Jan Urban: Politika videí namísto idejí. Proč Češi nechtějí znát o sobě pravdu
KOMENTÁŘ. Na začátku každé diktatury a války je nevyhnutelně kýč. Neuznává zákon či slušnost, protože za všech okolností dává přednost oslnění emocí nad rozumem. Od chvíle, kdy se v Evropě začala prosazovat myšlenka národních kultur a později i národních států, se kýč stal i základem „politiky“.
Jako první si tohoto problému všimla poslední generace propojené multietnické střední Evropy v poražené Vídni po roce 1918. Spisovatel a esejista Hermann Broch popsal historická období, definovaná rozkladem hodnot a rozpadem společenství, které nahrazuje líbivá kýčovitost a ideologičnost.
V Československu na něj v šedesátých letech nedokonale navázal spisovatel Milan Kundera, když naopak dokonale popsal kýč jako ideologický nástroj totality, diktatury srdce a prázdného sentimentu. Sám však nepřekročil představu podle něj mimořádné a historicky formované „kulturnosti českého národa“.
Odmítal připustit, že velká většina českého „národního obrození“ nebyla ničím jiným než právě barvotiskovým kýčem.
Německo-americký historik Fritz Stern ve stejné době napsal svoji grandiózní práci „Politika kulturního zoufalství“, vysvětlující nástup nacismu rozpadem lokálních identit a kultur po sjednocení Německa. Proč je třeba to připomínat?
Vtělený kýč
Hermann Broch ještě v třicátých letech zvýraznil popis kýče ne jako estetického, ale především sociálního a politického fenoménu. Adolfa Hitlera považoval za prototyp novodobého člověka, který není už ničím jiným než kýčem („Kitch-Mensch).
Jak by se asi divil, kdyby viděl dnešní „politiku“ plnou podobných „Kitch-Menschů“ jako Donald Trump, s jeho candrbálovým Bílým domem, snem o Vítězném oblouku a přejmenování letišť, stadionů, muzeí a koncertních sálů po sobě samém.
Nebo, abychom neopouštěli česká humna, „političku“ v převleku za bramborový hranolek, premiéra slzícího ve Sněmovně nad vlastním osudem či jeho předchůdce, prohlašujícího „hlavně slušně“ i při předstírání slepoty vůči korupci svých spolustraníků.
Publikum chce už opět jen chléb a hry. Dejte nám je a budeme znovu poslouchat, obdivovat a nenávidět podle rozkazu. Existuje vůbec něco tak nedůstojného, aby nám kýč začal vadit?
A, samozřejmě, pánové Okamura, Rajchl, a bez výjimky celá pomocná škola Václava Klause pod názvem Motoristé sobě. Přiznejme si, že velká část českého národního společenství a většina české politické scény nejen uvěřila v kýč, ale je kýčem sama o sobě.
Hermann Broch nekompromisně dovozoval, že povinností novodobého politika je ctít „zodpovědnost za dějiny“ – ne následovat a vyrábět kýč. Kolik českých politiků tento požadavek splňuje?
Je v tom temné varování. Broch už v třicátých letech, kdy většina německého „lidu“ nadšeně aplaudovala diktatuře, napsal „kdo vyrábí kýč, je zločinec“ – a pak vypukla druhá světová válka.
Poslední Čecháček
Současná devoluce trumpovské Ameriky je destruktivním kýčem, který ničí smysl celého poválečného období, kdy mezinárodní pravidla spolupráce, právního státu a demokracie na Západě naplňovaly představu o pokroku civilizovanosti.
Češi a Slováci o to díky otrocké podřízenosti komunistické nadvládě přišli. Období svobody po konci komunistického režimu bylo příliš krátké, aby změnilo naše návyky slouhovství a přikrádání, planého vlastenčení bez ochoty dělat pro vlast něco jiného než jen mávat prapory a vykřikovat hesla, když nic nehrozí, a po zbytek času mlčet.
