Jan Urban: Soudce Fremr, pokrytectví polistopadové politiky a mlčení justice o minulosti
Mediální halas, provázející případ z předlistopadové minulosti dnes renomovaného soudce Roberta Fremra, je pozoruhodný pouze svojí plochostí a neprofesionalitou. Soudce Fremr, který se stal středobodem mediální pozornosti, je přes svoje nesporné profesní i lidské selhání z roku 1988 o třicet pět let později jen obětinou za slabost, zbabělost a pošetilost jiných. Za špatné svědomí, nemravnou nedůslednost a pokrytectví polistopadové politiky i velké většiny české společnosti.
Jakmile Ústav pro studium totalitních režimů dokončí slíbenou analýzu případu Olšanské hřbitovy z roku 1988, bude třicet pět let po činu popsána hnusná operace Státní bezpečnosti, spolupráce StB s prokuraturou, soudními znalci a přinejmenším s vedením Městského soudu v Praze.
Bude někdo dál pátrat po tom, kolik takových operací StB provedla? Málokdo se zastydí za to, že to trvalo třicet pět let. Soudce Fremr tak bude s největší pravděpodobností obětován za naše vlastní chyby. Protože jinak bychom se museli ptát, proč jsme se o to všechno nezajímali dříve. A pravdivá odpověď by se nám nelíbila.
Vadí? Nevadí?
Při hledání vysvětlení je obviňován ze selhání poradní panel, který pro prezidenta republiky provádí předběžný výběr jmen kandidátů. Pravda, ale vždyť dosud na Ústavním soudu nevadil ani bývalý vojenský prokurátor Jaroslav Fenyk, člen KSČ od roku 1981, který v srpnu roku 1988 jako prokurátor dosáhl odsouzení Vladana Kočího pro odmítnutí nastoupit vojenskou službu z důvodu přesvědčení.
Nikomu to po Listopadu nevadilo, a tak se v roce 1999 stal úslužným místopředsedou nejvyšší státní zástupkyně Marie Benešové, dnes symbolu poslušnosti práva politice, a na Ústavním soudu to také dotáhl na místopředsedu. Od ledna 2024 má navíc po odchodu z ÚS slíbené místo na Nejvyšším soudu České republiky. Vadí? Nevadí?
Ta rakovině podobná nechuť představitelů české justice přiznat svoji nemravnou účast na prosazování zvůle komunistického režimu bolí o to více, že mnozí se v dalším životě zaslouženě dopracovali respektu.
Nebo další uznávaný soudce Ústavního soudu Jan Filip, člen Komunistické strany dokonce od roku 1974, a dlouholetý funkcionář fakultního výboru KSČ na brněnské právnické fakultě? Také nevadil? Nebo snad vadila karikatura nezávislého soudce Radovan Suchánek?
Všechny navrhl tehdejší prezident Miloš Zeman a tehdejší senátoři, z nichž mnozí sedí v Senátu dodnes, je bez mrknutí oka schválili. Zeman dnes lže, když tvrdí, že si kdysi prověřil minulost Roberta Fremra a právě proto ho prý v roce 2020 nejmenoval předsedou Nejvyššího soudu. Ona minulost nehrála v Zemanově rozhodování sebemenší roli.
Přednost dostal pouze Zemanovi povolnější kandidát, a to na radu vedoucího Kanceláře prezidenta republiky Vratislava Mynáře. Zemanovi přece nikdy nevadily estébácké kontakty jeho poradců, či jím navrhovaného dalšího kandidáta na Ústavní soud Aleše Gerlocha.
Zmapovat soudce i znalce
O mnoho let opožděná aktivita Ústavu pro studium totalitních režimů by v ideálním případě měla konečně systematicky a do detailu popsat systém přípravy všech politických procesů z posledních dvaceti let komunistického režimu. Pojmenovat pověřené prokurátory, specializované na politické kauzy, jako byla v případě Olšanských hřbitovů prokurátorka Jitka Fuchsová, známá z celé řady takových procesů.
Vznikl tak dodnes fungující systém ochrany „svých lidí“, přehlížející téměř za každou cenu i vážné případy porušení zákona. Beze zbytku to platí i pro soustavu státního zastupitelství.
