Irska, Španělska a Norska o přípravě uznání palestinské státnosti. Jediné skutečné nebezpečí pro radikální strategii izraelského premiéra Benjamina Netanyahua představuje neustávající a v řadě ohledů posilující protestní hnutí v samotném Izraeli.
Demonstrace desítek tisíc lidí na řadě míst země požadují s neutuchající silou už několik měsíců okamžité uzavření příměří v Gaze výměnou za návrat všech zbývajících rukojmí.
Odvaha „kašlat“ na politiku
Cíle radikálů na obou stranách mají mnoho společného. Hamás otevřeně vítá civilní oběti a nedělá nic pro jejich omezení. Izraelská armáda se může snažit, jak chce, ale v přeplněné a z velké části už zničené městské zástavbě nemá šanci civilním obětem zabránit.
Hamás se zároveň snaží za jakoukoliv cenu přeskupovat a obnovovat boje v už izraelskou armádou vyčištěných aglomeracích severní a střední Gazy. Bitvy z posledních dnů v už domněle „vyčištěných“ čtvrtích Jabalia a Zeytoun ovšem izraelská armáda vítá, protože dále oslabují a do velké míry i likvidují poslední bojové rezervy organizovaného ozbrojeného odporu mimo Rafáh. Hamásu se navíc utrpení a civilní oběti politicky a propagandisticky mimořádně vyplácí.
Související články
Jan Urban: Proč pomýlená humanitární pomoc může zavinit strádání a smrt
Ve válkách slova a politická prohlášení většinou znamenají pramálo, či spíše vůbec nic. Jediný čin je v rozhodující chvíli důležitější než padesát rezolucí či tisíc politických prohlášení.
Jestliže v devadesátých letech minulého století vytvořená právní doktrína „humanitárních intervencí“ přijala za své, že masové utrpení a ztráty lidských životů v mezinárodních krizích jsou dostatečným důvodem pro zásah mezinárodního společenství, pak dnešní humanitární krize v Gaze nejenom splňuje, ale daleko překračuje všechny předepsané požadavky.
Mezinárodní vojenská intervence, která by z moře obsadila většinu jen řídce obydleného pobřežního pásma, vybudovala humanitární zónu bez přístupu válčících stran a převzala její zásobování, by přiblížila konec války víc než desítky proklamací.
Všechny způsoby úspěšné distribuce humanitární i lékařské pomoci jsou známy už desítky let. Spojuje je jediná vlastnost – odvaha rozhodovat a „kašlat“ na politiku.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Pop-up mobil Mobile (207451)SMR mobil článek Mobile (207411)SMR mobil článek 2 Mobile (207416)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)SMR mobil pouze text Mobile (207431)Recommended (5901)Čtěte též
Jan Urban: Buďme na politiky nároční. Tak jako kdysi v Listopadu
Jan Urban: Donald Trump jako prorok změny. K horšímu
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)
14 komentářů
Vyhlášení palestinského státu jsem zažil už třikrát.Tak asi to brzo bude počtvrté a klid tam stejně nebude.Přiklánět se na tu či onu stranu není správné,protože obě strany mají pravdu.Za těchto okolností by se měly ty skupiny ponechat ať si spolu věci vybojují jak umí.
ČSSR Palestinu podporovala víc než dost a k ničemu to nevedlo,jenom nás to stálo peníze.ČR zase podporuje Izrael.Zde zbývá doufat,že nás to stojí míň než ta Palestina.
Úloha soudů je však spíše o míru než o válce.A každý z aktérů musí počítat s tím,že to co dělá bude mít časem dohru.Je dobré,že nad ozbrojenci je ještě vyšší moc než jejich velení která od každého válečníka vyžaduje ,že svého vítězství nebude dosahovat zločinným způsobem,který by pak vylučoval jeho návrat mezi ostatní země.
Zajímavé je, že Biden a Západ si shodně notuji s Putinem v kritice a vyhrožování vůči Haagskemu soudu.
Zapomněl jste uvést, že Izrael podporoval vznik Hamásu jako protivahu vůči agresivnimu Fatahu. Že poslední volby v Pásmu Gazy proběhly před 10 lety. Že v posledních 5 letech Netanjahu podporoval financování Hamasu, když přes Izrael proudlily miliony v kufrech aut z Kataru pro Hamás, a to i v posledním roce, když už Netanjahu věděl od egyptských služeb, že Hamas chystá velkou akci. Vojáci místo potrestáni viníku masakru (Netanjahu, Hamas) provádějí v Gaze genocidu..
Bohužel, pan Urban má v mnohém pravdu, jenomže ta situace je mnohem horší.
Třeba už na začátku v tom, že, jak se teď ukazuje, řada těch rukojmí o kterých se jedná, už je stejně mrtvá. Jistě že – naděje pro jejich nejbližší, umírá poslední, ovšem, pokud by se jim měli vrátit mrtví, tak to situaci ještě zhorší..
Až k tomu závěru, že
„mezinárodní vojenská intervence“ rovněž neřeší vůbec nic.
I v tom je totiž řada zkušeností z předešlých podobných střetů, že tyto mise, dokáží jakž takž spolehlivě ochránit kontrolovaná velká města , s velice nízkou garancí malé obce, či osady. Ovšem, to co neumí vůbec je kontrolovat velké volné prostory v terénu. Takže právě to hlavní aby ochránily pohraniční osady Izraele od ostřelováním z raket z náhodných míst v poušti, ale dokonce ani před podobnými teroristickými přepady, nebudou zvládat vůbec.