Většina českého společenství tedy v této chvíli jen zaplouvá zpět do známého prostředí.
Přiznejme si proto, že sama česká národní identita moderní doby vyrostla z kýče. Už v roce 1845 si nepokorný Karel Havlíček Borovský utahoval z planého a sentimentálního „vlastenčení“ Josefa Kajetána Tyla a jeho kýčovitého kusu „Poslední Čech“.
Dodnes se nikdo neodvážil zodpovědět otázky po smyslu české identity ve světě, které v osmdesátých letech položil Hubert Gordon Schauer. Sto let po Havlíčkovi historik Václav Černý popsal nadčasovou bezcharakternost „Čecháčka“.
A jen o další generaci později brilantní básník, diplomat a myslitel Jiří Gruša psal s opovržením o banalitě sladkobolného a ufňukaného českého „heimatfilmu“.
Nejpronikavější mysli českých moderních dějin se shodují na tom, že české vědomí nepotřebuje a nechce pravdu o sobě. Díky svým vůdcům raději balancuje mezi otevřenou lží a sněním.
Chcete příklady? Tomáš G. Masaryk a Václav Havel stavěli sny bez ohledu na realitu. Zbytek československých a českých prezidentů byli přinejlepším jen lháři, v horším provedení podvodníci nebo dokonce masoví vrazi. Nechceme to vidět.
Děláme hrdiny ze zbabělců a zločinců. Nechali jsme vraždit a věznit skutečné a dokonce i válečné hrdiny. Nechali jsme je zmizet z národní paměti a raději oslavovali vylhané legendy. V každé historické zkoušce moderní doby jsme jako společenství selhali.
Jen chléb a hry
Málokomu to vadí a pro nový svět à la Trump je to přece perfektní výbava. Politika ideových programů, paměti, hrdosti a „zodpovědnosti za dějiny“ už v dnešním světě sociálních sítí dávno netáhne. Táhnou individuální pseudovůdci, „kýčolidi“ a jejich hysterické výkřiky a videa.
Publikum chce už opět jen chléb a hry. Dejte nám je a budeme znovu poslouchat, obdivovat a nenávidět podle rozkazu. Existuje vůbec něco tak nedůstojného, aby nám kýč začal vadit?
Americký, nebo chcete-li, trumpovský „kýčismus“ bude opakovat naše historická selhání, jen ve větším měřítku. Nové podmínky potřebují, aby se desetimilionové české společenství a hlavně jeho politika zbavily sentimentů devatenáctého století a staly se sebevědomým spoluhráčem.
Abychom si všimli, že současnost vůbec poprvé v historii nezná jiná než kolektivní, v našem případě evropská řešení. Ekonomicky, politicky a především v zárukách vzájemné bezpečnosti. Maďarsko a Slovensko mohou zkoušet vlastní cesty, ale už nyní viditelně selhávají.
Nový český premiér Andrej Babiš nevěří ani na hodnoty, ani na historická poučení. Věří v moc kýče a sám je jeho zosobněním. Věří v osobní moc.
Opovrhuje svými „koaličními partnery“ z nutnosti a udělá všechno, aby se mu po únoru, kdy je bude naposled potřebovat ve Sněmovně pro hlasování o jeho vydání k trestnímu stíhání, nepletli do cesty.
SPD uplatil výnosným místem předsedy sněmovny pro jejího předsedu Tomia Okamuru. Výměnou za to dostal do vlády nestranické odborníky, kteří k němu mají podstatně blíž než k SPD. Dalšího z koaličních partnerů, Motoristy sobě, Andrej Babiš považuje za partu zmatených amatérů, jejichž hlavní význam vidí v jejich schopnosti vytvářet mediální problémy a kauzy.
Sám tak v tichosti přesunul pravomoci skutečného řízení zahraniční politiky na Úřad vlády. Profesionálně připravená čistka a rušení klíčových odborů ministerstva to jen stvrdily.