ÚSTR by měl konečně systematicky zadokumentovat nejen zodpovědné vyšetřovatele StB a soudce, ale i úslužné soudní znalce, kteří si často vystačili pouze s informacemi od Státní bezpečnosti. Jako metodický příklad by jim mohla posloužit slovenská databáze všech případů, posuzovaných slovenskými soudy pro dnes opět tak diskutovaný trestný čin nedovoleného opuštění republiky podle paragrafu 109 tehdejšího trestního zákona.
Odsouzení jsou zde přehledně přiřazeni ke svým vyšetřovatelům, prokurátorům i soudcům. Pro historické pochopení nemravnosti systému by bylo o to důležitější ukázat i jejich další polistopadovou kariéru.
V případu Olšanské hřbitovy se stát dopustil na Alexandru Eretovi a jeho matce zločinu. Oba ještě žijí. Český stát proto dnes musí co nejrychleji nejenom zjistit skutečnost a alespoň symbolicky nastolit spravedlnost, ale musí vyjádřit oficiální cestou omluvu a nabídnout odškodnění. Po dokončení zkoumání Ústavu pro studium totalitních režimů by se toho měl ujmout jménem České republiky prezident Petr Pavel. Nic menšího nebude stačit.
Stavovské mlčení o minulosti
Dnešní diskuze a zkoumání se nesmí omezit na kauzu Olšanských hřbitovů. Ta rakovině podobná nechuť představitelů české justice přiznat svoji nemravnou účast na prosazování zvůle komunistického režimu bolí o to více, že mnozí se v dalším životě zaslouženě dopracovali respektu. Příkladem může být i nový předseda Ústavního soudu Josef Baxa, který sám vynesl několik rozsudků pro „nedovolené opuštění republiky“ a zbavoval odsouzené československého občanství. Dokáže alespoň on svoje oběti najít a veřejně se jim omluvit?
Dávno jsme mohli mít za sebou diskuze o upřímnosti omluv obětem i možnosti odpuštění. Stačilo chtít.
Hned několik autorit české justice, včetně předsedy Nejvyššího soudu, se však ještě dnes snaží omlouvat soudce, vynášející za normalizace stovky a tisíce rozsudků pro ono „nedovolené opuštění republiky“ jako jen formální a běžnou součást justičního fungování té doby. Prý to odpovídalo tehdejšímu zákonu a soudci tak nemohli postupovat jinak. Stejně formalisticky argumentovali obhájci soudců nacistické justice i československých „soudců“ padesátých let, vynášejících rozsudky smrti bez výjimky na základě v té chvíli platných nelidských zákonů. Soudce, nepodléhající mravnosti a svědomí, je pro spravedlnost smrtelným nebezpečím.
Česká justice jako celek se nikdy neodvážila otevřené introspekce svých selhání a zločinů z dob komunistického režimu. Ve svobodných podmínkách po roce 1989 pak zneužila ústavní princip nezávislosti soudní moci ke zbabělému stavovskému mlčení o minulosti. Vznikl tak dodnes fungující systém ochrany „svých lidí“, přehlížející téměř za každou cenu i vážné případy porušení zákona. Beze zbytku to platí i pro soustavu státního zastupitelství.
Debata, která má 35 let zpoždění
Selhání polistopadové politické moci, představované v klíčových prvních měsících, kdy se měly nastavovat priority, jen nejbližším okruhem prezidenta Václava Havla, už nelze odčinit. Zabránilo očistě a rekonstrukci institucí nového právního státu.
Nejen justici, ale státnímu zastupitelství, policii, zpravodajským službám a vysokým školám se podařilo v příliš velké míře uchránit provozní nekulturu „normalizační“ neodpovědnosti a převést její „kádry“ do nového času. Kdyby tehdejší politická moc kladla důraz na společenský pocit a vjem hodnot spravedlnosti, mohly být všechny takové případy už v prvních nejvýše pěti letech popsány a posouzeny.
Dávno jsme mohli mít za sebou diskuze o upřímnosti omluv obětem i možnosti odpuštění. Stačilo chtít. Objevovat případy systémové zvůle a zneužívání justice po třiceti pěti letech jen ukazuje na nedospělost české společnosti a nedostatek její sebeúcty.
Filozof Jan Sokol při pohledu na zákonodárné údernictví českých poslanců v devadesátých letech napsal: „Zákony bez morálky jsou na nic“. A tak jako mravní memento našich společných pochybení posledních více než třiceti let – co kdyby onen poradní panel prezidentovi přednesl návrh nejmenovat už nikdy na Ústavní soud, stejně jako na Nejvyšší soud a do vedení krajských soudů žádného soudce z doby před rokem 1989?