„Jediné skutečné nebezpečí pro radikální strategii B.Netanyahua představuje neustávající a v řadě ohledů posilující protestní hnutí v samotném Izraeli.“ – „Desetitisíce demonstrantů“ by mohlo donutit BN he stažení z Gazy? To není ani zlomek těch, kteří před 7.10. protestovali proti vládě BN a tomu, že ukončil privilegium (levicového) Nejvyššího soudu rušit rozhodnutí ISR vlád. Že by ISR levici její nadšení pro appeasement s PAL teroristy po 7.10. přešlo?
Kolik Izraelců by vyšlo do ulic, kdyby BN vyklidil Gazu a znovu ji předal hamasákům, aby mohli pokračovat v terorismu proti ISR a opakovat další 7.říjny???
„Mezinárodní vojenská intervence… by přiblížila konec války“? Kolik států by bylo ochotno obětovat vlastní vojáky, jen aby zachránily p-dele Hamásu a umožnily mu udržet se v Gaze, vzpamatovat se a pak znovu vtrhnout do ISR a masakrovat kibucy??? A kolik států si to v dnešní bezpečnostní situaci může dovolit? Měla by snad EU místo pomoci Ukrajině+ochrany vlastních hranic+členů před Rusy posílat armádu na Blízký Východ, aby chránila Hamás???
Možná by páni soudci měli vydat rozsudek i druhé straně, aby jejich rozhodnutí bylo spravedlivě vyvážené. Takto to vypadá, že se neřídili právem, ale lobováním. Jak potom chtějí, aby lidé věřili, že rozhodují nestranně a dle práva.
Soud se staví tak, jako kdyby Norimberský tribunál nesoudil jen špičky nacistického režimu, ale i USA, Velké Británie a SSSR.
Ten argument co uvádíte je mnohem složitější než si myslíte.
Protože, norimberský tribunál byl skutečně „na jedno použití“ vytvořen , aby soudil jenom špičky nacistického režimu, a nikoho jiného.
Sice tenkrát někteří právníci na Západě protestovali, že takto „na jedno použití“ se právní prostředky používat nemají, jenomže s ohledem na tehdejší medializaci zločinů nacistického Německa a zděšení světové veřejnosti, , si tím tehdy leda zničili vlastní renomé.
Zatímco nyní je ta právní situace jiná v tom, že dnešní Mezinárodní soud v Haagu má pravomoc takové mezinárodní zločiny soudit. Jenomže – je zde jistá podmínka, kterou ta méně kvalitní média neudávají. Že totiž
stíhání tímto mezinárodním soudem je zahájeno pouze v těch případech a teprve až po té, co daný stát není sám schopen nebo ochoten stíhat konkrétní osoby před svými národními soudy“..
Jinak řečeno, ono se v každé válce může stát cokoliv, ale právní státy si i tyto vojenské zločiny vlastních lidí (vojáků i politiků) vyšetřují i soudí sami . Což mimochodem činí i Izrael, jak se dá často dočíst.
Takže, už ty současné kroky z Haagu značí, že mezinárodní soud v Haagu nepovažuje Izrael za právní stát. Což je ale takto otevřeně dosti hruby mezinárodní incident, že by si ho oficiální mezinárodní instituce ani dovolit neměla.
Pokud tedy právě nemá zajištěný souhlas mediálně zpracované světové veřejnosti. Jako tenkrát proti Německu, jako dneska proti Izraeli..
Souhlas. Ostatně můj názor je, že vyrovnání s nacistickými zločinci vůbec nemělo mít charakter soudního procesu.
Ten argument s lidskými štíty je dosti imbecilní s ohledem na to, jak neustále bombarduje civilisty naschvál. Viz. to odpálení uprchlického tábora.
A už nyní víme co to způsobilo..
Teroristi, co převáželi munici..
Tak kdo je tady imbecilní???
Jan Urban ztratil historickou paměť. Český národ bojoval proti nacistické okupaci, arizaci české půdy a plánům nacistů na osídlení českých zemí „vyvoleným národem“ a vysídlení národa „nevyvoleného“. Vyhlazení Lidic a Ležáků a heydrichiádu nelze odůvodňovat bojem vyvoleného národa proti českým banditům či teroristům. Urbanovo “ Izraelská armáda se může snažit, jak chce, ale v přeplněné a z velké části už zničené městské zástavbě nemá šanci civilním obětem zabránit,“ popírá skutečnost blokády humanitární pomoci, masového bombardování a plošného ničení desetitisíců obytných domů, nemocnic i demonstrativního srovnávání se zemí radničních budov.
A proc by se o to izraelska armada mela snazit? Snazili se o to nekdy Arabove? A snazili se o to treba Britove a Americane, kdyz rozmlatili na padrt Drazdany? Protestoval byste proti tomu? Umite si predstavit, jak humanne by se chovali Arabove, kdyby nejak dobyli Izrael? Asi jako Nemci v Belorusku. Nastesti to asi neklapne, protoze Arab se s Zidem nemuzeme v nicem srovnavat a dostane vzdy po tlame.
V Hamburku dokonce vznikl „divoký oheň“, jehož podstata není úplně jasná (viz Součkovy Velké Otazníky).