Premiér tak výhradně se svými poradci bez odborné podpory bude v zákulisí sám rozhodovat o nejdůležitějších otázkách bezpečnosti státu. Motoristé a SPD budou moci dál hrát tak leda kýčeplné loutkové divadlo.
České průšvihy 1945–1948
Publikaci, jež se věnuje období takzvané třetí republiky, můžete získat pouze jako odměnu za dar v minimální výši 699 korun na činnost redakce HlídacíPes.org.
Podpořte nezávislou žurnalistiku!
Pop-up mobil Reload (397650)SMR mobil článek Mobile (207411)SMR mobil článek 2 Mobile (207416)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)SMR mobil pouze text Mobile (207431)Recommended (5901)Více z HlídacíPes.org
Čtěte též
„Nejkrvavější volby.“ Novináři v Srbsku byli brutálně napadeni při své práci
Podněcování nenávisti? Citovala jsem z Bible. Podle soudu je finská politička vinna
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)
60 komentářů
Bravo, moc děkuji, je to vše v kostce a přesně vše pojmenovává.
Jan Urban jako vždy mrazivě přesný, není co dodat
1. Překvapil jste mne hlavně lítostí nad tím, že SPD nebude o ničem důležitém rozhodovat.
2. Dosavadní evropská řešení (=německá) znamenala likvidaci konkurenceschopnosti evropské ekonomiky Greendealem a likvidaci křesťanské podstaty západní EU neřízenou (lépe řečeno řízenou neziskovkami) migrací.
Suma sumárum: Hlavním úkolem českých politiků je zabránit tomu, aby český kýč nebyl opět pohlcen ruským (Okupace 2.0) nebo německým kýčem (Protektorát 2.0 popř. Chalifát 1.0).
Mám nepříjemný dojem, že Vaše vidění světa je v podobě socialistického budování na pozadí továrních komínů a těžních věží. A mimochodem kolikrát jste byl v těch muslimských zemích ?
Naprosto přesné, bohužel…
… no celý článek je plný patetismu, který tu a tam je zcela vedle… Měli-li Masaryk a Havel své sny bez ohledu na realitu, tak Václav Havel po svém nástupu „na trůn“ své sny velmi rychle opustil a mašíroval rád do všech světových válek… Tam jsme věrně stáli po boku USA, že nás tehdy v r. 2003 vychvaloval i tehdejší ministr obrany – (nynější války) USA Donald Rumsfeld, že se Václavu Havlovi odcházelo tehdy z „trůnu“ s neskutečným blahem, že jeho sny se mu zhmotnily do „mírových“ bomb… To tedy asi Masaryk by nedělal..
Soudruhu, to snad nemůžete myslet vážně, takové fantasmagorie ve stylu „projevů“ praporního politruka z časů husákovské „normalizace“ pod okupační knutou Sovětského svazu.
…jaképak fantasmagorie.. Václav Havel těsně před svým koncem prezydentýrování podepsal tzv. Dopis ochotných, kterým „deklaroval“ (protiprávně) za ĆR jít do války proti Iráku s odůvodněním, že „zlu je třeba čelit v počátku…..“ To byl náš vstup do války proti Iráku – a za to jsme byli „pochváleni“ od tehdejšího mininstra obrany (nyní války) Donalda Rumsfelda… To by asi v minulosti Masaryk neudělal, že pod jeho praporem bychom mašírovali do válek na jiné kontinenty… Tedy poopravte si mozkové závity…
A teď uvažte, že za 2. sv. Češi bojovali i v Africe, na blízkém i dálném východě a dokonce i v Rusku. A byly to samostatné ČS jednotky.