Byla by to symbolická oběť za naši společnou neúctu k mravnosti práva.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Pop-up mobil Mobile (207451)SMR mobil článek Mobile (207411)SMR mobil článek 2 Mobile (207416)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)SMR mobil pouze text Mobile (207431)Recommended (5901)Čtěte též
Investor Brůna: Realitní perly na dálniční sňůře na jih. Hluboká, Písek, Budějovice
Agáta Pilátová: Prezidentka ve vichru doby a nelichotivý obraz Slovenska
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)
32 komentářů
V Německu platí- Verjährungsfrist beträgt 30 Jahren.Takže vyjma vraždy jsou všechny zločiny promlčeny.U nás je to 20 let a to včetně vraždy. Tak co jako se tady řeší ?
Prakticky vzato soudce Fremr a jemu podobní jsou zkušení právníci,kteří jsou jsou schopni opatřit si důkazy a věc dovést k rozsudku i když se obžalovaný vyhýbal trestu tím,že se trestného činu nedopustil.Já myslím,že republika takové lidi občas potřebuje.
Nepleťte si trestnost a mravní integritu. Trest za vraždu vám za těch dvacet let může být promlčen (a to ještě s mnoha podmínkami), ale vrahem zůstanete až do smrti.
Přesné!!! Justice by navíc potřebovala základní restart, aby efektivně sloužila demokratické společnosti. To, že se navrhují soudci, kteří sloužili před rokem 1989 – to je výsměch. Právo je navíc v zásadě nevymahatelné. To, co občan musí vynaložit na jeho vymáhání převyšuje často hodnotu toho, o co se občan soudí. Ale vždyť je to dobrý business pro ty, které justice živí. A tak nám premiér Fiala sdělil, že je všechno v pořádku, že o právo nejde, ale že jde vlastně o nalezení sociálního smíru – o znárodnění a zprůměrování práv.
Děkuji za velmi dobrý text.
Debata neprobíhala v justici cíleně, lépe bylo kritizovat Polsko.
Psal jsem před 1O ti lety:
https://neviditelnypes.lidovky.cz/spolecnost/spolecnost-zlo-neni-li-pojmenovano-trva.A130421_164855_p_spolecnost_wag
Btw o Fenykovi to všichni věděli a tak nemusel lhát Senátu
vchytil
soudní mafie vždy drží spolu! a bude.
Dobrý den, plně s článkem souhlasím, nyní je těžké dohánět něco, co bylo při zrodu „nové“ společnosti trestuhodně zanedbáno ve jménu přehnaného humanizmu. Každé zlo musí být potrestáno, jinak se ho společnost nezbaví. Řešení vidím v důležitém postupu, který je třeba dořešit aby se podobné případy již neopakovaly. Při dovršení důchodového věku, bezodkladný odchod z justice!!! Ať je sebevětším odborníkem. Přivýdělek k důchodu, stejným způsobem jako my ostatní občané, poctivou prací! Mám 84 let také pracuji. Připomenu nepsaný zákon: „Veřejný činitel je povinný chovat se a jednat tak a by to neodporovalo dobrým mravům“! Podivuje mne, že stávající místopředseda U’S v případu problematického kandidáta do tohoto úřadu mluví, že každý má dostat „druhou šanci“, tak se ho ptám, jakou šanci dostali ti, které tento, nespravedlivému režimu poplatný soudce potrestal spoluobčany za to, že chtěli žít podle svého přesvědčení? Odpovědi se určitě nedočkám, protože těmto lidem mravné jednání nic neříká. Chrání jeden druhého aby ten královský plat brali co nejdéle!
Tak to teda prrr. Jednou se řeklo, že se udělá tlustá čára (protože to ani jinak nešlo) a chování a aktivity se budou posuzovat od roku nula. Nemohou se měnit pravidla v průběhu hry. A už vůbec se nesmí měřit různým metrem. Proč soudci a ne třeba ředitelé škol a nemocnic??? Proč nepotrestat nás bezejmenné, nedůležité, co jsme se nechali každého 1. září uplácet sadou sešitů a tužek, dělali ve škole nástěnky, mávali mávátky, vyplňovali 2x za školní rok dotazník o aktivitách našich rodičů do roku x a od roku x, později se hrbili na schůzích a kývali, přebírali sadu utěrek na MDŽ a kolekce na vánočních besídkách, ….
