Čínský prezident Si Ťin - pching při návštěvě ČR (2016) / Foto: Michal Růžička / MAFRA / Profimedia

Jan Urban: Jsme před velkou krizí, jako mezi válkami. Tváříme se, že to nevidíme

Napsal/a Jan Urban 15. listopadu 2021
FacebookTwitterPocketE-mail

KOMENTÁŘ. Doba velkých slov a nedostačujících činů v Evropě pomalu končí. Někdy v budoucnosti se někdo možná podiví nad lehkomyslností, s níž Evropané promarnili život generace, které bylo dáno vyrůst v přestávce mezi dvěma studenými válkami.

Úplně stejně jako tomu bylo mezi dvěma světovými válkami ve 20. století. A bude to stejně zbytečné. Ve chvíli, kdy válka vypukne, přestávají být její příčiny důležité. Zůstane jen bolest, utrpení a pocit studu obětí, které u ostatních přehluší až pocit vítězství nebo porážky.

Napětí i únava stoupají

Ruský diktátor Vladimír Putin za minulý rok zlikvidoval odpor narůstající opozice a v médiích bičuje v ruské společnosti pocit ohrožení Západem. Jeho běloruský vazal Lukašenko ve stejné sovětské tradici pozavíral tisíce odpůrců do vězení a v koordinaci s Kremlem vyvolal nesmyslnou humanitární krizi, když na hranice s Polskem a Litvou nechal navézt tisíce běženců, kterým namluvili, že se tudy nejsnáze dostanou do Evropské unie.

Stavění plotů, mobilizace tisíců policistů a vojáků, slova o nulové toleranci – a napětí i únava stoupají. Umírají první lidé a do dvou, tří týdnů začne mrznout. A pak těch mrtvých budou stovky.


KAŽDÉ RÁNO TO NEJLEPŠÍ Z HLÍDACÍPES.ORG


Poblíž zcela náhodou probíhá společné cvičení běloruských a ruských výsadkových vojsk a přelétají ruské bombardéry. Ukrajina přisouvá k běloruským hranicím tisíce vojáků a obává se velkých přesunů ruských speciálních jednotek ke svým východním hranicím.

Do Moskvy na překvapivou návštěvu přijel šéf americké CIA, Spojené státy oficiálně varovaly Evropu před možností vpádu ruské armády na Ukrajinu a odcházející německá kancléřka Angela Merkelová den po dni telefonuje Vladimíru Putinovi.

Shodou okolností začíná ve stejné chvíli před zimou do Evropy přitékat méně ruského plynu, občas dokonce žádný, aby výpadky dodaly váhu výhrůžkám diktátora Lukašenka, že zavře všechny ropovody a plynovody, které přes Bělorusko do Evropy vedou. Ale Rusko s tím, samozřejmě a oficiálně, nemá nic společného. Leda to, že jsou to jeho suroviny a Minsk mu tedy, tak trochu, coby pouhý nepoctivý dopravce jen kazí obchod a pověst… Nebo je to jinak?

Ve stejné chvíli další ruský spojenec Srbsko vyvolává válečnou psychózu na Balkáně a hrozí rozbitím mírového uspořádání, které zde přes svoji nedokonalost zajistilo už čtvrt století míru. Když Rusko poručí, nebudou do týdne Evropě a Spojeným státům žádná slova stačit.

Jako by se nic nedělo

Vcházíme do nebezpečného času. Porážky v Afghánistánu a Iráku zničily představu o vojenské neporazitelnosti Západu. V Sýrii, Iráku i Afghánistánu znovu posiluje teror Islámského státu. Čína vyhrožuje invazí na Tchajwan.

Sebevražedná hloupost Brexitu oslabila bezpečnostní a obrannou strukturu, budovanou v Evropě desítky let. V Německu probíhá předávání moci a Francie ve stejné chvíli začíná tvrdou prezidentskou kampaň, do které se hodí i emocionální spor o rybolov s Velkou Británií. Britský premiér Boris Johnson se topí v domácích problémech a potřebuje konflikt s Evropskou unií, i kdyby to bylo za cenu násilí v Severním Irsku.

Vcházíme do nebezpečného času, ale předstíráme, že České republiky se nic z toho netýká. Nastupující vláda kromě obecných floskulí o návratu „havlovské zahraniční politiky“ ve znění koaliční smlouvy ke konkrétním rizikům mlčí. Odcházející vláda mlčí z principu.

Senátní výbor pro ústavu se v této riskantní chvíli shodl, že otevřeně proruský prezident Miloš Zeman, který spolu se svým okolím představuje jedno z největších bezpečnostních rizik pro tuto zemi, ani nemusí vykonávat veškeré pravomoci svého úřadu. Jeho nečinnost by prý jen „neměla ohrozit chod státu“. Prý stačí, když bude plnit „významné pravomoci“ jako „jmenování předsedy vlády, ministrů, generálů, soudců nebo profesorů“.

O to, zda prezident ve svém současném stavu vůbec může dostávat, vnímat a posuzovat zprávy tajných služeb a ministerstva zahraničí o situaci ve světě, nebo komunikovat s Bezpečnostní radou státu, se nikdo nezajímal. Jen jeho kancelář vzkázala, že se prezident chce po návratu z nemocnice připravit na návštěvu Srbska – a samozřejmě Číny. Jako by se nic nedělo.

Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)

Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější.

Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

Skyscraper 2 Desktop (211796-4)