… tak v SSSR – ne v Rusku, tehdy se souhlasem vojenských orgánů SSSR a byli to Čechoslováci… A ještě ty „boje“ občanů ČSR za II.sv.i jinde – tak byla to světová válka, že ? Válka proti Iráku v r. 2003 a dále nebyla ani světová – byť tehdy tam válčilo proti Iráku až 54 států – to byl útok formálně skrytý za „ohrožení USA od státu z druhé polokoule“ – a tomu ten Václav Havel tleskal, že i jeho dvorní romanopisec Michael Žantovský ve své knize „Havel“ ho za to mírně pokáral, že to byl jeho „aktivismus“…
Masaryk nesměřoval ozbrojený zápas na jiné kontinenty, ale prosazoval zápas na všech dostupných kontinantálních frontách, tedy organisaci legíí na všech evropských frontách. Podporu hledal u krajanů i ve Velké Britanii.
…správně píšete, že Masaryk nesměroval „ozbrojený zápas“ na jiné kontinenty, protože co by tam ty naše vojskové „kontingenty“ dělaly, když jsme je ani tehdy vůbec neměly… A „naše“ legie v Rusku ? No to přece byli původně naši vojáci, kteří emigrovali z armády R-U – tedy přešli na druhou stranu, aby pak po vystoupení Ruska z bojů I.sv.války po převratu Leninem, bojovali zejména už jako trosečníci v Rusku proti bolševikům, tedy nakonec také neúspěšně…
Legie? V zásadě dezertéři a vlastizrádci co se pak klepali hrůzou, že je bolševici vydají RU.
… jako „legie“ to bylo pojmenováno od nových hledačů pravd, protože oni tehdy museli nejdříve dezertovat z armády R-U, aby pak – po revoluci v Rusku, se z nich stali legionáři.. To by vám lépe vysvětlili takové „kapacity“ jako Ed.Stehlík a Št.. černoušek…
My, co máme deprese, jsme na tom po článku ještě hůř
Žádný strach, je to taková opravdová Česká soda, to, co se dneska děje, by ani Čtvrtníček nevymyslel!
„Trápíte se? Vyřešte to. Nejde to řešit? Netrapte se…“
„Až bude nejblběji, začne se to obracet k lepšímu…“
Jsem skoro šedesátník, takže už ledasco pamatuji… a tahle dvě vyjádření spolu s vírou v prozřetelnost jsou návod na spokojený život a opravdu fungují, mnohokrát jsem si to ověřil…
Jsem pokřtěný katolík ale na prozřetelnost nevěřím. Co může dopadnout špatně, to taky špatně dopadne
P.S. mám těch zkušeností o dost víc.
Je mi skoro šedesát, zažil jsem totalitu, vyšetřování Stb, pohyboval jsem se v undergroundu, od roku 87 mám vlastní živnost… Myslím, že jsem toho zažil dost, abych mohl napsat, že život je krásnej a těžkej a zpravidla končí smrtí… Je to věc osobního nastavení, pokud se nutně chcete trápit, klidně se trapte… Mně prozřetelnost mnohokrát svou existenci velmi jasně prokázala a demonstrovala…
Jsem r. 1944 a ž.l. mám od 86. Tehdy ještě licence o poskytování služeb a optimismus mě už dávno přešel. Zadoufal jsem v 89. ale i to dopadlo špatně. Nebaví mě život ve světě kde vládnou hlupáci a šmejdi.
Tedy, obávám se, že to pan Urban pochopil naprosto obráceně. Protože, stačí nahlédnout do Švejka a tam si připomenout jeho projev , před vojenskými lékaři když zkoumali jeho duševní stav:
„Za jediného panovníka, poslušně hlásím, uznávám jedině nejmilostivějšího císaře pána Františka Josefa I. Dreimal hoch, poslušně prosím.“
Jinak, řečeno pokud už hovoříme o onom typickém čecháčkovství, když hovoříme o oné kýčovité kultuře, nikdy se neprojevovala tak groteskně jako pokaždé když jsme byli součástí nějaké evropské multietnické říše s cizí centrální vládou.. Od císaře pána až k dnešním orgánům Evropské unie
Ale soudruhu, obráceně to myslí jedině vám a vašim milovaným komunistům, fašounům a nepřizpůsobivým migrantům z Východu!