Jednou se řeklo, že začneme od začátku a teď se po letech spojují všichni moralisté a hrozí pěstí.
Jsme všichni ubozí!!
Kecy v kleci. Každé zlo musí být potrestáno, jinak se znovu a znovu projeví. V těch fekálijích žijeme – to je živný roztok pro všechny Bábiše, Okamůry, ale i mnoho dalších – překábátěné zrůdy a jejich následovníky (když se netrestá, tak coby, že…).
no tak moment ! Ono se mluvilo o generálním pardonu těmhle lidem,ale nikdo ho nedal ,takže žádná tlustá čára neexistuje,jen se o ní mluvilo.A Havel už nežije,ten nad nimi držel ochrannou ruku,takže je na čase tu revoluci dokončit.Lustrovaní jsou už 30 let občany druhé kategorie a ti které zmiňujete,ti malí,tak ti všichni se ještě dočkají !
Kdyz Vy si pletete trestání a prověřovâni (postaru se tomu říkalo kádrování), ale funguje to pořád. Jinými slovy, za to co se dělo za socíku už nikoho trestné soudit nebudou – dokonce ani ty bývalé komunistické zločince ne. Ale pokud jde o to prověřování, tak i pokud by šlo o jakoukoliv lukrativnejsi státní či veřejnou funkci, tak si tyhle staré informace každý rád vyhrabe a medializuje.. A ať si pak ta výběrová komise sama a na svůj ksicht do médií zdůvodnil proč vybrala právě tohoto kandidáta s takovou publikováno minulosti a ne někoho jineho.. Jistě i to bude lidí zajímat..
Nevím,zda by byl zvolen stejný prezident,kdyby se bývalým režimem více namočil.Dnes naříkat nad rozlitým mlékem,které už stejně dávno zkyslo,je nesmysl.Dejte už s tím pokoj.Líp už stejně nebude,volby zase dopadnou blbě.Potřebujeme si to všichni pořádně vyžrat a hlavně padnout na hubu.Jinak se nic nezmění.
Přesně tak !
Zásadním problémem je ono Havlovské „nejsme jako oni“, které v podstatě zabránilo vyrovnat se na úseku justice s minulostí (fraškoidní odsouzení Brožové – Polednové to spíš podtrhuje než kamufluje).
A důležité jsou dvě věci:
1. Nikdo ze soudců, prokurátorů atd. se svým obětem po roce 1989 ani neomluvil a pokud některé tyto oběti dostaly odškodné, šlo to ze státních peněz, tedy „vinej nevinnej“ z kapes nás všech.
2. Pokud jsem správne informován, tak exsoudruh Fremr měl nejvyšší podporu jak z řad justice, tak i z řad akademických právníků. Aneb „Je cosi shnilého …“.
Soudce Fremer dostal případy a řídil se tehdy platnými zákony. To, je správné, tak to má být, zákony se musí dodržovat.
Ti, kteří je nedodržovali skončili ve vězení, případně dostali jiný trest. Disidenti porušovali zákony a po právu byli odsouzeni. Soudce Fremer se nedal obalamutit pěknými řečmi a soudil po právu. Dnes jsou zákony jiné a soudí se podle nich. Tak je to správné a tak to má být. Každá doba je něčím jiná, než doby minulé. Ten kdo svévolně opustil republiku byl podle tehdejšího zákona vinen. A nikdo s tím nic nenadělá.
správně ! Oni soudili tehdejší zločiny a naučili se jak to dělat a tak teď odsuzují ty nové zločiny.A proto že už si vychovali nástupce,mohou být sami odsouzeni za to co tehdy dělali,protože už je nepotřebujeme !
Souhlasím s vaším názorem. Mě podivovalo jednání/vystupování v médiích senátora Fischera na adresu p.Fremra,ale že tedy si nezjistil jaké v té době tj.před 35lety byli zákony než začal mediálně útočit. To samé,nebo podobné dělali i jiní soudci v té době např.p.Rychetský,který byl taky soudcem v té době a jistě i on soudil podle těch zákonů,takže proč u jednoho = p.Rychetského nevadilo,že dodržoval zákony a podle nich taky soudil před 35 lety a u p.Fremra to vadí,že i on dodržoval a soudil podle těch minulých zákonů.
