Protiizraelská demonstrace v Teheránu, 18. října 2023. Foto: Profimedia

Jan Urban: Po munici pro Ukrajinu nový plán pro Česko – pitnou vodu Gaze

Napsal/a Jan Urban 2. května 2024
FacebookTwitterPocketE-mail

KOMENTÁŘ. Židovsko-palestinský konflikt trvá už přes sto let. Měl své osudové křižovatky válek a chvíle naděje, kdy se na nějakou dobu mohlo zdát, že na obou stranách převážila státnická moudrost a potřeba míru. Obraz konfliktu a jeho válek byl však v západním pojetí po celou dobu stejný.

Demokratický stát Izrael stál proti nedemokratickým režimům svých sousedů a roztříštěné palestinské reprezentaci, ze zoufalství inklinující stále více k terorismu.

Ke zlomu došlo až v prvém desetiletí nového tisíciletí, kdy se vlivem přistěhovalectví stovek tisíc sovětských Židů i Nežidů, ve velké většině odmítajících otevřenost demokratické diskuse, izraelská politická scéna zásadně proměnila.

Izraelští Rusové jako brzda

Židé ze Sovětského svazu, jejich děti, stejně jako pozdější přistěhovalci z Ruska dnes představují téměř pětinu izraelských voličů.

V naprosté většině podporují nejen Likud premiéra Benjamina Netanjahua, ale představují zásadní voličskou základnu extrémních nábožensko-politických formací, které by se bez jejich podpory nikdy nezmohly na účast ve vládě, natož na obsazení jejích klíčových silových rezortů.

Pro budoucnost hledání jakéhokoliv politického řešení představují překážku, protože až fanaticky odporují jakékoliv myšlence na vznik samostatného palestinského státu a navrácení sebemenší části okupovaného území.

Na obou stranách prakticky ve stejné době převládly extrémní politické formace, pro něž byly válka a násilí jedinou představitelnou variantou budoucnosti.

Největší obětí tohoto procesu je izraelská demokracie, která přes všechny konflikty po dlouhá desetiletí nastavovala zrcadlo všem nedemokratickým režimům na Blízkém východě. S tím je na dlouhou dobu konec.

Ve stejné době proběhl velmi podobný proces i na palestinské straně. V září 2005 stáhl Izrael všechny svoje síly z pásma Gazy a uzavřel tam i všechny nelegální židovské osady. Namísto pokračování nadějného mírového dialogu Hamás vyhrál všechny následující volby.

V červnu 2007 po týdnu brutálních ozbrojených střetů s oddíly oficiálně vládnoucí Palestinské samosprávy násilím ovládl celé pásmo Gazy a nastolil otevřeně autoritářský a válku vzývající režim.

Na obou stranách tedy prakticky ve stejné době převládly extrémní politické formace, pro něž byly válka a násilí jedinou představitelnou variantou budoucnosti. Sionistický fašismus radikálních izraelských osadníků na Západním břehu Jordánu se dnes prakticky v ničem neliší od islamistického fašismu vůdců Hamásu. Obě formace válku potřebovaly a chtěly.

Fašismus podle Paxtona

Aby nedošlo k mýlce, termín fašismus je zde použit zcela vědomě a sleduje obecně uznávanou definici amerického historika Roberta Paxtona.

Fašismus je podle něj „způsob politického jednání, vyznačujícího se obsesivními představami o rozkladu společenství, o národním potupení, o tom, že se národ stal obětí, a kompenzačními kulty sjednocení, síly a ryzosti, v nichž masová politická strana složená z militantních nacionalistů nepříliš spokojeně, ovšem výkonně spolupracující s tradičními elitami opouští demokratické svobody a za pomoci spásného násilí a bez jakýchkoli etických nebo zákonných omezení usiluje o vnitřní očistu a vnější expanzi“.

Paxton navíc u fašistických hnutí odhaluje „mobilizační vášně“, které fašisty v krizích stmelují a motivují. Musí jít o pocit, že společnost prochází drtivou krizí neřešitelnou tradičním způsobem, a proto platí následující:

  • povinnosti vůči skupině, k níž člověk patří, byly nadřazeny všemu ostatnímu
  • tato skupina je obětí, což ospravedlňuje jakýkoli postup proti jejím nepřátelům
  • skupinu ohrožuje individualistický liberalismus, třídní konflikty i vliv cizáků
  • skupinu je nutno více sjednotit, třeba i násilím
  • situace vyžaduje, aby se moci ujali přirození vůdcové (mužského pohlaví) v čele s národním vůdcem, ztělesňujícím historický úděl skupiny
  • vůdcovy instinkty jsou nadřazeny abstraktnímu rozumu
  • je správné nasadit ve prospěch skupiny vůli a násilí
  • vyvolená skupina má právo vládnout bez omezení ostatním lidem, má právo rozhodovat na základě kritérií zdatnosti skupiny v darwinistickém boji o přežití zdatnějších

Současný konflikt je tedy vhodnější popisovat jako válku mezi fašistickými formacemi obou stran, řečeno obrazně tedy jako srážku mezi Netanjahuem a Hamásem, namísto rozšířeného vnímání války jako konfliktu mezi Izraelem a Palestinci.

Česká diplomacie by mohla v arabských zemích sehnat financování na dejme tomu sto padesát jednotek, které by zajistily pitnou vodu alespoň pro nemocnice a zdravotnická zařízení v pásmu Gazy.

Mimochodem, pokud si definici Roberta Paxtona promítnete na americkou extrémní pravici kolem Donalda Trumpa, bude vám mnohé jasnější. Sám profesor Paxton definoval Trumpův přechod od radikální pravice k fašismu už v roce 2021.

Nápad pro českou diplomacii

Zbývá se zamyslet, co z toho plyne pro politiku české vlády vůči Blízkému východu. Nekritická a bezvýhradná podpora jakéhokoliv postupu momentální izraelské vlády není moudrá, pokud nebude vyvažována přinejmenším humanitárními gesty vůči obětem války v Gaze a jasným vyjádřením nesouhlasu s nečinností izraelské vlády vůči násilí ultraradikálních osadnických skupin.

Jako návod by mohl posloužit úspěch české iniciativy k získání mezinárodního financování dodávek dělostřelecké munice pro Ukrajinu.

Civilní obyvatelstvo a nemocnice v Gaze pociťují jako nejkritičtější nedostatek pitné vody. Izraelsko-gruzínská firma Watergen vyvinula unikátní technologii získávání vody ze vzduchu. Jejich největší model Gen-L vyrobí šest tisíc litrů pitné vody za den a k pohonu mu stačí solární panely.

Česká diplomacie by mohla v arabských zemích sehnat financování na dejme tomu 150 jednotek, které by zajistily pitnou vodu alespoň pro nemocnice a zdravotnická zařízení v pásmu Gazy.

České humanitární organizace by přes svoje partnery jistě našly způsoby, jak zařízení na místo dopravit a zajistit jeho provoz mimo kontrolu Hamásu. Mimochodem – několik těchto izraelských zařízení už v pásmu Gazy bezchybně funguje.

Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)

Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější.

Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

Skyscraper 2 Desktop (211796-4)