Tak když někdo bere Švejka jako Bibli… Já například vím, že tento román napsal anarchista, který se stal rudým komisařem a jako takový se přímo podepisoval pod popravy lidí o kterých věděl, že jsou nevinní… Že skončil jako nihilista, co se uchlastal je jen taková třešnička na dortu. Nic následováníhodného…
Zahleděnost nemalé části Čechů do tohoto amorálního Haškova alter ega, nekonečné citace a jejich sebeprojekce za všech okolností rezistentní oběti je sociopatologický fenomén, který nás jako národ nechrání, nýbrž nám škodí.
Víte, dost mne mrzí že se zase pokoušíte vykládat Haška, tak kategoricky úzce jako rudého komisaře . Jenomže – zapomínáte to podstatné, že Hašek byl především český spisovatel, autor velkého počtu krátkých humorných povídek, které psal ještě dávno před 1.světovou válkou a nějakými bolševiky. Ba že dokonce i různé příběhy o Švejkovi psal ještě v té době. Popřípadě stačí se odkázat na jeho Dějiny strany mírného pokroku v mezích zákona, kde poměrně přesně popisoval tehdejší politické metody. Ostatně, pokud už si myslíte, že Haškův Švejk je nějaká jeho amorální výjimka, tak si musíte přiznat že Černí Baroni od Švandrlíka, sepsaní o zhruba půl století později, popisují ten charakter „českého (ne)statečného občana“ podobně. A když zase půjdete ještě o půl století zpátky a přečtete si Nový epochální výlet pana Broučka, tentokráte do XV. století, od Svatopluka Čecha (1888) ten popis bude podobný.
Ono by to asi chtělo skutečně nějakou hlubší analýzu vývoje českého občana – co si mohl – během těch dlouhých staletí dovolit – a jak přitom (hrdinně či groteskně, vypadal..)
To není odsudek Haška, ten se dostal do mlýnku na maso a přežil tak, jak přežil. Nikdo, kdo něco podobného neprožil, nemá právo soudit. Jeho bohaté literární dílo znám a mám rád…
To je odsudek lidových „švejkologů“, kteří onu tragickou deziluzi, kterou si Hašek prožil a jejímž vyjádřením Osudy dobrého vojáka Š. jsou, kdy přes své anarchistické přesvědčení na chvíli uvěřil nové budoucnosti pod praporem bolševismu, aby mu bylo rychle demonstrováno, že proti tomuto peklu je „žalář národů“ nebeská organizace, berou jako jakési mudrosloví a návod na vychcané a nezodpovědné proplouvání životem… Jinými slovy, mám rád Haška, protože podal svědectví… Je mi smutno z „švejkologů“, protože Haškovu poselství neporozuměli a zneužívají ho…
Jediné co z Vašeho příspěvku vyplývá, že čecháček, Hašek, Švejk ( trojjediný) je blb.
Už se nám to „úspěšně“ přelejvá dlouho do regionů. no jo, letos komunální volby, ANO chce urvat co nejvíc moci a peněz. Náš starosta narcista každý den v pracovní době filmuje….
tendenčně napsané. Havel ? Zeptejte se disidentu co říkají o Havlovi. Poslední prezident zvolen KSČ řízen Calfou. Pane Urbane proč v cl. urážíte?
Byl jsem v osmdesátých letech vyšetřován a šikanován StB, angažoval jsem se v undergroundu, organizoval a účastnil se nenahlášených kulturních akcí, podepsal jsem Několik vět a distribuoval samizdat, takže jsem se v disentu pohyboval a z tohoto titulu vám odpovídám.