Jste mimo mísu – Rychetský byl před 89 bezvýznamný podnikový právník…
Jenže naprosto stejně se hájili i nacističtí váleční zločinci, buď sami nebo ústy svých obhájců, jak před Norimberským tribunálem, tak i před následujícími soudy (pro „menší ryby“).
Právě z toho důvodu definoval Norimberský tribunál „přirozené právo“, aby mohly být souzeny zločiny spáchané v souladu s nepřirozeným právem totalitního či jinak zločinného státu.
Druhá věc je, že soudy s uprchlíky byly v rozporu s tím, co podepsalo Československo v Helsinkách, což soudruh Fremr nutně musel vědět.
Velké díky, Jane Urbane, za tento i všechny předcházející, jasnozřivé komentáře.
Snad není pozdě…
(Prosím, pozdravte ode mě svou mladší sestru Věru, mou dávnou kamarádku a spolužačku ze ZDŠ v Korunovační ulici. Jmenovala jsem se tehdy „Dana“ Provazníková. Pamatuji si i Vás, samozřejmě. Žiju už 40 let ve Francii. Děkuji předem.)
Držím Vám palce !!!
Velké díky, pane Urbane, za tento i za všechny předchozí, jasnozřivé komentáře k tomuto smutnému příběhu.
Snad ještě není pozdě k hlubinné nápravě věcí lidských, politických ! ? !
Držím Vám palce, z Francie.
Prosím, pokračujte ve své blahodárné činnosti.
Nechápu, kdo povolil v naší republice něco takového, jako je brněnský rozhodčí soud. Trestně stíhaná firma s několika sty trestními oznámeními je podle jeho výkladu v naprostém pořádku.
Jan Urban (pro mě jeden z nejlepších českých novinářů a komentátorů) bez nenávisti pomstychtivosti a malichernosti opět trefně a zodpovědně pojmenovává bolesti a chyby naší společnosti. Děkuji Vám pane Urbane. Peterka
Dost smutná, ale pravdivá bilance. Jako téměř zoufalý pokus, spíše varování mladým, budoucím voličům si dovoluji nabídnout fakt o hlasování poslanců, kteří se na změnách k současnému stavu aktivně podíleli, ale už nejsou ochotni, a zjevně ani schopni pokusit se o účelnou nápravu.
9. července 1993 Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR schválila zákon o protiprávnosti komunistického režimu, a o odporu proti němu. A po 26 letech demokratičtí poslanci ODS a TOP bránili přijetí zákona k prošetření privatizačních zločinů!
Sněmovna 6. 6. 2019 schválila usnesení, které říká: 1. Sněmovna konstatuje, že v letech 1992 až 2005 došlo při privatizaci majetku státu k velké řadě excesů, chyb i zločinů, které způsobily ČR a jejím občanům škody na majetku v řádech stovek miliard korun a které vlády ČR dosud nedořešily a jejich následky neodstranily. 2. Sněmovna žádá vládu ČR zpracovat a navrhnout účinnou změnu trestně právních předpisů tak, aby bylo možné takové zločiny způsobené při privatizaci dále stíhat a potrestat, aby nedošlo k jejich promlčení včetně posouzení, zda nedošlo v určitém období k situaci, kdy promlčecí doba ani nemohla běžet.
Jako účinné varování mladých, příštích voličů se sluší připomenout, jak a kteří poslanci, pohrobci velkého profesora, privatizátora z ODS přijetí zákona o prošetření privatizačních zločinů v hlasování na svou čest a svědomí – bránili . (Pro přijetí zákona nehlasoval žádný; – Proti N: 12; – Nepřihlášen O: 6; Omluven M: 5)
N Ivan Adamec
N Jan Bauer
N Martin Baxa ministr kultury ČR po 2021
N Petr Beitl
0 Marek Benda předseda poslaneckého klubu
0 Stanislav Blaha
M Pavel Blažek ministr spravedlnosti
M Jana Černochová ministryně obrany
0 Petr Fiala předseda vlády
N Jakub Janda
N Karel Krejza
N Martin Kupka ministr dopravy
N Jaroslav Martinů
N Ilona Mauritzová
M Vojtěch Munzar
0 Miroslava Němcová
M Jan Skopeček
0 Zbyněk Stanjura ministr financí
N Bohuslav Svoboda primátor hl.m. Prahy
0 Jiří Ventruba
N Veronika Vrecionová
M Jan Zahradník
N Pavel Žáček
6 Se nepřihlásilo k hlasování: M. Benda; St. Bláha; P. Fiala; M. Němcová; Zb. Staňura; J. Ventruba
5 Se omluvilo: P. Blažek; J. Černochová; V. Munzar; J. Skopeček; J. Zahradník
Ty peníze které republice schází,si oni nacpali do svých kapes ! Až se jednou vrátí vláda práva,půjdeme podle toho seznamu !
Fremer nepoznal, že se choval jako zmetek ale doufal, že mu to projde. Teď se tváří jako oběť. Typický právník.
Pan Urban věc popsal opravdu přiléhavě – bez pomstychtivosti a zášti popsal fakta. Já v různých diskusích již mnoho let poukazuji na fakt, že není problémem politická scéna – tam máme možnost ve volbách změny, ale opravdu šíleným problémem pro naši demokracii je soudnictví – mnozí mladi, kteří nastoupili po roce 1989 neměli pražádnou zkušenost z praktického života – v sousedních demokraciích – ne postkomunistických – věc naprosto nemyslitelná – a dostali se pod vliv bývalých komunistických přisluhovačů soudců bez charakteru, kteří si jen dále chtěli užívat své nezávislosti a nadřezenosti bez jakékoliv kontroly, jen demokracie využili k halasnému vytrubování o nutnosti soudcovské samosprávy. Okolonosti a reakce z justice na případ Fremr – mohlo jít o kteréhokoliv soudce z doby před 1989 -jasně svědčí o tom, že „svědomí“ justici nic neříká. Fakt převahy nad obyčejným občanem, který se na soud obrátí o spravedlivé rozsouzení jeho pře je neskutečným lákadlem a navíc, co si budeme říkat, jistota neodvolatelnosti za cokoliv – řízení pod vlivem alkoholu atd – to je až droga. Prostě stav justice je rozhodující brzdou pro další rozvoj demokracie v naší zemi. A p. Urban to přesně popsal.
V USA i některých dalších státech, jsou soudci a prokurátoři voleni. Ne, že by to byl všelék (to se asi nedá očekávat od žádného opatření), ale možná bychom se alespoň toho nejhoršího svinstva, pocházejícího z dob totalitního režimu, zbavili. A mohli bychom se zbavit i mladých „fachidiotů“, kteří jedou podle „znaleckých posudků“ a nedokáží si ani překontrolovat, že tam má znalec chyby na úrovni kupeckých počtů.
Ad Kauza JUDr. Fremra:
Odvážného rebelujícího dělníka ze skladu Paláce kultury, kterého v roce 1985 odsoudil předseda senátu Obvodního soudu pro Prahu 4 JUDr. Fremr, je třeba navrhnout na státní vyznamenání, přinejmenším v kategorii Medaile Za hrdinství.
Pokud ovšem současné vzedmutí kritiky pošahaného komunistického režimu myslí česká společnost opravdu vážně. Nastala možná poslední šance k lámání chleba. Na otáčení hlavy a alibistické úkroky stranou před historickou realitou už prostě není čas. Tak tedy, kdo s koho?
https://medium.seznam.cz/clanek/jaroslav-herda-soudce-robert-fremr-vykonaval-nespravedlnost-a-legitimizoval-system-napsal-senator-marek-hilser-16494
Pokrytectví je i předstírání, že nespravedlivé rozsudky skončily s minulým režimem. Viz odkaz.
Kritický pohled na polistopadové soudnictví chybí. Je jednodušší chválit nezávislé soudnictví a nabytou svobodu, než pojmenovat pravdivě příčiny mizerné vymahatelnosti práva dnes. I bez not z Moskvy je používána metoda předstíraného blbství, jakou používá v bizarní podobě dnešní ruská propaganda.
no tak je uplne zrejme, ze pan Fremr nema na ustavnim soudu co delat..byla chyba ho nominovat a stat se to nemelo ale lepsi pozde, nez nikdy…sanci dostal stejne skvelou na to, co ma za sebou, tak by mel byt za to hodne rad..
Zajímavé,do p.Fremra se politici i někteří soudci „trefují“ co a jak dělal před 35lety,ale že jim nevadila minulost p.Rychetského,nebo jiných soudců,kteří taky před 35lety dodržovali zákony,které byli stanoveny,stejně tak jako to dělal p.Fremr = soudil podle tehdejších zákonů.
Ne, že by to nevadilo. Ten Fremr byl prostě, ke své smůle, onou poslední kapkou, která způsobila přetečení džbánu.