Mezi drtivou většinou dididentů se o Havlovi nic špatného neříká…
…tak s takovouhle „minulou aktivitou“ by to bylo minimálně na náměstka ministra..Asi tedy jste prospal vhodný čas na zviditelnění… Podívejte se třeba na takového Pavla Žáčka, který byl fakultním předsedou SSM, aby po revoluci získal jaké funkce a postavení… A byli i jiní podobní…
Jako myslíte na náměstka ministra kultury, jistého Oty klempíře, který byl estébácký placený udavač?
Z Vás to prospěchářství leze jako péro z gauče. Tuším, že jste byl i v KSČ.
A jen tak mimochodem, byl jsem předsedou základní organizace SSM během dvouleté vojenské služby v osmdesátých letech… Prostě to vyšlo v rozkaze a bylo to. Nikoho nezajímalo, že jsem nikdy nebyl ani členem Pionýra, natož pak SSM… To, že SSM u útvaru nevykazuje už skoro dva roky žádnou činnost zjistila až generálská kontola, dostal jsem za to basu a pak to zametli pod koberec… Krásná doba to byla…
pro Skrbek David : no nevím, že by třeba náměstkem na kultuře, ono by to mělo být jedno, protože pokud jste měl prokazatelné „zásluhy“ proti minulému režimu, tak na začátku bylo určitě místo u Václava Havla – to už jste asi propásl… On ten Václav Havel tam tehdy kolem sebe měl také mladé kádry typu Vondry, Sedláčka, Pánka, Zámečníka…
Pane Urbane. Současnou realitu bych tak přesně jako vy popsat nedokázal. Ale vidím to okolo sebe každý den. Je to smutné.
Pane Urbane,
házíte perly sviním. Zeptejme se: 1. kdo jsou ti Češi, co nechtějí o sobě slyšet pravdu? 2. Kdo jsou v Česku současné elity? A vyjde nám zhruba toto: za 1. málo inteligentní, polovzdělaná masa, pasívních konzumentů mouder sociální sítí, neschopná samostatné racionální analýzy dějinných faktů, naskakující na jakýkoli barvotiskový kýč trolích farem, indluencerů a absolventů vysoké školy života. za 2. Přesně ti, kteří této první skupině vyhovují, s nimi se mohou beze zbytku identifikovat. Jak nepřekvapivé…
Popsal bych to slovy doby nedávno minulé. Parta chlapů co se se scházejí v hospodě a řeší tam problémy.
Vyloučím tu nejpravděpodobnější možnost, že autor článku systematicky a dlouhodobě haní Čechy za peníze pocházející od těch, co by si rádi s českým státem vyřídili staré účty za vysídlení. V takovém případě se ovšem nabízí vysvětlení pouze v rovině, kterou jsou schopni odborně popsat pouze psychologové a psychiatři, ale mezi ně nepatřím. Nezbývá než se omezit na konstatování, že si absolutně nevybavuji stát, kde by si podobným způsobem mohl Urban vylévat žluč a škopky špíny na adresu vlastního národa. Vím ale bezpečně, že např. v Polsku by musel už dávno navštívit zubaře…
Vždy, když čtu článek nebo komentář podobného ražení, vzpomenu si na film Vlak dětství a naděje a na nezapomenutelnou roli Aleny Vránové. Paní Vránová tam skvěle zahrála úřednici Breberovou, která s nadšením a zaujetím pro německou říši dělala matraci německému důstojníkovi. Zahrála ve své podstatě prostitutku, alespoň si na nic lepšího nehrála a nejnezapomenutelnéjší věta její role je „… jsem Češka, jsem Arijka…!“
Tak se ptám, Herr Urban, proč ještě dlíte v bezvýznamné a nízké ČR, proč již nejste mezi svými, mezi milovanými Germány? Že by tam Vámi pohrdali, protože jste pro ně nur tschechische Gesindel?
Pominu, že jste to navěsil pod pana Skalského a oslovujete ho pane Urban, eh, svůj k svému. Pokud člověk, nebo národ není schopen naznat svých chyb a poučit se z nich, pak v lepším případě zbůhdarma plýtvá časem a energií, v horším případě spěje ku smrti, či zániku… Počátkem takového usebrání a poučení je uvědomění si a pojmenování těch chyb. A přesně to pan Urban velmi fundovaně činí. Pan Skalský by mu dal přez držku, vy ho označujete za prostitutku… Pan Urban po vás perly a vy chro chro…
Krátký dotaz. Češka a Árijka se snad vylučuje?
Soudruhu, že vy jste takovým „bijcem“ jenom na internetu? Kdybyste měl stanou tváří v tvář panu Urbanovi, nejspíš by vás veškerá vaše „statečnost“ přešla, a proti jeho názorům byste se neodvážil ani kvíknout!
Kroulíku, nevím, kdy přesně jste zahodil stranickou legitimaci, ale dávno to nemohlo být, neb to oslovení nějak zůstalo v hubě. Zvyk je železná košile, co…
Češi jako národ ztratili kredit ve volbách v r. 46. kdy si jako jediná země v Evropě dobrovolně zvolila komunistický režim a potvrdila to ve 48. na Staromáku. Od té doby si nezaslouží nic než opovržení a ostudu. Reparát v 89. se nepovedl a poslední volby to definitivně potvrdily.
Kýč nemá přívlastky. Byl, je a bude planetární, nemůže být jen pořád dokola konfliktní (tj. obrozenecký: komoušský, trumpovský, bilický, egalitářský, fašístický, chalífský, greendealový, estetický, babišovský, třídní, genderový, patetický, pokrokářský, digitální, existenciální… Úkolem, českých politiků proto není (zn. Misot) bránit pohlcení životů kýčem ruským či jiným. Cílem volených zástupců té které země je vést své voliče cestou rozumu. Není jejich věcí dávat do vládnutí „srdíčko“ a čekat ve hře na ten kousek „štěstíčka“. Na vejvary, na fiskální pocty, na pašalíky. Hra sama o sobě skutečně není štěstí. Cover Of The Rolling Stone je cestou, ne cílem. A pane Urbane, smekám, vaše poselství jsou čím dál tím lepší. Jen lituji, že to sám takhle neumím.
Ano, je to prostě tak…
Já to nazývám tak, že ovečky, které byly vyprodukovány zločinným režimem, dál „budovány“ vzdělávacím systémem (nikdo se o něj nestaral.., taky kdo by je mohl vyměnit, že…), zvítězivšími bezcharakterními, ješitnými, samolibými jedinci, jako pány VK, MZ, JP, PB a řadou dalšími..
Já z toho nevidím, žádnou cestu, která by to napravila…,
žádné to pomyslné „světlo v tunelu“, zvorala se to a nikdo se nenašel, aby to zvrátil…
Realita…
Tak cesta tu jednoznačně je a nejsem ani zdaleka první, kdo vám prozradí její značení. Každý musí začít s tou poutí sám u sebe a pracovat na něčem, co je dobré, a ne jen proto, že to má šanci na úspěch.
Bez určení DNA a toho,co je Čech nebo určení etnicity dotyčných lidí co na území žijí,je to jen tlachání o nějakém Čechovi,který vůbec Čechem být nemusí a jeho návyky chování mohou být někde z Gruzie.Arménie,Ukrajiny,Rakouska nebo Polska.Tedy jako u psů,nějaká pouliční směska,která křičí dle svého DNA po rodičích, což je dědictví kultury v člověku.A tak jako muslim se tady projeví až ve třetí generaci,tak tady to bude stejné.Ostatně Okamura ani Babiš nejsou etničtí Češi,stejně jako další političky.
Nejde o to, kdo je či není etnický Čech, dokonce ani Babiš, Okamura, nebo Rajchl nejsou ten základní problém. Tím jsou ti, kdo je volí. A jestliže většina voličů s klidným svědomím zvolí kreatury, které zcela prokazatelně státu a národu nemohou a nechtějí pomoci, nýbrž je, z vlastních zištných důvodů, poškodit, pak je to chucpe, morální a ideologický kýč a selhání národa… jinak se to nazvat nedá…
Velmi dobře napsáno, tentokrát smekám před panem Urbanem! Vrcholem kýče budiž Bábišovo slovenské „novoroční poselství“, které se neodvážil přednést v nějaké TV a dal si to jenom na nějaké ty svoje „sociální sítě“, stejně jako jeho japonský kumpán Pitomio. Výzvy k vlastenčení a fangličkaření v jakémsi „dnu vlajky“, fuj, fakt hnus na zblití!
Lidové řečeno, s-ať do vlastního hnízda je špatně a ohavne. Jsou ještě horší alternativy, právě jsme u konce Fialovy vlády o těch skodach a machinacich této vlády se boji někteří akteri Babisovi vlády mluvit. Rozhodl se o tom promluvit předseda PS PCR T. Okamura ve své novoroční promluve a opozice besni, tak to nam začal r. 2026 pekne zostra.
Jaké škody a machinace Fialovy vlády, o kterých se bojí mluvit aktéři Babišovy vlády, máte prosím na mysli?
Já vidím zcela něco jiného, totiž že předvolební žvásty, po léta agresivně vyřvávané Babišem, se v plné nahotě ukazují jako lži pro důvěřivé koblihy… Muniční iniciativa najednou není tak špatná a bude pokračovat, Babišův generál na obraně vyjádřil podporu Ukrajině, důchodová reforma Fialovy vlády se rušit nebude a najednou, mávnutím kouzelného proutku, nežijeme ve spálené zemi, ale v prosperující ekonomice… Nepřipadáte si, vy, Babišovi voliči, jako zneužití hňupové?
… žijeme (prý) v prosperující ekonomice, kde více jak milion lidí žádá o dávky v nouzi, které teď ještě dokázal Jurečka zkrouhnout, že nebude snadné vůbec se z chudoby dostat…
V každé společnosti vždy existují chudí a bohatí. Jde o míru. Zjednodušeně, dnes si chudí žijí podobně, jako si žili před sto lety příslušníci nižší šlechty…
…jenomže tady ten podíl chudých neklesá – a to vám může potvrdit třeba takový Daniel Hůle z Člověka v tísni.. Takže takové odůvodnění , které jste vyplodil, tak to svědčí o „neskutečném“ rozumu, že by vás určitě vzal i strážmistr Flanderka z c.k. policejní stanice v Putimi jako posilu… Že se tedy nějakého takového zdůvodnění chudých a bohatých dočkám po cca 36ti letech po revoluci, tak to svědčí o úrovni…
Žádají o dávky? Hmmm otázka je jestli je potřebují. Leckde bych o tom pochyboval.
To je přesné, v mém okolí (žiji na vesnici a „vidíme si do talíře“) znám čtyři lidi, kteří „byli na smrt nemocní a nemohli pracovat“ (ne že by v tom mezidobí, ve kterém běhali a otravovali po doktorech, na černo nepracovali) právě jen do té doby, dokud nezískali invalidní důchod, od té doby brigádničí na několika místech… A pak znám i lidi, kteří mají obrovské zdravotní problémy a přesto by se styděli o invalidní důchod požádat…
… tak ji udělejte kontroly, kontrola od vás je určitě potěší (bude to jako revizor ve vlaku)…
Obdivujete Okamuru? Pak není co dodat ani ztrácet čas. Snad jenom dodám FUJ.
Jsem rád za pana Urbana a jiné,kteří, dovedou popsat dění pravdivě a přeji jim aby jim to vydrželo co nejdéle.Za současné situace jsou nepostradatelní.